Naprostá většina změn v zákoníku práce (dále jen „ZP“) nabude účinnosti již od 1. 10. 2023 (některá ustanovení až později – od ledna 2024 či až od roku 2029). Přitom byla novela schválena teprve předminulý týden. Času není nazbyt, podívejme se tedy na přehled těch nejzásadnějších změn.

Rozšíření informační povinnosti vůči zaměstnancům

Informační povinnost není nová, už nyní je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o řadě skutečností týkajících se pracovního poměru. Například o délce dovolené, o výpovědních dobách apod.

Novela rozšiřuje tuto informační povinnost o další skutečnosti, jste proto povinni informovat zaměstnance mimo jiné o:

• době trvání a o podmínkách zkušební doby,
• stanovené týdenní pracovní době,
• rozsahu práce přesčas,
• odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
• orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné,
• podmínkách elektronického doručování písemností (pokud bude zaměstnanec dávat k elektronickému doručování souhlas), a
• podmínkách vysílání zaměstnanců na území jiných států (pro případ, že je dotyčný zaměstnanec skutečně do zahraničí vysílán).

Pokud informace nejsou obsaženy přímo v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance písemně nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (dosud byla lhůta jeden měsíc).

Zaměstnanci musí být informováni také o jakýchkoliv změnách údajů a skutečností, na které se vztahuje informační povinnost, a to bezodkladně, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny právních předpisů, vnitřních předpisů a kolektivních smluv.

Pozor, informační povinnost platí nově v plném rozsahu i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy i na dohodu o provedení práce („DPP“) a dohodu o pracovní činnosti („DPČ“).

Co byste měli dělat?

Pokud máte informace obsaženy v pracovních smlouvách nebo v pracovním řádu, musíte je rozšířit. Totéž platí i na DPP a DPČ. Alternativně můžete informační povinnost stanovit i v samostatném písemném dokumentu, na který budete v pracovní smlouvě nebo dohodě odkazovat.

Týká se rozšíření informační povinnosti i stávajících zaměstnanců?

Stávající zaměstnanci, kteří byli již informováni podle ZP platného před účinností novely, mohou požádat o to, aby byli informováni znova podle rozšířené povinnosti. Zaměstnavatel jim pak musí vyhovět nejpozději do 7 dnů od podání žádosti.

Dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ)

U dohod se mění v podstatě všechno, a nemyslíme si, že k lepšímu. Pro mnoho zaměstnavatelů zřejmě DPP a DPČ ztratí smysl. Zde jen stručně přehled základních změn:

• nová povinnost rozvrhnout zaměstnanci na dohodě pracovní dobu v písemném rozvrhu,
• sjednocení pracovní doby a doby odpočinku (tj. i na dohody se bude vztahovat úprava přestávek v práci, garance nepřetržitého odpočinku atd., stejně jako tomu je u pracovní smlouvy),
• i na „dohodáře“ se vztahuje úprava překážek v práci v plném rozsahu,
• zavádí se právo na dovolenou a vzorec výpočtu délky dovolené,
• právo „dohodářů“ požádat si o přechod do pracovního poměru a následná vyšší ochrana i v případě, že žádost zaměstnavatel odmítne.

Co byste měli dělat?

Pokud DPP a DPČ využíváte, měli byste vyhodnotit, zda pro vás i nadále dávají smysl, protože zaměstnávání „na dohodu“ bude administrativně náročnější a také nákladnější.

Chcete-li i nadále zaměstnávat „na dohodu“, musíte provést výrazné změny ve vzorech dohod.

Vztahují se změny i na již uzavřené DPP a DPČ?

Ne, vztahují se pouze na DPP a DPČ uzavřené po účinnosti novely ZP.

Práce na dálku aneb home office úplně jinak

Výkon práce na dálku bude upraven přesněji než dosud, kdy nebyl regulován v podstatě vůbec. Zde uvádíme přehled základních změn:

• práci na dálku lze vykonávat pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem, ZP ovšem nestanoví žádné povinné náležitosti dohody, v tomto mají obě strany dohody volnost,
• práci na dálku může zaměstnavatel nařídit pouze výjimečně, umožní-li to v nějaké kritické situaci nařízení či opatření orgánu veřejné moci podle zvláštního zákona (např. v případě pandemie podle zákona o veřejném zdraví),
• ZP zavádí povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady spojené s prací na dálku, a stanoví podrobnosti pro výpočet i splatnost náhrady,
• vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanoví paušální částku náhrady nákladů zaměstnance a ZP stanoví fikci, že tato paušální částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů zaměstnance – v návrhu vyhlášky se zatím objevila paušální částka 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku,
• zaměstnavatel a zaměstnanec mohou písemně sjednat, že náhrady nákladů zaměstnanci nepřísluší (zákonodárce nakonec přihlédl k hrozbě toho, že by o home office zcela přišli ti zaměstnanci, kteří jej mají jako benefit),
• vybrané skupiny zaměstnanců (např. zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let, těhotná zaměstnankyně, zaměstnanci, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou) mohou požádat o výkon práce na dálku (zaměstnanec na to nemá nárok), zaměstnavatel je povinen odůvodnit takovému zaměstnanci případné odmítnutí jeho žádosti.

Co byste měli dělat?

Připravit písemnou dohodu o výkonu práce na dálku a rozhodnout o tom, zda a jak vyplácet náhrady nákladů.

Vztahují se změny i na stávající zaměstnance?

Ano, pokud už zaměstnavatel dříve neuzavřel písemnou dohodu o výkonu práce na dálku, musí takovou dohodu uzavřít nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti novely ZP.

Elektronické uzavírání pracovních smluv a jejich doručení

Novela ZP konečně usnadní elektronické doručování a umožní elektronické uzavírání pracovních smluv, DPP a DPČ, stejně jako provádět jejich změny elektronicky. Zaměstnavatel k tomu potřebuje souhlas s takovým doručováním a elektronickou adresu, kterou mu zaměstnanec pro tento účel sdělí a která není v dispozici zaměstnavatele (tzn. nesmí to být firemní adresa zaměstnavatele).

V případě uzavření pracovní smlouvy či dohody elektronicky má zaměstnanec právo od pracovní smlouvy či dohody ve lhůtě 7 dnů odstoupit, a to bez udání důvodu.

Co byste měli dělat?

Doporučujeme připravit pro zaměstnance písemné souhlasy s elektronickým doručováním, případně doplnit vzorové pracovní smlouvy a dohody o takový souhlas.

Další dílčí změny v zákoníku práce

Shora uvedený výčet změn v zákoníku práce není úplný, novela mění úpravu nepřetržitého odpočinku zaměstnanců, zavádí hodně diskutovanou úpravu přesčasů ve zdravotnictví a další.

Článek byl připravený ve spolupráci s Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., advokátní kancelář.