Veškeré výpočty „průměrného ročního čistého výnosu ze státního dluhopisu“ nyní berou v potaz 15% sazbu daně. V případě, že by Ministerstvo financí (dále jen „MF“) navrhlo zavést v budoucnu 19% daň pro fyzické osoby, pak čistý výnos ze státních dluhopisů, při zachování cca 2% výnosu před zdaněním preferovaným MF, by se ještě dále snížil u následně vydávaných státních dluhopisů.

Fyzická osoba (dále jen „FO“) zdaňuje příjmy z cenných papírů podle toho, zda cenné papíry (dále jen „CP“) FO v určitém okamžiku prodává (a jde-li o CP zahrnuté/nezahrnuté do obchodního majetku) či drží cenné papíry za účelem dlouhodobého příjmu z kapitálového majetku.

Příjem z kapitálového majetku upravuje § 8 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Dané ustanovení upravuje zdanění, v našem případě vzhledem k obsahu článku, se jedná o daň z úroku z držby cenného papíru.

Příjem z kapitálového majetku je též rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu (včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného) a emisním kursem při jeho vydání (u předčasného zpětného odkupu dluhopisu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného odkupu).

Příjmy z § 8 výše uvedené plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně (nevstupují do daňového přiznání poplatníka – vlastníka CP) pro zdanění zvláštní sazbou daně 15 %, plátcem daně je emitent CP. Předešlá věta však neplatí v určitých, níže uvedených, případech.

Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí Českou republikou plynoucí poplatníkům – daňovým rezidentům FO, jsou dílčím základem daně v § 8 ZDP.

Příjmy z CP plynoucí ze zdrojů v zahraničí jsou nesnížené o výdaje dílčím základem daně v § 8 ZDP.

U příjmu z CP dle § 8 ZDP, který plyne do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela (pokud není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich).

Podle § 36 odst. 6 ZDP, má-li FO rezident úrokové příjmy ze státních dluhopisů, které pořídil z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů a vedených na samostatném účtu u České národní banky v centrálním depozitáři zaknihovaných cenných papírů, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.

Nelze-li sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu a nebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.

V případě, že došlo k úplatnému převodu cenných papírů u fyzické osoby, která nezahrnula cenné papíry do svého obchodního majetku, vykazuje se příjem v § 10 ZDP jako ostatní příjmy. Tento příjem lze snížit o daňové výdaje (např. pořizovací cena CP či případné poplatky spojené s CP apod.). ZDP v § 4 odst. 1 písm. w) a x) povoluje osvobození od daně u příjmu z úplatného převodu CP, a to za předpokladu, že:

• příjmy v úhrnu u jednoho poplatníka nepřekročí částku 100 000 Kč za jednoho zdaňovacího období,
• je naplněn „časový test“ – doba mezi nabytím a převodem CP musí přesáhnout tři roky.

Osvobození se však nevztahuje i na některé další případy uvedené ve výše zmíněném § 4 ZDP.

Jak z uvedeného vyplývá, do daňového přiznání poplatníka se příjem z Dluhopisu Republiky neuvádí.

Připomeňme si ještě situaci z minula, kdy v roce 2011 někdejší ministr financí Miroslav Kalousek přišel s korunovými dluhopisy, kde se neplatila daň z příjmů. V červenci 2012 celou situaci vysvětloval Jan Gregor (v té době náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty) těmito slovy:

„Jmenovitá hodnota spořicích státních dluhopisů ve výši 1 Kč byla stanovena z důvodu jednoduchého způsobu reinvestování výnosu u reinvestičního a dnes také protiinflačního spořicího státního dluhopisu.

Při jmenovité hodnotě 1 Kč se každá koruna úrokového výnosu, kterou vlastník dluhopisu obdrží, pravidelně automaticky reinvestuje formou připsání dalších dluhopisů, a dochází tak ke zvyšování počtu kusů dluhopisů v přesně stanovených půlročních či ročních intervalech.

V případě stanovení vyšší jmenovité hodnoty než 1 Kč by reinvestování výnosů ze spořicích státních dluhopisů nebylo možné anebo by muselo docházet k zaokrouhlování, které by mohlo výrazně znevýhodňovat některé vlastníky.

Za účelem zajištění jednoduchého způsobu reinvestice úrokového výnosu a zachování stejných podmínek pro všechny vlastníky byla stanovena jmenovitá hodnota na 1 Kč.“

Jednalo se tedy o nutný krok, aby nebyli diskriminováni někteří vlastníci spořicích dluhopisů.

