728 x 90

Statistický výkaz Intrastat

Statistický výkaz Intrastat

Jedním z mnoha formulářů, které musí podnikatelé, resp. jejich účetní předkládat, je Intrastat, což je statistický výkaz sledující pohyb zboží mezi členskými státy Evropské unie. K čemu slouží, kdo ho musí vyplňovat a co vše se v něm uvádí?

Intrastat je statistický výkaz sledující pohyb zboží mezi členskými státy Evropské unie. Údaje z něj potom slouží pro sestavení měsíčních statistik zahraničního obchodu České republiky. Tento výkaz odevzdáváme příslušnému celnímu úřadu.
 
V Intrastatu vykazujeme zvlášť údaje o odeslaném zboží a zvlášť údaje o přijatém zboží.
 
Povinnost zpracovávat Intrastat může mít pouze osoba registrovaná nebo identifikovaná k DPH – takovou osobu pak nazýváme „zpravodajskou jednotkou“. Povinnost vykazovat data pro Intrastat mají tyto subjekty, pokud odeslaly do jiného členského státu EU zboží nebo přijaly z jiného členského státu EU zboží v hodnotě dosahující prahu pro vykazování údajů pro Intrastat.
 
Práh pro vykazování je limit hodnoty odeslaného nebo přijatého zboží, do jehož dosažení zpravodajská jednotka údaje nevykazuje. Tento práh je stanoven na 8 000 000 Kč pro odeslané zboží8 000 000 Kč pro přijaté zboží.
 
Práh (limit) se vždy počítá od 1. ledna nebo ode dne přidělení DIČ.
 
Povinnost vykazování Intrastatu vzniká v průběhu kalendářního roku od měsíce, ve kterém došlo při odeslání nebo přijetí zboží k dosažení prahu pro vykazování. Povinnost vykazování může vzniknout samostatně pro odeslané zboží, nebo pro přijaté zboží (případně pro obojí).
 
Prvními údaji, které se vykazují, jsou již údaje za měsíc, kdy došlo k dosažení prahu pro vykazování.
 
Pokud zpravodajské jednotce vznikla povinnost vykazovat údaje do Intrastatu v průběhu kalendářního roku, trvá tato povinnost až do jeho konce a navíc ještě celý další následující kalendářní rok.

Referenční období a lhůta pro odevzdání

Referenčním obdobím (obdobím, za které se údaje vykazují) je kalendářní měsíc:

  • ve kterém došlo k odeslání zboží z ČR do jiného členského státu EU,
  • ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR z jiného členského státu EU,
  • ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění související se zbožím Společenství, v rámci něhož vznikne daňová povinnost ohledně pořizování a dodávání zboží v rámci Společenství.

Výkaz podáváme do 12. pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Jednorázové hlášení pak musí být na příslušném celním úřadě již 10. pracovní den po referenčním období.
 
Výkazy Intrastat se předávají příslušnému celnímu úřadu – a to pouze v elektronické formě. K elektronickému podávání Intrastatu lze využít zdarma elektronickou aplikaci InstatDesk nebo webovou aplikaci InstatOnline.
 
Pokud zpravodajská jednotka již má povinnost Intrastat podávat, ale v daném měsíci žádnou operaci vykazovanou v Intrastatu nemá, podává tzv. negativní hlášení (zvlášť pro odeslané a přijaté zboží).
 
V případě jednorázového (příležitostného) přijetí nebo odeslání zboží v hodnotě dosahující prahu pro vykazování, kdy zpravodajská jednotka nepředpokládá, že bude mít do konce kalendářního roku další přijetí nebo odeslání zboží, může podat Intrastat jako tzv. „jednorázový“ a v následujících měsících již (negativní) Intrastat nepodává. Tento jednorázový výkaz lze podat i v papírové podobě, pokud nebude mít více než 15 řádků.

Zboží vykazované v Intrastatu

V Intrastatu vykazujeme zboží, které má status Unie (tzv. zboží Unie) a pohybuje se mezi členskými státy (s výjimkou zboží od vykazování osvobozeného).
 
Zbožím se statusem Unie je zboží:

  • úplně získané nebo vyrobené na území Unie,
  • zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné celním orgánem kteréhokoliv z členských států EU do volného oběhu,
  • zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného v předchozích dvou bodech.

Do Intrastatu se tak vykazuje zboží, které nepodléhá celnímu dohledu.
 
Za zboží se zde považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury – tj. věci movité a elektrická energie.

Zboží nevykazované v Intrastatu

Evidenci Intrastatu nepodléhá zboží, které nepřekročí státní hranici České republiky. Nevykazujeme samozřejmě ani zboží, které hranici překročí jako zboží dovezené/vyvezené (myšleno přes hranice EU).
 
Kromě obecných pravidel je stanoveno, kterých konkrétních druhů zboží se Intrastat netýká, například:

  • měnového zlata,
  • platebních prostředků (zákonná platidla, cenné papíry),
  • zboží pro přechodné použití,
  • pohybu zboží zastupitelských orgánů a národních ozbrojených sil,
  • zboží mezinárodních organizací,
  • zboží jako nosiče informací (CD, DVD, …),
  • softwaru stahovaného z internetu nebo dodávaného e-mailem,
  • bezplatných dodávek reklamního materiálu a obchodních vzorků,
  • zboží pro opravy,
  • dopravních prostředků, které při dopravě překračují hranici,
  • dočasně odesílaného nebo přijímaného zboží určeného např. na výstavy, veletrhy a podobné předváděcí akce s předpokládanou dobou pro vracení zboží nepřesahující dva roky.

