Přehledy o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) a příslušnou zdravotní pojišťovnu podává každá fyzická osoba, která v předcházejícím roce vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“). Zopakujme si, co se pod pojmem samostatná výdělečná činnost rozumí. Jde o:

• provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění,
• podnikání v zemědělství,
• výkon umělecké či jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
• činnost společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s. vykonávaná pro tuto společnost,
• výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů – činnost znalců, tlumočníků apod.,
• výkon jiné činnosti vykonávané vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmů.

Z přehledů jsou vypočítávány zálohy plateb na sociální a zdravotní pojištění pro další rok a přeplatek či nedoplatek roku předcházejícího.

Důležité termíny

Jak přehled za sociální pojištění, tak přehled za zdravotní pojištění je nutné podat po skončení příslušného období nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání, což letos vychází na úterý 2. 5. 2019. Tento termín však platí pouze pro ty, kteří nevyužili možnosti podat daňové přiznání s odkladem na červen prostřednictvím daňového poradce.

Tím ale povinnosti OSVČ zdaleka nekončí. Vycházejí-li na sociálním a zdravotním pojistném nedoplatky, je třeba je uhradit do osmi dnů od podání přehledů nebo ode dne, kdy měly být přehledy podány.

Využije-li podnikatel služeb daňového poradce a podává daňové přiznání s odkladem do konce června, posouvá se pochopitelně i termín podání přehledů a tím také lhůta pro platby nedoplatků na sociálním a zdravotním pojistném.

Ale pozor, o tomto faktu je třeba informovat svou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení, a to opět do konce dubna. Nejčastěji formou kopie plné moci, kterou OSVČ zmocnila daňového poradce ke zpracování daňového přiznání. V takovém případě pak musí OSVČ podat přehled na sociální a zdravotní pojistné do měsíce od termínu podání daňového přiznání, letos tedy do čtvrtka 1. 8. 2019.

Přehled je nutné podat i v případě, kdy byla SVČ vykonávána jen část roku, i kdyby se mělo jednat o pouhý měsíc. Povinnost podat přehledy dále platí i pro ty OSVČ, které za předchozí rok neměly povinnost podávat daňové přiznání. V takovém případě pak stačí podat přehled správě sociálního zabezpečení do konce července. Zdravotní pojišťovny jej však požadují nejpozději 8. dubna.

Přehled o příjmech a výdajích na sociální pojištění

Podívejme se nyní podrobněji na přehledy na sociální pojištění. Jakým způsobem lze přehled na sociální pojištění podat? Možností je několik:

• s pomocí interaktivního formuláře z e-portálu ČSSZ a odeslat jej přes e-Podání v případě, že OSVČ vlastní uznávaný elektronický podpis,
• s pomocí interaktivního formuláře z e-portálu ČSSZ odeslat ze své datové schránky ve formátu XML, jestliže je OSVČ držitelem datové schránky,
• s pomocí vyplněného a vytištěného interaktivního formuláře staženého ze stránek ČSSZ, opatřeného vlastnoručním podpisem a doručit jej osobně či poštou na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (v Praze Pražskou, v Brně Městskou).

Tím nejdůležitějším údajem uváděným v přehledu jak na zdravotní, tak i na sociální pojištění jsou příjmy a výdaje dosažené v uplynulém roce, respektive v případě přehledu pro ČSSZ daňový základ, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Tyto údaje by měly být shodné s údaji uvedenými v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Každý rok po skončení kalendářního roku nám naše zdravotní pojišťovna a příslušná správa sociálního zabezpečení posílá vyúčtování, ze kterého vyčteme, kolik jsme na pojistném uhradili. Pokud snad náhodou údaje nesouhlasí s naší osobní evidencí, je třeba to řešit co nejdříve.

Údaj ohledně uhrazeného pojistného uvádíme v přehledu sociálního zabezpečení na řádku 38 – Úhrn zaplacených záloh na DP.

Podání opravného přehledu

Chybovati je lidské, a proto se může stát, že po podání přehledů s hrůzou zjistíme, že jsme v přehledu uvedli nižší vyměřovací základ pro pojistné, než je jeho skutečná výše. V takovém případě máme povinnost tuto skutečnost oznámit ČSSZ nejpozději do osmi dnů ode dne zjištění, a to prostřednictvím opravného přehledu.

Zde uvedeme novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu. Rozdíl pak musíme do osmi dnů uhradit. Nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh pak platí od toho kalendářního měsíce, v němž jsme opravný přehled podali či měli podat.

V opačném případě, tedy pokud jsme na původním přehledu uvedli vyšší vyměřovací základ oproti skutečnosti, můžeme ČSSZ podat opravný přehled, a to do tří kalendářních měsíců po měsíci, v němž jsme se tuto skutečnost dozvěděli. Takový přehled je pak současně považován za žádost o vrácení přeplatku, pokud vznikl.

A jak je to s oznámením vedlejší samostatné výdělečné činnosti? Chceme-li být považováni za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musíme tuto skutečnost oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději na přehledu na kalendářní rok, ve kterém chceme být za OSVČ vykonávající vedlejší činnost považováni. Hovoříme o případech, kdy OSVČ:

• vykonávala zaměstnání,
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu,
• byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek,
• měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náležely z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o osobu mladší deseti let závislou na péči jiné osoby ve stupni i či o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, pokud šlo o osobu blízkou či osobu žijící s OSVČ ve společné domácnosti,
• byla nezaopatřeným dítětem.

