4. Možnosti obrany daňového subjektu

Daňový řád stanoví v § 108 až § 123 možnosti přezkoumání rozhodnutí vydaného při správě daní na základě:

• řádného opravného prostředku – odvolání nebo rozklad,
• mimořádného opravného prostředku – návrh na povolení obnovy řízení,
• dozorčího prostředku – nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí.

Odvolání

Odvolání lze podat nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

Pokud správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, o odvolání nerozhodne sám, postoupí odvolání s příslušnou částí spisu a se svým stanoviskem bez zbytečného odkladu odvolacímu orgánu. Tímto odvolacím orgánem je správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který napadené rozhodnutí vydal.

Směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek, zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenosti použitých pomůcek. 

Rozklad

Rozklad lze podat pouze proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní orgán nebo osoba stojící v jeho čele. O rozkladu rozhoduje úřední osoba stojící včele ústředního správního orgánu na základě návrhu jí ustanovené komise.

Řízení o povolení nebo nařízení obnovy řízení

V zákonem stanovených důvodech se řízení ukončené pravomocným rozhodnutím správce daně obnoví na návrh příjemce rozhodnutí nebo z moci úřední. Návrh na povolení obnovy řízení se podává u správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni a to do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení.

Obnovu řízení povolí nebo nařídí správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni, a neshledá-li důvod povolení obnovy, návrh zamítne. Správce daně v odůvodnění rozhodnutí vymezí důvody, na základě kterých se obnova řízení povoluje nebo nařizuje. Obnovené řízení ve věci provede správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.

Obnovené řízení se zahajuje vydáním rozhodnutí o povolení nebo nařízení obnovy. Povolení nebo nařízení obnovy řízení má vůči původnímu rozhodnutí odkladný účinek až do oznámení rozhodnutí ve věci vydaného v obnoveném řízení s výjimkou zajištění podle § 170 a § 173 DŘ. Po dobu trvání odkladného účinku nevznikají úroky, které jsou příslušenstvím daně. 

Nařízení přezkoumání rozhodnutí

Správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. Přezkoumání rozhodnutí nařídí správce daně nejblíže nadřízený správci daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni, přezkumné řízení pak provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni.

Zatímco obnova řízení je určena k odstranění případných věcných nesrovnalostí (např. objevení se nových skutečností nebo důkazů, nepravdivé nebo padělané údaje), je přezkumné řízení určeno pro případy odstraňování vad rozhodnutí v důsledku zjištění nezákonnosti rozhodnutí. 

5. Další možná ochrana daňových subjektů

• opravy zřejmých nesprávností rozhodnutí (§ 104 DŘ) – správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím.

• uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví (§ 124 DŘ) – pokud se navrhovatel domáhá žalobou ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně, může správce daně z moci úřední zahájit přezkumné řízení a uspokojit navrhovatele změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí. Přezkumné řízení směřující k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni; ustanovení o nařízení přezkoumání rozhodnutí se nepoužijí. Proti rozhodnutí vydanému v rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví nelze uplatnit opravné prostředky.

• námitka proti úkonu správce daně při placení daní (§ 159 DŘ) – námitku proti úkonu správce daně při placení daní může uplatnit osoba zúčastněná na správě daní ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se tato osoba o úkonu dozvěděla. Námitku lze podat pouze v případech, nejde-li o rozhodnutí, u kterého DŘ připouští podání odvolání. Námitka se podává u správce daně, který úkon provedl. Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Proti rozhodnutí o námitce nelze uplatnit opravné prostředky.

• stížnost na postup plátce daně (§ 237 DŘ) – v případě, že poplatník má pochyby o správnosti sražené nebo vybrané daně plátcem, může nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, požádat plátce daně o vysvětlení. Pokud poplatník s vysvětlením plátce daně nesouhlasí, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně. 

Daňový řád od 1. 1. 2011 – 1. díl
Daňový řád od 1. 1. 2011 – 3. díl