A  B  C  D  E  F  H  I  J  K  L  M  N  O  P  R  S  U  V  X  Z

A

Aktiva
Aktiva představují majetek, který firma v minulosti nabyla, a od kterého očekává ekonomický užitek v budoucnu. Rozlišujeme krátkodobá a dlouhodobá aktiva. Krátkodobá aktiva (také nazývána oběžní) jsou zpravidla spotřebována do jednoho roku – např. materiál, výrobky, krátkodobé pohledávky či peněžní prostředky. Dlouhodobá aktiva jsou firmou užívána po dobu delší než 1 rok a dále se dělí na hmotná aktiva (budovy, stavby, vozidla, stroje apod.), nehmotná aktiva (know-how, software, licence apod.) a finanční aktiva (cenné papíry, termínované vklady, dluhopisy apod.). Opotřebení (užívání) tohoto dlouhodobého majetku se vyjadřuje za pomocí odpisů, které jsou rozloženy do několika let, pro firmu představují náklad a snižování hodnoty daného majetku. V rozvaze se jsou aktiva zachycena na levé straně. Protějškem aktiv jsou pasiva, která představují zdroje financování aktiv.

Analýza
Rozbor nebo metoda zkoumání – tak lze přeložit přesný význam slova analýza. Analýza se dotýká prakticky každé oblasti. Od běžného života přes vědu až po práci. V podnikání, zvlášť pak ve větších společnostech, jsou analýzy každodenní součástí, neboť jsou v mnoha případech klíčové pro další vývoj firmy.

B

Bilance
V oblasti účetnictví znamená bilance to samé co rozvaha, tedy celkový přehled nebo výsledek nějaké činnosti, ale v současnosti už se tento pojem v praxi nepoužívá. V ekonomice je často používán termín platební bilance, resp. platební bilance zahraničního obchodu, což je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi konkrétním státem a jeho obchodními zahraničními partnery. Platební bilance zahrnuje vývoz i dovoz výrobků a služeb, pohyby peněz a příchozí i odchozí investice za stanovené období, ve většině případů za účetní rok.

Business Intelligence
Bussines Intelligence (BI) je nástroj pro analýzu dat a vytváření reportů, které napomáhají plánování a rozhodování ve firmách všech velikostí. Charakterizovat tento systém jedním slovem je prakticky nemožné, neboť v sobě kloubí technologii, aplikace, znalosti, kvalitu, bezpečnost a další prvky a procesy, které jsou v podnikatelské branži důležité pro analýzu výsledků a správné nahlížení na chování trhu. Pro správný pohled na všechny obchodní souvislosti se prostřednictvím nástrojů Business Intelligence provádí sběr dat, jejich důkladná analýza a interpretace.

Díky Business Intelligence dokáže uživatel vytěžit z velkého objemu dat informace, které jsou skutečně důležité a podstatné pro optimalizaci nákladů a zvyšování zisku. Tento nástroj nachází uplatnění prakticky ve všech oblastech podnikání, od financí a účetnictví přes výrobu, skladové hospodářství, prodej, řízení vztahů se zákazníky (CRM) až po personalistiku, marketing a další. Implementace řešení závisí vždy na individuálních potřebách dané firmy. Obecně neexistuje jedno standardizované Business Intelligence řešení, nicméně všechna fungují na stejných principech.

B2B (z anglického business to business)
B2B je zkratka, která charakterizuje obchodní vztah probíhající mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Hlavním rysem tohoto modelu je důraz na logistiku a obchodování, které není primárně a masově zaměřeno na koncového spotřebitele (nevznikají žádné konkrétní produkty zacílené na konečného spotřebitele). Typickým B2B je například velkoobchod s kancelářským zbožím, který nabízí své produkty přímo do firem nebo maloobchodů s tímto sortimentem.

B2C (z anglického business to customer)
B2C je zkratka pro označení obchodního vztahu mezi podnikatelským subjektem a koncovým zákazníkem (spotřebitelem). Závisí na charakteru produktu (nebo služby), který je předmětem tohoto obchodního vztahu, zda jde o masovou produkci, nebo produkt pro užší skupinu spotřebitelů, příp. pro jednotlivce. Od toho se také odvíjí nejen způsob samotného prodeje, ale i komunikace. Mezi B2C patří maloobchodní prodejny (potraviny, papírenské zboží atd.), poskytovatelé služeb domácnostem (kadeřnictví, poskytovatelé internetového připojení atd.), ale také například většina e-shopů, informační portály, zpravodajské servery atd.

C

Cash flow
Výrazem cash flow označujeme peněžní toky (příjem nebo výdej peněžních prostředků), nebo Výkaz o peněžních tocích. Tento výkaz je součástí účetní závěrky, kterou účetní jednotky sestavují v plném rozsahu. Cash flow obvykle dělíme do tří kategorií – provozní, investiční a finanční. Nepřímá metoda výpočtu cash flow vychází z předpokladu, že stav peněžních prostředků na konci období by se měl rovnat stavu na začátku plus hospodářský výsledek (nebo minus ztráta). Výkaz cash flow odhalí, proč tomu tak není. Příčiny samozřejmě spočívají v rozdílech mezi příjmy a výnosy, resp. mezi výdaji a náklady. V nepřímé metodě výpočtu se upravuje výchozí stav peněžních prostředků zvýšený o hospodářský výsledek tak, aby uživatel získal na konci roku skutečný stav peněžních prostředků.

CRM
Customer Relationship Management (CRM) představuje řízení vztahů se zákazníky. Jde o proces, který podporuje firemní strategii s cílem vést efektivní a maximálně úspěšnou komunikaci se zákazníky. CRM v sobě zahrnuje využívání všech dostupných informací o zákaznících, jejich správné shromažďování a vyhodnocování. Díky tomu může firma využívající postupů CRM lépe chápat potřeby svých zákazníků, zdokonalovat vzájemnou komunikaci a ve finále také svoje prodejní výsledky. Informační systémy, které podporují tuto cílenou firemní strategii, jsou obecně nazývány jako CRM a dnes už je využívá stále více společností, které uplatňují principy a metody CRM v praxi.

Čárové kódy
Čárový kód je tvořen číslicemi nebo písmeny a dále čárami, které mají definovanou různou šířku. Využívají se k identifikaci zboží, která probíhá sejmutím pomocí čtečky čárových kódů. Vůbec nejčastěji je používán v obchodech nebo ve skladech. Čárové kódy jsou rozděleny do skupin, z nichž nejznámější jsou EAN, UPC, Code a mnoho dalších.

