V minulých článcích letošního roku, týkajících se novelizace daňového řádu (viz např. v článek Novela daňového řádu – 1. díl), jsem se zmiňoval o projektu „MOJE daně“. A v této souvislosti také o změnách lhůt pro podávání daňových přiznání k dani z příjmů.

Projekt MOJE daně (Moderní a Jednoduché) v podstatě znamená komunikaci s finančním úřadem obdobným způsobem jako například v online bankovnictví. Technicky to bude probíhat za pomoci již existujících daňových informačních schránek (dále jen „DIS“), u kterých bude postupně docházet k rozšiřování funkcionalit. To vše by mělo postupně nabíhat od 1. 1. 2021, kdy nastává účinnost novely daňového řádu č. 283/2020 Sb.

V současné chvíli DIS poskytuje daňovému poplatníkovi pouze určité omezené informace. Slouží tedy jednosměrně. Informace (pouze některé) putují k poplatníkovi, přičemž poplatník přes DIS informace finančnímu úřadu poskytovat nemůže. Rozšířením funkcionalit se jednak rozšíří množství informací, a také směr, kdy i daňové subjekty budou moci finančnímu úřadu poskytovat informace (například podávat daňová přiznání).

Jaké informace je možné z DIS v tuto chvíli získat:

1. Informace o daňovém subjektu vedené na jednotlivých finančních úřadech:
   1. registrace k daním – zde si poplatník může ověřit, k jakým daním je registrován,
   2. adresy – veškeré adresy (jako např. bydliště, sídlo, provozovny, doručovací adresy apod.),
   3. přístupy – jaké jsou existující přístupy do DIS.
2. Osobní daňové účty – zde je možno získat informaci o přeplatcích či nedoplatcích na jednotlivých daních u příslušných finančních úřadů. Po rozbalení konkrétní daně je možný detailní náhled na pohyby u dané daně – předpis daně na základě podaného přiznání na jedné straně a úhrada daně na straně druhé apod. Zde bych jen upozornil, že poměrně často jsou tyto informace neaktuální a nekompletní. Doufám jen, že s rozvojem DIS dojde i ke zlepšení této situace.
3. Osobní daňový kalendář – náhled na splatnost jednotlivých daní. Jedná se ale jen o informaci, jaké jsou nejbližší termíny daňových přiznání daní, ke kterým je poplatník registrován. Již zde ale nejsou například termíny a částky plateb záloh na daň z příjmů.
4. Přehled písemností – jedná se o chronologický soupis písemností doručených a odeslaných (zaslaná daňová přiznání, ale také platební výměry na konkludentní vyměření daní).

Obr.: Informace v současnosti dostupné v DIS

Výše uvedený výčet je v podstatě kompletní seznam informací, které je možné v současné chvíli z DIS získat.

Co bude v DIS nového

Jaké změny proběhly a budou nadále probíhat? Koncem léta došlo ke změně u přihlášení do DIS. I nadále je možné se přihlásit prostřednictvím přístupů do datové schránky, ale změna je u přihlášení prostřednictvím uznávaného elektronického podpisu.

V tuto chvíli již není možné použít k podpisu kvalifikovaný certifikát ze souboru PFX/P12 přímo v prohlížeči, ale je nutné použít podpisovou aplikaci ePodpisFS, která umožňuje práci s uznávaným elektronickým podpisem v aplikacích Daňového portálu u běžných operačních systémů a v běžných internetových prohlížečích.

Výhodou je, že není nutné instalovat do prohlížeče doplněk Java. Podporu doplňku Java totiž, až na jednu výjimku, běžné prohlížeče nemají. Aplikaci ePodpisFS je možné stáhnout přímo při přihlášení do DIS.

Obr.: Přihlášení do DIS – aplikace ePodpisFS

Kromě přístupu pomocí přihlašovacích údajů k datové schránce a uznávaného elektronického podpisu by mělo být přihlášení rozšířeno o možnost použití e-Občanky. Další možností do budoucna by mělo být využití bankovní identity. Poslední možností přihlášení bude přes přihlašovací údaje přidělené finančním úřadem.

U bankovní identity bych se na chvíli zastavil. Česká bankovní asociace připravila projekt SONIA (soukromoprávní bod pro identifikaci a autentizaci). V dokumentu, který projekt představuje, je cíl projektu definován takto: „Cílem projektu je usnadnit občanům (klientům bank) vyřizovat své záležitosti s úřady i soukromými společnostmi elektronicky. K tomu je potřeba často prokázat elektronicky svoji identitu. V Česku zatím chybí rozšířený „digitální“ doklad totožnosti pro komunikaci se státními úřady či soukromými poskytovateli služeb, ale mohla by jím být právě bankovní identita.“

Mnoho lidí využívá služeb elektronického bankovnictví. Výhodou bude, že za použití přihlašovacích údajů do elektronického bankovnictví bude možné se přihlásit mimo jiné i do DIS.

Další výhodou by mělo být snadnější placení daní, neboť bude možné využívat platebních bran veřejné správy. Masivnější rozšíření použití bankovní identity se dá očekávat kolem poloviny příštího roku. K používání bankovní identity musí banky obdržet akreditaci od Ministerstva vnitra.

Jaká další rozšíření možností využití DIS by měla následovat?

• Bude možné zpracovávat daňová přiznání, která by měla být předvyplněna o údaje například z minulých přiznání, o údaje, které má k dispozici finanční úřad, a také o údaje, které jsou dostupné o poplatníkovi v různých registrech.
• Další možností bude odesílat různá podání na finanční úřad. Naštěstí se státní správě nepodařilo v legislativním procesu prosadit myšlenku, aby přes DIS bylo také poplatníkům doručováno. Tím by mohlo dojít k chaosu v doručování a obcházení dosud zaběhlé praxe doručování poštou nebo do datové schránky. Obávám se, že mnoho poplatníků by si doručené zprávy nevyzvedávalo a docházelo by tím k fikci doručení a běhu různých lhůt, aniž by poplatník něco tušil.
• Bude možné využívat zasílání poznámek například k termínům různých daňových povinností.
• V rámci zpracování daňového přiznání k dani z příjmů by mělo být možné rovnou zaslat účetní závěrku do sbírky listin.
• V rámci motivování poplatníků k využívání služeb DIS budou daňová přiznání k daním z příjmů již za rok 2020 podléhat novým lhůtám. Více se dozvíte v článku Přiznání k daním z příjmů za rok 2020 podáme po novu.
• Zároveň bych opakovaně upozornil, že dojde ke zrušení stávajících přístupů do DIS na základě plné moci udělené např. daňovému poradci či advokátovi. Na základě plné moci si zmocněný poradce mohl zřídit přístup a nahlížení do DIS sám. Nově toto bude bez plné moci, ale daňový poplatník bude muset sám přímo v aplikaci povolit přístup pro svého zástupce.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.

Související články:
Novela daňového řádu – 1. díl
Novela daňového řádu – 2. díl
Novela daňového řádu – 3. díl
Přiznání k daním z příjmům za rok 2020 podáme po novu