Společnost s ručením omezeným („s. r. o.“) může založit i jediný společník, stačí mu k tomu jedna koruna základního kapitálu. Takováto malá začínající firma nemá moc povinností vůči finanční správě – jednou za rok podá přiznání k dani z příjmů právnických osob včetně účetní závěrky, zaplatí případnou daň, a tím povinnosti většinou končí. Nicméně když se daří, může se časem z takové malé s. r. o. vyvinout velká firma.

S tím, jak roste s. r. o., rostou i její povinnosti. Nové daňové povinnosti jsou většinou navázány na překročení nebo dosažení hodnoty některého parametru. S tím, jak firma roste, je třeba průběžně všechny tyto parametry sledovat a znát její nové povinnosti.

Podívejme se na to, co všechno bychom měli průběžně sledovat, které hodnoty hlídat, a jaké nové povinnosti nás mohou čekat.

Velikost s. r. o. a DPH

Prvním parametrem, který musíme průběžně sledovat, je obrat. Podnikatelé obecně většinou vědí, že po překročení obratu 2 000 000 Kč se stávají plátci DPH. Mnohdy si ale stále neuvědomují, že obrat musí sledovat opravdu každý měsíc a vždy jej sčítat za předchozích 12 měsíců a ne 1× za rok od ledna do prosince.

Dále musíme sledovat hranici obratu 10 000 000 Kč, pokud bychom se chtěli stát čtvrtletním plátcem DPH.

Podrobnější informace se dozvíte v článku Obrat v DPH – jak na jeho výpočet?

Velikost s. r. o. a Intrastat

Pokud se staneme plátci DPH (nebo osobou identifikovanou k DPH v ČR) a obchodujeme ve větší míře se zbožím v rámci EU nebo mimo EU, musíme průběžně sledovat i hodnoty pohybu zboží mezi členskými státy i mimo EU – a to kvůli povinnosti vyplňování Intrastatu.

Intrastat je systém sběru a zpracování údajů pro statistiku pohybu zboží přes hranice mezi členskými státy EU. Povinnost vykazovat údaje pro Intrastat v ČR může vzniknout plátcům nebo osobám identifikovaným v ČR k DPH (tyto osoby pak označujeme jako zpravodajské jednotky). Práh pro vykazování je limit hodnoty vyvezeného nebo dovezeného zboží, do jehož dosažení zpravodajská jednotka údaje nevykazuje. Tímto prahem je hodnota 12 000 000 Kč pro vývoz a 12 000 000 Kč pro dovoz.

Je třeba zdůraznit, že pojmy „dovoz“ a „vývoz“ v tomto případě (na rozdíl od pojmosloví v oblasti DPH) zahrnují i pohyb zboží mezi jednotlivými státy EU.

Velikost s. r. o. a účetnictví

Další oblastí, kde sledujeme velikost s. r. o. podle různých kritérií, je oblast kategorizace účetních jednotek podle zákona o účetnictví. Všechny účetní jednotky (nejen s. r. o.) jsou rozděleny do čtyř kategorií. A každá kategorie má pak jiné povinnosti zejména v oblasti účetnictví a následného výkaznictví.

Při rozdělení účetní jednotky do jednotlivých kategorií zkoumáme tři kritéria:

1. Aktiva celkem – aktivy celkem rozumíme úhrn aktiv z rozvahy netto – tedy po odečtení oprávek a opravných položek.

Rozvaha:
 

2. Roční úhrn čistého obratu – tím rozumíme výši výnosů sníženou o prodejní slevy. Pokud by účetní období netrvalo 12 měsíců, musíme navíc tento obrat upravit (tj. zjištěný obrat vydělit počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a výsledek vynásobit 12).

Výkaz zisku a ztráty:
 

3. Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období – tento průměrný počet představuje průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

Účetní jednotky můžeme tedy podle těchto kritérií rozdělit do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké účetní jednotky.

