Zvýšit ochranu vysílaných pracovníků a zajistit spravedlivější hospodářskou soutěž pro podniky na vnitřním trhu unie má za cíl konečné znění legislativy týkající se vysílání pracovníků do jiných členských států EU. Novou směrnici, která přinese stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě, schválil na konci května Evropský parlament.

Vyslaným pracovníkem se rozumí zaměstnanec, který na základě pokynu zaměstnavatele vycestuje do jiného členského státu, aby tam dočasně poskytoval služby své společnosti.

Na základě schválené směrnice se budou obecná pravidla odměňování hostitelského členského státu vztahovat na pracovníky vyslané na jeho území z jiného členského státu. Kromě právních předpisů mohou členské státy rozhodnout, že se vůči pracovníkům vyslaným na jejich území budou vztahovat ustanovení velkých, regionálních nebo odvětvových kolektivních smluv, které se dosud týkaly pouze pracovníků ve stavebnictví.

Lepší podmínky pro zaměstnance

Náklady spojené s cestováním, stravováním a ubytováním vyslaných pracovníků by měli hradit zaměstnavatelé. Zaměstnancům by se tedy nemělo stát, že o tyto náklady budou ve výplatě chudší. Zaměstnavatelé také budou muset vyslaným pracovníkům zajistit důstojné ubytování v souladu s vnitrostátními předpisy.

Vyslání by nemělo trvat déle než dvanáct měsíců, s možným prodloužením o dalších šest měsíců. Na zaměstnance, který zůstane v daném státě po uplynutí této lhůty, se začnou vztahovat všechny předpisy hostitelské země týkající se pracovních podmínek.

Členské státy by měly úzce spolupracovat ve snaze ochránit pracovníky před podvodným vysíláním. Podvodné vyslání může nastat například tehdy, jestliže se podnik s reálnou základnou a zaměstnanci v jistém státě zaregistruje jako tzv. schránková firma v jiné zemi EU a z důvodu úspory nákladů papírově vyšle své zaměstnance z dané země do svého členského státu.

Text nové směrnice musí po Evropském parlamentu odsouhlasit i Rada (ministrů) EU. Členské státy budou mít následně dva roky na implementaci jejích ustanovení do svých vnitrostátních právních předpisů.

Podmínky vysílání v odvětví silniční dopravy budou předmětem samostatné právní úpravy v rámci balíčku předpisů v oblasti mobility. Do jejího schválení a nabytí účinnosti se na řidiče budou vztahovat pravidla původní směrnice o vysílání pracovníků z roku 1996.

Nová pravidla budou mít také úskalí pro zaměstnavatele

Podle odborníků na oblast pracovního trhu však nová směrnice přinese také úskalí, kterým budou muset zaměstnavatelé čelit. Půjde nejen o vyšší náklady, ale i o značnou administrativní zátěž.

Nová pravidla budou totiž po firmách požadovat, aby svým zaměstnancům v cizině vyplácely odměnu, která bude v sobě zahrnovat všechny složky předepsané v dané zemi, a to včetně benefitů. To může českým zaměstnavatelům nejen přinést značnou zátěž související se studiem všech místních podmínek a specifik, ale především zvýšit náklady až o desítky procent, což může být zejména pro menší zaměstnavatele ekonomicky nerealizovatelné.

„Snaha Evropské unie o dosažení rovnosti podmínek a odměňování zaměstnanců v rámci jednotlivých 28 členských zemí je pochopitelná a žádoucí. Členské státy z východu Evropy, včetně České republiky, však na to nejsou připravené. Dosud totiž profitovaly z nižších nákladů promítnutých do cen služeb, díky čemuž mohly konkurovat v západnějších zemích Evropy,“ konstatuje Martin Ježek, obchodní ředitel personální agentury Grafton Recruitment.

Pro zaměstnavatele bude toto opatření znamenat nejen růst nákladů, ale i administrativy. „Dá se očekávat, že každá firma, která v současnosti vysílá zaměstnance do jiných zemí EU, si bude muset najmout dobrou právní kancelář, aby ji ochránila před neznámými riziky v cílových státech,“ dodává Martin Ježek.

Při požadavku na komplexní implementaci vyvstává mimo jiné otázka, jak se bude řešit nárokovatelná dovolená, když zaměstnanec stráví část roku s odlišnou úpravou příslušné legislativy. Otazníky zůstávají i nad dalšími místními specifiky, ke kterým patří například stravenky. „Je otázkou, zda úprava neměla zůstat jen při sjednocování mezd,“ uzavírá Martin Ježek.