Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., v platném znění, dále jen „DŘ“), novelizovaný s účinností od 1. 1. 2021, přinesl řadu změn. Mezi nejvýznamnější patří změny v oblasti daňových kontrol a projekt MOJE daně, se kterým souvisí také změny lhůt pro podávání daňových přiznání k daním z příjmů a v neposlední řadě došlo také ke změnám v sankcích.

Pojďme se společně podívat na sankce, a to zejména z pohledu pozdních nebo nepřípustných podání daňových přiznání.

Pokuta za pozdě podané daňové přiznání

Pokuta za opožděné tvrzení daně je stanovena v § 250 DŘ. Její výše činí:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Do konce roku 2020 platilo, že pokuta se nevyměří, pokud její výše nepřesáhne podle uvedeného výpočtu 200 Kč. Od 1. 1. 2021 se tato hranice zvyšuje na částku 1 000 Kč. Nadále však platí, že pokud daňový poplatník nepodá daňové přiznání ani po výzvě správce daně, pokuta se vypočte z horní hranice procentního rozmezí, minimálně však 500 Kč.

Pokuta se také nevyměří, pokud prodlení s podáním přiznání není delší než pět pracovních dnů. Přestože bylo o této toleranční době v rámci schvalování novely DŘ velmi diskutováno, nakonec zůstala v platnosti i po novele a platí stále.

Pokuta za chybně podané daňové přiznání

Předpis uvedené pokuty najdeme v § 247a odst. 2 DŘ. Do konce roku 2020 platilo, že pokutu ve výši 2 000 Kč byl povinen zaplatit daňový poplatník, který nepodal daňové přiznání elektronicky, ačkoliv měl takovou povinnost. Jen připomínám, že se jednalo o poplatníky, kterým byla zřízena datová schránka ze zákona (například obchodní společnosti, daňoví poradci a advokáti).

Od 1. 1. 2021 bude vyměřena pokuta ve výši 1 000 Kč daňovému poplatníkovi, který ani na výzvu správce daně neopraví vadu podání – viz citace nového znění § 247a odst. 2 DŘ: „Tomu, kdo na výzvu správce daně neodstraní vadu podání podle § 74 odst. 1 písm. c) nebo d), vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč.“

Pokuta však může být zvýšena až na 50 000 Kč, pokud neodstranění vady podání závažně ztěžuje správu daní.

Oproti stavu do konce roku 2020, kdy daňový poplatník mohl dostat pokutu automaticky, pokud nepodal přiznání elektronicky a měl tak učinit, nyní pokuta nebude vyměřena automaticky samotným chybným podáním, ale správce daně podání přiznání nejprve vyhodnotí, zda je v pořádku, nebo vykazuje vady podání.

Pokud je podané přiznání vadné, nejprve správce vyzve daňového poplatníka k opravě vad, a teprve pokud na výzvu nebude reagováno a vady nebudou odstraněny, přistoupí správce daně k vyměření pokuty.

V § 74 byly novelou nově definovány vady podání. Pro účely stanovení pokuty se rozlišují dvě oblasti:

• vady materiální (viz § 74 odst. 1 písm. c) – jedná se o takové vady, kdy podání není možné správcem daně vůbec zpracovat (například poškozený soubor s přiznáním),
• vady formální (viz § 74 odst. 1, písm. d) – zde to budou například vady vyplývající z formy podání (papírové přiznání místo elektronického apod.). Jen připomínám, že od roku 2021 mohou poplatníci, kteří nemají zřízenu datovou schránku ze zákona, podat daňové přiznání ve lhůtě do 1. 5., pokud učiní elektronicky (například přes portál MOJE daně nebo zaručeným elektronickým podpisem). Pokud by v průběhu dubna podali přiznání papírově, pak bude mít tuto formální vadu.

Na tomto místě je potřeba si také uvědomit, že pokud nebudou vady odstraněny, kromě pokuty za chybné podání hrozí daňovému poplatníkovi další nepříjemnost. Pokud totiž vady nebudou odstraněny, podání bude neúčinné a hledí se na něj, jako kdyby vůbec podáno nebylo. Pak nezbývá, než podat přiznání znovu, ale to už může být po lhůtě a hrozí také sankce za pozdní podání.

Úroky z prodlení (§ 252 DŘ)

Pokud kromě pozdně a vadně podaného přiznání dojde také k platbě daně po lhůtě, pak daňového poplatníka čeká také sankce ve formě úroku z prodlení. V této oblasti novela přinesla změnu k lepšímu pro daňové poplatníky, kdy došlo ke snížení roční sazby pro výpočet úroku z prodlení.

Do konce roku 2020 se úrok z prodlení stanovil ve výši repo sazby vyhlašované Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k prodlení, zvýšené o 14 procentních bodů. Od letoška to je „jen“ REPO + 8 procentních bodů.

Úrok z prodlení se začíná počítat od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její skutečné platby. Nově se tedy úroky začínají počítat dříve, neboť zde již neplatí toleranční doba (pět pracovních dnů). Úrok z prodlení se nevyměří, pokud jeho výše nedosáhne částky 1 000 Kč za jedno zdaňovací období, a to u jednoho druhu daně a jednoho správce daně. Do roku 2020 byla hranice, kdy se úrok nevyměřoval, 200 Kč.

Prominutí příslušenství daně

Chybovat je lidské, ale chyby v daňové oblasti jsou velmi drahé. Pokud se tak již stane, pak jedinou možností je, pokusit se požádat o prominutí sankcí. Daňový řád navíc od 1. 1. 2021 zavedl možnost promíjení pokut za opožděné tvrzení daně.

Pro řízení o prominutí vydalo Generální finanční ředitelství metodický pokyn GFŘ D-47. Účelem tohoto pokynu je jednotné posuzování žádostí: „Generální finanční ředitelství, vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně.“

V pokynu nalezneme výčet ospravedlnitelných důvodů, pro které je možné žádosti o prominutí posoudit kladně. Samozřejmě musí být splněny další podmínky, ale prominutí nebude možné, pokud daňový poplatník závažně porušil daňové či účetní předpisy.

Rozhodně doporučuji všem pokyn prostudovat, neboť v případě prominutí se může jednat o výrazné částky.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.