D

Daňová evidence
Daňová evidence nahrazuje dřívější jednoduché účetnictví. Vede ji většina fyzických osob (živnostníků). Je to v podstatě velmi zjednodušená a zredukovaná forma účetnictví. Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů. Upravuje ji § 7b zákona o daních z příjmů. Daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, a majetku a dluzích. Jakou formu má mít daňová evidence, není nikde předepsáno. Každý si sám může zvolit, jak bude vypadat. Často ale stačí dvě kolonky: zdanitelné příjmy a daňově uznatelné výdaje. Tabulku si můžete vytvořit v Excelu, popřípadě si vybrat nějaký účetní program v základní verzi (např. POHODA Mini).

Dashboard
S termínem dashboard se nejčastěji setkáme v souvislosti s řešením Business Intelligence. Je jedním z prvních nástrojů, resp. výstupů z OLAP kostky, se kterým se uživatel setkává při své každodenní práci.
Manažerský pult, jak se toto zobrazovací prostředí reportingu nazývá, na jednom místě prezentuje předdefinované sestavy a přehledy s aktuálními informacemi o celé společnosti. Umožňuje sledovat stav financí, účetnictví, prodejů, skladových zásob a dalších vyžádaných ukazatelů. Zobrazuje jen důležité skutečnosti a nezahlcuje uživatele velkým objemem informací, které by mohly odvádět od podstatných problémů.

Datová a účetní uzávěrka
Uzávěrka účetnictví se provádí po ukončení účetního období. Jejím hlavním cílem je zkontrolovat správnost účtování v průběhu roku, připravit převod účetních údajů do roku následujícího, doplnit údaje potřebné pro výpočet základu daně z příjmů a zkompletovat tiskové sestavy určené k úschově.

Datová uzávěrka se týká jak účetnictví, tak i daňové evidence. Slouží pro převod potřebných údajů z roku na rok. Jednoduše lze říci, že rozdělí stávající účetnictví do dvou samostatných souborů. Před jejím provedením je dobré provést údržbu celé databáze a zálohu dat.

Datová schránka
Datové schránky jsou informačním systémem veřejné správy a díky informačním technologiím zásadně mění způsob doručování, přijímání a podávání úředních dokumentů. Pomocí datových schránek je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě orgánům veřejné moci a také je takto od nich přijímat.

Způsob komunikace prostřednictvím datových schránek nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě, protože zákon o datových schránkách zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Datová schránka je automaticky zřízena všem orgánům veřejné moci, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, které jsou zapsány v zákonem stanovené evidenci, což je zejména Registr osob, Registr práv a povinností apod. Všechny ostatní subjekty mohou podat Žádost o zřízení datové schránky.

Datová schránka není e-mail. Pracuje sice na podobném principu, ale odesílání elektronických dokumentů funguje samostatně a s e-mailovou poštou není nijak provázané. Schránka je zabezpečena přístupovými údaji. Datovou zprávu, která je zaslána do datové schránky, tvoří tzv. obálka, která obsahuje e-razítko (elektronickou značku) a časovou značku. Vlastní obsah zprávy je zpracovaný formou přílohy.

Informační systém datových schránek (ISDS) vznikl na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a příslušných vyhlášek.

Komunikaci s datovými schránkami podporuje i ekonomický systém POHODA. Při správném nastavení program automaticky kontroluje příchozí zprávy, na které uživatele upozorní.

Datový sklad
Datový sklad (anglicky Data Warehouse) je základní datovou komponentou manažerských informačních systémů, nejčastěji aplikací Business Intelligence. Sklad je místem, kde se seskupují a následně zpracovávají všechna aktuální i historická data společnosti získaná během jejich importu. Od databází se liší tím, že obsahuje veškerá data, zatímco databáze se většinou omezují na určité oddělení či na určitý časový úsek. Moderní datové sklady dokáží zpracovat strukturovaná i nestrukturovaná data (včetně videí, obrazové soubory, e-maily apod.) pro komplexní přehled dat. Z datového skladu se podle dotazů uživatele distribuují do reportů, OLAP databází, resp. přímo uživatelům.

Deviza
Devizami jsou bezhotovostní finanční prostředky zahraniční měny. Nejčastěji se jedná o finanční prostředky na bankovních účtech – dnes banky běžně nabízejí vedení účtů v cizích měnách. Mimo finanční prostředky na bankovních účtech se také může jednat o cestovní šeky, akcie a jiné cenné papíry, směnky apod. Opakem devizy je valuta.

<strong>DIČ, IČO
Daňové identifikační číslo (DIČ), jak už název napovídá, slouží k identifikaci právnických a fyzických osob specificky pro daňové účely. Skládá se z kódu země a osmi až deseti číslic (např. CZ25313142) a plátce daně je povinen ho uvádět na všech dokladech. Od roku 2024 však byla podnikajícím fyzickým osobám zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, tudíž jim v případě, ze se neregistrují k jiným daním nebude přiděleno DIČ. Identifikační číslo (IČO) je osmimístné číslo (např. 25313142) přidělené každé firmě nebo osobě samostatně výdělečně činné (OSVČ). IČO musí být uváděno na všech fakturách.

Diskrétní výplatní páska
Informace o vyúčtování mzdy jsou považovány za velmi důvěrné, ovšem pokud firma zaměstnává desítky zaměstnanců, jen ruční vkládání výplatních listů do obálek nepříjemně okrádá o čas. Z tohoto důvodu existují kromě standardních ještě takzvané diskrétní výplatní obálky s vyúčtováním mzdy, které uchovají citlivé informace o platu zaměstnance v soukromí. Diskrétní výplatní pásky nelze ve většině případů tisknout na klasický kancelářský papír, ale na třívrstvý propisovací a tisk pak zajistit na jehličkové tiskárně.

E

Elektronická evidence tržeb
Od roku 2016 byl v České republice spuštěn systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb. Každá hotovostní tržba podnikatele byla v okamžiku zaplacení zaevidována prostřednictvím internetu v centrálním datovém uložišti Finanční správy a jako potvrzení dostal podnikatel zpět unikátní kód, který uvedl na účtenku.

Evidovaly platby v hotovosti včetně prostředků představujících peníze (žetony, kupony), platby kartou či jiným elektronickým prostředkem a platby stravenkami nebo šeky. Platby převodem z účtu na účet nebo formou inkasa evidenci nepodléhaly.

Tento systém, včetně samotné evidenční povinnosti, byl zrušen k 1. 1. 2023.

