Dne 23. 9. 2023 nabyl účinnosti zákon o preventivní restrukturalizaci, který byl vyhlášen pod číslem 284/2023 Sb. Preventivní restrukturalizace je proces, jehož účelem je pomoc podnikatelům, kteří se dočasně ocitli ve finančních problémech, ale nikoliv v platební neschopnosti ve smyslu insolvenčního zákona.

Proti insolvenčnímu řízení je cesta ven z bludiště dluhů v podobě preventivní restrukturalizace značně méně formální a více flexibilní, což umožňuje podnikatelům efektivně řešit jejich situaci. Zároveň zákonná úprava přináší řadu práv věřitelům, aby jejich pohledávky nebyly ohroženy.

Preventivní restrukturalizace a kdo ji může využít

Zákon definuje preventivní restrukturalizaci jako proces, který má za cíl předejít insolvenci, minimalizovat dopady finančních obtíží na podnikatelovy věřitele a zaměstnance a obnovit podnikatelskou činnost. V této souvislosti je nutné uvést, že pro zdárný úspěch celého procesu je nutná součinnost věřitelů, kteří se zpravidla budou muset vzdát části svých pohledávek, nicméně jejich pohledávky budou uspokojeny ve vyšší míře, než by tomu bylo v případě insolvence.

Procesu mohou využít veškeré obchodní korporace vyjma speciálně regulovaných subjektů, jejichž podnikání probíhá na finančním trhu (např. banky, spořitelny, centrální depozitář cenných papírů).

Sanační projekt, restrukturalizační plán a jeho schválení

Zákonná úprava stanovuje, že podnikatel, který chce procesu restrukturalizace využít, musí nejprve vypracovat sanační projekt, v němž popíše zejména důvod svých finančních potíží a předběžný návrh řešení. Současně s tímto zašle podnikatel na příslušný soud oznámení o zahájení preventivní restrukturalizace.

Restrukturalizační plán pak představuje ústřední dokument, v němž jsou uvedena konkrétní opatření vedoucí k ozdravení podnikání včetně uvedení skupin konkrétních věřitelů (obdobně jako v případě reorganizačního plánu) a specifikace změny jejich právního postavení (např. prodloužení splatnosti pohledávek, částečné odpuštění pohledávek). Schválení restrukturalizačního plánu vyžaduje souhlas většiny relevantních věřitelů, přičemž v každé skupině musí být pro schválení nejméně tři čtvrtiny všech hlasů.

Pokud některá z dotčených skupin neschválí restrukturalizační plán, například kvůli nesouhlasu s výší odpuštění dluhů nebo odkladu splatnosti, může soud přijmout rozhodnutí nahrazující nesouhlas této skupiny.

Preventivní restrukturalizace pak může v ideálním případě skončit splněním restrukturalizačního plánu a obnovení podnikatelské činnosti. Soud však může za určitých podmínek rozhodnout o nepotvrzení restrukturalizačního plánu nebo jej zrušit a podnikatel se může následně ocitnout v úpadku ve smyslu insolvenčního zákona.

Moratorium

V souvislosti se zahájením preventivní restrukturalizace se může podnikatel před schválením restrukturalizačního plánu domáhat vyhlášení moratoria, které jej stejně jako v případě insolvenčního zákona bude dočasně chránit před podáním insolvenčního návrhu ze strany věřitele.

Zákonná úprava v této souvislosti rozeznává všeobecné moratorium, které působí vůči všem věřitelům, a individuální moratorium, které může být vyhlášeno před zahájením procesu restrukturalizace vůči několika jednotlivým věřitelům.

Závěr

Implementace zákona o preventivní restrukturalizaci poskytuje firmám možnost řešit své finanční obtíže již v rané fázi, a předcházet tak insolvenčnímu řízení. Klíčové je zejména zapojení odborných poradců do procesu tvorby restrukturalizačního plánu a komunikace s dotčenými věřiteli.

Článek byl připravený ve spolupráci s advokátní kanceláří společnosti BDO.