Dalším pojmem z oblasti cenných papírů (dále jen „CP“) je tzv. hromadná listina. Touto listinou lze nahradit zastupitelné CP. Pro emisi, vydání a obsahové náležitosti hromadné listiny platí stejné podmínky jako pro vydání jednotlivého CP. Vlastník hromadné listiny může uplatnit právo na její výměnu za dílčí CP.

Důležitou skutečností je fakt, že práva z hromadné listiny nelze převodem dělit na podíly. To však neplatí, jestliže došlo k imobilizaci CP při jeho hromadné úschově. V takovém případě musí daný podíl odpovídat jednotlivým CP, které jsou hromadnou listinou nahrazovány.

Zaknihovaný CP (též „ZCP“) upravuje § 525 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), kdy „je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír. Zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva. Ustanovení o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha, tento zákon nebo jiný právní předpis“.

ZCP je tedy cenný papír v dematerializované podobě.

ZCP se vždy vedou na majetkových účtech – tj. na účtu vlastníka (vlastníkem ZCP je osoba, na jejímž účtu vlastníka je zaknihovaný cenný papír evidován) či na účtu zákazníků (zde jsou evidovány ZCP osob, které zaknihovaný cenný papír svěřily tomu, pro něhož byl účet zákazníků zřízen. Osoba, pro kterou byl účet zákazníků zřízen, není vlastníkem ZCP evidovaných na tomto účtu).

Pro doplnění základního přehledu ZCP ještě uvádím, že lze provést přeměnu cenného papíru na ZCP a též i přeměnu ZCP na cenný papír. Podmínky přeměny upravuje, relativně podrobně, NOZ. O přeměně vždy rozhoduje emitent CP a následně vyrozumí vlastníka CP, aby odevzdal (či si vyzvedl) CP.

V článku se několikrát zmiňoval pojem imobilizace CP, vysvětleme si nyní ve stručnosti, oč se jedná. Dané téma je spojeno se závazky ze schovacích smluv, resp. úschovy. Podle § 2409 NOZ „schovatel drží cenné papíry v úschově odděleně od vlastních cenných papírů nebo cenných papírů jiných uschovatelů; to neplatí, jedná-li se o hromadnou úschovu nebo bylo-li sjednáno s uschovatelem odlišně“.

Pokud uschová CP do hromadné úschovy jejich emitent, pak je CP vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele. Právě odtud je pojem „imobilizovaný cenný papír“.

Ekonomická a právní teorie rozlišuje mnoho typů „třídění“ CP. Učebnicové třídění není úplně podstatou tohoto článku, zaměřme se tedy v závěru na typy CP, které figurují v jednotlivých právních přepisech. Jsou to např.:

• zákon o dluhopisech – tedy dluhopisy,
• NOZ – náložné listy, skladištní listy, kupóny,
• zákon o obchodních korporacích – tj. např. akcie, opční listy, zatímní listy,
• zákon o zemědělských skladních listech,
• zákon směnečný a šekový,
• zákon o investičních společnostech a investičních fondech – podílové listy.

Vyplatí se investovat do dluhopisů?

Investice do CP je jedna z možností, jak zhodnotit „přebytečné“ finanční prostředky. Obecně platí, že čím vyšší riziko je spojené s investováním do CP, tím vyšší je „slibován“ výnos. Státní dluhopisy patří mezi nejbezpečnější investice, na druhou stranu však nižší riziko přináší i nižší výnos.

I státní dluhopisy dokáží být rizikové, pakliže investujete do dluhopisů hospodářsky nestabilního státu (dnes Venezuela či Argentina, v Evropě zřejmě Ukrajina). Do státních dluhopisů, stejně tak jako např. do termínovaných vkladů bank, přesunují finanční prostředky spíše konzervativní investoři.

Dynamičtí investoři dávají přednost agresivnímu stylu investování. Tento investor jde i do vyššího rizika, kdy očekává vyšší výnos. Při vysokém riziku však může o investice přijít (např. investice na FOREXu). CP s vyšší mírou rizika jsou např. akcie a investování na burze CP.

Míra inflace v ČR je v současné chvíli dle Českého statistického úřadu na 2,3 %. Výše úroků, které nyní nabízejí banky na termínovaných a spořících účtech, v naprosté většině případů nedosahují ani výše inflace. Pokud konzervativní investor přesune peněžní prostředky především do banky, úroky, které od ní dostane, nepostačují tedy, aby fungovaly jako štít proti znehodnocení jeho úspor.

Kupní síla korunové měny „bankovního investora“ tedy následně klesá. Bankovní úroky dnes (březen 2019) pouze investorovi snižují míru (rychlost) znehodnocení jeho úspor. V ideálním případě bankovní úroky nejen pokryjí míru inflace, ale i dále zhodnotí (zvýší) finanční zásobu (kupní sílu) investora.

Možností ochrany proti inflaci mohou být inflačně indexované dluhopisy (dluhopisy s reálným výnosem). U dluhopisu s reálným výnosem vždy roste jmenovitá hodnota i úrokové platby s inflací, a dluhopis tak garantuje eventuální zvýšení kupní síly dané investice. U předmětného typu dluhopisu je fixní pouze jeho kupón, ale jmenovitá hodnota a úrokové platby se mění spolu s inflací.

Dluhopis s reálným výnosem je tedy ceněn pro svou nízkou volatilitu. Za pokrytí rizika, které je spojeno s inflací, investor musí ale očekávat nižší výnos. Je-li vývoj zvyšování cen v tržním hospodářství spíše nižší, pak tento dluhopis se mnohdy nevyplatí. Pokud se však inflace zvyšuje, pak protiinflační dluhopis se může významněji zhodnotit.

