Informační povinnost zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru

Ustanovení § 31 zákoníku práce (dále jen „ZP“) stanoví zaměstnavateli před uzavřením pracovní smlouvy (popř. před jmenováním) povinnost seznámit uchazeče o zaměstnání (budoucího zaměstnance) s právy a povinnostmi, které pro něho z pracovní smlouvy (jmenování) vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. Nesplnění této povinnosti ze strany zaměstnavatele však nezakládá neplatnost pracovní smlouvy (jmenování).

Ustanovení § 31 ZP v tomto směru navazuje na základní zásady pracovněprávních vztahů, konkrétně na ustanovení § 1a písm. a) ZP, které deklaruje zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance. Povinnost seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi ještě před vznikem pracovního poměru má za cíl, aby si byl zaměstnanec dobře vědom ještě předtím, než právní jednání učiní (uzavření pracovní smlouvy nebo souhlas se svým jmenováním), jaké závazky na sebe tímto bere.

Zaměstnavatel má současně povinnost seznámit zaměstnance s povinnostmi, které pro něho vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.

Povinnost seznamovat zaměstnance s právy a povinnostmi před uzavřením pracovní smlouvy je pak dále rozvedena v ustanovení § 37 ZP, které se zaobírá informační povinností zaměstnavatele ve vztahu k obsahu pracovního poměru.

Byť se v tomto případě jedná o povinnosti, kterými se bude zaměstnavatel zaobírat (pravděpodobně) až po uzavření pracovní smlouvy, lze v krátkosti shrnout, že informační povinnost zaměstnavatele stanovená v ustanovení § 37 ZP musí být dodržena jako minimální; zaměstnavatel může nicméně informovat zaměstnance i o dalších skutečnostech.

Tato informační povinnost se vztahuje jak na pracovní poměry založené pracovní smlouvou, tak jmenováním. Povinnost písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech vznikajících zaměstnanci z uzavřeného pracovního poměru se týká pouze těch skutečností, které neobsahuje pracovní smlouva. Pokud jsou již v pracovní smlouvě obsaženy, je tím současně splněna předmětná informační povinnost.

Jde zejména o identifikační údaje zaměstnavatele, dále o údaje ve vztahu k označení druhu a místa výkonu práce, o nároku na dovolenou, o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, o mzdě (platu) a způsobu odměňování, splatnosti mzdy (platu), termínu výplaty, místu a způsobu vyplácení mzdy (platu).

Dále také údaje o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, o měně, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda (plat) v případě vysílání zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a o předpokládané době tohoto vyslání. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahují na pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc.

Kromě shora uvedených povinností zaměstnavatele je zaměstnavatel navíc povinen seznámit zaměstnance při nástupu do práce s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

Související články:
Postup před vznikem pracovního poměru – 1. díl
Postup před vznikem pracovního poměru – 2. díl
Postup před vznikem pracovního poměru – 3. díl
Postup před vznikem pracovního poměru – 4. díl