V minulém článku jsme se zabývali případy pravidel o střetu zájmů při výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace a střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, jak je upraveno v § 54 zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“).

Na předchozí článek nyní navážeme a budeme se zabývat dalšími pravidly o střetu zájmů, tentokrát ve vztahu k uzavírání smluv mezi členy orgánů obchodní korporace a obchodní korporací. Právní úprava je obsažena zejména v § 55 a § 56 ZOK.

Záměr uzavřít smlouvu s obchodní korporací

V praxi není výjimečné, že členové orgánu uzavírají se svou obchodní korporací, v jejíchž orgánech působí, různé smlouvy. Může jít o smlouvy kupní, úvěrové, smlouvy o zápůjčce apod. Zákon nově vyžaduje, aby o tom, že má dojít k uzavření takové smlouvy, vždy věděly i další orgány obchodní korporace.
 
Pokud tedy člen orgánu obchodní korporace hodlá uzavřít buď sám, nebo osoba jemu blízká či jím ovlivněná nebo ovládaná, se „svou“ obchodní korporací smlouvu, je povinen o tom informovat bez zbytečného odkladu:

• orgán, jehož je členem, a současně
• kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán.

 
ZOK umožňuje zjednodušení informační povinnosti tím způsobem, že člen orgánu může informovat pouze nejvyšší orgán (ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost). Nemůže tím ale způsobit prodlení s doručením informace společnosti, které by např. znamenalo, že příslušný orgán již nebude moci případnému konfliktu zájmů zabránit.
 
Stejná informační povinnost je stanovena pro případ, kdy by měla obchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy člena orgánu obchodní korporace nebo osob jemu blízkých, jím ovlivněných či ovládaných, nebo se stát jejich spoludlužníkem.

Příklad 1

Pan Růžička je členem představenstva společnosti Beta, a.s., která má zájem koupit pozemek. Pozemek, pro který se rozhodla, je ale ve vlastnictví sestry pana Růžičky. Pan Růžička je povinen tuto skutečnost oznámit ostatním členům představenstva a také dozorčí radě a uvést, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena.

Příklad 2

Pan Růžička si jako člen představenstva společnosti Beta, a.s. bere úvěr od banky ve výši 1 mil. Kč. Úvěr by měl být zajištěn formou zřízení zástavního práva k pozemku ve vlastnictví společnosti Beta, a.s. Pan Růžička je povinen tuto skutečnost oznámit ostatním členům představenstva a také dozorčí radě a uvést, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena.
 
Dozorčí rada má právo uzavření smlouvy zakázat, pokud dospěje k závěru, že uzavření smlouvy není v zájmu společnosti Beta, a.s. (což lze předpokládat).

Na koho se vztahuje informační povinnost

Informační povinnost se vztahuje na všechny členy orgánů společnosti, tj. zejména na členy statutárních orgánů (u s. r. o. na jednatele, u a. s. na členy představenstva) a na členy kontrolních orgánů (tj. u kapitálových obchodních společností na členy dozorčí či správní rady) a osoby jim blízké, jimi ovlivněné nebo ovládané.
 
Jak již bylo uvedeno v předcházejícím článku, není jasné, zda se informační povinnost vztahuje i na společníky společnosti (neboť i ti jsou členy orgánu společnosti – valné hromady). Podle § 70 ZOK totiž platí, že § 55 a § 56 ZOK se použije i na nejvyšší orgán kapitálové společnosti, tedy valnou hromadu.
 
Osobně se přikláním k výkladu, že se ustanovení § 55 až § 56 ZOK na nejvyšší orgán nepoužijí. Tomu svědčí i to, že aplikace uvedených ustanovení je na společníky velmi obtížně použitelná a navíc v podstatě nikomu neposkytuje žádnou efektivní ochranu.
 
V případě, že by se v praxi prosadil výklad, že tato ustanovení je třeba aplikovat i na společníky, dojde k neúměrné administrativní zátěži v rámci podnikatelských seskupení, neboť např. uzavření jakékoliv smlouvy mezi mateřskou a dceřinou společností bude podléhat notifikační povinnosti.

Podmínky uzavření smlouvy

Společně s informací o plánovaném uzavření smlouvy je člen orgánu povinen uvést, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To může člen orgánu splnit buď předložením návrhu příslušné smlouvy, nebo může popsat podstatné podmínky, za nichž má k uzavření smlouvy dojít.
 
Pokud by se podmínky smlouvy následně změnily, domnívám se, že bude nutné notifikační povinnost splnit znovu a uvést tyto nové podmínky. To by podle mého názoru nebylo nutné v případě, že by došlo pouze k nepodstatným změnám nebo změnám, které budou ve prospěch obchodní korporace.

Zákaz uzavřít smlouvu

Nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán může uzavření smlouvy mezi členem obchodní korporace (nebo osobou jemu blízkou, jím ovlivněnou nebo ovládanou) a obchodní korporací zakázat, pokud uzavření smlouvy není v zájmu obchodní korporace.
 
Totéž platí pro právní jednání, na základě kterých má obchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy uvedených osob nebo se stát jejich spoludlužníkem.
 
Pokud by obchodní korporace smlouvu i přes zákaz uzavřela, mám za to, že taková smlouva bude uzavřena platně, nicméně osoba, která smlouvu za obchodní korporaci uzavřela, bude odpovídat za vzniklou újmu (§ 53 ZOK).
 
V této souvislosti bych ještě ráda poukázala na to, že také kontrolní orgán musí jednat s péčí řádného hospodáře, když rozhoduje o tom, zda uzavření smlouvy zakáže či nikoliv. Pokud by kontrolní orgán uzavření smlouvy zakázal, odpovídá namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti, pokud nejednal s péčí řádného hospodáře (k tomu viz § 49 ZOK).

Kontrolní orgán je povinen informovat nejvyšší orgán

Kontrolní orgán má povinnost podat nejvyššímu orgánu zprávu o všech informacích, které obdržel v rámci informační povinnosti člena orgánu, jak bylo popsáno výše, a dále i o případném vydaném zákazu uzavřít smlouvu.

Notifikační povinnost neplatí pro smlouvy v rámci běžného obchodního styku

Podle ustanovení § 57 ZOK platí, že ustanovení § 55 a § 56 ZOK se nepoužije pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku.

Příklad 3

Společnost Beta, s.r.o. je podnikatelem zabývajícím se poskytováním účetních služeb. Její jednatel, pan Novák, má zájem o vedení účetnictví pro svou manželku, která je kadeřnicí a má vlastní kadeřnický salon. Paní Nováková tedy uzavře se společností Beta, s.r.o. standardní smlouvu o vedení účetnictví, za běžných podmínek. Pan Novák není povinen tuto skutečnost notifikovat.

Oznamovací povinnost prokuristy

Výše uvedená pravidla se použijí také na prokuristu (viz § 58 ZOK). Prokurista svou povinnost splní tím, že oznámí požadované skutečnosti orgánu, který jej jmenoval.
 
 
Související článek:
Pravidla o střetu zájmů