Pohledem do minulosti můžeme v ČR zaznamenat tři tranše pětiletých „povodňových“ inflačně indexovaných dluhopisů (navázaných na inflační index CPI), které vydalo Ministerstvo financí v roce 1997.

Další státní protiinflační dluhopisy byly vydány po roce 2011.

Portfolio investora, tedy rozložení investičních příležitostí, by nemělo být buď pouze do rizikovějších CP, či pouze do bankovních termínovaných vkladů a státních dluhopisů. Doporučuje se „mix“ investičního portfolia (včetně např. přímého investování do komodit apod.).

Rizikem koupě dluhopisů je možná insolvence emitenta. Vodítkem pro věřitele na určení rizikovosti dluhopisu mohou být např. odborná stanoviska renomovaných ratingových agentur. Tyto agentury hodnotí bonitu dluhopisů ve stupnici od mimořádně vysoké schopnosti emitenta dostát svého závazku (značka AAA) až po emitenta, který je již v prodlení se splácením svého závazku či rovnou bankrotuje (značka C popř. D).

Česká národní banka (dále jen „ČNB“) vydala před časem Desatero pro drobné investory do podnikových dluhopisů:

1. Vyhodnoťte si rizika.
2. Diverzifikujte své portfolio.
3. Rostoucí výnos = rostoucí riziko.
4. Riziko finančních potíží emitenta.
5. Tento typ investice není pojištěn!
6. Seznamte se s emisními podmínkami.
7. Role ČNB jako orgánu dohledu nad finančním trhem.

Informace, že ČNB schválila emisi dluhopisů, znamená pouze to, že ČNB ověřila, zda prospekt příslušné dluhopisové emise splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti. U tzv. soukromých emisí dluhopisů (tj. emisí, které není možné nabízet investorům veřejně a u nichž je počet investorů zákonem omezen na 150) a u veřejných emisí dluhopisů do objemu 1 mil. EUR (či jejich ekvivalentu v Kč) ČNB prospekt cenného papíru neschvaluje!

8. Získejte co nejvíce informací o bonitě emitenta.
9. Nepodceňujte riziko nesplacení jistiny.
10. Vyhodnoťte, zda je daná investice právě pro vás vhodná.

Uvedené desatero je samozřejmě ve své podstatě pouze obecné „učebnicové“ konstatování. Investor – začátečník, by se měl určitě poradit s odborníkem na korporátní dluhopisy, než začne s daným investováním v praxi.

Komunální dluhopisy

Vedle např. korporátních dluhopisů jsou vydávány i tzv. komunální dluhopisy.

Jedná se o dluhopis vydaný územním samosprávným celkem (dále jen „ÚSC“). Jeho název povinně obsahuje označení „komunální“.

ÚSC má vždy k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas Ministerstva financí, které též vykonává státní dozor nad dodržováním podmínek, za nichž byl ÚSC udělen souhlas k vydání komunálních dluhopisů. Ministerstvo financí udělí ÚSC souhlas v případě, že:

• ekonomická situace ÚSC umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů,
• dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,
• peněžní prostředky z dluhopisů budou použity na:
  • investice do DHM,
  • likvidaci škod způsobených živelní či jinou pohromou,
  • financování projektu spolufinancovaného z prostředků EU.

Lhůta splatnosti komunálních dluhopisů nesmí být delší než 15 let od data jejich emise.

Peněžní prostředky získané z komunálních dluhopisů se vedou na samostatném bankovním účtu nebo se o nich účtuje odděleně.

Koupě komunální obligace menší obce (ÚSC), která disponuje jen s minimálním majetkem, může být samozřejmě více riziková.

Komunální dluhopisy jsou emitovány:

• městy (obcemi),
• bankou.

Za závazky vyplývající z dluhopisů ručí dané město či obce svým majetkem.

Možnost financování města prostřednictvím emise komunálních cenných papírů jsou u nás velmi málo využívaná.

Příklad

Pro ilustraci si uveďme alespoň dva dluhopisy hlavního města Prahy, které byly v poslední době vydány:

• těmto komunálním dluhopisům byl CDCD přidělen identifikační kód ISIN CZ0001500110. Název je Komunální dluhopis Hlavní město Praha 4,25 % / 2021. Komunální dluhopisy jsou v předpokládané celkové jmenovité hodnotě 5 000 000 000 Kč s pevným úrokovým výnosem ve výši 4,25 % p.a., splatné v roce 2021. Jsou vydávány podle českého práva v zaknihované podobě ve formě na doručitele. Předpokládané datum emise bylo stanoveno na 11. 5. 2011. Jmenovitá hodnota každého dluhopisu je 1 000 000 Kč. Informační povinnost je zveřejňována v ČR. Dluhopisy jsou kótovanými cennými papíry umístěnými na volném trhu Burzy cenných papírů Praha, a. s.
• další jsou dluhopisy ISIN – XS0943724962 hlavního města Prahy v celkové jmenovité hodnotě 200 000 000 EUR s pevným úrokovým výnosem ve výši 3,125 % p.a., splatnost v roce 2023. Tyto dluhopisy jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu Lucemburské burzy cenných papírů. Dluhopisy jsou úročeny od 3. července 2013.

Ratingové hodnocení hl. m. Prahy je dle:

• Standard & Poor´s AA-/A-1+ s výhledem Stabilní – datum poslední revize k 1. 12. 2017
• Moody´s A1 s výhledem Stabilní A1 s výhledem Stabilní – datum poslední revize 11. 9. 2017

(Zdroj: hl. m. Praha)

Související články:
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 1. díl
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 2. díl
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 4. díl
Dluhopisy, cenné papíry a jejich zdanění – 5. díl