Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) znovu zavedl do českého práva institut závdavku, který je známý již z římského práva a který byl dlouhodobě obsažen i v českém právním řádu, a to až do roku 1950, kdy byl tento institut zrušen.
 
Vzhledem k tomu, že jde pro většinu lidí o institut neznámý a pod tímto pojmem nevědí, co si představit, vysvětlíme si v tomto článku, co to závdavek je a k čemu slouží.

Jaké plní závdavek funkce

Závdavek má podle důvodové zprávy k NOZ plnit tři základní funkce:

• funkci zajišťovací – závdavek má zajišťovací funkci, kdy strana, která závdavek poskytla, tím poskytuje druhé straně jistotu, že svůj dluh splní. Věřitel tedy může předmět závdavku držet až do splnění povinnosti ze strany dlužníka a může si závdavek ponechat v případě, pokud dlužník svůj dluh z vlastní příčiny nesplní,
• funkci důkazní, kdy se závdavkem potvrzuje uzavření smlouvy. Zřízením závdavku se při dokazování o uzavření smlouvy přenáší důkazní břemeno na tu stranu smlouvy, která popírá její uzavření. Tato funkce nicméně v dnešní době nemá příliš praktický význam, neboť bude nutné dokázat, že došlo k ujednání o závdavku a odevzdání závdavku, zatímco potvrzení o uzavření smlouvy si lze nepochybně vystavit mnoha jinými a jednoduššími způsoby (např. e-mailem),
• funkci sankční – tato funkce závdavku znamená, že věřitel má právo ponechat si závdavek v případě, že dlužník svůj dluh z vlastní příčiny nesplní. Pokud by došlo k nesplnění ze strany toho, kdo závdavek přijal, je povinen vydat druhé straně dvojnásobek toho, co přijal (nedohodnou-li se strany jinak). Závdavek rovněž plní funkci odstupného.

Co může být předmětem závdavku?

Zákon nestanoví, co by mělo být předmětem závdavku. Domnívám se, že závdavek může být poskytnutý jak ve formě peněžitého, tak i nepeněžitého plnění, nicméně vzhledem k tomu, že v případě nesplnění dluhu se bude hodnota závdavku zdvojnásobovat, měla by být hodnota závdavku vyčíslitelná v penězích.
 
V praxi bude podle našeho názoru nejčastější poskytnutí závdavku v penězích, případně budou předmětem závdavku drobnější movité věci.

Příklad 1

Pan Novák má zájem nabýt akcie ve společnosti Beta, a.s. od společnosti Gama, s.r.o. Ve smlouvě o převodu akcií je dohodnut mechanismus úpravy kupní ceny po převodu akcií.
 
Za účelem zajištění doplacení kupní ceny se strany dohodly, že kupující poskytne prodávajícímu peněžitý závdavek ve výši 500.000 Kč. V případě, že pan Novák kupní cenu za akcie ve sjednaných lhůtách nedoplatí, prodávající si bude oprávněn závdavek ponechat.
 
Pokud pan Novák kupní cenu řádně doplatí, započte se dle dohody smluvních stran uhrazený závdavek na poslední splátku kupní ceny.

Jaký je rozdíl mezi závdavkem a zálohou

V praxi může dělat problémy rozlišení, zda poskytnuté plnění je zálohou nebo závdavkem. Závdavek je nutné poskytnout nejpozději při uzavření smlouvy a měl by být poskytnut v úzké časové souvislosti s uzavřením smlouvy.
 
V případě pochybností, zda poskytnuté plnění je závdavkem nebo zálohou, bude nutné prokázat, že šlo o závdavek (jinak se takové plnění bude považovat za zálohu). Plnění, které by si strany poskytly až po uzavření smlouvy, není možné z právního hlediska považovat za závdavek (ale může jít o jiné plnění závdavku obdobné, poskytnuté v souladu se zásadou smluvní volnosti).
 
Aby byla ujednána smlouva se závdavkem, musí být závdavek druhé straně nejpozději při uzavření smlouvy odevzdán. V případě, že odevzdán nebude, bude smlouva ujednána bez závdavku.

Příklad 2

Pan Krupička se rozhodl, že prodá své horské kolo a koupí si nové. Když to rozhlásil v hospodě, přišel za ním hned pan Novák a dohodl se s ním, že kolo za 5.000 Kč koupí. Plácli si, a protože pan Krupička četl zrovna v novinách o závdavku, tak si závdavek ve výši 1.000 Kč od pana Nováka vyžádal.
 
