Zejména v době nízké nezaměstnanosti jsou zaměstnavatelé ochotni přijímat i méně kvalifikované pracovníky na danou pozici s tím, že jim poskytnou propracovaný systém kvalitního odborného vzdělávání pro dané pracovní místo. Některé větší společnosti mají i vlastní oddělení pro odborný rozvoj zaměstnanců.

Odborným rozvojem zaměstnanců se v souladu se zákoníkem práce rozumí zejména:

• zaškolení a zaučení

Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání či přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.

• odborná praxe absolventů škol

Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném ukončení studia dvou let. Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečit absolventům s maturitním a vyšším vzděláním přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon sjednané práce. Odborná praxe je výkonem práce, za který zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

• prohlubování kvalifikace,
• zvýšení kvalifikace.

V další části článku se zaměříme na problematiku, ve které se často v praxi chybuje, a to je prohlubování a zvyšování kvalifikace. Mezi prohlubováním a zvyšováním kvalifikace je zásadní rozdíl, pro zaměstnance i zaměstnavatele z nich vyplývají různá práva a povinnosti.

Kvalifikací se rozumí odborná schopnost zaměstnance vykonávat sjednanou práci.

Prohlubování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace se v souladu se zákoníkem práce rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Součástí prohlubování kvalifikace je také její udržování nebo obnovování.

Na prohlubování kvalifikace se podílí jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce je povinností každého zaměstnance, přičemž mu zaměstnavatel může uložit účast na školení a studiu nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace.

Účast na školení nebo jiných formách přípravy nebo studia za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu prohlubování kvalifikace přísluší mzda nebo plat.

Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Pouze v případě, kdy zaměstnanec požaduje prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, se můžou na nákladech vynaložených na prohlubování kvalifikace podílet obě strany. Finančně náročnější forma není zákoníkem práce dále specifikována a je na individuálním posouzení samotným zaměstnavatelem.

Příkladem může být zahraniční jazykový kurz. V případě, že dochází k prohlubování kvalifikace mimo sjednané pracoviště, pak zaměstnanci při splnění zákonných podmínek náleží i cestovní náhrady. Výdaje na prohlubování kvalifikace jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné.

Z pohledu zaměstnance se v případě zaměstnavatelem uhrazených výdajů za kurz či školení jedná o nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů, který nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel zajistil zaměstnanci pracujícím na pozici junior technologa kurz týkající se orientace ve výkresové dokumentaci. Kurz začíná po pracovní době zaměstnance. Musí se zaměstnanec tohoto kurzu zúčastnit?

Řešení

Jak bylo výše uvedeno, zaměstnanec má povinnost soustavně svou kvalifikaci k výkonu práce prohlubovat. Účast na školení je výkon práce, za kterou zaměstnanci náleží řádná mzda dle pracovní smlouvy (nikoliv náhrada mzdy). Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, proto je povinností zaměstnance se kurzu zúčastnit.

Pokud kurz probíhá po pracovní době, jedná se o tzv. přesčasovou práci a zaměstnanci náleží mzda a příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Neuposlechnutí příkazu k účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace je porušením pracovněprávních povinností zaměstnance.

Příklady prohlubování kvalifikace:

• Recepční hotelu se účastní kurzu angličtiny pro pokročilé.
• Zedník se účastní školení o nových spojovacích materiálech zdiva.
• Účetní se účastní školení o zaokrouhlování DPH.
• Pilot dopravního letadla se účastní školení obsluhy Boeing.
• Řidič z povolání skupiny B se účastní kurzu „Škola smyku“.

Před započetím prohlubováním kvalifikace je možné mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřít tzv. kvalifikační dohodu. Kvalifikační dohodu je možné uzavřít pouze v případě, kdy předpokládané náklady na prohloubení kvalifikace dosahují částky alespoň 75 000 Kč. V takovém případě však nemůže zaměstnavatel zaměstnanci takové prohloubení kvalifikace uložit.

Obsahem dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci prohlubování kvalifikace a uhradit veškeré související náklady s prohlubováním kvalifikace (náhrad mzdy, cestovní náklady, kurzovné, školné, náklady na učební materiály apod.).

Zaměstnanec se v dohodě zavazuje setrvat u zaměstnavatele po sjednanou dobu od okamžiku prohloubení kvalifikace, nejdéle však pět let. Do doby, po kterou se zaměstnance zavazuje setrvat u zaměstnavatele, se na rozdíl od mateřské dovolené nezapočítává rodičovská dovolená.

Kvalifikační dohoda musí být vždy písemná a musí obsahovat tyto náležitosti:

• druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
• dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
• druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Zvýšení kvalifikace

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace či její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Při zvyšování kvalifikace přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku:

• v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
• dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
• pět pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
• deset pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
• 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

Zaměstnavatel má právo sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance a v některých případech může poskytování pracovních úlev i úplně zastavit jestliže:

• se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci,
• zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

Na zvyšování kvalifikace lze stejně jako u prohlubování kvalifikace uzavřít kvalifikační dohodu, jejíž součástí je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu. Na rozdíl od prohlubování kvalifikace nemůže zaměstnavatel zaměstnanci zvýšení kvalifikace nařídit.

Na druhou stranu zaměstnavatel má právo se rozhodnout, zda zvyšování kvalifikace zaměstnance považuje za potřebné. Pokud by zvyšování kvalifikace zaměstnance nebylo v souladu s potřebami zaměstnavatele, pak si zaměstnanec musí pro účely studia čerpat dovolenou nebo po domluvě se zaměstnavatelem neplacené volno.

Daňovým výdajem zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace jeho zaměstnanců, pokud souvisí s předmětem jeho činnosti, je poskytnutá náhrady mzdy a i případné další výdaje na samotné vzdělávání.

Výdaje uhrazené zaměstnavatelem za samotné vzdělávání jsou pro zaměstnance nepeněžním příjmem osvobozeným od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy však vždy podléhá zdanění i odvodům. Stejně tak by zdanění a odvodům podléhala úhrada na vzdělávání zaměstnanci přímo na účet, a ne vzdělávacímu zařízení.

Příklady zvyšování kvalifikace:

• rozšíření řidičského průkazu o nové skupiny,
• zvýšení stupně vzdělání (například z bakalářského na magisterské),
• asistentka ředitele absolvuje kurz personalistiky,
• technolog absolvuje kurz italštiny pro začátečníky z důvodu budoucí spolupráce s italským dodavatelem zařízení.

Pro správné určení, zda se jedná o prohlubování či zvyšování kvalifikace je podstatné, jaký je se zaměstnancem sjednán druh práce v pracovní smlouvě. Pokud je kurz, školní či studium nezbytný pro výkon dosavadní ve smlouvě sjednané práce, pak se obvykle jedná o prohlubování kvalifikace (s výjimkou případu, kdy zaměstnanec dosáhne vyššího stupně vzdělání).

Pokud je kurz, školení či studium nezbytné pro výkon jiné, obvykle více kvalifikovaná práce, než je sjednaná v pracovní smlouvě, pak se většinou jedná o zvyšování kvalifikace.