Formulář Intrastatu a jeho vyplnění

Formulář pro odeslání vypadá obdobně jako níže uvedený.

 
Kód zboží (sloupec 1) – do tohoto sloupce vyplňujeme osmimístný číselný kód zboží podle kombinované nomenklatury.
 
Kódy států – stát odeslání/stát určení (sloupec 2) – Intrastat se týká pohybu zboží pouze mezi státy EU, připadají v úvahu tedy následující státy.
 

BE Belgie LT Litva AT Rakousko
BG Bulharsko LV Lotyšsko RO Rumunsko
DK Dánsko LU Lucembursko GR Řecko
EE Estonsko HU Maďarsko SK Slovensko
FI Finsko MT Malta SI Slovinsko
FR Francie (a Monako) DE Německo GB Spojené království
IE Irsko NL Nizozemsko ES Španělsko
IT Itálie PL Polsko SE Švédsko
CY Kypr PT Portugalsko HR Chorvatsko

 
 
Stát původu/kraj původu (sloupec 3) – vzhledem k tomu, že se Intrastat zasílá elektronicky (kromě jednorázového Intrastatu) a k jeho vyplnění je třeba „programové vybavení“, jsou veškeré potřebné číselníky součástí tohoto programového vybavení – stačí je pouze vybrat z nabídky.
 
Fakturovaná hodnota v Kč (sloupec 4) – do výkazu uvádíme fakturovanou hodnotu v Kč, kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané nebo přijaté zboží. Většinou to tedy bude částka na faktuře (za samotné zboží, dopravu, balení atp.). Do této hodnoty se však nezahrnuje případná částka DPH.
 
Pro přepočet hodnoty v cizí měně na Kč používáme kurz, který používáme pro DPH. Vykázaná hodnota nesmí být minusová.
 
Vlastní hmotnost v kg (sloupec 5) – hmotnost zboží uvádíme kromě elektrické energie a radioaktivních látek. Hmotnost se uvádí bez obalů a uvádíme ji v kilogramech.
 
Množství v doplňkové MJ (sloupec 6) – množství zboží v doplňkových měrných jednotkách se vykazuje u těch podpoložek zboží, u jejichž kódů kombinované nomenklatury jsou tyto měrné jednotky přiřazeny. Pro představu takovými doplňkovými měrnými jednotkami jsou např. karáty, počty článků, metry čtvereční nebo krychlové atd.
 
Transakce (sloupec 7) – zde vyplníme některý z kódů příslušejících k převodu vlastnictví, vracení zboží, dočasnému přijetí/odeslání zboží či zpětnému odeslání zboží.
 
Dodací podmínka (sloupec 8)

  • K – zahrnuje dodací doložky Incoterms (soubor pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě), při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné kupující
  • L – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do přístavu určení (říční nebo námořní doprava)
  • M – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí hlavní přepravné prodávající
  • N – zahrnuje dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní hranicidodací podmínky neodpovídají žádné z doložek Incoterms

Druh dopravy (sloupec 9)
 

2 – železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu)

3 – silniční doprava

4 – letecká doprava

5 – poštovní zásilky

7 – pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení)

8 – vnitrozemská říční doprava

9 – vlastní pohon (týká se zboží, které překročí hranici na vlastní ose, například odeslání letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem)

Statistický znak (sloupec 10) – u některých stanovených druhů zboží (podle sdělení ČSÚ 247/2016 Sb.) uvádíme dvoumístný číselný kód – statistický znak. Tento kód blíže specifikuje dané zboží – pro představu např. motorový benzín s osmimístným kódem kombinované nomenklatury 27101241 ještě pomocí dvoumístného statistického znaku rozlišíme na motorový benzín bez přísad proti zatloukání ventilů (statistický znak 10) a motorový benzín s přísadami proti zatloukání ventilů (statistický znak 20).
 
Zvláštní druh zboží nebo pohybu (sloupec 11)

Vykazování údajů o odeslání nebo přijetí zvláštního zboží nebo zvláštních pohybů se provádí u:

  • malých zásilek (do 200 eur) – kód MZ,
  • rozložených zásilek – kód ZR,
  • zboží s opačným směrem platby (např. odpad) – kód ZO,
  • průmyslových celků s povoleným zjednodušeným zařazováním zboží – kód ZI,
  • lodí a letadel – kódy ZP a ZL,
  • zboží dodávaného do lodí a letadel – kód ZZ,
  • zboží odesílaného na zařízení na volném moři nebo z nich přijímaného – kód ZT,
  • mořských produktů (ryby, plody moře, minerály, …) – kód ZM,
  • kosmických lodí – kód ZK.

Zanechte komentář

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotný kurz za rok 2023

    |

    Fyzické osoby, které nevedou účetnictví a mají příjmy či výdaje v cizí měně, mohou použít pro přepočet cizí měny jednotný kurz. Jednotný kurz za rok 2023 byl vyhlášen ve Finančním zpravodaji číslo 1/2024. Například pro euro činí 23,97 Kč, pro dolar 22,14 Kč. Pro přepočet cizích měn, které nejsou uvedené v kurzovním lístku, se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou. Případně je možné využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty