728 x 90

Mateřská a dceřiná společnost – 2. díl

Mateřská a dceřiná společnost – 2. díl

V dnešním článku se podíváme na mateřskou a dceřinou společnost z pohledu daní. Jaká kritéria musí například společnost splnit podle zákona o daních z příjmů, aby se mohla označit jako mateřská?

Poté, co jsme se seznámili s pohledem obchodního práva a účetních předpisů na mateřskou a dceřinou obchodní korporaci v článku Mateřská a dceřiná společnost – 1. díl, se na tuto problematiku podíváme také z pohledu daňových předpisů.

Zákon o daních z příjmů

Pojmy mateřské a dceřiné obchodní korporace potřebujeme znát zejména pro účely:

  • dividend a jiných podílů na zisku, vyplácených dceřinou obchodní korporací a
  • převodu podílu mateřské obchodní korporace v dceřiné obchodní korporaci.

Pojďme si udělat krátký exkurz do historie zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a pojmů mateřská a dceřiná společnost. Důležitým milníkem, kdy se dostaly tyto pojmy do ZDP, byl vstup České republiky (dále jen „ČR“) do Evropské unie (dále jen „EU“).

Před vstupem ČR do EU ZDP definoval pouze pojem spojené osoby. Ustanovení o spojených osobách v ZDP zůstalo a zákonodárci do něj doplnili pojmy mateřská a dceřiná společnost.

ČR měla při vstupu do EU povinnost implementovat (zařadit do českého práva) směrnici Rady aktuálně 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, což je přepracované znění původní směrnice Rady (dále jen „Směrnice EU“). Směrnice EU byla schválena, aby:

  • podíly na zisku a další jiné formy rozdělování zisku vyplácené dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem byly osvobozeny od srážkových daní a
  • zamezila dvojímu zdanění takových příjmů na úrovni mateřské společnosti.

Z pohledu ZDP mateřskou obchodní korporací (§ 19 odst. 3 písm. b) ZDP) rozumíme obchodní korporaci, která:

  • je daňovým rezidentem České republiky (dále jen „ČR“) nebo jiného členského státu Evropské Unie (dále jen „EU“); dohromady „JČS EU“,
  • minimálně 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace, a to po dobu minimálně dvanácti měsíců nepřetržitě,
  • má právní formu
    • a. s.,
    • s. r. o.,
    • družstva, nebo
    • obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta JČS EU).

Jde tedy o kapitálovou obchodní společnost, případně družstvo. Pro úplnost dodejme, že úplný seznam přípustných právních forem je zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 6/2004, s doplněním v č. 12/2/2005 (Sdělení MF č. 35/2004 FZ a č. 63/2005 FZ).

Analogicky z pohledu ZDP dceřinou obchodní korporací (§ 19 odst. 3 písm. c) ZDP) rozumíme obchodní korporaci, která:

  • je daňovým rezidentem ČR nebo JČS EU,
  • na jejím základním kapitálu má alespoň 10% podíl mateřská obchodní korporace, a to nejméně po dobu dvanácti měsíců nepřetržitě,
  • má právní formu
    • a. s.,
    • s. r. o.,
    • družstva, nebo
    • obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta JČS EU (viz výše).

Pro úplnost dodejme, že procentní podíl pro vymezení mateřské, resp. dceřiné obchodní korporace se postupně snižoval z původních 25 % v roce 2004 přes 20 % v roce 2005 až na současných 10 %, přičemž doba držby se také snížila z původních 24 měsíců na dobu dvanácti měsíců.

Pojmy mateřská a dceřiná společnost jsme si už vymezili z několika pohledů. Aby se nám obecné pojmy mateřská a dceřiná společnost nepletly se speciálním daňovým vymezením, označíme:

  • mateřskou společnost, která splní výše uvedená kritéria, jako Parent a
  • dceřinou společnost, která splní výše uvedená kritéria, jako Subsidiary.

Pojďme si k výše zmíněné problematice říci několik praktických poznámek. Vztah Parent a Subsiadiry můžeme uplatnit z tuzemských společností na:

  • a. s.,
  • s. r. o. a
  • družstva.

Do takového vztahu nemůžeme zahrnout tuzemskou komanditní společnost. Což je pro autora článku podivuhodné, neboť např. slovenská komanditná spoločnosť, tedy společnost založená na stejných principech jako česká komanditní společnost, je v tomto systému zahrnuta.

Pokud detailně srovnáme české a slovenské společnosti zastoupené v tomto systému, zjistíme, že:

  • a. s. a s. r. o. jsou v systému zastoupené pro obě země,
  • komanditní společnost je zastoupana v systému pouze slovenská,
  • družstvo je zastoupeno v systému pouze české.

Pro úplnost dodejme, že ve Směrnici EU se hovoří pouze o a. s. a s. r. o., nikoli o družstvu. Zákondárcům se výčet nezdál úplný, tudíž doplnili do ZDP ještě družstvo. Můžeme se jenom domnívat, z jakého důvodu nebyla doplněna do ZDP také komanditní společnost.

Příklad – Není jedno, o jakou komaditní společnost se jedná

Společnost Česká kedlubna, a. s. (dále jen „ČK“), která se zabývá distribucí kedluben v Česku i zahraničí, má dva akcionáře:

  • společnost Kedluben, k. s. (dále jen „Kedluben“), českou komanditní společnost, vlastnící 50 % akcií a
  • společnost Kaleráb, k. s. (dále jen „Kaleráb“), slovenskou komanditní společnost, vlastnící také 50 % akcií.

