Těsně před koncem loňského roku vyšla ve Sbírce zákonů historicky první novela nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), a to pod číslem 460/2016 Sb. Novela nabývá účinnosti postupně.
 
Dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 30. 12. 2016, nabyla účinnosti jediná změna, kdy se novelizoval § 3033 NOZ, kterým se prodloužila lhůta pro přezkum soudních rozhodnutí, kterými byly před 31. 12. 2013 fyzické osoby zbaveny způsobilosti k právním úkonům, resp. byly v této způsobilosti omezeny, ze tří na pět let.
 
Současně nabyl účinnosti bod 6. přechodných ustanovení, kterým se pro občanská sdružení (spolky) a společenství vlastníků vzniklá do 31. 12. 2013 stanovila výjimka z povinnosti uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s požadavky NOZ.
 
Šedesátým dnem po vyhlášení, tj. dnem 28. 2. 2017, nabývají účinnosti následující nejzajímavější změny.

Zaměstnávání nezletilých

Vypouští se bez náhrady ustanovení § 35 odst. 2 NOZ, podle kterého mohl zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnácti let, rozvázat jeho pracovní poměr, pokud to bylo nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého. Toto pravidlo bylo v praxi velmi nepraktické a ztěžovalo zaměstnávání nezletilých, kteří po ukončení povinné školní docházky neměli zájem pokračovat ve studiu.
 
Současně novela znovu umožňuje nezletilým, kteří dosáhli věku 15 let a ještě nedokončili povinnou školní docházku, uzavřít pracovní poměr či dohody o pracích mimo pracovní poměr (do budoucna, např. na dobu letních prázdnin). Přičemž jako den nástupu do práce samozřejmě nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. Vracíme se tedy zpátky k pravidlu, které fungovalo do 31. 12. 2013.

Jednání právnické osoby vůči zaměstnancům

Bez náhrady bylo vypuštěno jako nadbytečné ustanovení § 164 odst. 3 NOZ, které upravovalo, kdo zastupuje právnickou osobu s kolektivním orgánem při jednání vůči zaměstnancům.
 
Tímto ustanovením se v praxi zabýval i Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 29 Cdo 880/2015, který uvedl, že úprava způsobu zastupování členem statutárního orgánu v § 164 odst. 3 nebrání tomu, aby statutární orgán případně delegoval pracovněprávní záležitosti na další osoby (např. zaměstnance personálního odboru), které budou jakožto zákonní zástupci podle § 166 či § 430 odst. 1 oprávněny činit za právnickou osobu určitá, popřípadě všechna právní jednání vůči zaměstnancům vedle člena statutárního orgánu pověřeného podle § 164 odst. 3.

Plná moc pro notářské zápisy

Novelizován byl i § 441 odst. 2 NOZ, který v praxi zejména v počátku působil značné obtíže při výkladu, zda pro právní jednání, které musí mít formu notářského zápisu, je nezbytné udělit plnou moc rovněž ve formě notářského zápisu.
 
Zákon nyní výslovně stanoví, že pokud se pro právní jednání vyžaduje forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Liniové stavby

Občanský zákoník nově zavádí pojem liniová stavba a stanoví, že liniová stavba není součástí pozemku. Současně se zavádí vyvratitelná domněnka, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
 
V přechodných ustanoveních se pak stanoví, že vlastník pozemku, na kterém je liniová stavba zřízena, nemá předkupní právo k takové stavbě a vlastník liniové stavby nemá předkupní právo k pozemku, na němž je tato stavba zřízena.

Nabytí podílu v obchodní společnosti

Novela dále výslovně stanoví, že nabude-li jeden z manželů podíl v obchodní korporaci, nestává se druhý manžel společníkem této korporace, s výjimkou bytových družstev.
 
Tím se odstranily dosavadní aplikační problémy a bylo postaveno najisto, že pokud některý z manželů nabude podíl v obchodní společnosti či družstvu (s výjimkou družstva bytového) do společného jmění, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (s výjimkou bytového družstva).

Úroky z prodlení u výživného

Nově zákon výslovně stanoví, že po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může oprávněná osoba požadovat zaplacení úroku z prodlení. To dosud bylo sporné.
 
V dřívější době zastávala judikatura k této otázce spíše odlišný postoj, nicméně v rámci odborné veřejnosti dlouhodobě přetrvávala tendence argumentovat pro právo na úroky z prodlení i v případě výživného, neboť v opačném případě by docházelo k poškozování práv oprávněné osoby.

Žádný limit pro započtení proti mzdě a platu

Novela ruší zákaz jednostranného započtení pohledávky proti mzdě a platu ve výši přesahující jejich polovinu. Nově bude tedy možné tyto pohledávky jednostranně započíst bez uvedené limitace.

Snížení hranice pro kauce u nájemného

V rámci nájemních vztahů dochází ke snížení maximální hranice kauce poskytované pronajímateli ze šestinásobku na trojnásobek nájemného. Podle důvodové zprávy byl šestinásobek nájemného zejména pro lidi s nízkými příjmy často zásadní překážkou pro získání standardního bydlení.

Co začne platit až od 1. 1. 2018?

Dnem 1. 1. 2018, kdy dochází zejména k novelizaci úpravy svěřenských fondů, se zavádí evidence svěřenských fondů především z důvodu jejich netransparentní vlastnické struktury a vysokého potenciálu zneužití především k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
 
Svěřenský fond vzniká, až na výjimku svěřenských fondů zřizovaných pro případ smrti, až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Za účelem odstranění úplné anonymity beneficientů svěřenských fondů zřízených za soukromým účelem se zavádí povinnost je zapisovat do evidence svěřenských fondů.

Znovuzavedení předkupního práva

Další významnou změnou účinnou od 1. 1. 2018 je i znovuzavedení předkupního práva spoluvlastníků v případě převodu spoluvlastnického podílu na nemovitosti, ledaže půjde o převod osobě blízké.
 
Spoluvlastníci se mohou předkupního práva vzdát, a to s účinky pro své právní nástupce. Jde-li o nemovitou věc zapsanou do katastru nemovitostí, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše.

Související článek:
První novela zákona o obchodních korporacích