Jestliže podnikáte jako fyzická nebo právnická osoba a vaším účetním obdobím je kalendářní rok, máte již nyní (až na výjimky) rok 2017 uzavřen. Uzavřením se rozumí sestavení:

• účetní závěrky a její případné ověření auditorem u subjektů vedoucích podvojné účetnictví,
• přehledu o příjmech a výdajích a majetku a závazcích u subjektů vedoucích jednoduché účetnictví,
• či zkompletování a kontrola daňové evidence nebo evidence příjmů u podnikatelů – fyzických osob, které nevedou účetnictví.

Rovněž máte podáno přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a vypořádanou z toho plynoucí případnou daňovou povinnost. Začátkem srpna podali poslední podnikatelé – fyzické osoby také přehledy na příslušnou správu sociálního zabezpečení a na svoji zdravotní pojišťovnu za účelem vyměření a vypořádání povinného pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění za rok 2017.

Ještě jedna povinnost vybrané podnikatele, ale také neziskové organizace (např. spolky), v souvislosti s uplynulým rokem čeká (pokud ji již nemají splněnu), a to zveřejnění ekonomických údajů za rok 2017.

Kdo má povinnost údaje o hospodaření zveřejňovat?

Jsou to všechny osoby, které splňují dvě podmínky (musí být splněny současně):

1. jedná se o účetní jednotky = osoby, které vedou účetnictví (rozumíme tím podvojné účetnictví, ovšem zákon o účetnictví, dále jen „ZoÚ“, přívlastek podvojné nepoužívá) nebo které vedou jednoduché účetnictví (vybrané neziskové organizace – právnické osoby) a
2. jsou zapsané v příslušném veřejném rejstříku.

Některým osobám může povinnost zveřejnit údaje o hospodaření nařídit zvláštní předpis, ačkoliv nesplňují předchozí dvě podmínky. Těmto osobám se v tomto článku nebudeme věnovat.

Veřejné rejstříky jsou informačním systémem veřejné správy, představují veřejně přístupnou evidenci právnických a některých fyzických osob (fyzické osoby – podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku) a obsahují zákonem stanovené údaje o těchto osobách. Zájemci se k těmto informacím mohou dostat prostřednictvím internetového portálu Ministerstva spravedlnosti ČR. Veřejnými rejstříky jsou:

• obchodní rejstřík (evidence podnikatelů – právnických osob a fyzických osob, o kterých to stanoví zákon),
• spolkový rejstřík,
• nadační rejstřík,
• rejstřík ústavů,
• rejstřík obecně prospěšných společností,
• rejstřík společenství vlastníků jednotek.

Výše uvedené podmínky pro zveřejňování ekonomických údajů tedy vždy splňují:

1. obchodní korporace, tedy veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti a družstva, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku,
2. fyzické osoby – podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku,
3. neziskové organizace zapsané v některém z veřejných rejstříků:
   1. spolkovém rejstříku,
   2. nadačním rejstříku,
   3. rejstříku ústavů,
   4. rejstříku obecně prospěšných společností,
4. společenství vlastníků jednotek.

Fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci nebo evidují pouze příjmy a výdaje uplatňují procentem z příjmů (tzv. „paušálisté“), tedy své ekonomické údaje nikde nezveřejňují. Pozor ovšem na následující případ, který může v praxi nastat:

Situace, kdy zveřejňuje i tzv. „paušálista“

Jestliže je podnikatel – fyzická osoba zapsán v obchodním rejstříku (ať již povinně či dobrovolně), pak povinně vede účetnictví (podvojné) a sestavuje také účetní závěrku. Podle ZoÚ je totiž účetní jednotkou.

Takovému podnikateli ovšem zákon o daních příjmů také dovoluje stanovit dílčí základ daně z podnikání (přesněji řečeno samostatné činnosti) tak, že se od příjmů z podnikání odečtou výdaje stanovené procentem z příjmů.

Pokud je to tedy pro něho výhodnější, nebude pro účely zdanění daní z příjmů vycházet z výsledku hospodaření, jak je u účetních jednotek obvyklé, ale bude postupovat jako „paušálista“.

Povinnost zveřejnit údaje o hospodaření (účetní závěrku) se ho ovšem týká, protože je zároveň účetní jednotkou a současně je zapsán v obchodním, tedy veřejném, rejstříku.

Jaké údaje o hospodaření se zveřejňují?

Účetní jednotky vedoucí účetnictví (podvojné), což jsou z výše uvedeného seznamu všichni, kromě vybraných neziskových organizací vedoucích jednoduché účetnictví, zveřejňují vždy:

• řádnou účetní závěrku v rozsahu, v jakém ji mají povinnost sestavit podle ZoÚ a
• návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu.