Společnost Kedluben nebude z hlediska ZDP považována za mateřskou společnost, neboť nesplní podmínku „správné“ právní formy.

Naopak společnost Kaleráb bude z hlediska ZDP považována za mateřskou společnost, neboť splní podmínku „správné“ právní formy (slovenská komanditná spoločnosť je v seznamu „správných“ právních forem uvedena).

Příklad – Chorvatsko je v EU, Spojené království ještě také

Společnost Velká nakládačka s. r. o., která se zabývá distribucí nakládaných okurek skoro do všech světových států, má dva společníky:

  • společnost Krastavac, dioničko društvo (dále jen „Krastavac“), chorvatskou společnost, vlastnící 65% podíl,
  • společnost Cucumber, Ltd. (dále jen „Cucumber“), britskou společnost, vlastnící 35% podíl.

Společnost Krastavac bude z hlediska ZDP považována za mateřskou společnost, neboť splní podmínku „správné“ právní formy. Chorvatsko už je součástí EU.

Společnost Cucumber bude z hlediska ZDP považována za mateřskou společnost, neboť splní podmínku „správné“ právní formy. Spojené království je ještě stále členem EU.

Zákon o DPH

V zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) bychom definici pojmů mateřská a dceřiná společnost hledali marně. ZDPH definuje pouze termín tzv. spojené osoby (§ 5a odst. 2 ZDPH), který zahrnuje mateřskou a dceřinou obchodní korporaci. Spojenými osobami z hlediska DPH rozumíme:

  • kapitálově spojené osoby nebo
  • jinak spojené osoby.

Kapitálově spojenými osobami z hlediska DPH rozumíme osoby, z nichž se:

  • jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, nebo
  • jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob;

a přitom podíl představuje alespoň:

  • 40 % základního kapitálu nebo
  • 40 % hlasovacích práv těchto osob.

Závěr

Z výše uvedeného je patrné, že pojmy mateřská a dceřiná společnost, resp. obchodní korporace se různí. Z tohoto důvodu prosím pamatujme, z jakého pohledu se na tyto pojmy díváme.

Pod pojmem obchodní korporace rozumíme:

  • všechny právní formy obchodních společností (a. s., s. r. o., v. o. s., k. s., evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení) a
  • družstva (družstvo a evropská družstevní společnost).

Po definici pojmu obchodní korporace si představíme pojmy:

  • mateřská obchodní korporace a
  • dceřiná obchodní korporace.

Oba pojmy jsou obsaženy v následující definici:

„Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací.“

Výše uvedená definice nás posunula k dalším pojmům:

  • ovládající osoba a
  • ovládaná osoba.

Pod pojmem ovládající osoba se skrývá osoba, která může v ovládané obchodní korporaci:

  • přímo nebo
  • nepřímo (prostřednictvím jiné osoby nebo více jiných osob)

uplatňovat rozhodující vliv. Ovládající osoby jsou zejména:

  1. většinový společník (pokud není jiná ovládající osoba podle bodů 3–5);
  2. řídící osoba realizující jednotné řízení za účelem koordinace prosazování svých zájmů v takto podrobené řízené osobě, s níž tvoří tzv. koncern (pokud není jiná ovládající osoba podle bodů 3–5);
  3. osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu;
  4. osoba nebo osoby jednající ve shodě nakládající s podílem na hlasovacích právech alespoň 40 % všech hlasů, pokud stejným či vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě;
  5. osoba nebo osoby jednající ve shodě, které získají podíl na hlasovacích právech alespoň 30 % všech hlasů, jenž byl na posledních třech jednáních nejvyššího orgánu více než polovinou hlasovacích práv přítomných osob.

Z účetního pohledu podíl v dceřiné společnosti může mít:

  • ovládající vliv, nebo
  • podstatný vliv.

Účetní předpisy přebírají plně termíny ovládající a ovládaná osoba z obchodního práva, kterými jsme se zabývali v minulém článku.

Účetní předpisy definují „právně“ podstatný vliv. Pojďme si z definice podstatného vlivu vzít pouze zásadní body:

  • dispozice s nejméně 20 % hlasovacích práv, pokud není prokázán opak a
  • takový významný vliv, který není rozhodující ani společný.

Z pohledu ZDP mateřskou obchodní korporací rozumíme obchodní korporaci, která:

  • je daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU,
  • minimálně 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní korporace, a to po dobu minimálně dvanácti měsíců nepřetržitě,
  • má právní formu
    • a. s.,
    • s. r. o.,
    • družstva nebo
    • obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta jiného členského státu EU.

Analogicky z pohledu ZDP dceřinou obchodní korporací rozumíme obchodní korporaci, která:

  • je daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU,
  • na jejím základním kapitálu má alespoň 10% podíl mateřská obchodní korporace, a to nejméně po dobu dvanácti měsíců nepřetržitě,
  • má právní formu
    • a. s.,
    • s. r. o.,
    • družstva nebo
    • obdobnou právní formu podle příslušných předpisů dané země, pokud jde o daňového rezidenta jiného členského státu EU.

Kapitálově spojenými osobami z hlediska DPH rozumíme osoby, z nichž se:

  • jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, nebo
  • jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob

a přitom podíl představuje alespoň:

  • 40 % základního kapitálu nebo
  • 40 % hlasovacích práv těchto osob.

Související článek:
Mateřská a dceřiná společnost – 1. díl
Mateřská a dceřiná společnost – osvobozené příjmy
Účetní případy mezi mateřskou a dceřinou společností

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty