Pracovní úraz je vždy nepříjemnou situací pro zaměstnavatele, jakožto osobu ze zákona odpovědnou, a stejně tak i pro zaměstnance, který je poškozený. Primární povinností zaměstnavatele je, aby pracovním úrazům předcházel, a stejně bdělé jednání zákoník práce (dále jen „ZP“) očekává i od zaměstnance.
 
Pokud už však k pracovnímu úrazu dojde, je nezbytné, aby zaměstnavatel dodržel zákonem stanovený postup při vzniku pracovního úrazu a jeho evidenci. Porušení zákonných povinností s sebou může nést pro zaměstnavatele nepříjemné následky v podobě sankcí ze strany příslušného oblastního inspektorátu práce nebo problémy při následném uplatňování a prokazování nároků na náhradu škody u pojišťovny, u které je zaměstnavatel pro tyto případy pojištěn.
 
Právní rámec postupu zaměstnavatele při pracovním úrazu je zakotven v § 105 ZP a dále též v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (dále jen „nařízení“).
 
Zmiňované nařízení upravuje:

• způsob a obsah evidence,
• hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
• hlášení smrtelného pracovního úrazu,
• vzor záznamu o úrazu a
• okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

Co je pracovní úraz

Na úvod je vhodné vymezit, jaký úraz je dle zákona považován za úraz pracovní. Dle § 271k ZP je pracovní úraz definován jako poškození zdraví (tělesné, ale i psychické) nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
 
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, avšak není jím úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
 
Z pohledu nařízení rozlišujeme čtyři druhy pracovních úrazů:

1. smrtelné – dle § 3 nařízení se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel,
2. závažné – s hospitalizací delší než 5 dnů,
3. ostatní – s pracovní neschopností delší než 3 dny,
4. ostatní – s pracovní neschopností do 3 dnů nebo bez pracovní neschopnosti.

Toto dělení je podstatné z hlediska povinností, které má zaměstnavatel u jednotlivých druhů pracovních úrazů (zejména nutnost hlášení úrazu příslušným orgánům a institucím a vedení záznamu o úrazu, jak je vysvětleno níže v textu).

Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při pracovním úrazu

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je podle ustanovení § 105 odst. 1 ZP povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
 
Sám zaměstnanec pak musí v souladu s § 106 odst. 4 písm. h) ZP bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Evidence pracovních úrazů

Evidenci veškerých úrazů (a to i těch, kterými nebyla způsobena pracovní neschopnost, nebo sice způsobena byla, ale netrvala déle než tři kalendářní dny) vede zaměstnavatel v tzv. knize úrazů. Pokud došlo k pracovnímu úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, zaznamenají povinné údaje do knihy úrazů oba zaměstnavatelé.
 
Je čistě věcí zaměstnavatele, zda bude vedení knihy zajišťovat v listinné či elektronické podobě. Ustanovení § 2 nařízení obsahuje taxativní výčet údajů, které musí být v knize úrazů zapsány.

Záznam o úrazu – základní informace

Záznam o úrazu a vedení dokumentace o něm je zaměstnavatel ze zákona povinen vést ve dvou případech. A sice pokud následkem pracovního úrazu došlo:

• ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (viz dělení výše – závažné a ostatní pracovní úrazy), nebo
• k úmrtí zaměstnance.

Zákon zde nechává zaměstnavateli prostor rozhodnout, zda záznamy povede v listinné či elektronické podobě. Pro vedení záznamu o úrazu není rozhodující, zda zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru či na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tuto povinnost má zaměstnavatel ve vztahu k jakémukoli zaměstnanci a je povinen ji plnit i v případě pracovních úrazů, které postihly zaměstnance agentury práce či dočasně přiděleného zaměstnance.

Vyhotovení záznamu o úrazu

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám – tedy buď postiženému zaměstnanci, nebo v případě smrtelného pracovního úrazu rodinným příslušníkům zemřelého zaměstnance.
 
Záznam o úrazu musí zaměstnavatel sepsat na příslušném tiskopisu, jehož vzor nalezneme v příloze č. 1 nařízení.
 
Záznam o úrazu je rozdělen do pěti částí. Zaměstnavatel by měl s největší pečlivostí vyplňovat zejména údaje v části D – údaje o úrazu. Část D v bodě 6 vyjmenovává zdroje úrazů, z nichž zaměstnavatel vybere odpovídající položku (možno označit i více zdrojů úrazu), popřípadě doplní jiný zdroj úrazu dle daného případu. Účelem vyjmenovaných zdrojů úrazů je evidovat stěžejní rizikové faktory, které mohou vést k pracovním úrazům.
 
