Orgány provádějící kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti

Každá společnost se zaměstnanci musí počítat s tím, že si na ni jednoho dne mohou posvítit státní orgány mající na starost kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) stanoví v § 125 příslušné orgány s kompetencí provádět kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti. Jedná se o:

• Státní úřad inspekce práce,
• oblastní inspektoráty práce,
• krajské pobočky Úřadu práce,
• Generální ředitelství Úřadu práce ČR a
• ve stanoveném rozsahu i celní úřady.

Inspektoráty práce

Inspektoráty práce dbají zejména na dodržování pracovněprávních předpisů na straně zaměstnavatelů. Těmi jsou zákoník práce, ZoZ, prováděcí předpisy k ZoZ a právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Orgány inspekce práce jsou oprávněny kontrolovat také zaměstnavatele zdravotně postižených osob, na něž pobírají příspěvek, a to zejména zda a v jakém rozsahu přidělují těmto zaměstnancům práci.

Během samotné kontroly jsou orgány inspektorátů práce provádějící kontrolu oprávněny všechny fyzické osoby konající práci a zdržující se na pracovišti kontrolované osoby požádat o prokázání své totožnosti předložením občanského průkazu nebo cestovního pasu.

Krajské pobočky Úřadu práce a generální ředitelství Úřadu práce

Krajské pobočky Úřadu práce kontrolují, zda uchazeči o zaměstnání dodržují režim dočasné neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu. Dále je v jejich kompetenci kontrola výše průměrného měsíčního čistého výdělku v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Generální ředitelství Úřadu práce kontroluje plnění cílených programů celostátního charakteru a také plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení.

Celní úřady

Celní úřady se při svých kontrolách zaměřují na cizince. Možnost kontrolovat příslušné subjekty mají po celém území České republiky.

Předmětem kontroly celních úřadů je zejména skutečnost, zda cizinci vykonávají práci v souladu s vydaným povolením k zaměstnání (je-li povolení k zaměstnání potřebné) nebo v souladu se zaměstnaneckou či modrou kartou. A dále, zda je práce pro fyzickou či právnickou osobu vykonávána na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy. Častým zjištěním kontrol celních úřadů bývá nelegální práce cizinců.

O svých kontrolách informují celní úřady příslušný oblastní inspektorát práce podle místa výkonu práce. Jsou-li při kontrole zjištěny nedostatky, předá celní úřad příslušnému inspektorátu podklady k dalšímu řízení a ten pak zahájí správní řízení o uložení pokuty.

Postup při kontrole a samotný průběh kontroly

Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vstupovat na pracoviště kontrolovaných zaměstnavatelů, na stavby, pozemky i do obydlí, pokud slouží k výkonu podnikání. Dále jsou oprávněni požadovat od nich i jejich zaměstnanců potřebné doklady, podání úplných informací a vysvětlení v předem určených lhůtách, požadovat součinnost potřebnou k nerušenému a rychlému provedení kontroly a vyžadovat účast při projednávání výsledků kontroly.

Za nesplnění součinnosti při kontrole může být kontrolovaná osoba pokutována až do výše 500 000 Kč. Stejná výše pokuty hrozí, pokud zaměstnavatelé nemají v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávních vztahů. Pokud však zaměstnavatel oznámil okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu do práce, která mu zaručila účast na nemocenském pojištění, není tato povinnost vyžadována.

Zaměstnanci kontrolních orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jež se v průběhu kontroly dozví. V některých organizacích může být kontrola prováděna pouze se souhlasem příslušného ministerstva nebo ředitele těchto organizací. Výkonem kontroly by totiž mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací. Takovými organizacemi jsou např. BIS, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Ministerstvo vnitra apod.

Nejčastěji zjištěná porušení a ukládané pokuty

Pokud je orgánem kontroly zjištěno porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat, uloží kontrolní orgán kontrolované osobě povinnost odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě k tomu určené a také podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních.

V odůvodněných případech může být kontrolovaná osoba vyzvána, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedení kontroly. Ta je povinna tuto výzvu uposlechnout (pokud neprokáže vážnou překážku bránící splnění této povinnosti v určené lhůtě).

Výše pokut je stanovena podle závažnosti přestupků. Nejvyšší pokutou, kterou může kontrolní orgán uložit, je 10 000 000 Kč. Je to v případě, kdy právnická osoba coby zaměstnavatel umožní výkon nelegální práce. V případě fyzické osoby v pozici zaměstnavatele je to 5 000 000 Kč.

• Pokutu ve výši až 2 000 000 Kč je možné uložit zaměstnavateli, jenž zprostředkuje zaměstnanci zaměstnání bez povolení.
• Pokutu ve výši až 1 000 000 Kč uloží kontrolní orgán v případě, kdy zjistí, že kontrolovaný orgán porušil zákaz diskriminace nebo nezajistil rovné zacházení, nebo v případě, kdy fyzická osoba jakožto zaměstnavatel neplní povinný podíl při zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
• Pokutu až do výše 200 000 Kč lze uložit osobě zdržující se na pracovišti kontrolované osoby, kde koná práci a není schopna prokázat svou totožnost.
• Pokutu ve výši až 100 000 Kč uloží kontrolní orgán tomu, kdo vykonává nelegální práci (týká se fyzických osob), nebo nesplní oznamovací povinnost ohledně nenastoupení cizince do zaměstnání.
• Pokutu až do výše 20 000 Kč lze uložit v případě, kdy kontrolovaná fyzická osoba nedoloží ve stanovené lhůtě doklad o sjednání pojištění.

Uvedený výčet samozřejmě není kompletní. Výše přestupků a jim náležících pokut je uvedena v § 139 až § 140 ZoZ.

Pokuty za přestupky jsou ukládány ve správním řízení formou rozhodnutí. Tato rozhodnutí obsahují informaci o tom, jaká porušení byla při kontrole shledána a u jakých zaměstnanců došlo k porušení pracovněprávních předpisů. Dále je zde uvedeno porušení konkrétních právních předpisů a výše stanovených pokut. Proti rozhodnutí o uložení pokuty se lze ve stanovené lhůtě odvolat.

Výstup kontroly

Závěrečným výstupem kontroly je pak protokol o kontrole. Musí být vyhotoven do 30 dnů od posledního kontrolního úkonu. Jde-li o složité případy, může být lhůta prodloužena na 60 dnů. Proti kontrolnímu zjištění může kontrolovaná osoba podat písemné námitky. Po ukončení námitkového řízení je zahájeno správní řízení o uložení pokuty.

V protokolu o kontrole jsou uvedeny konkrétní závady s odkazem na příslušná ustanovení právních předpisů. Kontrolovaný subjekt obdrží proti podpisu jedno vyhotovení protokolu o kontrole.