Dne 22. 5. 2017 vešla v platnost novela zákona o nemocenském pojištění. Účinnosti nabude 1. 2. 2018. V novele, která byla ve Sbírce publikována pod číslem 148/2017, jsou zakotveny následující změny:

• otcovská poporodní péče,
• úprava nemocenské u hasičů.

Otcovská poporodní péče

Nově se zahrnuje do systému nemocenského pojištění dávka otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“). Záměrem zákonodárců bylo pomocí této nové dávky především posílit vazbu mezi dítětem a oběma rodiči v raných týdnech života dítěte.
 
Stát bude podporovat a motivovat otce k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvíjet vztahy v rámci rodiny, a to za pomoci kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu.
 
Novela zákona by tedy měla posílit potřebu slaďování pracovního, soukromého a rodinného života ve veřejném povědomí a přispět k jejímu naplňování v praktickém životě.
 
Nárok na otcovskou má:

• pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, přičemž za otce dítěte se považuje dle zákona o matrikách muž zapsaný do knihy narození jako otec dítěte,
• pojištěnec, jenž pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.

Důvodová zpráva k novele uvádí, že nárok na otcovskou nebude mít druh matky dítěte, který není otcem dítěte, a to ani v případě, že dítě otce nemá (např. není-li znám či zemřel).
 
Podmínky nároku na otcovskou:

• u osoby samostatně výdělečně činné je nutná účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou,
• u zahraničního zaměstnance je nutná účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou,
• nástup na otcovskou vzniká v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče,
• v tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných,
• pokud pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče, pak se tato péče považuje za péči o jedno dítě (otcovská náleží jen jednou) – platí zásada: jeden porod = jedna dávka,
• nárok na otcovskou nemají pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Pro nárok na otcovskou je třeba doložit následující dokumenty:

• předepsaný tiskopis, pomocí něhož se uplatňuje nárok na výplatu otcovské; žádost o otcovskou předává zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí podpůrčí doby; příslušný tiskopis bude k dispozici na webových stránkách ČSSZ,
• u pojištěnce, jenž pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, je třeba osvědčit tuto skutečnost předložením příslušného rozhodnutí.

Podpůrčí doba u otcovské činí 1 týden (7 kalendářních dnů), to je tedy doba, po kterou bude otcům dána možnost participovat na péči o malé děti a o domácnost při zachování jistoty zaměstnání a výdělku. Tato doba začíná nástupem na otcovskou, a to dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
 
Zákon zde de facto nabízí otci možnost pečovat o novorozené dítě a matku 1 týden v rámci tzv. šestinedělí. Po ukončení šestinedělí se může otec dítěte či manžel matky dítěte s matkou dítěte vystřídat při pobírání peněžité pomoci v mateřství, tj. rodiče mohou po ukončení šestinedělí řešit svou situaci tak, jak jim to pro konkrétní případ vyhovuje.

Podmínky pobírání dávky

Pobírání dávky se nepřerušuje v případě, kdy je dítě (nebo i matka dítěte) ze zdravotních důvodů umístěno ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (v nemocnici). A to proto, aby i tehdy otec mohl navázat s dítětem kontakt v raném období jeho života a v neposlední řadě pomoci matce a podpořit ji v mnohdy nelehké životní situaci.
 
V praxi se stávají situace, kdy narozené dítě je ze zdravotních důvodů umístěno v nemocnici delší dobu a rodiče za dítětem docházejí pravidelně i vícekrát denně. Pokud by novorozenec byl ve zdravotnickém zařízení po dobu celého šestinedělí, nemohl by otec dítěte nárok na otcovskou uplatnit, ačkoliv pomáhá matce dítěte a za dítětem dochází.
 
Dávka však otci také nenáleží, jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytující nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky. Podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.
 
Výplata otcovské se nepřerušuje tehdy, kdy bude otec například hospitalizován a nebude moci o dítě pečovat. Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu i v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby.

Další otcovská

Může se stát, že pojištěnci vznikne nárok na další otcovskou v době, kdy ještě neuplynula podpůrčí doba u předchozí otcovské. Souběh nároků na dvě dávky otcovské se řeší tak, že se vyplácí jen otcovská, na kterou vznikl nárok dříve.
 