Elektronická fakturace
Elektronická fakturace je populární a rychlý způsob pro zasílání faktur a dalších dokumentů elektronickou cestou, tedy e-mailem. Běžně se daňové doklady a dokumenty odesílají buď ve formátech PDF, XML, nebo pomocí formátu ISDOC, který sjednocuje různé formáty elektronických daňových dokladů na jediný a je možné je odesílat do různých ekonomických systémů včetně těch státních. Elektronickou fakturaci, resp. předávání daňových dokladů elektronickou cestou, upravuje v České republice zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

Daňové doklady, které firma posílá e-mailem (ať už ve formátu PDF, XML, nebo ISDOC), musí být opatřeny elektronickým podpisem a kvalifikovaným systémovým certifikátem, který vydává certifikační autorita. Výhodou elektronické fakturace je zejména časová a finanční úspora, úspora místa pro archivaci, rychlost přenosu daňového dokladu, automatický import do firemního ekonomického systému, šetření životního prostředí apod.

ERP
ERP (Enterprise resource planning) je označení pro informační systémy, které integrují množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku (fakturaci, účetnictví, výrobu, logistiku, distribuci, prodej, správu majetku atd.). Pokud je systém správně implementován, přináší řadu výhod. Mezi klíčové patří zrychlení ekonomických firemních procesů, centralizace a vyčištění dat, zvýšení bezpečnosti dat, efektivnější reporty pro vedení firmy, snížení rozsahu vytvářených podkladových textů, snížení nákladů na informační systémy, hardwarové vybavení atd.

F

Faktura
Faktura je jedním z nejběžnějších účetních dokladů – zaznamenává prodej (či z pohledu druhé obchodní strany nákup) zboží nebo služby. Rovněž slouží, spolu s dalšími dokumenty, jako daňový doklad plátcům DPH. Každá vystavená faktura musí obsahovat následující náležitosti: číslo faktury, datum vystavení (případně datum uskutečnění účetního případu, pokud není shodné s datem vystavení), název firmy (u OSVČ jméno a příjmení) a adresu sídla, IČO, údaje o odběrateli (název, sídlo, IČO, případně DIČ), položky faktury včetně peněžní částky, případně cenu za měrnou jednotku a množství, způsob úhrady.

Finanční leasing
Finanční leasing je pronájem věci za úplatu s jejím odkoupením při ukončení nájmu. Financovaný předmět je po celou dobu majetkem financující (leasingové) společnosti. V okamžiku ukončení leasingu přechází vlastnictví na zákazníka. Většina leasingových společností požaduje zaplacení tzv. nulté splátky (akontace), která je vyšší než ostatní domluvené pravidelné splátky. Ze smlouvy o leasingu je vždy nutné odvodit, zda se jedná o zvýšenou splátku nebo zálohu. Charakter nulté splátky totiž ovlivňuje období, ve kterém je možné uplatnit odpočet DPH. Daňově uznatelné náklady neovlivňuje, do nákladů se uplatňuje formou časového rozlišení. Zvýšenou splátku je možné uplatnit do odpočtu v období vzniku leasingové smlouvy, záloha nemůže obsahovat DPH, proto ji uplatňovat nelze.

H

Hmotný majetek
Mezi hmotný majetek dle zákona o daních z příjmů patří samostatné hmotné movité věci, případně soubory těchto věcí, jejichž vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč a jsou použitelné po dobu delší než 1 rok, budovy, stavby, pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky a dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč. Patří do účtové třídy 0, konkrétně ho účtujeme na účtech 021 – Stavby, 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů, 026 – Základní stádo a tažná zvířata a 029 – Ostatní dlouhodobý hmotný majetek. Opotřebení tohoto majetku se vyjadřuje za pomoci odpisů.

Hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt (HDP) představuje finální peněžní hodnotu veškeré produkce (výrobků a služeb), která je v konkrétní zemi za určité období vytvořena. HDP se většinou počítá za jeden rok. V makroekonomii je HDP klíčovým ukazatelem při stanovování výkonnosti ekonomiky států. Mezinárodně se pro hrubý domácí produkt používá zkratka GDP, která pochází z anglického označení Gross Domestic Product. Výpočet hrubého domácího produktu lze provést pomocí tří metod: výrobkové (zvané též jako zbožová nebo produkční), výdajové a důchodové.

I

Interní doklad
Interní (vnitřní) doklad slouží pro zaúčtování hospodářských operací účetní jednotky podniku (výdejka, příjemka).

Intrastat
Intrastat je povinný systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi zeměmi Evropské unie. Vykazovat data pro Intrastat musí osoby (zpravodajské jednotky), které přijaly nebo odeslaly zboží z jiného členského státu EU, a to v hodnotě dosahující limitu pro vykazování údajů do Intrastatu. Výkazy pro Intrastat se podávají elektronicky za každý kalendářní měsíc.

ISDOC
Formát ISDOC sjednocuje různé formáty elektronických daňových dokladů na jediný. Díky tomu je možné posílat elektronické faktury napříč ekonomickými systémy včetně systémů používaných státem. Doklad ve formátu ISDOC lze doplnit o elektronický podpis pro rychlé ověření platnosti a původu dokladu. Například vystavenou fakturu ve formátu ISDOC je možné snadno poslat e-mailem nebo prostřednictvím datových schránek. Ve svých dvou formátech elektronické fakturace byl přijat mezi formáty, které využívají datové zprávy do datových schránek.

Inventarizace
Inventarizace znamená zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků účetní jednotky a současně ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá účetnímu stavu majetku a závazků. Tímto rozlišujeme fyzické a dokladové inventarizace – při fyzické inventarizaci zjišťujeme skutečné stavy zásob a majetku přepočítáváním, převažováním, měřením apod., oproti tomu při dokladové inventarizaci se zjišťuje stav zejména nehmotných rozvahových položek (závazků, pohledávek, rezerv apod.).

J

Jednoduché účetnictví
Jednoduché účetnictví představovalo do roku 2004 totéž co dnes daňová evidence. Cílem jednoduchého účetnictví, resp. daňové evidence, je poskytnout pravdivý přehled o příjmech a výdajích, o majetku a pohybu hospodářských prostředků u podnikajících fyzických osob. V jednoduchém účetnictví (daňové evidenci) je základní účetní knihou peněžní deník a kniha pohledávek a závazků.

Jednotný správní doklad
Jednotný správní doklad, neboli JSD, je formulář, na kterém celnice vyměří clo a DPH při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii. Cenu zboží, která tvoří základ pro clo a DPH, stanoví celnice. Tato cena se ve většině případů liší od ceny, která je výsledkem přepočtu přijaté faktury v cizí měně na české koruny.

K

Kniha jízd
Kniha jízd se používá v případě, že jsou při podnikatelské činnosti využívána motorová vozidla. Výdaje, které může firma nebo osoba samostatně výdělečně činná uplatnit v souvislosti s použitím silničního motorového vozidla, jsou upravené zákonem o daních z příjmů. Výpočet výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem se počítá pro firemní a soukromá vozidla odlišně. Pro snadné vedení knihy jízd již existují programy, např. program GLX , který umožňuje vedení knihy jízd pro neomezený počet vozidel a účetních jednotek.