V souladu se zněním ZDP platným do konce roku 2012 je efektivní daň spořicích státních dluhopisů vlivem zaokrouhlování nulová. Základ daně pro 15% zdanění výnosu z držby cenných papírů se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry. Základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Protože jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu činí 1 Kč, vlivem zaokrouhlení je efektivní daň nulová.

Tato právní úprava platila do konce roku 2012.

Od 1. ledna 2013 nabyla platnosti novela ZDP, která zdanění výnosů upravila. Je třeba upozornit na to, že úprava se již vydaných spořicích státních dluhopisů nedotkla a dluhopisy vydané do konce roku 2012 podléhaly až do své splatnosti zdanění podle právní úpravy platné k datu emise.

Zachovaly se tedy podmínky, za kterých si lidé pořizovali dluhopisy před nabytím účinnosti této novely. Nový způsob zaokrouhlení se použil až na dluhopisy emitované po datu účinnosti této novely.

Není pravdou, že by dopady na státní rozpočet byly v řádu miliard či stamilionů, protože metoda zaokrouhlování, o které se v článku píše, se vztahuje pouze na fyzické osoby.

Přitom bankovní a korporátní dluhopisy dominantně nakupují právnické osoby, takže uvažovaný dopad byl menší než stamiliony korun. Přesto ale nelze hovořit o „ztrátě“ pro státní kasu – jedná se o legální možnost, která zde existuje již dlouhou dobu. Je to asi stejně relevantní úvaha, jako kdyby bylo napsáno, že stát tratí miliardy korun kvůli tomu, že sazba daně z příjmů fyzických osob není 50 %, ale jen 15 %.

Ve vyjádření pana náměstka je vysvětlena tedy vlastně celá podstata rošády o neplacení daní u korunových (státních i korporátních) dluhopisů v minulosti.

Korunové dluhopisy v roce 2011 a 2012 tedy nebyly téma výhradně pro státní obligace, ale vztahovaly se i na korporátní CP. V okamžiku, kdy MF v podstatě posvětilo „právo vydávat“ korunové dluhopisy, začaly korporace (cca 440 firem) vydávat v roce 2012 masově podnikové dluhopisy, celkem v hodnotě cca 120 mld. Kč. Poté, co politici viděli, jak podnikatelská veřejnost v roce 2012 hojně využívá nabízené daňové optimalizace, bylo ustanovení v ZDP, které toto umožňovalo, zrušeno od roku 2013.

Výhodnou daňovou optimalizaci využila i firma Andreje Babiše. Agrofert v roce 2012 vydal korunové dluhopisy v celkové hodnotě 3 000 000 000 Kč na 6% úrok a se splatností na deset let. V květnu 2017 byl Andrej Babiš odvolán z vlády, a to z postu ministra financí. Dnes v roli premiéra české vládní exekutivy deklaruje, že chce výnosy z „problematických“ dluhopisů zdanit, a to bez ohledu na to, kdy byly emitovány.

Ještě je nutné podotknout, že Andrej Babiš v letech 2013 a 2014 odkoupil 50 % takto vydaných dluhopisů. Do konce splatnosti předmětných dluhopisů (rok 2022) mu tedy na účet může teoreticky přicházet nezdaněný roční výnos až 90 000 000 Kč.

Firmy, které korunové dluhopisy vydaly do 2013, si mohly následně náklady na úroky z prodaných dluhopisů odečíst od jejich základu daně, čímž se samozřejmě sníží vlastní splatná daňová povinnost korporace.

Emitovat korunové korporátní dluhopisy do roku 2013 nebylo podle všeho trestné. Finanční správa však v rámci svých kontrol a šetření se mj. zřejmě zaměřuje na některé okolnosti vydání firemních dluhopisů. Pokud by daňovému subjektu zpochybnila „ekonomický smysl“ např.:

• v opodstatněnosti finančních potřeb a nutnosti je získat prostřednictvím dluhopisů,
• ve výši úrokového výnosu pro eventuálního vlastníka (spojené osoby) firmy,
• zda za dluhopis bylo korporaci fakticky zaplaceno vlastníkem dluhopisu,

pak by mohla případně i třeba doměřit daň a v krajním případě podat trestní oznámení pro podezření např. z krácení daně na dani z příjmů.

Finanční správa k tematice korunových dluhopisů připravila webovou stránku.

Ztráta, která vznikla státu v souvislosti s korunovými dluhopisy, vyčíslila Finanční správa na konci roku 2018, ve výši 494 000 000 Kč.

Z korunových dluhopisů měla (a stále má) finanční radost jak firma, která korunový dluhopis vydala, tak majitel zakoupeného dluhopisu. Oba výrazně ušetřili na dani z příjmů, emitent si sníží daňový základ a majitel CP z jeho držení (resp. z výnosu dluhopisu) nezaplatí žádnou daň.