Pokud pan Novák doplatí zbývající 4.000 Kč, tak se závdavek započte na kupní cenu. Pokud si to pan Novák rozmyslí, tak 1.000 Kč „propadá“ panu Krupičkovi.
 
Kdyby si to rozmyslel naopak pan Krupička, bude povinen panu Novákovi nejen 1.000 Kč vrátit, ale ještě mu dalších 1.000 Kč doplatit.
 
Pánové si plácli a rozešli se domů. Pan Novák si posléze koupi rozmyslel a chtěl, aby mu pan Krupička 1.000 Kč vrátil. Protože šlo o závdavek, nemá pan Novák právo na vrácení 1.000 Kč.

Jak nakládat se závdavkem?

Na závdavek se podle mého názoru přiměřeně použijí ustanovení o zajišťovacím převodu práva, která jsou obsažena v § 2040 a násl. NOZ. Ten, kdo závdavek přijal, má právo mít věc po celou dobu trvání práva uplatnit závdavek u sebe a je povinen vykonávat prostou správu věci.
 
V případě, že bude dluh sjednaný ve smlouvě splněn, pak:

• pokud je závdavek stejného druhu jako dluh (např. jde o peníze), započítá se závdavek na poslední splátku, nedohodnou-li se strany jinak,
• pokud je závdavek jiného druhu (např. jako závdavek byla předána sekačka) nebo to vyplývá z dohody stran, pak je příjemce závdavku povinen závdavek vrátit.

Uplatnění závdavku

Pokud některá ze stran poruší svou povinnost sjednanou ve smlouvě, mají následující možnosti:

1. Ten, kdo poskytnul závdavek, poruší povinnost splnit svůj dluh.

V takovém případě má druhá strana právo:

• ponechat si závdavek – tím se vylučuje požadovat splnění dluhu anebo náhradu škody. Uplatní-li oprávněná strana závdavek, má to zároveň účinek odstoupení od smlouvy. Uplatnění závdavku je třeba realizovat bez zbytečného odkladu po porušení povinnosti, přičemž toto právo zaniká, pokud bude nedostatek plnění odstraněn (a závdavek nebyl do odstranění nedostatku uplatněn),
• požadovat splnění dluhu,
• požadovat náhradu škody, není-li splnění dluhu již možné.

2. Ten, kdo obdržel závdavek, poruší povinnost splnit svůj dluh ze smlouvy.

V takovém případě má druhá strana právo:

• požadovat dvojnásobek hodnoty závdavku – tím se vylučuje požadovat splnění dluhu anebo náhradu škody. Uplatní-li oprávněná strana závdavek, má to zároveň účinek odstoupení od smlouvy. Uplatnění závdavku je třeba realizovat bez zbytečného odkladu po porušení povinnosti, přičemž toto právo zaniká, pokud bude nedostatek plnění odstraněn (a závdavek nebyl do odstranění nedostatku uplatněn). V případě, že by bylo jako závdavek poskytnuto nepeněžité plnění (např. movitá věc), mělo by dojít k vrácení věci a výplatě jednonásobku její hodnoty v penězích,
• požadovat splnění dluhu,
• požadovat náhradu škody, není-li splnění dluhu již možné.

 
Právo uplatnit závdavek vzniká bez ohledu na zavinění. Pokud by ale nesplnění povinnosti bylo způsobeno zásahem vyšší moci, závdavek nepropadá.
 
Samotné sjednání závdavku ještě neznamená, že má kterákoliv smluvní strana právo od smlouvy odstoupit. Odstoupit od smlouvy je v souladu s § 2001 NOZ možné jen tehdy, pokud si to strany ujednají, nebo stanoví-li to zákon.
 
V případě, že si strany sjednají právo odstoupit od smlouvy a současně si sjednají i závdavek, pak – pokud se nedohodly jinak (např. že odstoupení nebude zpoplatněno nebo si nesjednaly místo závdavku odstupné) – bude platit, že závdavek bude představovat úplatu za odstoupení.
 
Pro tento případ pak platí, že:

• pokud odstoupí od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení a závdavek „propadá“ ve prospěch druhé strany,
• pokud odstoupí od smlouvy strana, která závdavek přijala, je povinna vydat druhé straně dvojnásobně tolik.