Firemní vozidla – silniční motorová vozidla zahrnutá v majetku poplatníka nebo vozidla v nájmu, u kterých je možné uplatnit výdaje za nakoupené pohonné hmoty (PHM) v prokázané výši.

Soukromá vozidla – vlastní silniční motorová vozidla, která nejsou zahrnuta do obchodního majetku poplatníka a používána pro podnikání. Výdaje, které je možné uplatnit jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů poplatníka, se vypočítají jako součet základní náhrady (paušální částka za ujeté kilometry) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Kód banky
Každá banka má svůj čtyřmístný (identifikační) kód, kterým se odlišuje od ostatních bankovních institucí. Tento kód je nedílnou součástí čísla bankovního účtu a nelze bez něj provést příkazy k úhradě. V drtivé většině případů se vždy uvádí za lomítkem vlastního čísla účtu.

L

Leasingový majetek
Pronájem leasingového majetku je možnost, jak získat majetek potřebný pro podnikání bez dostatku finančních prostředků. Pronajatý majetek zůstává v majetku pronajímatele. Nájemce platí pravidelné měsíční, příp. čtvrtletní splátky (záleží na sjednaných podmínkách ve smlouvě). Zatímco finanční leasing je pronájem věci za úplatu s jejím odkoupením při ukončení nájmu, operativní leasing je běžný nájemný vztah a při ukončení nájmu se věc vrací pronajímateli.

Licenční smlouva
Licenční smlouva je druhem smlouvy o autorských právech. Licenční smlouvou poskytuje autor oprávnění k používání svého díla (autorského díla, vynálezu, průmyslového vzoru) za jasně vymezených podmínek. Ve většině případů je licence poskytována za peněžitou úhradu. Ve smlouvě však mohou být sjednány i jiné typy odměny. Licence může být buď výhradní, kdy se autor smluvně zaváže, že licenci neposkytne žádné další osobě, nebo nevýhradní, která umožňuje poskytnutí licence i dalším zájemcům. V České republice řeší oblast licencí a autorských práv zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů („autorský zákon“).

Likvidace pohledávek a závazků
Termín likvidace používáme pro souhrnnou účetní operaci, která je určená pro zápis úhrad pohledávek a závazků. Likvidace, díky které se automaticky vytvoří účetní doklad, probíhá ve většině účetních programů v agendách Banka a Pokladna, a to s ohledem na to, jedná-li se o úhradu bankovním převodem nebo v hotovosti.

Logo
Logo představuje označení firmy, spolku, instituce atd. obvykle v grafickém provedení. Může být vyjádřeno písmem, číslicí nebo libovolným grafickým motivem. Logo většinou prezentuje buď firmu jako takovou, nebo některý její produkt. Logo může být registrováno jako ochranná známka a chráněno před zneužitím nebo paděláním. Centrální registr užitých vzorů a ochranných známek je k dispozici na internetových stránkách Úřadu pro průmyslové vlastnictví.

M

Manko
Tento termín se používá v situaci, kdy je skutečný stav zjištěný inventarizací nižší než stav účetní. Rozlišujeme dva typy manka – do normy a nad normu. Manko do normy (nezaviněné) jsou ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob (např. vysychání, tání, odpařování apod.). Manko nad normu (zaviněné) vzniká např. odcizením nebo zanedbáním povinnosti ochrany majetku, odpovědnost nese odpovědná osoba. Opačný stav od manka (skutečný stav je vyšší než stav účetní) se označuje jako přebytek.

Marketing
Marketing je ucelený proces výzkumu trhu, plánování a realizování prodejní koncepce, tvorby cen a propagace produktů nebo služeb. Hlavním cílem marketingu je podpora při zavádění nového výrobku nebo služby na trh, a to ve správný čas, v ideálním místě, za vhodnou cenu a s co největší přidanou hodnotou. U stávajících produktů a služeb si marketing klade za cíl podpořit a zvýšit jejich prodej, případně je upravit nebo inovovat tak, aby lépe vystihovaly potřeby zákazníků. Oblast marketingu je v praxi úzce spojena s obchodní činností. Klíčovým nástrojem marketingu je tzv. marketingový mix označovaný jako 4P: PRODUCT (výrobek), PRICE (cena), PLACE (místo, distribuce), PROMOTION (propagace). Někteří odborníci již přidávají další součásti – např. model 7P (rozšířený o PEOPLE – lidé, PROCESS – procesy a PHYSICAL EVIDENCE – materiální prostředí) nebo např. Philip Kotler přidává do marketingového mixu ještě POLITICS (politika) a PUBLIC OPINION (veřejné mínění).

Marže
Marže vyjadřuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou zboží nebo služby. Marže není totéž co zisk. Ziskem je až marže snížená o náklady, které souvisejí s prodejem zboží nebo služby.

Merchandising
Merchandising je obor, který v největší míře spadá do aktivit marketingu. Jeho hlavním smyslem je péče o produkty v obchodech zacílených zejména na koncové zákazníky. Jde tedy o marketingový způsob podpory prodeje zboží, který zajišťuje, aby se konkrétní výrobek nacházel na optimálním místě, ve správnou dobu (sezoně), vždy v dostatečném množství a stal se tak pro nakupující atraktivním a ideálně nepřehlédnutelným. Merchandising dbá na vhodné umístění zboží ve stojanech a regálech, kulturu a čistotu vystavovaného zboží a zahrnuje rovněž podporu prodeje v podobě akčních stojanů nebo ochutnávek. Všechny tyto činnosti se provádějí vždy přímo v prostorách obchodu. Merchandising nelze charakterizovat jednou specifickou činností, neboť se jedná o řadu aktivit, které se postupně doplňují, případně na sebe navazují. Vykonávány jsou jak ze strany výrobců, kteří se tak další cestou starají o vizuální propagaci své značky, tak i prodejců.

Mzda
Ve smyslu legislativy je mzda úhrnem všech hrubých příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků bez příjmů, které jsou od daně osvobozeny nebo které nejsou předmětem daně. Mzda má obvykle charakter peněžitý, nicméně zákon umožňuje, aby byla poskytována i jako plnění peněžité hodnoty (naturální mzda). Zpracování mezd patří k velmi náročným činnostem. I při malém počtu zaměstnanců musí mzdoví účetní obsáhnout značné množství vědomostí z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, daňových zákonů, účetnictví a řady dalších souvisejících oborů. Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné individuální smlouvě, příp. může být stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele a mzdovým výměrem. Mzda musí být dojednána písemně před výkonem práce, za kterou náleží.

N

Nadměrný odpočet DPH
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, určuje nadměrný odpočet DPH jako daňovou povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za konkrétní zdaňovací období. Nadměrný odpočet DPH bývá nejčastěji příčinou zahájeného vytýkacího řízení.

