V praxi může nastat situace, kdy mají společníci zájem ukončit činnost společnosti s ručením omezeným a společnost zrušit a zlikvidovat. Taková likvidace se označuje jako likvidace dobrovolná. Zákon upravuje i povinnou likvidaci, kterou nařizuje soud zpravidla v důsledku porušení určitých povinností ze strany společnosti (viz § 172 nového občanského zákoníku, dále jen „NOZ“).
 
Proces likvidace je třeba odlišit od případů, kdy se společnost sice zruší, ale její jmění přechází na právního nástupce (např. v případě fúze). V takovém případě proces likvidace neprobíhá.
 
V tomto článku se seznámíme s procesem dobrovolné likvidace společnosti. Úvodem pro úplnost uvádíme, že společnost se zrušuje s likvidací v následujících případech:

• uplynutím doby, na kterou byla založena (tedy v případě, kdy by společnost byla založena na dobu určitou),
• dosažením účelu, pro který byla založena (pokud byla založena ke konkrétnímu účelu),
• dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení společnosti, jinak dnem jeho účinnosti (to platí zejména pro případy, kdy valná hromada rozhodne o zrušení společnosti),
• dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, pokud se nestanoví v rozhodnutí den pozdější (to platí zejména pro případy, kdy o zrušení společnosti a nařízení její likvidace rozhodne soud – viz § 172 NOZ).

Právní úprava likvidace je obsažena obecně pro všechny právnické osoby v § 187 a násl. NOZ. Speciální ustanovení o zrušení společnosti s ručením omezeným jsou obsažena v § 241 a § 242 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a v § 37 až § 39 ZOK nalezneme úpravu likvidačního zůstatku.
 
Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené společnosti, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s tzv. likvidačním zůstatkem v souladu se zákonem.

Rozhodnutí o zrušení společnosti

Prvním krokem při ukončení činnosti společnosti je rozhodnutí o jejím zrušení a vstupu do likvidace. Toto rozhodnutí patří do působnosti valné hromady pouze v případě, že tak určuje společenská smlouva. Pokud společenská smlouva nesvěřuje valné hromadě pravomoc rozhodovat o zrušení společnosti, je třeba dohody společníků o zrušení společnosti (§ 241 odst. 1 ZOK).
 
Usnesení valné hromady o zrušení společnosti s likvidací musí být přijato alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků, nepožaduje-li společenská smlouva vyšší většinu, a musí být osvědčeno notářským zápisem (§ 171 odst. 1 písm. d) a § 172 odst. 1 ZOK). Také případná dohoda společníků musí mít formu notářského zápisu (§ 241 odst. 1 ZOK).

Likvidátor

Společně s rozhodnutím o zrušení společnosti je třeba „povolat“ likvidátora. Volba a odvolání likvidátora patří do působnosti valné hromady, určí‑li tak společenská smlouva (§ 190 odst. 2 písm. d) ZOK). Pokud tak společenská smlouva neurčuje, náleží dle převažujících odborných názorů pravomoc jmenovat likvidátora jednateli. Nebude-li likvidátor jmenován, vykonává jeho působnost jednatel (§ 189 odst. 2 NOZ).
 
Likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu, tj. musí být plně svéprávná a bezúhonná ve smyslu § 6 živnostenského zákona, nesmí u něj nastat skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle ustanovení § 8 živnostenského zákona, ani překážka pro výkon funkce podle § 38l obchodního zákoníku. Likvidátor nabývá okamžikem svého jmenování působnost statutárního orgánu společnosti.
 
Likvidátor je povinen navrhnout bez zbytečného odkladu po zrušení společnosti s likvidací zápis vstupu do likvidace do obchodního rejstříku (§ 187 odst. 2 NOZ). Návrh na zápis podléhá poplatkové povinnosti 2.000 Kč, případně je možné provést zápis přímým zápisem prostřednictvím notáře.

Uzavření knih, sestavení účetních závěrek

Ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace je jednatel povinen sestavit mimořádnou účetní závěrku a uzavřít účetní knihy. Pokud jednatel účetní závěrku bez zbytečného odkladu nesestaví, přechází tato povinnost na likvidátora.
 
Likvidátor pak ke dni vstupu společnosti do likvidace otevře účetní knihy a sestaví zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Soupis jmění pak vydá proti úhradě nákladů každému věřiteli, který o to požádá (§ 199 odst. 2 NOZ).

Oznámení vstupu do likvidace známým věřitelům, zveřejnění oznámení

Likvidátor se seznámí s věřiteli především kontrolou účetní dokumentace a oznámí všem známým věřitelům vstup společnosti do likvidace.
 
Likvidátor dále zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu společnosti do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (§ 198 odst. 2 NOZ). Oznámení se zveřejňuje v Obchodním věstníku.

Podání řádného daňového tvrzení

Společnost je povinna do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace podat řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu do likvidace (§ 240c odst. 2 daňového řádu).

Případné podání insolvenčního návrhu

V případě, že likvidátor v průběhu likvidace zjistí, že společnost je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh (§ 200 NOZ). Společnost by byla v úpadku, pokud by měla více věřitelů a zároveň peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a zároveň tyto závazky nebyla schopna plnit, nebo by byla předlužena (o předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku).
 
Nepodal-li by likvidátor návrh, odpovídal by věřiteli za škodu nebo jinou újmu způsobenou porušením této povinnosti. Společnost by vstoupila opět do likvidace pouze v případě, že by se po skončení insolvenčního řízení objevil nějaký majetek (§ 173 odst. 2 NOZ).

Zpeněžení likvidační podstaty

Likvidátor musí činit všechny kroky k tomu, aby zpeněžil likvidační podstatu (tj. majetek společnosti). Pokud se likvidátorovi nepodaří celou likvidační podstatu zpeněžit, vyrovná z částečného výtěžku přednostně náklady a pohledávky z první a pak z druhé skupiny (není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně). Poté likvidátor nabídne věřitelům pohledávek třetí skupiny likvidační podstatu k převzetí na úhradu dluhů (§ 202 odst. 1 NOZ).
 
První skupinou jsou náklady likvidace (zejména odměna likvidátora, případně náklady související se zveřejňováním oznámení, náklady související se sestavením zahajovací rozvahy a soupisu jmění právnické osoby), druhou skupinou jsou pohledávky zaměstnanců a třetí skupinou jsou pohledávky ostatních věřitelů. Věřiteli, který je podle jiného zákona věřitelem zajištěným, však vždy náleží uspokojení z jistoty, kterou byla jeho pohledávka zajištěna (§ 204 odst. 2 NOZ).
 
Pokud by se likvidátorovi nepodařilo v přiměřené době zpeněžit likvidační podstatu ani zčásti, anebo nejsou-li z částečného výtěžku pohledávky první a druhé skupiny zcela vyrovnány, likvidátor nabídne likvidační podstatu k převzetí všem věřitelům (§ 202 odst. 2 NOZ).

Vypracování konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky

Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 NOZ nebo oznámení podle § 204 NOZ, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě také návrh na použití likvidačního zůstatku.
 
K témuž dni sestaví likvidátor účetní závěrku a uzavře účetní knihy. V účetní závěrce vykáže společnost závazek vůči státnímu rozpočtu ve výši splatné daňové povinnosti.
 
Likvidační zůstatek je čistý majetkový zůstatek, jenž vyplyne z vypořádání likvidační podstaty a vyrovnání dluhů věřitelům – tj. nevzniká, pokud je likvidace ukončena převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo odmítnutím převzetí likvidační podstaty věřiteli.
 
Výše, jakou se společník podílí na likvidačním zůstatku, může být zcela určena společenskou smlouvou (§ 38 odst. 3 ZOK). Pokud společenská smlouva výši podílu neupravuje, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost.
 
Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů (§ 37 odst. 2 ZOK). Naopak zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky podle jejich podílů (§ 38 odst. 1 ZOK).
 
Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor nejvyššímu orgánu společnosti (tj. valné hromadě).

Otevření účtů majetku a závazků a zaúčtování vypořádání daňové povinnosti a vyplacení podílů společníků na likvidačním zůstatku

Ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku otevře likvidátor společnosti znovu účty majetku a závazků a zaúčtuje vypořádání daňové povinnosti a vyplacení podílů společníků na likvidačním zůstatku.
 
V případě, že není účtováno o dodatečných výsledkových operacích, není nutno již sestavovat účetní závěrku ke dni podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.

Schválení konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky

O schválení účetní závěrky rozhoduje valná hromada. Konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku schvaluje valná hromada tehdy, jestliže jmenovala likvidátora, jinak toto oprávnění přísluší jednateli.
 
Návrh na rozdělení likvidačního zůstatku by neměl být schválen, dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili včas podle § 198 NOZ (v tom případě nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít).
 
Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít, jen byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota.
 
Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka. Likvidátor zajistí uchování těchto dokumentů po dobu 10 let od zániku společnosti. Výmazu společnosti z obchodního rejstříku nebrání, pokud nebyly předmětné dokumenty schváleny.

Podání řádného daňového tvrzení

Společnost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu (§ 240c odst. 3 daňového řádu).

Vyplacení likvidačního zůstatku

Likvidátor je povinen vyplatit podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Podíl na likvidačním zůstatku se zdaňuje zvláštní sazbou daně ve výši 15 % z podílu na likvidačním zůstatku společníka, sníženého o nabývací cenu podílu, je-li plátci (tj. společnosti) poplatníkem prokázána (§ 36 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů).
 
Pokud společnost vydala kmenové listy, je nutné je na výzvu likvidátora společnosti vrátit. Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká v takovém případě až vrácením kmenových listů společnosti.

Zajištění souhlasu správce daně s výmazem

Společnost je povinna požádat o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku správce daně, u kterého je registrována. Tato žádost nepodléhá správnímu poplatku. Správce daně před vydáním souhlasu s výmazem rovněž zkontroluje, zda z vyplaceného podílu na likvidačním zůstatku byla sražena a odvedena daň.
 
Vydal-li správce daně zamítavé rozhodnutí k žádosti daňového subjektu o souhlas s výmazem, lze žádost opakovat po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zamítavé rozhodnutí daňovému subjektu doručeno. Není-li o žádosti o souhlas s výmazem vydáno rozhodnutí do dvou měsíců ode dne jejího podání, má se za to, že byl souhlas udělen (§ 238 daňového řádu).

Skončení likvidace, návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku

Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím. Do 30 dnů ode dne skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. K tomuto návrhu je rovněž třeba přiložit souhlas správce daně, případně důkaz, že se k žádosti nevyjádřil ani do dvou měsíců ode dne podání žádosti (alespoň dodejka nebo kopie žádosti z podatelny finančního úřadu).
 
Návrh na výmaz podnikatele z obchodního rejstříku je osvobozen od poplatkové povinnosti. Výmazem společnosti z obchodního rejstříku společnost zaniká.