Kurzarbeit je nově zakomponován do zákona o zaměstnanosti a je zde pojmenován jako příspěvek v době částečné práce. Příslušná zákonná úprava by měla začít platit od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude vyhlášena.

Nicméně v současné době je nově stanovena platnost programu Antivirus do 31. prosince 2021, v jejímž rámci může vláda prodloužit či obnovit dobu uznatelnosti výdajů části či všech režimů programu Antivirus, aniž by bylo nutné znovu schvalovat podmínky programu či uzavírat nové dohody o poskytnutí příspěvku. Lze tedy očekávat, že v roce 2021 bude místo nového kurzarbeitu ještě v případě potřeby využit stávající Antivirus.

Příspěvek v době částečné práce se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců.

Základní podmínky poskytnutí jsou následující:

• nejedná se o zaměstnavatele, který zaměstnancům poskytuje plat – jsou tedy vyloučeni zaměstnavatelé z rozpočtové sféry (stát, obce, kraje, státní fondy, příspěvkové organizace, státní školy apod.),
• lze poskytnout pouze zaměstnanci, jehož pracovní poměr ke dni podání oznámení (viz níže) zaměstnavatele trvá alespoň tři měsíce,
• zaměstnavatel je povinen před podáním oznámení písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na základě které bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

Aktivace poskytování příspěvku

Aby vůbec mohlo dojít k realizaci kurzarbeitu, musí se na jeho poskytování dohodnout vláda, která stávající situaci projedná s Radou hospodářské a sociální dohody, a vydat o tomto rozhodnutí nařízení. Rada hospodářské a sociální dohody ČR vznikla v roce 1990 jako institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že jde o trojstrannou dohodu, používá se obecně známější název „tripartita“.

Vláda rozhodne o aktivaci nařízením, a to pokud je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem. Což může být z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

Takto vydané nařízení vlády může omezit poskytování příspěvku v době částečné práce následovně:

• na část území České republiky,
• na odvětví ekonomiky,
• na určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů zaměstnavatele – v takovém případě nařízení vlády určí:
  • způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů,
  • státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o naplnění závazných ukazatelů,
  • lhůtu pro vydání uvedeného stanoviska.

Nařízení vlády dále stanoví dobu, po kterou bude příspěvek poskytován, s určením dne jejího počátku. Dále stanoví rozsah týdenní pracovní doby, po který zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci.

Doba, po kterou bude příspěvek poskytován, může být poprvé stanovena maximálně na šest měsíců a může být opakovaně prodloužena, vždy však maximálně o tři měsíce, a to až do vyčerpání její maximální 12měsíční délky.

Podmínky poskytnutí příspěvku

Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až § 209 zákoníku práce, která u zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno výše uvedené nařízení vlády, pokud zaměstnavatel splní níže uvedené podmínky.

Překážky v práci, o kterých se novela zmiňuje, jsou definovány zákoníkem práce. Připomeňme si jednotlivé překážky na straně zaměstnavatele:

• prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, tedy v případech nemůže-li zaměstnanec konat práci:
  • pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
  • v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci; zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku,
• pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (neplatí v případě uplatnění konta pracovní doby),
• v případě tzv. částečné nezaměstnanosti – o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele jde tedy také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (není-li odborová organizace, pak je náhrada interním předpisem) musí náhradu mzdy v tomto případě stanovit nejméně 60 % průměrného výdělku.

Pro účely příspěvku jsou některé podmínky pro překážky v práci a náhrady mzdy zpřísněny. Pokud nastanou příslušné důvody, a je aktivován kurzarbeit nařízením vlády, příspěvek náleží zaměstnavateli pokud:

• zaměstnancům, u kterých nastaly překážky v práci, vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku a 
• nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84 zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc z důvodu uvedených překážek v práci, přičemž tato podmínka se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele.

Za zaměstnance části tohoto zaměstnavatele se podmínka posuzuje tehdy, člení-li se zaměstnavatel na části a nepřidělování práce zaměstnavatelem se týká této části zaměstnavatele.

Příspěvek v době částečné práce se neposkytne:

• na zaměstnance za dobu, po kterou bylo u tohoto zaměstnance uplatněno konto pracovní doby podle § 86 a § 87 zákoníku práce,
• za kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel nepodal měsíční přehled nákladů na náhrady mezd úřadu práce ve lhůtě uvedené zákonem – tj. nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího,
• po dobu tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce.

Výše příspěvku

Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci plus pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, které má zaplatit zaměstnavatel, a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočteného z této části náhrady mzdy, které je zaměstnavatel povinen hradit za své zaměstnance.

U příspěvku je pak stanoven maximální limit, a to měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo podáno oznámení zaměstnavatele, které popisujeme níže. Výši průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů, tak jak to činí každoročně.

Oznámení zaměstnavatele

Příspěvek bude spravovat a vyplácet úřad práce na základě písemného oznámení zaměstnavatele podaného elektronicky, a to pouze v české měně.

Oznámení zaměstnavatele musí obsahovat následující informace:

• identifikační údaje zaměstnavatele,
• místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele a bližší označení částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatel na části,
• počet zaměstnanců částí zaměstnavatele, člení-li se zaměstnavatel na části, a celkový počet zaměstnanců zaměstnavatele, nečlení-li se zaměstnavatel na části,
• důvod poskytnutí příspěvku v době částečné práce, včetně závazných ukazatelů, jsou-li stanoveny (viz aktivace příspěvku),
• předpokládané období čerpání příspěvku v době částečné práce,
• předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek v době částečné práce poskytnut,
• prohlášení zaměstnavatele, kterým se zavazuje strpět některé aktivity, zaváže se nečinit některé činnosti a potvrzuje jím, že některé věci neučinil.

Prohlášení zaměstnavatele vlastně upravuje další podmínky, jak se musí zaměstnavatel nejen v době výplaty příspěvku, ale i před ní a po ní, chovat. Uveďme si proto, k čemu všemu se zaměstnavatel v prohlášení zaváže.

V první řadě se zaměstnavatel zavazuje, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (zrušení či přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost), a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován.

Dále však nelze ukončit pracovní poměr z uvedených důvodů ani po určitou dobu po ukončení poskytování příspěvku. Tato doba se rovná polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na příslušného zaměstnance poskytnut (zaokrouhleno na celé měsíce nahoru). Doba počíná běžet dnem následujícím po dni, k němuž bylo poskytování příspěvku ukončeno.

Dalším závazkem zaměstnavatele na základě dohody s úřadem práce je umožnit zaměstnancům, na které bude příspěvek poskytnut, účastnit se následujících aktivit:

• aktivity zabezpečované, zprostředkovávané nebo doporučené úřadem práce, které jsou určené pro zájemce o zaměstnání, nebo
• účastnit se rekvalifikace zaměstnanců.

Taktéž v období poskytování příspěvku zaměstnavatel nesmí čerpat na stejný účel jiné prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných programů a projektů Evropské unie, ani z jiných veřejných zdrojů.

Poslední a významná podmínka se týká zákazu výplaty mimořádných podílů na zisku, jiné rozdělení vlastních zdrojů a poskytnutí jiného mimořádného plnění včetně předčasného splácení úvěrů a zápůjček, a to členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu.

Období, kdy tento zákaz platí, začíná už v kalendářním měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády a končí 12 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém dojde k ukončení poskytování příspěvku.

K oznámení zaměstnavatel připojí doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu vedeném na území České republiky. To však není jediná příloha, úřad práce může dle zákona vyžadovat další doklady osvědčující skutečnosti uvedené v oznámení. Oznámení se podává v rámci místní působnosti krajské pobočky úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Měsíční přehled nákladů na náhrady mezd

Zaměstnavatel je, pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku, povinen za příslušný kalendářní měsíc předložit elektronicky úřadu práce měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců.

Přehled bude obsahovat následující informace:

• identifikační údaje všech zaměstnanců, na které má být příspěvek poskytnut, s uvedením výše náhrady mzdy za příslušný kalendářní měsíc,
• den vzniku pracovního poměru a délka týdenní pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, včetně informace, že se jedná o pracovní poměr trvající po dobu neurčitou nebo po dobu určitou a dobu jeho trvání,
• výši příspěvku v době částečné práce u jednotlivých zaměstnanců,
• počet rozvržených hodin jednotlivým zaměstnancům podle § 84 zákoníku práce – tj. písemný rozvrh týdenní pracovní doby,
• počet hodin trvání překážky v práci u jednotlivých zaměstnanců,
• evidenci odpracované doby jednotlivých zaměstnanců podle § 96 zákoníku práce,
• výši průměrného výdělku u jednotlivých zaměstnanců.

K přehledu má zaměstnavatel povinnost připojit další doklady osvědčující skutečnosti uvedené v měsíčním přehledu, pokud je úřad práce bude vyžadovat.

Lhůta pro podání přehledu je nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se příspěvek v době částečné práce poskytuje.
 

Administrace příspěvku, povinnost vrácení příspěvku

Příspěvek v době částečné práce se poskytuje měsíčně a je splatný do osmi kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného měsíčního přehledu. O poskytnutí příspěvku vydá úřad práce oznámení.

Při porušení podmínek může nastat situace, kdy zaměstnavateli vznikne povinnost poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, a to v těchto případech:

• příspěvek byl vyplacen na základě nesprávných údajů neprávem nebo v nesprávné výši, nebo
• zaměstnavatel nesplnil závazek vyplývající z jeho prohlášení zaměstnavatele (viz výše).

Vratka příspěvku je pak splatná do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy. Nevrácení příspěvku nebo jeho poměrné části ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové kázně.

Příspěvek v době částečné práce se nepovažuje za dotaci podle zvláštního právního předpisu. Taktéž tento příspěvek poskytnutý zaměstnavateli nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí vedenou proti zaměstnavateli jako povinnému.