Přehled na zdravotní pojištění

Tiskopisy na zdravotní pojištění jsou k dispozici na stránkách příslušných zdravotních pojišťoven, spolu s pokyny k vyplnění. Přehled lze podat buď z datové schránky jako PDF dokument, případně formou vytištěného interaktivního tiskopisu, který je ke stažení na stránkách zdravotních pojišťoven. Rovněž zdravotní pojišťovny už dnes mají, stejně jako ČSSZ, svůj vlastní portál s možností přihlášení a podáním přehledu online.

Na rozdíl od přehledu ČSSZ zde vyplňujeme příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti, nikoliv pouze daňový základ, konkrétně příjmy v řádku č. 1 a výdaje v řádku č. 2. Pokud jsme v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období uplatnili ztrátu, tuto skutečnost do přehledu nezahrnujeme.

V řádku č. 41 pak vyplníme úhrn zaplacených záloh, který opět vyčteme z konečného vyúčtování zdravotní pojišťovny. O vše ostatní už se dnes interaktivní formuláře umí postarat samy – tj. vypočítají nám přeplatek či nedoplatek a výši záloh na následující období.

Nemáme-li zatím k dispozici vyúčtování od zdravotní pojišťovny, kde je uvedena částka k vyplnění řádku 41, zahrneme do úhrnu zaplacených záloh platby provedené do 8. 1. následujícího roku. Ale pozor, nepatří sem penále, pokuty, doplatky na základě dřívějších přehledů a úhrady pojistného za období, kdy byl pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů.

V případě, že jsme v průběhu předchozího roku změnili zdravotní pojišťovnu, je nutné pamatovat i na skutečnost, že přehled podáváme všem zdravotním pojišťovnám, u nichž jsme byli v předcházejícím období pojištěni.

Kde dělají OSVČ při vyplňování přehledu nejčastější chyby? Často se stává, že vyplní řádek č. 4 a 5, ale už opomenou vyplnit řádek č. 6, který je přitom velice důležitý. Při jeho nevyplnění totiž často vychází nesmyslně vysoké přeplatky na zdravotním pojištění a OSVČ se pak diví, že jim v přehledu vyšel pěkný přeplatek, který ale marně vyhlížejí.

Řádek č. 6 souvisí s minimálním vyměřovacím základem. Tím je dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. V&nsbp;roce 2018 byl minimální vyměřovací základ roven částce 14 989,50 Kč a průměrná měsíční mzda činila 29 979 Kč.

Minimální vyměřovací základ se týká pojištěnců, u nichž trvala v uplynulém období některá z uvedených skutečnosti:

• plátcem pojistného byl kromě OSVČ také stát – jde o příjemce rodičovského příspěvku, poživatele důchodu, nezaopatřené dítě apod.,
• v zaměstnání za ně bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
• OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ – dokládá se potvrzením od ČSSZ,
• OSVČ byla osobou s těžkým postižením a současně držitelem průkazu ZTP/P nebo ZTP,
• OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplnila podmínky pro jeho přiznání,
• OSVČ pečovala alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo dvě děti do 15 let věku.

Jestliže je tedy v řádku 6 uveden „Počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ“ a nic z výše uvedeného se nás netýká, vyplníme počet měsíců, v nichž trvala SVČ, jenž by měl být shodný s řádkem 5 a 6.

Vychází-li přeplatek, je zdravotní pojišťovna povinna jej vrátit pojištěnci do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, tedy pokud v přehledu zaškrtneme, že o jeho vrácení žádáme. Můžeme totiž ještě zvolit možnost, že bude přeplatek použit pro úhradu záloh na další období. Pokud bychom o přeplatek zapomněli pojišťovnu požádat, máme poměrně dost času to napravit. Promlčecí lhůta trvá deset let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl.

Podání opravného přehledu

Stejně jako v případě sociálního pojištění, i u zdravotního pojištění podáváme opravný přehled, lhůta podání je stejná jako v předchozím případě. Do 30 dnů pak musíme doplatit dlužné pojistné. To platí ale pouze v případě, kdy jsme podali i opravné či dodatečné daňové přiznání, případně proběhla kontrola od finančního úřadu a byly zjištěny nové skutečnosti zakládající doplatek daně.

Pokud však jen opravujeme chybně či nepřesně vyplněný původní přehled, nejde pak o přehled opravný, ale pouze o opravu řádného přehledu.

Sankce za pozdní podání

Zdravotní pojišťovny ani ČSSZ naštěstí nejsou zdaleka tak přísné jako Finanční správa, a pokud jsme se opozdili s podáním, není nutné hned propadat panice. Obě instituce nás nejprve upozorní, že jsme přehled nepodali, a teprve pokud výzvy vytrvale a úspěšně ignorujeme, a ani přes ně přehled nepodáme, přistoupí k sankcím.

ČSSZ může udělit pokutu až 20 000 Kč (a při opětovném nesplnění povinnosti až 100 000 Kč). Výše pokuty od zdravotní pojišťovny může v nejhorším případě činit až 50 000 Kč.