Požadavek zaměstnavatele na podstoupení prohlídky vychází ze zákona, konkrétně ze zákoníku práce (dále jen „ZP“). Podle § 224 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby.

To dle § 32 ZP platí i před vznikem pracovního poměru, kdy se má v případech stanovených zvláštními právními předpisy budoucí zaměstnanec podrobit vstupní lékařské prohlídce. Tuto prohlídku je zaměstnavatel povinen zajistit. Povinnost zajistit prohlídku má dále podle § 94 odst. 2 ZP zaměstnavatel vůči zaměstnanci, který vykonává práci v noci.

Jaké předpisy upravují problematiku pracovnělékařských služeb? Jedná se především o zákon o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“), dále pak zákon o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZOVZ“) a o vyhlášku o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „Vyhláška“).

Ke konci loňského roku došlo k významné novelizaci ZSZS. Dále pojednáme o současné právní úpravě reflektující výše zmíněnou novelizaci.

Co jsou pracovnělékařské služby?

Jako první je třeba zodpovědět otázku, co vlastně jsou pracovnělékařské služby? Co vše lze pod tento pojem podřadit? Zákonodárce nám práci usnadňuje tím, že do ZSZS zařadil legální definici pojmu pracovnělékařské služby.

Dle § 53 odst. 1 ZSZS pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poté provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami.

A dále hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.

Co je obsahem pracovnělékařských služeb? Odpověď lze nalézt v § 2 Vyhlášky. Obsahem služeb při hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je např. zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách.

Těmi jsou lékařské prohlídky prováděné poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství.

Dále pak zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo nemocí souvisejících s prací či hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti.

Pracovnělékařské prohlídky, jimiž jsou služby vykonávány, lze rozdělit do několika kategorií vyjmenovaných a dále konkretizovaných v § 9 a násl. Vyhlášky. Těmito kategoriemi jsou:

1. vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
2. výstupní prohlídka,
3. lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (ve Vyhlášce uváděna dále jako „následná prohlídka“).

Vstupní prohlídka

Účelem vstupní prohlídky je zajištění toho, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

Periodická prohlídka

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.

Frekvence prohlídek se liší podle toho, do jaké kategorie dle ZOVZ je zaměstnanec zařazen. U první kategorie je to jednou za šest let (resp. čtyři roky u zaměstnanců starších 50 let).

U druhé kategorie jedenou za čtyři roky (za dva roky u zaměstnanců starších 50 let).

U třetí (a druhé rizikové) se prohlídka provádí jednou za dva roky a ve čtvrté jednou za jeden rok.

Mimořádná prohlídka

Mimořádná prohlídka má za účel zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Provádí se např. tehdy, pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek, nebo pokud to nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle ZOVZ či na žádost předloženou zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance.

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem, aby se zjistil zdravotní stav zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Provádí se v případě, že se ukončil pracovněprávní nebo obdobný vztah a zaměstnanec vykonával práci podle ZOVZ v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, či v případě, že u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají.

Účelem následné prohlídky je pak včasné zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění.

Jejich obsahem je dle § 7 Vyhlášky např. komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech, základní chemické vyšetření moči ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

Kdo poskytuje pracovnělékařské služby?

Důležité je také zmínit, koho zákon pokládá za poskytovatele pracovnělékařských služeb. V § 54 odst. 1 ZSZS je to poskytovatel v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovního lékařství. Podle § 58a ZSZS může být prohlídka provedena i zaměstnavatelovým vlastním („závodním“) lékařem, pokud s ním má zaměstnavatel uzavřen pracovněprávní nebo obdobný vztah.

Zaměstnavatel má v určitých případech povinnost uzavřít s poskytovatelem smlouvu (ta musí být písemná) o poskytování pracovnělékařských služeb. Je tomu tak tehdy, když jde o práce, které jsou zařazené podle ZOVZ do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy.

Dále tak musí učinit v případě, že dojde ke změně zařazení do kategorie vyšší než kategorie první podle ZOVZ. V takovém případě se buďto uzavírá nová smlouva, nebo se doplňuje ta stará o ty služby, které dosud zaměstnavatel nepožadoval s tím, že se tak musí učinit nejpozději do třech měsíců ode dne změny.

Povinnosti zaměstnavatelů, zaměstnanců i poskytovatele upravuje ZSZS v § 55 a násl. Mezi povinnosti zaměstnavatele patří především umožnit osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti.

Dále odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal. Při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit žádostí o provedení této prohlídky.

Při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti. Pokud má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti svého zaměstnanci k práci, tak může takovéhoto zaměstnance vyslat na mimořádnou prohlídku.

Zaměstnanec je pak povinen se pracovnělékařským prohlídkám podrobit, a to i posuzování jeho zdravotní způsobilosti. Dále má také povinnost sdělit poskytovateli (na žádost poskytovatele nebo ze své vlastní vůle) všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti, jež souvisejí s ochranou zdraví při práci.

Povinnosti poskytovatele služeb

Poskytovatel služeb má ze všech nejvíce povinností. Patří mezi ně např. povinnost informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu, informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců.

Také provádět pracovnělékařské prohlídky nebo neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci či vést zdravotnickou dokumentaci.

Pracovnělékařské služby však nemusí zajišťovat pouze sám poskytovatel. ZSZS v § 57a umožňuje, aby poskytovatel sjednal zajišťování služeb s jiným poskytovatelem. Lze tak učinit pouze písemnou smlouvou s tou podmínkou, že se taková možnost dohodla v písemné smlouvě se zaměstnavatelem.

Kdo zaplatí prohlídky?

Jak je to s úhradou prohlídek? Vstupní prohlídku je dle § 59 odst. 2 ZSZS hradí uchazeč o zaměstnání. Zaměstnavatel vstupní prohlídku platí pouze tehdy, když s uchazečem následně uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.

Pokud jde o uchazeče o zaměstnání k práci v noci, tak vstupní lékařskou prohlídku (jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti) hradí vždy případný zaměstnavatel.

Obecně je pak pravidlo placení nastavené v § 58 ZSZS tak, že služby poskytované podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel. Výjimku tvoří posuzování nemocí z povolání, sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce.

Výsledek prohlídky je součástí lékařského posudku. Ten se musí v souladu s § 43 odst. 1 ZSZS vydat do deseti pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti pacienta nebo do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti pacienta, jde-li o lékařský posudek o nemoci z povolání.

Případně do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti pacienta, jde-li o lékařský posudek pro účely pracovněprávních vztahů a je-li nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

Proti posudku lze podat opravný prostředek. Opravným prostředkem je návrh na přezkum. Ten se podle § 46 odst. 1 ZSZS podává do deseti pracovních dnů ode dne prokazatelného předání posudku. Návrh se podává poskytovateli, který posudek vydal.

V případě, že poskytovatel nevyhoví návrhu v plném rozsahu, tak postoupí dle § 46 odst. 5 ZSZS spis a veškeré potřebné podklady příslušnému správnímu orgánu, a to do deseti pracovních dnů jde-li o posudek o zdravotní způsobilosti.

Správní orgán má pak 30 pracovních dnů ode dne doručení spisu s návrhem na přezkoumání na to, aby rozhodnul. Tato lhůta může být ve zvlášť odůvodněných případech prodloužena o dalších 15 pracovních dnů. Proti rozhodnutí správního orgánu nelze podat odvolání.

V rámci pracovnělékařských služeb je tedy potřeba, ostatně jako vždy v právních vztazích, si dávat pozor na dodržení veškerých práv a povinností stanovených zákonem. Základním požadavkem, který je třeba dodržet, je písemnost smlouvy mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem.

Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří Mgr. Eva Decroix.