728 x 90

Vnitřní motivace – jak být ve flow

Vnitřní motivace – jak být ve flow

O tom, jak motivovat ostatní, jsme si už něco pověděli. Nyní se podíváme na to, jak motivovat sami sebe. Co to je flow a jak se v něm udržet? Jak správně najít svou vnitřní motivaci, abychom byli spokojení a dosáhli svých cílů?

Je překvapivé, kolik z nás se snaží poctivě přemýšlet o tom, jak motivovat lidi kolem sebe, ve vlastních motivacích ale jasno nemáme. Odpověď na otázku, jak motivovat sami sebe, můžeme hledat různým způsobem. Lze postupovat podobně, jako když hledáme vhodnou motivaci pro ostatní lidi a zapojit empatii, empatii vůči sobě. Můžeme si klást otázky směřující do oblasti našich zájmů a hodnot:

  • Co mě baví?
  • Co mi dělá radost?
  • Co je pro mě důležité?
  • Co mě uspokojuje?
  • Co mě naplňuje a dává mému životu smysl?
  • Čemu bych se věnoval, i kdybych za to nedostal zaplaceno a ani by to nikdo neocenil?

Odpovědi na podobné otázky nám pomohou najít zdroje takzvané vnitřní motivace. Ta je, na rozdíl od té vnější, trvalejší a účinnější. Vnější motivace je spojená s vnějšími „odměnami nebo tresty“, vnitřní si zařizujeme sami.

V psychologii se rozlišuje mezi různými typy činností, mezi prací a hrou. Činnost typu práce má smysl především ve svém konkrétním výstupu, výsledku. Práci dává smysl zejména to, „co bude na konci“ – cíl je významnější než cesta k němu. Činnosti typu hra mají smysl samy v sobě. I samotná cesta je důležitá.

Dítěti jistě udělá radost, když mu pochválíme, jak pěknou stavbu z kostek vytvořilo, radost mělo ale už v průběhu hry. A když se mu třeba něco nedařilo, bylo zaujetí hrou natolik silným motivem, že se snažilo nezdar překonat. I když v emoci vyvolané neúspěchem odhodí kostky do kouta, po chvíli se k nim vrátí a pokračuje ve hře. Stejně tak se i my dospělí dovedeme nějakým činnostem věnovat s velkým zaujetím – pohání nás vnitřní motivace.

Psycholog Mihaly Csikszentmihalyi zpopularizoval termín „flow“. Flow, proudění, plynutí, je psychický stav, kdy je nám dobře, jsme plně zaujati tím, čemu se věnujeme. Jde o ty okamžiky našich životů, „kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to“.

Na první pohled to možná vypadá, že stav flow můžeme zažívat jen zcela výjimečně, že nepatří k naší běžné zkušenosti. Pravděpodobně ale zažíváme flow a stavy vnitřní motivace mnohem častěji, než si myslíme. Je to právě v těch chvílích, kdy máme pocit, že čas utekl hrozně rychle, když jsme se věnovali tomu, co nás bavilo a naplňovalo. Jsou to ty situace, kdy nás do činnosti nemusí nikdo nutit a třeba nám nabízet „cílovou prémii“, tak jako nenutíme ke hře dítě.

Když je tedy flow tak prima, jak se do něj dostávat pravidelně a cílevědomě? Pomůže nám další charakteristika flow vyjádřená na obrázku.

Flow je stav, kdy je vyvážený poměr mezi velikostí „výzvy“ (náročností toho, do čeho se pouštíme) a mezi úrovní našich dovedností, které jsou potřeba k úspěšnému zvládnutí výzvy. Pokud je úroveň našich schopností vyšší než náročnost toho, čemu se věnujeme, zažíváme nudu. A nudit se není nic příjemného – to konečně vědí i ty malé děti.

Pokud je nepoměr opačný, naše dovednosti jsou menší, než je potřeba k úspěšnému zvládnutí výzvy, zažíváme úzkost, stres. A to také není o co stát. Udržovat se ve flow znamená tedy balancovat. Ocitáme-li se v nerovnováze, máme sklon činnost opouštět, prokrastinovat, „utíkat z boje“ nebo se trápit hledáním zdrojů silných vnějších motivů.

Pro balancování nám dobrou službu poskytne odpověď na empatickou otázku: „Jak se mi daří?“.

Když je odpověď nějakou verzí „nudím se“, je možné dostat se do flow výběrem vhodnějšího úkolu, náročnější výzvy. Mnozí z nás takto využívají prokrastinaci – nechávání věcí na poslední chvíli a následný časový tlak přirozeně zvyšuje náročnost výzvy. Můžeme také v nudné činnosti hledat příležitosti k hledání nových příležitostí pro vlastní rozvoj – třeba právě k tomu, jak se naučit zvládat sklon k prokrastinaci.

Když je odpověď variantou na „jsem ve stresu“, máme také dvě možnosti. Buď snížíme úroveň výzvy (dojednáme si pozdější termín, požádáme někoho o pomoc), nebo zvýšíme míru svých schopností na potřebnou úroveň vlastním seberozvojem.

Hledání zdrojů vnitřní motivace nemusí být rychlý a jednoduchý proces. Nemusíme na něj ale být sami. Užitečným pomocníkem nám v tom může být i dobrý kouč, mentor nebo supervizor.

Chcete-li tedy najít zdroje své vnitřní motivace a být ve flow, pak:

  • ptejte se sami sebe, co vás baví a je pro vás důležité,
  • udržujte přiměřenou rovnováhu mezi svými dovednostmi a tím, na čem pracujete,
  • ptejte se sami sebe: „Jak se mi daří?“,
  • pokud se nudíte, vyberte si náročnější úkol (činnost, výzvu),
  • pokud jste ve stresu, pracujte na rozvoji svých schopností nebo si řekněte o pomoc,
  • využívejte podpory kouče, mentora nebo supervizora.

A snažte se zapojit do práce prvky hry, užívejte si proces, nejen cíl.

Prostě dělejte, co máte rádi, a mějte rádi, co děláte.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností TCC s.r.o.

Související články:
Jako když kupujete dárek – o motivaci
Proč motivace nefunguje?

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty