S účinností od 1. 12. 2016 nabyla účinnosti novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), která zejména rozšiřuje okruh trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná.
 
Institut trestní odpovědnosti právnických osob byl zaveden do českého právního řádu až s účinností od 1. 1. 2012. Česká republika byla v rámci Evropské unie posledním státem, který neměl ve svém právním řádu zakotvenou právní úpravu odpovědnosti právnických osob způsobem vyplývajícím z mezinárodních závazků.
 
O zakotvení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu předcházely rozsáhlé debaty, které měly své zastánce i odpůrce. Tlak mezinárodního prostředí, které i pod hrozbou sankcí nutilo Českou republiku dostát svým závazkům v mezinárodní oblasti, nakonec vedlo k přijetí ZTOPO.
 
Tento tlak se ale projevil i na podobě zákona, kdy jeho hlavní snahou bylo dosáhnout souladu s evropským právem, a proto byly do zákona zakotveny trestné činy vztahující se na právnické osoby v zásadě v rozsahu vyžadovaném evropským právem. To vedlo k tomu, že řada trestných činů, které jsou spojeny s činností mimo jiné i obchodních korporací, v zákoně promítnuta nebyla.

Trestné činy spáchané právnickou osobou

ZTOPO upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, trestů a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a také postup v řízení proti právnickým osobám.
 
Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:

• statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
• osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v předchozím bodě,
• ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
• zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v předchozích třech bodech.

Novelou ZTOPO došlo ke změně ve výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně postihnutelná. Dosud byl v § 7 ZTOPO obsažen taxativní výčet trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit. Novela ZTOPO naopak do § 7 zavedla generální klauzuli, která obsahuje negativní výčet těch trestných činů, které právnická osoba z povahy věci spáchat nemůže, nebo jsou natolik úzce vázány na jednání fyzické osoby, že z nich lze jen obtížně dovodit zájem právnické osoby.
 
Právnická osoba tedy může být stíhaná za všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou těch, které jsou obsaženy v § 7 ZTOPO (jde např. o trestné činy zabití, vraždy novorozeného dítěte matkou, účasti na sebevraždě, rvačce, dvojím manželství apod.).
 
S takto rozšířeným vymezením trestných činů lze očekávat i rozšíření praktické využitelnosti zákona. Z počátku nebyla aplikace zákona příliš rozšířená, když v prvních dvou letech jeho účinnosti bylo zahájeno necelých sto trestních stíhání právnických osob. V posledních letech nicméně dochází k nárůstu trestního stíhání a i k nárůstu počtu pravomocně odsouzených právnických osob.
 
Pro zajímavost lze uvést pár příkladů, kdy byla uznána vinnou právnická osoba.
 
Společnost s ručením omezeným byla uznána vinnou za to, že neodvedla předepsané pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění za své zaměstnance přesto, že povinné částky srážela z jejich hrubé mzdy. Za toto jednání, které bylo soudem kvalifikováno jako přečin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, byla společnost odsouzena k uveřejnění rozsudku v tiskovém sdělovacím prostředku.
 
Z obdobného důvodu – tedy neodvedení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, byla odsouzena další společnost s ručením omezeným, které byl uložen peněžitý trest ve výši 20.000 Kč.
 
Dalším případem postihu právnické osoby byl případ, kdy společnost s ručením omezeným vystavila a předala prostřednictvím svého jednatele potvrzení o zaměstnání osoby s nepravdivými údaji, které se týkaly jejího příjmu a zaměstnání, a to za účelem předložení tohoto potvrzení při žádosti o úvěr. Tímto jednáním se společnost dopustila přečinu úvěrového podvodu, za což jí byl uložen peněžitý trest ve výši 20.000 Kč.

Přičitatelnost trestných činů právnickým osobám

Další významnou změnou ZTOPO je rozšíření možnosti zproštění se trestní odpovědnosti právnické osoby. Do § 8 ZTOPO byl přidán nový odstavec 5, který zakotvuje možnost zproštění se trestní odpovědnosti právnické osoby v případě, že tato prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odst. 1 uvedeného ustanovení zabránila.
 
V souvislosti s tímto ustanovením hovoří řada kritiků o „vyprázdnění zákona“, neboť výklad pojmu „vynaložené úsilí, které lze spravedlivě požadovat“ bude záležet na aplikaci ze strany soudů a může vést k tomu, že právnické osoby se budou moci zbavit trestní odpovědnosti právě poukazem na toto ustanovení.
 
Bude tedy záležet na praktické aplikaci uvedeného ustanovení ze strany soudů, na jejichž uvážení bude posouzení, zda právnická osoba skutečně činila kroky k tomu, aby předešla trestné činnosti či nikoliv.

Tresty pro právnické osoby

Pro úplnost doplním, že za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty:

• zrušení právnické osoby,
• propadnutí majetku,
• peněžitý trest,
• propadnutí věci,
• zákaz činnosti,
• zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži,
• zákaz přijímání dotací a subvencí,
• uveřejnění rozsudku.

Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci.