Minule jsme se podívali na chyby zaměstnavatelů na začátku pracovněprávního vztahu. Nyní se zaměříme na častá pochybení, která vznikají ze strany zaměstnavatelů v jeho průběhu, a to propojením s teoretickým výkladem z pohledu zákoníku práce.
V současné době vyvstává řada otázek také v oblasti pracovního práva. Jaké možnosti má zaměstnavatel, když kvůli nedostatku zakázek nemůže dál provozovat svou činnost? Za jakých podmínek mohou zaměstnanci pracovat z domu, tedy na home office?
Cílený program na podporu zaměstnanosti, tzv. program Antivirus, by měl zaměstnavatelům kompenzovat ekonomické potíže vzniklé současnou situací. Kdo z něj může čerpat? Které náklady a do jaké výše zaměstnavatelům skutečně pokryje?
Ti, kdo se vrátí z Itálie, musí být kvůli koronaviru ve 14denní karanténě. Místo papírového tiskopisu jim mohou lékaři vystavovat eNeschopenky – a lidé ani nemusí kvůli tomu chodit do ordinace. Na co by si měli dát pozor lékaři, zaměstnavatelé i zaměstnanci?
Zaměstnavatelé postupně přijímají opatření, aby šíření koronaviru mezi svými zaměstnanci omezili. Jak mají postupovat, když se zaměstnanec vrátí z rizikové oblasti nebo se dostane do karantény na zahraniční služební cestě?
Chybovat je lidské, a tak i v pracovněprávních vztazích dojde občas k omylu. Prostřednictvím příkladů upozorníme na některé z chyb, kterých se zaměstnavatelé nejčastěji dopouštějí při uzavírání pracovní smlouvy.