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě ze tří uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem: 9 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu: 18 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období: 10.

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem: 100 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu: 200 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období: 50.

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem: 500 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu: 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období: 250.

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě ze tří uvedených hraničních hodnot:

• aktiva celkem: 500 000 000 Kč,
• roční úhrn čistého obratu: 1 000 000 000 Kč,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období: 250.

Za velkou účetní jednotku se také považuje vždy subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

Účetní jednotky z jednotlivých kategorií mají rozdílné povinnosti, například:

• rozsah rozvahy a výkazu zisku a ztráty – od zkrácených výkazů (pro úplnost je třeba uvést, že neexistuje pouze jedna verze zkrácených výkazů) po výkazy v plném rozsahu,
• rozsah přílohy k účetní závěrce – množství povinných informací s vyšší kategorií účetní jednotky roste,
• povinnost sestavovat výkazy cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu (mikro a malé účetní jednotky tuto povinnost nemají),
• povinnost sestavit zprávu o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země (týká se jen velkých účetních jednotek),
• vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (u s. r. o. nepřipadá v úvahu).

Velikost s. r. o. a dotace

S podobným členěním se potom můžeme setkat např. u různých dotací – nicméně jednotlivé kategorie i kritéria bývají definována odlišně. Kategorie mohou být nazvány např. mikropodnik / malý podnik / střední podnik / velký podnik a hranice stanoveny jinak, než jak tomu je u kategorizací účetních jednotek podle zákona o účetnictví.

Velikost s. r. o. a zveřejňování výkazů (zveřejňování účetní závěrky ve sbírce listin)

Společnosti s ručením omezeným mají povinnost zveřejnit svou účetní závěrku ve sbírce listin – ať už samy, nebo prostřednictvím správce daně. Kategorie účetní jednotky ovlivňuje, které výkazy a v jakém rozsahu jsou povinně zveřejňované.

Mikro a malé účetní jednotky zveřejňují povinně rozvahu ve zkráceném rozsahu a přílohu k účetní závěrce. Výkaz zisku a ztráty nezveřejňují (kromě případu povinného auditu). Právě zveřejňování výkazu zisku a ztráty je velmi častou „chybou“.

Střední a velké účetní jednotky zveřejňují rozvahu, výkaz zisku a ztráty (vždy v patřičném rozsahu), přílohu k účetní závěrce, výkaz cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Velikost s. r. o. a povinný audit

Účetní závěrku s. r. o. (ať řádnou, nebo mimořádnou) musí mít ověřenou auditem tyto účetní jednotky:

• velké účetní jednotky (bez ohledu na právní formu),
• střední účetní jednotky (bez ohledu na právní formu),
• malé účetní jednotky s. r. o. – pokud k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou z těchto tří hodnot:
  • aktiva celkem 40 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Velikost s. r. o. a výroční zpráva

Výroční zprávu jsou povinny vyhotovit účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Střední, malé a mikro účetní jednotky však ve výroční zprávě neuvádějí nefinanční informace, které jsou povinné pro velké účetní jednotky. Těmito nefinančními informacemi jsou informace o:

• skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,
• předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
• aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
• nabytí vlastních podílů (a vlastních akcií),
• aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích.

Velikost s. r. o. a daň z příjmů

U daně z příjmů právnických osob, kromě toho, že v daňovém přiznání označíme velikost účetní jednotky a přiložíme výkazy v příslušném rozsahu, existují odvětví, kterých se týká „nová“ daňová povinnost v podobě tzv. mimořádné dočasné daně z příjmů (windfall tax).

Tato nová daňová povinnost se týká tzv. rozhodných činností – výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv, velkoobchodu s pohonnými hmotami nebo petrochemie. U těchto subjektů pak zkoumáme výši výnosů z těchto rozhodných činností. Výše výnosů, nad které by se daň subjektu týkala, je 6 mld. Kč u bank a 2 mld. Kč u ostatních zmíněných subjektů.