Nařízením vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21. 9. 2020 byl stanoven všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019. Na základě toho lze vypočítat průměrnou mzdu za rok 2019, jejíž výše se dále používá v propočtu. Od její výše se pak odvíjí výpočty minimálních a maximálních základů a záloh na pojistné OSVČ a taktéž výše rozhodného příjmu pro účely účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč. Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 činí 1,0194.

Průměrná mzda se stanoví jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.

Průměrná mzda za rok 2019: 34 766 Kč × 1,0194 = 35 441 Kč

Tato čísla jsou podstatná pro řadu parametrů v oblasti mzdové a pojistného.

Minimální pojistné na sociální pojištění OSVČ v roce 2021

Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající samostatnou výdělečnou činnost („SVČ“) hlavní činí nejméně 25 % průměrné mzdy.

Pro rok 2021 bude tedy minimální měsíční vyměřovací základ pro hlavní SVČ:
25 % z 35 441 Kč = 8 861 Kč

Minimální měsíční zálohy na pojistné pro hlavní SVČ (důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %): 29,2 % z 8 861 Kč = 2 588 Kč

Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10 % průměrné mzdy.

Pro rok 2021 bude tedy minimální měsíční vyměřovací základ pro vedeljší SVČ:
10 % z 35 441 Kč = 3 545 Kč

Minimální měsíční zálohy na pojistné pro vedlejší SVČ (důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %): 29,2 % z 3 545 Kč = 1 036 Kč

Připomeňme, kdo vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání,
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
• byla nezaopatřeným dítětem dle zákona o důchodovém pojištění, tedy studentem.

OSVČ, jejíž činnost je vedlejší, je účastna sociálního pojištění a platí tedy i zálohy, pokud byl v kalendářním roce její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti (základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů) aspoň ve výši 2,4násobku průměrné mzdy za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění (v roce 2021 tedy z roku 2019).

Rozhodná částka pro vedlejší OSVČ pro rok 2021: 2,4 × 35 441 Kč = 85 058 Kč

Pozor, v přehledu za rok 2020 pro vedlejší OSVČ, který se bude podávat v roce 2021, budeme srovnávat příjem s rozhodnou částkou za rok 2020, tj. 83 604 Kč. Situace je též složitější, pokud je v kalendářním roce vykonávána jak hlavní, tak i vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pak stanoví tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

V neposlední řadě je důležité připomenout, odkdy bude platit nová výše záloh pro příslušnou OSVČ. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec 2020, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční záloha z roku 2020 v platnosti v roce 2021 až do kalendářního měsíce, kdy podá nebo má podle zákona podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2020.

Pokud OSVČ začne vyvíjet podnikatelskou činnost v průběhu roku 2021, platí samozřejmě již zálohy v nové výši.

Například OSVČ s hlavní činností má základ daně z podnikání tak malý, že jí vychází minimální zálohy v roce 2020 i v roce 2021. Přehled podá v březnu 2021. Platit zálohy na sociální pojištění bude následovně:

• leden až únor 2020 platila zálohy ve výši 2 544 Kč,
• březen až srpen 2020 byly zálohy prominuty z důvodu mimořádné situace,
• září až prosinec 2020 platí zálohy ve výši 2 544 Kč,
• leden až únor 2021 platí stále zálohy 2 544 Kč,
• březen až prosinec 2021 bude platit nové zálohy 2 588 Kč, dále obdobně.

Maximální vyměřovací základ

Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné i zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. 48 × 35 441 Kč = 1 701 168 Kč pro rok 2021.

Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ v roce 2021

OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost a podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu. Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ je pak 2,1 % z vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – tedy 2× rozhodný příjem (v roce 2020 byl rozhodný příjem 3 000 Kč, v roce 2021 bude 3 500 Kč – více informací se dozvíte níže v článku). Minimální měsíční pojistné pak pro rok 2021 spočítáme následovně.

Minimální měsíční nemocenské pojistné pro rok 2021: 2,1 % z (2 x 3 500 Kč) = 147 Kč

Minimální zdravotní pojištění OSVČ v roce 2021

Minimálním vyměřovacím základem pro účely zdravotního pojištění OSVČ se rozumí 12násobek 50 % průměrné mzdy.

Měsíční minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění 2021: 50 % z 35 441 Kč = 17 721 Kč

Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění 2021: 13,5 % z 17 721 = 2 393 Kč

Limit pro nemocenské pojištění při zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka, která udává, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem. Obecně řečeno, pokud příjem zaměstnance nedosahuje příslušné hranice pro zaměstnání malého rozsahu.

Rozhodný příjem činí v roce 2020 částku 3 000 Kč. Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Tedy pro rok 2021 vypočteme následovně:

0,1 × 34 766 Kč × 1,0194 = 3 544,05, po zaokrouhlení = 3 500 Kč

3 500 Kč > 3 000 Kč => od 1. 1. 2021 se rozhodný příjem zvedá na částku 3 500 Kč

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.

Tj. od 1. 1. 2021 budou zaměstnanci pojištěni nemocensky a bude se za ně platit nemocenské pojistné (i důchodové) pouze tehdy, pokud jejich příjem bude alespoň 3 500 Kč (do částky 3 499 Kč včetně tedy nepodléhají sociálnímu pojištění).

Limit pro srážkovou daň u nízkých příjmů

Vzhledem k tomu, že hranice pro srážkovou daň zaměstnanců je již nyní v zákoně o daních z příjmů vztažena k částce rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, dojde i k její změně.

Od 1. 1. 2021 se bude vybírat daň srážkou u těch zaměstnanců, kterých se toto týká, podle zákona o daních z příjmů, pokud výše jejich příjmů (po případném zvýšení o pojistné) v úhrnné výši nepřesáhne u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 3 500 Kč.

Limit 10 000 Kč pro účely srážkové daně u dohod o provedení práce zůstává stejný.

Tab.: Zálohy OSVČ v roce 2021 (a srovnání s roky 2019 a 2020)
 

*Minimální výše pojistného na nemocenské pojištění v období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 byla 138 Kč, od 1. 7. 2019 došlo v důsledku změny sazby pojistného ke snížení minimální výše pojistného na nemocenské pojištění na 126 Kč.