Minule jsme si přiblížili oblast pracovních poměrů zaměstnanců pracujících z domova, která je v současné době znovu aktuální. Současně s tím se zajímavě jeví v této souvislosti rovněž problematika posuzování pracovních úrazů domáckých zaměstnanců.
Podle kritéria místa výkonu práce můžeme rozlišovat pracovní poměry, kdy zaměstnanec koná práci v zařízeních zaměstnavatele, a pracovní poměry zaměstnanců pracujících z domova. Jaké podmínky pro výkon práce z domu stanoví zákoník práce?
V předchozím díle jsme si popsali zásadu, která zakazuje uzavřít pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky pracovního poměru na dobu delší než tři roky a více než dvě opakování. Existují však i výjimky, na které se toto nevztahuje.
Minule jsme se seznámili s překážkami v práci na straně zaměstnance, nyní se zaměříme na překážky ze strany zaměstnavatele. Tento institut je v praxi využíván hlavně tehdy, kdy dochází u zaměstnavatelů ke snižování odbytu jejich výrobků či služeb.
Pro pracovní poměr na dobu určitou je typické, že při jeho vzniku je účastníky pracovního poměru sjednána doba jeho trvání. Jaká pro něj platí pravidla a jaká jsou jeho specifika, si nastíníme v následujícím článku.
V novele zákoníku práce došlo ke změnám v doručování písemností. Jakými pravidly se budeme nově řídit ohledně doručování v pracovněprávních vztazích? Vše podstatné se dozvíte v následujícím článku.