Ze zákona nevyplývá, v jaké konkrétní lhůtě má akciová společnost povinnost internetové stránky zřídit. Měla by tak ale učinit bez zbytečného odkladu poté, co společnost bude zapsána do obchodního rejstříku.

To znamená v takovém časovém úseku, ve kterém je technicky možné internetové stránky vytvořit a následně zprovoznit. Internetové stránky je nutné udržovat v provozu po celou dobu existence společnosti. Pro společnosti vzniklé před účinností zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) povinnost vznikla účinností tohoto zákona (tj. k 1. 1. 2014).

Z hlediska obsahu je akciová společnost povinna na svých internetových stránkách uveřejnit veškeré údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, tj.:

• obchodní firmu (název),
• adresu sídla,
• údaj o zápisu akciové společnosti do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky,
• identifikační číslo společnosti,
• podle § 79 odst. 3 ZOK také existenci koncernu, je-li společnost součástí koncernové struktury.

Pokud si internetové stránky zřídí společnost s ručením omezeným, platí pro ni stejné povinnosti jako pro akciovou společnost. Pro společnost s ručením omezeným tedy povinnost zřídit internetové stránky ze zákona přímo nevyplývá, pokud se tak ale rozhodne, bude muset dodržet všechny zákonné povinnosti z toho vyplývající, jak bylo zmíněno výše.

Pokud společnost uvedenou povinnost poruší, hrozí jí pořádková pokuta až do výše 100 000 Kč. Stejný následek lze očekávat i v případě, že internetové stránky společnost nezřídí vůbec.

Výše uvedené údaje je společnost povinna uveřejnit, průběžně bezplatně aktualizovat a umožnit, aby informace byly dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy. Nelze sice vyloučit, že by internetové stránky mohly být v anglickém jazyce, nicméně s ohledem na požadavek zákonodárce na zpřístupnění jednoduchým způsobem doporučujeme, aby internetové stránky společnosti existovaly rovněž v české jazykové verzi.

Volba názvu elektronické adresy závisí čistě na úvaze dané společnosti, ze zákona nevyplývá, že by musela být obchodní firma společnosti uvedena v názvu internetových stránek, ani že by zde musel být uveden údaj, že se jedná o akciovou společnost.

Ze zákona rovněž nevyplývá, že by všechny povinné údaje musely být uvedeny přímo na úvodní stránce. Je pouze vyžadováno, aby tyto údaje bylo možné jednoduchým způsobem na stránkách nalézt (např. po rozkliknutí odkazu či záložky „o společnosti“ apod.).

Akciová společnost dále na svých stránkách publikuje další zákonem vyžadované dokumenty, mezi které patří:

• účetní závěrka,
• pozvánka na valnou hromadu,
• návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad jednání valné hromady,
• zpráva o finanční asistenci,
• rozhodnutí o nuceném přechodu účastnických cenných papírů a další.

Je otázkou, zda může být zpřístupnění požadovaných dokumentů podmíněno zadáním přístupového hesla (např. zpřístupnění jen akcionářům). Ani názory odborné veřejnosti nejsou v této otázce jednotné, nicméně s ohledem na skutečnost, že namítat porušení povinnosti společnosti zpřístupnit požadované dokumenty je umožněno pouze akcionářům dané společnosti, a nikoliv třetím osobám, se kloníme k závěru, že si lze představit situaci, kdy by povinné dokumenty mohly být zobrazeny až po zadání hesla.

V této souvislosti si lze rovněž položit otázku, proč by zákonodárce zamýšlel zpřístupnění uvedených údajů veřejnosti, když už tak činí u vybraných dokumentů skrze zveřejňování v Obchodním věstníku či povinné zakládání dokumentů do sbírky listin obchodního rejstříku.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.