V bodu 7 části D vyplní zaměstnavatel, proč k úrazu došlo, tedy příčiny úrazu. I zde může označit více kolonek současně. Pokud byla příčina úrazu jiná, než jedna z nabízených variant, označí zaměstnavatel křížkem jiný blíže nespecifikovaný důvod.
 
Vyplní-li zaměstnavatel kolonku „pro závady na pracovišti“, musí následně přijmout nezbytná opatření v prevenci rizik. Tento krok zaměstnavatele je následně i předmětem kontroly příslušných orgánů.
 
Pokud k pracovnímu úrazu došlo v souvislosti s nedostatečným osobním zajištěním zaměstnance včetně osobních ochranných pomůcek nebo v návaznosti na porušení předpisů vztahujících se k práci či následkem porušení pokynů zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, může mít toto porušení povinnosti zaměstnancem významný dopad na případné částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.
 
Kolonku selhání lidského činitele zaškrtne zaměstnavatel také tehdy, pokud k pracovnímu úrazu došlo i následkem nepozornosti či neopatrnosti spolupracovníka postiženého zaměstnance či jiné osoby přítomné v místě úrazu.
 
V části E formuláře hlášení o úrazu je prostor pro vyjádření úrazem postiženého zaměstnance a případných svědků úrazu.

Ohlašovací povinnost zaměstnavatele a zasílání záznamu o pracovních úrazech

Jak zmiňuje § 105 odst. 4 ZP, zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu rovněž příslušným orgánům a institucím, jejichž přehled je upřesněn v prováděcím nařízení k zákonu. Způsob ohlášení pracovního úrazu si opět volí sám zaměstnavatel. Může tak učinit např. elektronicky e-mailem, telefonicky, písemně či faxem, avšak zaslání samotného záznamu o úrazu je možné pouze elektronicky či písemně.
 
Dle § 4 nařízení zaměstnavatel bez zbytečného odkladu ohlásí pracovní úraz a následně v zákonné lhůtě zašle záznam o úrazu následujícím organům a institucím:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo je zde podezření z trestného činu. Mimo to musí být Policii České republiky oznámeny všechny smrtelné pracovní úrazy a zaslány záznamy o nich,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, došlo-li ke smrtelnému úrazu nebo trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
• zdravotní pojišťovně, u které byl úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně činí zaměstnavatel oznámení pouze v případě smrtelného pracovního úrazu, ale záznam o úrazu zasílá v případě všech druhů pracovních úrazů.

Záznam o úrazu zaměstnavatel sepíše nejpozději do 5 pracovních dnů po ohlášení pracovního úrazu. Následně jej zasílá výše zmíněným orgánům a institucím, a to vždy souhrnně za uplynulý kalendářní měsíc (tedy za všechny pracovní úrazy, ke kterým u něj v kalendářním měsíci došlo), nejpozději však do pátého dne následujícího měsíce. V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.
 
Příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu.
 
Ačkoli nařízení v § 4 ukládá zaměstnavateli povinnost oznámit pracovní úraz i odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v § 6 ani v § 7 nařízení už se nehovoří o povinnosti zasílat těmto subjektům záznam o pracovním úrazu. Z ustanovení § 108 odst. 6 písm. b) ZP však vyplývá, že zaměstnavatel musí oběma výše zmíněným subjektům zpřístupnit doklady o evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání.
 
Ze znění zákona lze tedy dovodit, že právo na poskytnutí kopie záznamu o úrazu má i odborová organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento závěr je logický i s ohledem na to, že jak odborová organizace, tak zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se účastní šetření úrazu zaměstnance, při němž se objasňují příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu.
 
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu zasílá zaměstnavatel rovněž příslušné pojišťovně, u které je sám pojištěn, pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu. Zde je více než žádoucí, aby zaměstnavatel věnoval velkou pozornost správnému vyplnění všech údajů na záznamu o úraze.

Hlášení změn

Nařízení pamatuje také na to, že stav zaměstnance, u něhož došlo k poškození zdraví v souvislosti s výkonem práce, se může v průběhu času proměňovat. Proto pokud se zaměstnavatel po odeslání záznamu o úrazu příslušným institucím dozví o změně skutečností v záznamu vyplněných, je povinen vyhotovit tzv. záznam o úrazu – hlášení změn. Vzor tohoto formuláře je součástí nařízení jako jeho příloha č. 2.
 
„Záznam o úrazu – hlášení změn“ vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že:

• hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
• dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
• zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do jednoho roku zemřel,
• došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.
• na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.

I zde je zaměstnavatel vázán povinností zaslat záznam o úrazu – hlášení změn nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, a to těmto subjektům:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu,
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu – hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.
 
Článek byl připravený ve spolupráci s Mgr. Lenkou Malinovou.  
 

Související články:
Pracovní úraz
Zranění zaměstnance na služební cestě