Podle nového zákona bude evidence skutečných majitelů částečně veřejná, tj. kdokoli bude moci nahlížet na základní údaje o skutečných majitelích jednotlivých firem (podobně jako je tomu u obchodního rejstříku). Samozřejmě, různé orgány veřejné moci budou mít za stanovených podmínek plný přístup do evidence.

Na tomto místě ponecháváme stranou, že stát dalším svým zásahem odkrývá soukromí dotčených fyzických osob (a ještě si za to nechává zaplatit, jak uvádíme na konci tohoto článku), a věnujeme se čistě právním dopadům, na které by se měly právnické osoby a jejich majitelé a zástupci připravit.

Nový zákon především sám definuje, koho považuje za skutečného majitele (dosavadní předpis odkazoval na definici v tzv. zákoně proti praní špinavých peněz). Zápis vyžaduje prakticky u všech právnických osob (tj. nejen společností, ale také spolků, nadací, ústavů apod.) a svěřenských fondů (pozor, v určitých případech i zahraničních, pokud mají své zájmy v ČR), s některými drobnými výjimkami (právnické osoby z veřejného sektoru, jako státní podniky, veřejné školy, příspěvkové organizace, ale také třeba odborové organizace, církve nebo společenství vlastníků jednotek).

Za skutečného majitele pak zákon považuje „koncového příjemce“, což je osoba, která může mít přímo nebo nepřímo podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby (obdobně i svěřenského fondu), a tento prospěch dále nepředává, a „osobu s koncovým vlivem“, což je osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě (obdobně i ve svěřenském fondu).

Zákon blíže tuto definici specifikuje tak, že koncovým příjemcem se rozumí osoba, jejíž prospěch (typicky např. podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku) přesahuje 25 %. Za osobu s koncovým vlivem pak u obchodních korporací (zejména společností) považuje každou ovládající osobu (ve smyslu zákona o obchodních korporacích), případně osobu s více než 25 % hlasovacích práv (vyvratitelná domněnka).

Zákon nově určuje, kdy se za skutečného majitele považuje tzv. osoba ve vrcholném vedení korporace, tj. nejen osoba v postavení statutárního orgánu (typicky jednatel, člen představenstva), ale také jim podřízení manažeři, tedy zaměstnanci.

Není cílem tohoto příspěvku vypsat veškeré varianty možných skutečných majitelů pro různé druhy právnických osob. Variant může být celá řada.

Jaké sankce nově hrozí?

Dále poukážeme na sankce, které nově hrozí, pokud právnická osoba nezapíše svého skutečného majitele do evidence. Konkrétní osobu bude muset zapsat prakticky každá právnická osoba (až na zmíněné výjimky), proto stanovení, jaká konkrétní fyzická osoba se má zapisovat, bude až na posouzení konkrétních poměrů dané právnické osoby (včetně struktury vlastníků, případně řetězců vlastníků).

Pokud doposud zákon žádné přímé sankce za opomenutí zápisu do evidence nestanovil, nový zákon pořádně utáhl šrouby. Pokud zápis v evidenci chybí, nebo bude zjevné, že je nesprávný, důsledkem mohou být:

1. Výzva soudu k odstranění nesrovnalostí a po marném uplynutí poskytnuté lhůty pokuta ve výši až 500.000 Kč v přestupkovém řízení. Pokutu však může dostat nejen právnická osoba, která zápis neprovedla (a statutární orgán by mohl odpovídat za způsobení této pokuty), ale také skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv, pokud neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě.

2. Není-li skutečný majitel obchodní korporace (nikoli jiné právnické osoby) zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na prospěchu (např. zisku nebo likvidačním zůstatku) jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání (tj. svěřenskému fondu), jejichž je rovněž skutečným majitelem. A zároveň nesmí vyplatit podíl na prospěchu také právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. To znamená, že společnost bude muset vždy sledovat, zda má řádně zapsány skutečné majitele, a v případě, že společníkem je právnická osoba, zda také tato má zapsány skutečné majitele. Přitom tato odpovědnost bude ležet na statutárních orgánech.

Může se stát, že valná hromada (tedy společníci, ovšem s omezeními dle následujícího bodu) schválí výplatu podílu na zisku a bude „tlačit“ na statutární orgán, aby výplatu provedl, avšak statutární orgán bude muset zkoumat, zda jsou provedeny řádně zápisy v evidenci skutečných majitelů. Pokud by statutární orgán vyplatil podíl na zisku i přes tento zákonný zákaz, mohou z toho být vyvozeny závažné důsledky – jak vůči společnosti (např. daňová neuznatelnost), tak vůči statutárnímu orgánu (odpovědnost za škodu).

