Zákon o obchodních společnostech a družstvech čili zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), jako následník obchodního zákoníku, začal platit 1. 1. 2014 a od té doby byl novelizován pouze minimálně. Nyní nastala doba k jeho větší revizi a nápravě některých nejasností a doplnění chybějících ustanovení, která vyžaduje praxe nebo které by měly snížit zbytečnou administrativní i finanční zátěž.

Novela tohoto zákona bude účinná od 1. 1. 2021. Nenovelizuje se však pouze samotný ZOK, ale i např. zákon o veřejných rejstřících, občanský zákoník nebo notářský řád.

Peněžní vklad do s. r. o. do 20 000 Kč

Od 1. 1. 2014 můžeme založit s. r. o. se základním kapitálem od 1 Kč (narozdíl od dřívějších 200 000 Kč). Tento vklad se musel splácet na zvláštní účet u banky, což bylo u menších částek administrativně i finančně zbytečně náročné.

Od 1. 1. 2021 je tedy možné peněžitý vklad do s. r. o. splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč. Tyto menší vklady je možné splatit například i u notáře nebo (jiného) správce vkladu.

Tlak na zrušení nekontaktních obchodních korporací

Jak již bylo naznačeno, s novelou ZOK se novelizoval např. i zákon o veřejných rejstřících. Tato novela má snížit množství tzv. „mrtvých/nekontaktních“ společností, které neukládají povinné údaje do sbírky listin.

Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin.

Pokud nebude předloženo, může být uložena pořádková pokuta do výše 100 000 Kč (výše pokuty se nemění).

Nově však, pokud se výzvu nepodaří doručit, rejstříkový soud zahájí řízení o zrušení této korporace – údaj o tomto řízení bude zapsán do veřejného rejstříku.

Nevyjde-li v průběhu tohoto řízení najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace – jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací.

O zrušení korporace bez likvidace může rejstříkový soud vydat rozhodnutí nejdříve po roce od zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení do veřejného rejstříku.

Online systém obchodních rejstříků EU, Islandu, Lichtenštejnska a Norska

V souvislosti s veřejnými rejstříky je dobré upozornit na online systém obchodních rejstříků všech zemí EU; tento velmi užitečný nástroj je možné využít i v češtině.

Záloha na podíl na zisku

Problematika zálohy na podíl na zisku bude od 1. 1. 2021 v zákoně rozpracována podrobněji než v původním znění:

• zálohu lze vyplácet na základě mezitímní účetní závěrky,
• z této závěrky musí vyplývat, že má obchodní korporace dostatek zdrojů na rozdělení zisku,
• součet záloh nesmí být vyšší než součet:
  • + výsledku hospodaření běžného účetního období,
  • +/− výsledku hospodaření minulých let (zisk +, ztráta −),
  • + ostatních fondů tvořených ze zisku (které můžou být použity podle uvážení obchodní korporace),
  • − snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.

Nově se navíc doplňuje, že záloha/zálohy na podíl na zisku se vrací do tří měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, a to pro případ, že by zálohy převyšovaly „konečný“ podíl na zisku.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Do ustanovení o podílu na zisku se výslovně doplnil i podíl na jiných vlastních zdrojích. Dále bylo upřesněno, že na základě schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za než byla účetní závěrka sestavena (a to lze tedy i opakovaně, pokud je co rozdělovat).

Smlouva o výkonu funkce

Smlouva o výkonu funkce se sjednává povinně písemně a schvaluje ji (včetně změn) nejvyšší orgán společnosti. Nově se výslovně doplňuje, že bez tohoto schválení nebude účinná. Pokud nerozhodne nejvyšší orgán společnosti jinak, tak je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření nebo ode dne vzniku funkce (podle toho, který den nastane později).

Nově je taky stanoveno, že pokud nastane rozpor mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce, uplatní se pravidla obsažená ve společenské smlouvě (která je tak „nadřazena“ smlouvě o výkonu funkce).

Uchovávání zápisů valné hromady „navždy“

Stejná novela aktualizuje i občanský zákoník a je zde stanoveno, že právnická osoba uchovává po celou dobu své existence zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami (včetně všech rozhodnutí v písemné formě mimo valnou hromadu).

Tyto dokumenty uchovává i právní nástupce této osoby. Dojde-li ke zrušení této osoby s likvidací, zajistí archivaci těchto dokumentů likvidátor (a to po dobu deseti let od zániku právnické osoby).

Zmocnění fyzické osoby pro výkon funkce právnické osoby v jiné právnické osobě

Funkci v kontrolních nebo statutárních orgánech právnické osoby může vykonávat další právnická osoba. Tuto další právnickou osobu může zastupovat člen jejího statutárního orgánu, kterým však může být opět další právnická osoba (a těchto právnických osob může být i více bez jasného určení toho, jak jednají – jestli společně nebo každá zvlášť). Novela ZOK tuto nepřehlednou situaci řeší.

Nově, je-li členem voleného orgánu s. r. o. právnická osoba, musí bez zbytečného odkladu zmocnit jinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon této funkce. Bez zápisu tohoto zástupce do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti do obchodního rejstříku vůbec zapsat.

Pokud by se takovýto zástupce nezvolil nebo se nezapsal do obchodního rejstříku ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy mu vznikla funkce, jeho funkce zaniká. Pokud této fyzické osobě zmocnění zanikne, právnická osoba musí jmenovat bezodkladně jinou fyzickou osobu – a opět, pokud by tato osoba nebyla zapsána do obchodního rejstříku do tří měsíců – právnické osobě funkce člena voleného orgánu zaniká.

Zjednodušení výmazu některých již nepotřebných údajů ze společenské smlouvy

Některé údaje při založení společnosti již nejsou později potřebné (jako např. údaje o vkladové povinnosti zakladatelů, volbě prvních členů statutárního orgánu, správci vkladu…). Novela tuto změnu (vypuštění těchto údajů) nepovažuje za změnu společenské smlouvy (stanov) a připouští se, aby společenská smlouva (stanovy) toto rozhodnutí nechala na statutárních orgánech.

Snížení nákladů při rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam)

Každé rozhodnutí společníků při hlasování mimo valnou hromadu (per rollam) muselo mít formu notářského zápisu (což bylo při větším počtu společníků dosti drahé a komplikované) – podle novely tedy postačí rozeslání kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí všem společníkům a povinnost notářského zápisu pro každé vyjádření každého společníka tak odpadá.

Na závěr je třeba podotknout, že společnosti již vzniklé před 1. 1. 2021, budou muset na novelu reagovat a změnám, které by se jich týkaly, se musí přizpůsobit do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti novely zákona – tedy do 1. 1. 2022.