Náklady
Náklad znamená spotřebování finančních prostředků. V účetnictví je pro jejich zaúčtování určena třída 5. Náklady se dělí na:

přímé, které jsou snadno přiřaditelné k jednotlivým výrobkům či službám a nemusí se dále rozpočítávat,
nepřímé, které není možné přiřadit ke konkrétnímu produktu (službě) a je zapotřebí jejich rozpočítání (typickým příkladem nepřímých nákladů je nájemné, mzda apod.).

Mezi nejčastěji účtované náklady patří například: spotřebované nákupy, spotřeba energie, spotřeba majetku, opravy a udržování, služby, cestovné, osobní náklady, mzdové náklady, zdravotní a sociální pojištění, daně a poplatky, provozní náklady, dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, manka a škody, odpisy, tvorba zákonných rezerv, finanční náklady, kurzové ztráty, mimořádné náklady a mnoho dalších.

Nehmotný majetek
Už podle názvu je zřejmé, že jde o majetek nehmotné povahy, nemůžeme ho tedy „uchopit“. Dlouhodobý nehmotný majetek patří do účtové třídy 0, má dobu použitelnosti delší než jeden rok a vstupní cenu vyšší než 60.000 Kč (podle zákona o daních z příjmů), naopak v účetnictví si účetní jednotka může cenu stanovit podle svého rozhodnutí.

Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou:

• Zřizovací výdaje (011) – výdaje spojené se zřízením nového podniku či firmy (patří sem např. soudní a notářské poplatky, náklady na pracovní cesty, odměny za poradenské služby atd.)
• Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (012) – předpokladem pro zařazení na tento účet je, že tyto výsledky jsou nakoupeny samostatně nebo vytvořeny vlastní činností pro účel obchodování (výsledky využitelných prací, např. projekty, technologické postupy, receptury atd.)
• Software (013) – podmínkou je, že software není součástí dodávky hardware a jeho ocenění, také nesmí jít o software vytvořený na zakázku
• Ocenitelná práva (014) – předměty průmyslového vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti
• Goodwill (015)
  Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (019)

O

Obrat
Obratem označujeme množství finančních prostředků, které firma přijala za konkrétní účetní období, nejčastěji používaným termínem je roční obrat. Roční obrat je důležitý např. z hlediska registrace k plátcovství daně z přidané hodnoty (DPH), kdy překročení limitní výše obratu 2 miliony Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců pro podnikatele znamená povinnost přihlášení se k plátcovství daně. Často se zaměňují výrazy obrat a zisk, důležité je však tyto pojmy nezaměňovat – zisk představuje čistý výdělek (výnosy pokrácené o náklady) a také žádoucí hospodářský výsledek. Z hlediska účetnictví obrat představuje součet položek na jednom účtu.

Odpisy
Odpisy jsou účetním vyjádřením úbytku hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku do nákladů účetní jednotky. Odpisy se zaúčtovávají postupně, tzn. že celý náklad na pořízení majetku se rozloží do několika let. Odpisy jsou nevratným snížením hodnoty majetku v účetnictví.

Členíme je na:

• účetní, které by měly vyjadřovat skutečné opotřebení dlouhodobého majetku (upravuje zákon o účetnictví),
• daňové, které je možné v souladu se zákonem o daních z příjmů uplatnit jako výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů,
• řádné vyjadřující postupné snižování hodnoty majetku v důsledku opotřebení při užívání nebo vlivem přírodních jevů,
• mimořádné jsou jednorázové a vyjadřují snížení hodnoty majetku v důsledku nevratného poškození, prodeje, darování apod.

OLAP (kostka)
OLAP kostka, neboli Online Analytical Processing, je multidimenzionální úložiště implementované v informačním systému, které umožňuje uspořádat velké objemy dat tak, aby z nich uživatel získal jasné a srozumitelné výstupy. Většinou jsou tyto kostky používány pro přehlednou vizualizaci komplexnějších (vícerozměrových) databázových dotazů. Tyto reporty jsou pak využívány pro analýzu, rozhodování a plánování. OLAP kostka je tedy jeden z klíčových nástrojů Business Intelligence. OLAP kostky však neslouží pro třídění, editaci či příjem dat, jedná se čistě jen o analytickou funkci.

Otáčením OLAP kostky je umožněno rychle a jednoduše vytvářet zcela nové pohledy na data, vyhledat a utvořit mezi nimi souvislosti a všechny vazby tak, aby měl uživatel k dispozici srozumitelné a konsolidované údaje v potřebném kontextu. V jediném výstupu z OLAP kostky mohou být zobrazeny například údaje za více účetních období a do různé hloubky podrobnosti (roky, čtvrtletí, měsíce i dny), vyhodnocena data více subjektů najednou, či rychle vytvořeny vlastní pohledy a reporty.

Operativní leasing
Operativní leasing se od finančního leasingu liší tím, že předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti, a to i po skončení nájemní smlouvy. Typickým příkladem operativního leasingu je pronájem firemních automobilů. V drtivé většině je operativní leasing využíván podnikateli, kdežto pro fyzické osoby je vhodnější druhý typ – finanční leasing. Doba pronájmu není omezena. Obvykle bývá minimální délka pronájmu jeden rok, maximálně pak podle stupně opotřebení předmětu pronájmu. Do daňových odpisů je možné uplatnit celou částku splátky, protože operativní leasing je považován za službu (u finančního leasingu toto nelze).

Opravný daňový doklad
Opravný daňový doklad nahradil dříve používané termíny vrubopis a dobropis. Opravný daňový doklad (dle § 45 zákona o DPH) vystavuje plátce daně v souvislosti s opravou základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH nebo v souvislosti s opravou výše daně v jiných případech podle § 43 téhož zákona.

Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje:

• označení osoby, která uskutečňuje plnění,
• DIČ osoby, která uskutečňuje plnění,
• označení osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
• DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
• evidenční číslo původního daňového dokladu,
• evidenční číslo opravného daňového dokladu,
• důvod opravy,
• rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
• rozdíl mezi opravenou a původní daní,
• rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.

V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním.

Ostatní pohledávky
Pohledávku je možné definovat jako právo firmy na zaplacení konkrétního finančního obnosu. Pohledávky se člení na dlouhodobé a krátkodobé, záleží na době splatnosti. Vznikají obvykle na základě vydané faktury odběrateli. Pohledávku má dodavatel vůči odběrateli do doby jejího splacení. Úhrady mohou být realizovány převodem na bankovní účet nebo v hotovosti (podle domluvy dodavatele s odběratelem).

Kromě pohledávek vyplývajících z obchodního styku, mohou vzniknout i další, tzv. ostatní pohledávky:

• za zaměstnanci,
• za státem (nejčastěji jde např. o daňové přeplatky),
• za dodavateli,
• a jiné pohledávky.

OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je fyzická osoba, která ukončila povinnou školní docházku a vykonává ekonomickou aktivitu nebo při samostatné výdělečné činnosti spolupracuje a není v pracovním poměru. Jako samostatnou výdělečnou činnost označujeme např. provozování živnosti, podnikání v zemědělství, umělecká činnost apod. Samostatná výdělečná činnost se dělí na hlavní (zde se jedná o jediný příjem fyzické osoby) a vedlejší (zde činnost není jediným příjmem fyzické osoby – vedle podnikání je zaměstnaná, studuje, pobírá invalidní důchod apod.). Důvod pro to, aby podnikání bylo považováno za vedlejší činnost, musí fyzická osoba sdělit okresní správě sociálního zabezpečení (kvůli účasti na důchodovém pojištění – pro OSVČ vykonávající činnost vedlejší není tato účast povinná).

P

Pasiva
Pasiva představují vše, z čeho byl pořízen majetek firmy. Může se jednat např. o vklady vlastníků nebo zisky minulých let. Pasiva se dělí na vlastní a cizí kapitál. Vlastním kapitálem se rozumí veškeré zdroje, které firma nezískala prostřednictvím půjčky. Jedná se např. o vklady společníků, zisky minulých let, dary apod. Cizí kapitál se skládá ze závazků, které má firma vůči svým zaměstnancům, dodavatelům, bankám a institucím veřejné správy. Poměr vlastního a cizího kapitálu by měl být ve prospěch vlastního. Cizí kapitál se dále dělí na krátkodobý (který má splatnost do 1 roku – např. krátkodobé bankovní úvěry, nezaplacené daně, dodavatelské úvěry apod.) a na dlouhodobý (např. dlouhodobé bankovní úvěry, termínové půjčky, leasingové dluhy apod.). V rozvaze zaznamenáváme pasiva na pravé straně, jejíž hodnota by se měla rovnat hodnotě strany aktiv.

PDF
PDF (Portable Document Format) formát je prakticky nejčastěji používaným pro rozesílání a uchovávání dokumentů i účetních dokladů. Dokument v tomto formátu podporuje většina softwarů a lze ho zobrazit na jakémkoliv zařízení s grafickým rozhraním. Ekonomický systém POHODA tento typ exportu podporuje prakticky ve všech svých agendách a v největší míře je používán u tiskových sestav. Pro převedení tiskové sestavy do PDF se obecně používá „virtuální“ PDF tiskárna, která je k dispozici v nabídce tiskáren daného operačního systému (např. Windows).

Peněžní deník
Peněžní deník je základním pilířem daňové evidence (označované dříve jako jednoduché účetnictví) a jde o hlavní účetní knihu, ve které se průkazně evidují příjmy a výdaje vyplývající z podnikatelské činnosti.

Personalistika
Personalistika je obor, který se zaměřuje na vyhledávání zaměstnanců, jejich přijetí do pracovního poměru, následnou práci s nimi a jejich další motivaci. Personalistika čerpá a využívá mnoho postupů ze mzdové oblasti. Personalisté, podobně jako mzdoví účetní, musí obsáhnout značné množství vědomostí z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, daňových zákonů, ale i účetnictví a řady jiných souvisejících oborů, jejichž obsah se personalistiky a mezd úzce dotýká. Jsou i případy, kdy je personalista jakousi alternativou firemního psychologa a důvěrníka.

Podvojné účetnictví
Termín podvojné účetnictví představoval do roku 2004 totéž co dnešní účetnictví. V roce 2004 bylo označení podvojné účetnictví zrušeno a nadále se používá už jen účetnictví. Principy podvojného účtování na účty Má dáti a Dal zůstaly zachovány. Stejně tak bylo nahrazeno jednoduché účetnictví pojmem daňová evidence.

Postup k odstranění pochybností
„Postup k odstranění pochybností“ (§ 89 a § 90 daňového řádu) nahradil od roku 2011 „vytýkací řízení“, které definoval § 43 zákona o správě daní a poplatků.

Pokud má správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a dalších písemností předložených daňovým subjektem, nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností. Postup k odstranění pochybností by měl sloužit k odstranění jednotlivých (dílčích) pochybností, pro obsáhlejší dokazování slouží daňová kontrola.

Ve výzvě daňovému subjektu stanoví správce daně lhůtu k odstranění pochybností, která nesmí být kratší než 15 dnů, a poučí ho o následcích spojených s neodstraněním pochybností nebo nedodržením stanovené lhůty. Pokud vyplývá z podaného řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, vydá správce daně v případě pochybností výzvu k odstranění pochybností do 30 dnů.

Předkontace
Pojmenované účetní souvztažnosti – předkontace určují, na jaké účty bude konkrétní doklad zaúčtován. Mohou být definovány a přiřazeny pro určité skupiny produktů, služeb, skladových položek apod.

Přenesení daňové povinnosti (reverse charge)
Režim reverse charge přenáší povinnost přiznat a zaplatit DPH z dodavatele na odběratele (§ 92a až § 92e zákona o DPH). Tento režim platí od 1. dubna 2011 v případě zdanitelných plnění týkajících se dodání zlata, šrotu a odpadu a při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Od 1. ledna 2012 platí režim reverse charge také pro poskytnutí stavebních a montážních prací.

V praxi to znamená, že dodavatel vystaví nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění daňový doklad bez vyčíslené DPH. Místo ní bude na dokladu informace o sazbě DPH a povinnosti odběratele doplnit a přiznat DPH. Odběratel musí na přijatém daňovém dokladu výši daně doplnit a odpovídá za správné přiřazení sazby daně i za její výpočet.

Toto plnění vstupuje na zvláštní řádky řádného přiznání k DPH podle data uskutečnění zdanitelného plnění, a to jak u dodavatele, tak odběratele. Kvůli odlišným pravidlům, než na jakých je postavený obecný systém DPH, musí dodavatel i odběratel pro daňové účely vést zvláštní přehled zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence přikládat jako přílohu přiznání k DPH.

Po doplnění DPH může odběratel DPH zase odečíst, tedy uplatnit odpočet DPH na vstupu, a to ve stejném přiznání, ve kterém DPH přiznal. Nemusí pro uplatnění odpočtu čekat až na doručení daňového dokladu.

Přímé a nepřímé daně
V České republice se setkáváme se dvěma druhy daní – přímými a nepřímými.
Přímé daně – u těchto daní lze přesně specifikovat osobu (daňový subjekt), která bude daň platit. Plátce těchto daní je zároveň poplatníkem. Daň se obvykle odvádí z jeho příjmů nebo majetku.
Dělení přímých daní:

• důchodové
• daň z příjmů fyzických osob,
• daň z příjmů právnických osob,
• majetkové
• daň z nemovitých věcí (do roku 2014 daň z nemovitostí),
• daň z nabytí nemovitých věcí (do roku 2014 daň z převodu nemovitostí),
• silniční daň.