Spořicí státní dluhopisy

Nyní se pouze krátce v závěru zaměřme na historii spořících státních dluhopisů emitovaných za posledních necelých deset let, a to v rychlém přehledu:

1. Pilotní emisi ze dne 11. 11. 2011 jsme již probrali výše v rámci korunových dluhopisů. Dodejme pouze, že úrokové sazby se týkaly dluhopisů diskontovaných na jeden rok s úrokem 2 %, a dále kuponových na pět let a reinvestičních též na pět let, oba s úrokem každoročně proměnlivým od 0,85 % do 6 %.

Průměrná míra inflace v roce 2012 byla dle ČSÚ 3,3 %. Diskontovaný dluhopis úročil za období listopad 2011 až listopad 2012 nezdaněnými 2 %. Tedy i přes nulovou daň z příjmů z dluhopisu, nebyla pokryta diskontním dluhopisem roční inflace v roce 2012. V roce 2011 byla inflace 1,9 %.

Banky v té době nabízely úroky na spořících účtech v rozmezí 2 % až 2,6 % p.a.

U kuponového a reinvestičního dluhopisu je průměrná nezdaněná roční úroková sazba cca 3 % pro období listopad 2011 až listopad 2016. Inflace v roce 2013 byla 1,4 %, v roce 2014 byla 0,4 %, v roce 2015 byla 0,3 % a v roce 2016 byla 0,7 %.
 

2. Diskontovaný (na jeden rok s úrokem 3 %), kuponový a reinvestiční (na pět let s proměnlivým ročním úrokem od 1 % do 6 %) a protiinflační (na sedm let) spořicí státní dluhopis vydaný v jarní emisi 2012.
3. Diskontovaný (na jeden rok s úrokem 3 %), prémiový (na tři roky s ročními úroky od 0,5 % do 7,5 %), kuponový a reinvestiční (na pět let s ročními úroky od 1 % do 6 %) a protiinflační (na sedm let) spořicí státní dluhopis vydaný ve vánoční emisi 2012.
4. Diskontovaný (na jeden rok s úrokem 2,5 %), prémiový (na tři roky s ročními úroky od 0,5 % do 6,5 %), kuponový a reinvestiční (na pět let s ročními úroky od 0,5 % do 7 %) a protiinflační (na sedm let) spořicí státní dluhopis vydaný v jarní emisi 2013.
5. Prémiový (na tři roky s ročními úroky od 0,5 % do 6 %), kuponový a reinvestiční (na pět let s ročními úroky od 0,5 % do 6,5 %) a protiinflační (na sedm let) spořicí státní dluhopis vydaný ve vánoční emisi 2013.
6. Reinvestiční (na pět let s ročními úroky od 0,25 % do 6 %), variabilní (na šest let) a protiinflační (na sedm let) spořicí státní dluhopis vydaný v jarní emisi 2014.

U reinvestičního dluhopisu výplata úroků neprobíhá v jednotlivých letech dluhopisu, ale je reinvestována v podobě nákupu dalších dluhopisů. Celkový úrokový výnos obdrží vlastník dluhopisu k datu splatnosti současně s nominální hodnotou CP.

Kuponový dluhopis (kupón = pravidelná výplata) opravňuje vlastníka k pravidelným výnosům mezi emisí a dobou splatnosti nominální hodnoty CP. V okamžiku splatnosti dluhopisu se vyplácí nominální hodnota dluhopisu.

U variabilního dluhopisu je výnos stanoven pohyblivou úrokovou sazbou, popřípadě vývojem devizových kurzů v závislosti na pohyb úrokových sazeb či kurz na finančním trhu. V případě českého státního dluhopisu jde o šestiměsíční PRIBOR a úroky jsou automaticky reinvestovány.

Prémiové dluhopisy jsou dva typy = kupónový (výplata jednou ročně a v posledním roce je kupon vyšší z důvodu získání prémie za držbu do doby splatnosti) a reinvestiční (výnos se každoročně reinvestuje do nákupu dalších prémiových dluhopisů a v posledním roce splatnosti se získá prémie za držbu do doby splatnosti).

Protiinflační český státní dluhopis výnos dvakrát ročně reinvestuje do dalších protiinflačních spořicích státních dluhopisů. Výše výnosu závisí na procentní změně indexu spotřebitelských cen.

Výnos diskontovaného dluhopisu je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho pořizovací cenou, která je nižší.

Související články:
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 1. díl
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 2. díl
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 3. díl
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 4. díl