S tímto pravidlem jsou spojeny některé právní nejasnosti, které v tuto chvíli ponecháváme bez právní analýzy – např. otázka společníků, kteří jsou zahraniční právnickou osobou, a nemají tedy povinnost zapisovat své konečné majitele, nebo otázka zániku práva na podíl na zisku, který nebyl podle výše uvedených pravidel vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě (přičemž jistě lze v příštím období rozhodnout o rozdělení nerozděleného zisku z minulých let).

3. Nezapsaný skutečný majitel obchodní korporace nesmí při rozhodování valné hromady vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník – on ani právnická osoba, nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Totéž platí pro společníka – právnickou osobu, jež nemá v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele. To znamená, že společnost může být paralyzována nemožností přijímat zásadní rozhodnutí na úrovni společníků. U rozhodnutí přijatých v rozporu s tímto zákazem se lze dovolávat neplatnosti.

4. Důležitá změna se týká zákona o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel totiž bude povinen z evidence zjišťovat skutečného majitele vybraného dodavatele (jen je-li českou právnickou osobou). Jestliže nebude možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli, bude zadavatel povinen dodavatele vyloučit. Obdobně je stanoveno, že zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že o dodavateli byly v průběhu zadávacího řízení uvedeny v evidenci skutečných majitelů nepravdivé údaje.

Se zápisem vyčkejte až do června

Jak tedy postupovat, pokud nemáte skutečného majitele společnosti dosud zapsaného? Je zjevné, že takový stav je rizikový pro společnost, případně statutární orgány nebo i skutečné majitele. Společnosti by se tedy na zápis do evidence měly připravit. Pro většinu právnických osob však bude vhodnější se zápisem vyčkat až do června. Proč?

V prvé řadě, nový zákon od června zavádí tzv. automatický průpis do evidence, což znamená, že soudy by měly provést automatický zápis skutečných majitelů těch právnických osob, u nichž je skutečný majitel bezpochyby zjistitelný z veřejných rejstříků.

Tak například u společností s ručením omezeným budou automaticky propsány do evidence jako skuteční majitelé ty fyzické osoby, které mají jako společníci v obchodním rejstříku zapsaný podíl vyšší než 25 %, anebo které jsou již evidovány jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem s podílem větším než 25 %. To znamená, že v těchto případech provede soud průpis automaticky a vy nemusíte nic dělat. To ovšem neplatí pro ty právnické osoby, které již mají nějakého skutečného majitele zapsaného na základě stávajících předpisů.

A, samozřejmě, průpis nebude proveden v případech, kdy nelze skutečného majitele určit podle uvedených pravidel (tedy např. pokud společnost nemá žádného společníka s podílem vyšším než 25 %, nebo majoritním společníkem je zahraniční právnická osoba). I v takovém případě je však vhodné zvážit, zda se zápisem nevyčkat až do června, jak je uvedeno dále.

Pokud právnická osoba dosud zápis do evidence provedený nemá, nebo jej bude muset aktualizovat, a nevztahují se na ni pravidla průpisu zmíněná výše, bude muset sama podat návrh na zápis spolu s listinami prokazujícími osobu skutečného majitele. I s tímto zápisem doporučujeme vyčkat na červen.

Jednak nový zákon vyžaduje zápis poněkud odlišných údajů než doposud, proto nynější zápis by nemusel být později dostačující a musel by se provést znovu. Jednak nový zákon poskytuje od 1. června přechodné období (v závislosti na typu právnické osoby 6 až 12 měsíců), ve kterém bude možno zápisy provést bez povinnosti platit soudní poplatek. Dlužno však zmínit, že od poplatku nebudou osvobozeny ty obchodní korporace, které dosud nezapsaly své skutečné majitele v zákonných termínech.

Pozn.: Dle přechodných ustanovení nové úpravy mají obchodní korporace, které v řádných termínech zajistily zápis do stávající evidence, 6 měsíců na zajištění souladu zapsaných údajů s novým zákonem (lhůta tak skončí 1. 12. 2021). Termíny pro podání návrhu na řádný zápis byly:

• 1. 1. 2019, vznikla-li obchodní korporace do 31. 12. 2017,
• 15 dnů od vzniku obchodní korporace, vznikla-li od 1. 1. 2018.

Obchodní korporace, které v daných lhůtách své skutečné majitele neevidovaly, nemají přechodné období a musí proto své skutečné majitele řádně evidovat bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti zákona 1. 6. 2021.

I přesto ale bude vhodnější, pokud se zapíšou až podle nových zákonných podmínek, aby neplatily soudní poplatek dvakrát. Bohužel, soudní poplatek se pro obchodní korporace navyšuje z dosavadního 1.000 Kč na 4.000 Kč.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.