Do konce roku 2013 patřila mezi přímé daně také daň dědická a darovací. Od 1. ledna 2014 však byly tyto daně jako samostatné daně zrušeny. Příjmy z dědictví  jsou od daně osvobozeny a bezúplatná plnění (dary) jsou nyní předmětem daně z příjmů. U fyzické osoby ještě záleží, od koho dar přijala a jak je velký, v  některých případech je totiž od daně z příjmů osvobozena.

Nepřímé daně – u těchto daní není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně. Jedná se vlastně o daň ze spotřeby. Je totiž zahrnuta jako přirážka v ceně zboží nebo služeb nakupovaných zákazníkem či spotřebitelem, který ji hradí v rámci úhrady své spotřeby. Státu však daň odvede (zaplatí) příslušný obchodník.

Dělení nepřímých daní:

• selektivní (spotřební daň),
• univerzální (daň z přidané hodnoty),
• ekologická (daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv).
• Do tohoto druhu daní spadají také:
  • poplatky za znečištění vzduchu či vody,
  • poplatky za odpad.

R

Registrační pokladna
Každý daňový subjekt provozující maloobchodní nebo hostinskou činnost je povinen věrohodně a transparentně evidovat jednotlivé platby v hotovosti, ať už jde o příjem plateb, nebo jejich výdej. Platby je nutné zaznamenávat na tzv. registrační pokladně. Na té je zákazníkovi vyhotoven a předán pokladní doklad.

Registrační pokladna je definována jako elektronické zařízení s fiskální pamětí a tiskárnou. Jeho nezbytnou součástí je zobrazovací zařízení (displej) a fiskální paměť. Pokladna může být zároveň klasický počítač se samostatnou externí tiskárnou, ovšem musí obsahovat zobrazovací zařízení a rovněž i fiskální paměť. Fiskální paměť je technické zařízení pro jednorázový a neměnný zápis výsledných údajů z provozní paměti. Údaje jsou zahrnuty do denní závěrky. Tato paměť rovněž umožňuje opakovaný tisk uložených údajů, a to i v různém členění. Kapacita paměti musí být dostatečná natolik, aby umožňovala uchovávání údajů po dobu čtyř let.

Reklamace
Reklamace se dá obecně přeložit jako vrácení zakoupeného zboží nebo služby prodejci, a to z důvodu špatné kvality, poruchy, nefunkčnosti nebo z důvodu jakékoliv další nespokojenosti. Důvody pro uznání reklamace a další podmínky jsou pak zvlášť upraveny zákonem, případně obchodními podmínkami prodejce.

Rozhodné období
Rozhodné období je doba, za kterou se zjišťuje vyměřovací základ (započitatelný příjem) a kalendářní dny, kterými se dělí započitatelný příjem. Rozhodným obdobím je zpravidla předchozích dvanáct kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla sociální událost (vznikl nárok na dávku).

Rozvaha
Rozvaha (bilance) je přehled o aktivech a pasivech společnosti k určitému okamžiku. Sestavuje se na základě informací z účetnictví.

Účetnictví sleduje majetek ze dvou hledisek:

z hlediska konkrétního druhu majetku, se kterým firma hospodaří,
z hlediska zdrojů, ze kterých byl majetek pořízen.

Druhy rozvahy:

• Zahajovací rozvaha – sestavuje se při založení firmy
• Počáteční rozvaha – sestavuje se k počátku období
• Konečná rozvaha – sestavuje se na konci účetního období

Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat a vyjádřit majetek (v penězích) a jeho zdroje financování a poskytnout základ pro zhodnocení finanční situace podniku.

S

Saldo
Tento termín všeobecně znamená rozdíl mezi kladnými a zápornými položkami, využívá se ale také pro označení konečného stavu pohledávek, účtu nebo dluhu.

SEO
SEO je zkratka anglického názvu Search Engine Optimization. Jedná se o optimalizaci internetových stránek pro internetové automatizované vyhledávače. Jde o metodu, při které se obsah webových stránek píše a upravuje tak, aby je internetový fulltextový vyhledávač (tzv. robot) vyhodnotil jako nejvýstižnější a ve výpisu odpovědí na zadané klíčové slovo jej umístil ideálně na nejvyšší pozice v seznamu vyhledaných internetových stránek. Hlavním cílem optimalizace SEO je zvýšit návštěvnost webových stránek.

Souhrnné hlášení
Řada plátců DPH má kromě povinnosti podat samotné přiznání k DPH také povinnost podat i souhrnné hlášení. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o ty plátce, kteří dodávají zboží nebo poskytují vybrané služby do jiného státu EU. Toto souhrnné hlášení slouží jednotlivým členským státům EU ke kontrole toho, zda poskytnuté plnění bylo v rámci unie zdaněno.

Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil:

• dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
• přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
• dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední
• osobou v tomto obchodu, nebo
• poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby.

Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není podepsána uznávaným elektronickým podpisem nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.

Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud plátce poskytuje pouze služby, podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Je-li tedy plátcem čtvrtletním a poskytuje-li osobě registrované v jiném členském státě pouze služby, pak i souhrnné hlášení podává čtvrtletně.

U

Účetní deník
Účetní deník je hlavní knihou pro vedení účetnictví. Je určen k zápisu jednotlivých účetních případů, které jsou v deníku rozděleny podle typu dokladu. Zaúčtování do deníku je zpravidla prováděno podle nastavené předkontace.

Účetní program
Jako účetní program (účetní software) označujeme software, který slouží k vedení účetnictví nebo daňové evidence. Jeho hlavní funkcí je usnadnění a automatizace účetních procesů pro živnostníky, drobné podnikatele a malých, středních i velkých firem. Mezi nejběžnější funkce, kterými účetní programy usnadňují vedení podniku patří např. Banka, Fakturace, Pokladna a vystavování daňových dokladů, Skladová evidence, Personalistika a mzdy, Daňová evidence, Účetnictví apod. Na trhu je velké množství programů, ze kterých mohou zákazníci vybírat podle svých preferencí. Mezi nejznámější programy v České republice patří účetní program POHODA

Účetní závěrka
Účetní závěrka je někdy mylně považována za totéž co uzávěrka účetnictví. Co přesně účetní závěrka znamená? Jde o soubor pevně stanovených dokumentů – Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty, nazýván taky jako Výsledovka, a Příloha. Posledním jmenovaným dokumentem, přílohou, se vysvětlují a doplňují údaje, které jsou zmíněné v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může dále zahrnovat přehled o peněžních tocích (cash flow) nebo soupis změn vlastního kapitálu.