Jestliže má subjekt povinnost podle ZoÚ vyhotovovat i další dokumentaci, pak zveřejňuje i ji. Jedná se o:

• výroční zprávu,
• konsolidovanou účetní závěrku,
• mimořádnou účetní závěrku,
• zprávu auditora o ověření účetní závěrky,
• zprávu o vztazích (podle zákona a obchodních korporacích),
• zprávu o platbách (sestavuje pouze vybrané velké účetní jednotky včetně subjektů veřejného zájmu – §  32a ZoÚ),
• konsolidovanou zprávu o platbách (vybrané velké účetní jednotky včetně subjektů veřejného zájmu – § 32c ZoÚ),
• nefinanční informace podle § 32h ZoÚ (týká se velkých účetních jednotek veřejného zájmu).

Pokud je účetní závěrka, návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty či zpráva auditora již součástí výroční zprávy, stačí zveřejnit pouze výroční zprávu. Stejně tak účetní jednotky, které výroční zprávu nestavují, a návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty je součástí jejich účetní závěrky, nemusí tento návrh ještě zveřejňovat odděleně.

Malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu nemusí zveřejňovat kompletní účetní závěrku

Subjekty zařazené podle ZoÚ do kategorií malých či mikro účetních jednotek, které zároveň nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (pokud nepodléhají zvláštnímu předpisu, který by zveřejnění i výkazu zisku a ztráty vyžadoval). Z účetní závěrky tak zveřejňují pouze rozvahu a přílohu v účetní závěrce.

Vybrané neziskové organizace, které vedou jednoduché účetnictví, neboť jim to zákon o účetnictví za splněných podmínek umožňuje (§ 1f ZoÚ), povinně zveřejňují přehled o majetku a závazcích.

Lhůta a způsob zveřejnění

Pro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku i výroční zprávu ověřenou auditorem, je stanovena lhůta pro zveřejnění do 30 dnů po splnění obou zákonných podmínek:

• ověření účetní závěrky auditorem a
• schválení účetní závěrky k tomu příslušným orgánem (např. valná hromada obchodní korporace).

Nejpozději musí ke zveřejnění dojít do dvanácti měsíců od rozvahového dne, tzn. při zveřejnění ekonomických údajů za rok 2017 do konce roku 2018. Tato lhůta platí i pro případ, kdy v ní nedojde ke schválení účetní závěrky či výroční zprávy příslušným orgánem. Údaj o případném neschválení zveřejňované účetní závěrky či výroční zprávy také podléhá zveřejnění.

Uvedená lhůta pro zveřejnění platí i pro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účetní jednotka splní svou povinnost zveřejnění předáním dokumentů příslušnému rejstříkovému soudu. Ten je zakládá do sbírky listin. Subjekty, které ze zákona předávají výroční zprávu České národní bance, splní svoji povinnost zveřejnění prostřednictvím ČNB.

Příslušným rejstříkovým soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zveřejnění týká. Pozor u pobočných spolků, u nich je příslušným rejstříkovým soudem krajský soud, do jehož kompetence podle předchozího pravidla spadá hlavní spolek.

Zaslání výše uvedených informací o hospodaření (účetní závěrky apod.) lze doručit pouze elektronicky ve formátu PDF. Listiny je třeba opatřit elektronickým podpisem nebo odeslat prostřednictvím datové schránky.

Porušení povinnosti zveřejnit příslušné ekonomické údaje

Nezveřejnění těchto ekonomických informací je zákonem o účetnictví klasifikováno jako přestupek, jehož projednání je v kompetenci příslušného finančního úřadu a výši sankce – pokuty za takový přestupek stanovuje zákon o účetnictví v § 37a.

Pro subjekty mající povinnost zveřejnit účetní závěrku nebo výroční zprávu (subjekty s podvojným účetnictvím) a zveřejnění neprovedou, zákon stanovuje sankci ve výši 3 % hodnoty aktiv celkem.

V případě, že nebyla zveřejněna konsolidovaná účetní závěrka či konsolidovaná výroční zpráva, činí zákonná sankce 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem.

Neziskové organizace (např. „malé“ spolky), které vedou jednoduché účetnictví, a nezveřejní přehled o majetku a závazcích, mají stanovenu sankci ve výši 50 000 Kč.

Podle dosavadní zkušenosti s postupem finančních úřadů dochází nejdříve k zaslání výzvy správcem daně osobě, která neprovedla zákonem uložené zveřejnění svých ekonomických údajů, aby své pochybení napravila. Teprve při neochotě osoby k nápravě zahajuje finanční úřad proces uložení pokuty podle ZoÚ.

Problematika, jíž se tento článek věnoval, je právně upravena zákonem o účetnictví a zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Zejména jde o následující ustanovení právních předpisů:

• § 21a ZoÚ (způsoby zveřejňování),
• § 37, 37a, 37aa ZoÚ (přestupky),
• § 66 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (sbírka listin),
• § 75 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (příslušnost rejstříkového soudu),
• § 17 a 18 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (povinná elektronická forma podání).