Již od 1. 1. 2014 obsahuje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, možnost, aby vedle rejstříkových soudů prováděli přímé zápisy do obchodního rejstříku ohledně obchodních společností a družstev také notáři. Na tuto úpravu nicméně nenavazovala úprava v zákoně o soudních poplatcích, a tak notáři reálně neměli možnost přímé zápisy provádět.
 
K 1. 5. 2015 vstoupil v účinnost zákon č. 87/2015 Sb., který výše zmíněný nedostatek odstraňuje, a stanoví výši soudních poplatků za zápisy prováděné notářem a způsob jejich výběru.
 
Druhý důvod nemožnosti zápisů ze strany notářů byla nedokončená úprava softwarové aplikace, která by fakticky umožnila zápisy provádět. Spuštění aplikace pro notáře by mělo být zahájeno v prvním květnovém týdnu. Je ale otázkou, jak rychlé bude následné zaškolení notářů a jejich schopnost a ochota přímé zápisy provádět.
 
Pokud vše proběhne tak, jak má, mohli by již v průběhu května notáři začít provádět první přímé zápisy do obchodního rejstříku, což by znamenalo značné urychlení a zjednodušení rejstříkového procesu a v řadě případů i jeho zlevnění.

V jakých případech mohou notáři provádět zápisy?

Notáři mohou provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku pouze za následujících podmínek:

• zapisované skutečnosti musí mít vždy podklad v podkladovém notářském zápisu (tj. notář např. nemůže provést zápis změny jednatele, o kterém rozhodne valná hromada a o rozhodnutí nebude pořízen notářský zápis, neboť jej zákon nevyžaduje),
• podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby,
• notáři byly předloženy všechny listiny, které je nutné za účelem zápisu do obchodního rejstříku nebo pro založení do sbírky listin doložit, a
• osoba oprávněná k podání návrhu na zápis o to požádá.

 
Zápis do obchodního rejstříku může provést pouze ten notář, který sepsal podkladový notářský zápis, případně všechny podkladové notářské zápisy (pokud jich je více), jakož i notářský zápis o osvědčení. Jiný notář provést zápis nemůže.
 
V případě, že mají být některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, provede notář zápis do veřejného rejstříku pouze v případě, že je jejich uskutečnění osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku – tedy tzv. notářským zápisem o osvědčení.

Bude notář skutečně levnější?

Za provedení zápisu do obchodního rejstříku si budou notáři účtovat poplatek ve výši 300 Kč. Dále notář vybere i soudní poplatek, který odvede státu, přičemž soudní poplatky jsou v tomto případě významně nižší.
 
Tab.: Výše soudních poplatků
 

V této souvislosti je třeba ale upozornit, že tzv. notářský tarif stanoví vyšší minimální částku za notářský zápis, který je podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (takový notářský zápis bude stát vždy minimálně 4.000 Kč). V některých případech navíc bude zapotřebí též notářský zápis o osvědčení, což může cenu opět navýšit (podle sazebníku bude za takový notářský zápis účtována částka 1.000 Kč).
 
Nelze tedy říci, že u notáře to bude vždy levnější a bude záležet na tom, co bude předmětem zápisu a co vše bude třeba osvědčit a doložit.