Účetní závěrka se zpravidla přikládá k daňovému přiznání a také je ve většině případů zasílána do registru obchodního rejstříku. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku ty účetní jednotky, které nemají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem. Výjimkou jsou akciové společnosti, které vždy sestavují závěrku v plném rozsahu.

Účetní závěrka musí obsahovat tyto údaje:

• jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky,
• bydliště nebo místo podnikání,
• identifikační číslo, pokud ho má účetní jednotka přiděleno,
• právní formu účetní jednotky,
• předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
• rozvahový den, případně i jiný termín, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
• datum a čas sestavení účetní závěrky,
• podpis statutárního orgánu nebo účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona o účetnictví.

Účetnictví
Účetnictví pravdivě a transparentně sleduje a zobrazuje stavy, pohyby a výsledky podnikatelské činnosti pomocí podvojných spárovaných zápisů na dvou souvztažných účtech, resp. na účtě Má dáti a Dal. Jednotlivé účetní případy se vždy zaznamenávají v peněžních jednotkách a jsou definovány jednotnými, zákonem stanovenými pravidly.

Postupy účtování upravuje zákon o účetnictví, podle kterého jsou všechny účetní jednotky povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů. Právní úprava přitom rozlišuje účetnictví (dříve nazývané podvojné účetnictví) a daňovou evidenci (dříve jednoduché účetnictví).

Úpravou zákona o účetnictví v roce 2004 byl pojem podvojné účetnictví zrušen. V současnosti se používá pouze termín účetnictví.

Účetnictví sleduje a zajišťuje:

• věrohodné informace o finančním stavu účetní jednotky (podnikatelského subjektu),
• důkazy v případě sporů,
• kontrolu hospodaření,
• podklady pro vyměření daňové povinnosti.

Účtování na přelomu roku
Při ukončení kalendářního roku potřebuje podnikatelský subjekt ještě určitou dobu účtovat v účetnictví roku minulého, aby mohl doplnit zbývající doklady a účetnictví tak doladil s ohledem na daňovou povinnost. Zároveň už je ale zapotřebí zapisovat doklady z nového účetního roku, vystavovat faktury, zpracovávat třeba daňové přiznání k DPH nebo mzdy.

Účtování zásob způsobem A nebo B
Při vedení účetnictví si může účetní jednotka zvolit účtování zásob způsobem A nebo B. Zvolený způsob bude mít vliv na promítnutí pohybů zásob do finančního účetnictví, a to jednotně u všech vedených skladů.

Způsob A: Výhodou způsobu A je okamžitý přehled o prostředcích, které jsou vázány v jednotlivých druzích zásob, neboť se záznamy o výdajích na pořízení zásob soustřeďují na účtech třídy 1, odkud se teprve vyskladňují do spotřeby. V účetnictví se tak zachycuje stav a pohyb zásob v průběhu celého účetního období.

Způsob B: U způsobu B se v průběhu roku účtují veškeré výdaje na pořízení zásob rovnou do nákladů (do spotřeby). Teprve na konci účetního období se provede inventura a zjištěný zůstatek (aktuální stav) se zaúčtuje na účty zásob. V průběhu roku tedy nejsou v účetnictví dostupné průběžné údaje o stavu zásob.

Úvěr
Úvěr znamená půjčení peněz bankou nebo nebankovní společnosti, která má pro tento účel licenci ČNB. Úvěr se spláci v několika pravidelných splátkách a bývá s ním spojený úrok jako odměna věřiteli. Úvěry se rozlišují podle účelu, na který jsou pořizovány – např. hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr nebo kontokorent.

V

Valuta
Valuta je označení pro finanční prostředky zahraničních měn v hotovosti, ať už ve formě bankovek, anebo mincí. Opakem valuty je deviza, která představuje bezhotovostní zahraniční měnu.

Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty neboli výsledovka slouží jako ukazatel hospodářského výsledku, kterého společnost dosáhla za sledované a minulé období (vztahuje se tedy k určitému časovému intervalu). Dle zákona o účetnictví je výkaz zisku a ztráty povinnou součástí účetní závěrky. Výsledovka je tvořena pouze nákladovými a výnosovými účty.

Vytýkací řízení
Vytýkací řízení upravoval § 43 zákona o správě daní a poplatků. Od 1. 1. 2011 jej však nahradil pojem „postup k odstranění pochybností“ (viz § 89 a § 90 daňového řádu).

Vytýkací řízení bylo nejčastěji zahajováno a vedeno v případě nadměrného odpočtu DPH. Řízení mohlo být zahájeno výhradně na základě výzvy správce daně, který v ní musel specifikovat konkrétní pochybnosti a výtky a také uvést důvody, kvůli kterým vytýkací řízení vůči plátci daně zahájil. Vytýkací řízení bylo ze strany správce daně zahájeno vždy, když se objevily pochyby o pravdivosti a průkaznosti podaného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání. Řízení mohlo být zahájeno pouze do okamžiku vyměření daně, resp. do 30 dnů po termínu podání daňového přiznání. Po uplynutí třicetidenní lhůty mohla být jakákoliv prověřování ze strany správce daně prováděna pouze daňovou kontrolou.

X

XML
XML je formát dokumentů, který umožňuje přijímání a odesílání dat mezi různými programy, včetně internetových obchodů a externích softwarových modulů pro zpracování dat. Zkratka názvu znamená doslovně Extensible Markup Language, což se do češtiny překládá jako rozšiřitelný (obecný) značkovací jazyk. Je zjednodušenou podobou staršího značkovacího jazyka SGML. U XML jazyka není důležitý vzhled, i když ten lze navolit pomocí kaskádových stylů, ale zejména jeho funkcionalita. Popisuje totiž složení dokumentu (dat) po věcné stránce jednotlivých částí.

XML komunikace se na rozdíl od jiných forem importů a exportů dat i nadále vyvíjí a XML možnosti, výkonnost a použitelnost tak neustále stoupá. Výhodou této formy komunikace je také její otevřenost, nezávislost, dostupnost a v případě použití transformačních XSL souborů plná přenositelnost mezi libovolnými systémy.

Z

Zálohování dat
Každý, kdo pracuje s jakýmikoli daty (účetními, firemními, multimediálními apod.), by měl provádět pravidelné zálohy. Jde o nejspolehlivější způsob ochrany dat před jejich úplnou ztrátou nebo nenávratným poškozením. Rizika mohou být různá – nečekaný výpadek proudu, chyba v programu, závažná porucha počítače, ztráta, odcizení notebooku apod.

Zdroj: POHODOVÝ slovník
Aktualizováno: 1.1.2024