Počátek podpůrčí doby u další otcovské se stanoví tak, že podpůrčí doba plyne, i když se otcovská nevyplácí, a další otcovská se začne vyplácet, až zanikne nárok na předchozí otcovskou. Časově se obě otcovské sice budou překrývat, ale nárok na výplatu bude pouze jeden v každém i překrývajícím se dni.
 
Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.
 
Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Je tedy stanovena ve shodné výši jako peněžitá pomoc v mateřství poskytovaná muži.

Při souběhu více dávek z nemocenského pojištění s otcovskou bude platit základní zásada pro výplatu dávek, která určuje, že z jednoho pojištění nemůže současně vzniknout nárok na výplatu více dávek.

Zákon tedy stanovuje, která z těchto dávek je vyplácena přednostně, přičemž obecně se preferuje nárok na výplatu dávky vyšší před nárokem na výplatu dávky nižší.
 
U otcovské se zavádí její přednost před nárokem na výplatu dávek v nemoci a ošetřovného. Pokud se například pojištěnci v době dočasné pracovní neschopnosti narodí dítě a požádá si o otcovskou, nebude dočasná pracovní neschopnost ukončována, přesto ale nemocenské nebude vypláceno po dobu poskytování otcovské a jeho výplata bude následně pokračovat po skončení podpůrčí doby otcovské.

Pobírání více různých dávek

Vznikne-li otci souběh nároků více různých dávek z několika pojištění, pak je-li jednou z dávek otcovská, nesmí být úhrn dávek za kalendářní den vyšší, než by činila výše otcovské vypočtené z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice. Je-li úhrn dávek vyšší, snižuje se postupně ošetřovné, nemocenské a otcovská tak, aby úhrn dávek tuto výši otcovské nepřesáhl.
 
Z hlediska účinnosti novely, tj. od 1. 2. 2018, ještě uveďme přechodné ustanovení. Dle něj nárok na dávku otcovské poporodní péče vzniká, i pokud se dítě narodilo nebo bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 
Doba výplaty dávky otcovské poporodní péče se bude do evidenčního listu důchodového pojištění zapisovat jako vyloučená doba, a to v rozsahu, v jakém byla dávka skutečně podle potvrzení orgánu nemocenského pojištění vyplacena.
 
Proto se mezi povinnosti zaměstnavatelů týkající se evidence rozhodných údajů doplňuje povinnost evidovat dobu, po kterou byla vyplácena dávka otcovská poporodní péče.
 
Otcovská se zároveň považuje za náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění. Tento druh náhradní doby pojištění se bude hodnotit obdobně jako náhradní doba pojištění z titulu dočasné pracovní neschopnosti v době po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění.

Úprava nemocenské u hasičů

Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen „JSDH obce“), kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými z důvodu nemoci nebo úrazu, protože se podíleli na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, povodni nebo při jiných mimořádných událostech, anebo jim byla nařízena karanténa, se nemocenská dosud poskytovala za předpokladu jejich účasti na nemocenském pojištění.
 
A to stejně jako jiným pojištěncům nemocenské od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, přestože vykonávají tuto činnost v obecném zájmu k ochraně života a zdraví občanů, jejich majetku a majetku právnických osob.
 
Novela zvyšuje nemocenské za kalendářní den na 100 % denního vyměřovacího základu. Podmínky pro toto vyšší nemocenské jsou následující:

• pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu:
  • na hašení požáru,
  • na provádění záchranných nebo likvidačních prací,
  • anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

• tuto činnost prováděl jako:
  • člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, za podmínky, že jednotka byla povolána k zásahu operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému,
  • člen ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru,
• pojištěnec doloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, že je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi.

Z přechodného ustanovení opět uveďme, že pokud vznikl nárok na výplatu nemocenského přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento nárok trvá alespoň v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti (tj. 1. 2. 2018), stanoví se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemocenské ve výši 100 %. Samozřejmě musí být splněné podmínky v předcházejícím výčtu.