Každá OSVČ, která alespoň po část roku 2016 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat příslušné správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za rok 2016 (dále jen „přehled“).
 
Přehled za rok 2016 je OSVČ povinna podat na předepsaném tiskopise příslušné OSSZ:

• nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, tj. nejpozději do 2. 5. 2017,
• pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. 4. 2017, posunuje se termín podání přehledu na 1. 8. 2017,
• v případě, že finanční úřad prodloužil OSVČ lhůtu pro odevzdání daňového přiznání, je OSVČ povinna podat přehled do jednoho měsíce po uplynutí stanovené lhůty.

Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit zpravidla nejdéle o tři měsíce. Pouze v odůvodněných případech (například jsou-li součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí) může být lhůta prodloužena až o deset měsíců. Pokud OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí přehled podat nejpozději do 31. 7. 2017.
 
OSVČ, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, uvádí na přehledu též tento údaj a je povinna příslušné OSSZ předložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán, protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. Pokud je v předloženém protokole daň stanovena paušální částkou na více zdaňovacích období, povinnost jeho předložení za další kalendářní rok nebo roky uvedené v protokolu se považuje za splněnou v den, kdy OSVČ za takový kalendářní rok podává či měla podat přehled.
 
Rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou je OSVČ povinna předložit příslušné OSSZ nejpozději v den, kdy podává či měla podat přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, za který naposledy byla poplatníkem daně z příjmů paušální částkou. Stanovení daně paušální částkou není stanovením výdajů výpočtem procent, tzv. paušálem.
 
Přehled je možné podat následujícími způsoby:

• doručíte vyplněný papírový tiskopis příslušné OSSZ – na těchto pracovištích je zároveň příslušný tiskopis k dispozici, nebo si jej můžete vytisknout z webu ČSSZ,
• vyplníte pomocí počítače interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ, poté jej vytisknete a doručíte na příslušnou OSSZ,
• prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ tiskopis odešlete přes veřejné rozhraní pro e – Podání (VREP/APEP), jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis,
• prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ odešlete přímo do určené datové schránky e – Podání ČSSZ (ID 5ffu6xk), jestliže jste držitelem datové schránky,
• přehled v čitelném formátu je možné doručit i na e-podatelnu nebo do datové schránky příslušné OSSZ, jestliže vlastníte elektronický podpis anebo jste držitelem datové schránky.

Vyplnění interaktivního tiskopisu přes ePortál není podmíněno přihlášením se do systému datových schránek. Pokud se však k ePortálu za pomoci přihlašovacích údajů do své datové schránky přihlásíte, budou vám při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ. Zároveň můžete uložit (i rozepsaný) formulář na vlastní PC.
 
Upozornění: Při e – Podání přehledu prostřednictvím pověřené osoby do datové schránky ČSSZ nebo s uznávaným elektronickým podpisem je vhodné plnou moc ke zpracování a podání přehledu zaslat poštou nebo osobně doručit příslušné OSSZ. Plná moc z datové schránky nebo s elektronickým podpisem zmocněnce není považována za zcela důvěryhodnou a OSSZ přistoupí k ověření této skutečnosti.

Doplatek a nové zálohy

Případný doplatek na pojistném, který může vzniknout zúčtováním celého roku, musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém podala nebo měla povinnost podat přehled. Nepřesáhne-li jeho výše 10 000 Kč, je možné zaplatit ho v hotovosti v pokladně příslušné OSSZ.
 
Od měsíce podání přehledu platí OSVČ zálohy v nové výši, vypočtené podle daňového základu, kterého dosáhly v loňském roce. Je-li vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, platí se zálohy z minimálního vyměřovacímu základu stanoveného pro rok 2017.
 
Minimální výše záloh se liší podle toho, zda jde o hlavní či vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. U „hlavní“ OSVČ činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění 2 061 Kč měsíčně, u „vedlejší“ OSVČ je to 825 Kč, pokud její daňový základ dosáhl v roce 2016 určené rozhodné částky (64 813 Kč) nebo se přihlásila k důchodovému pojištění na rok 2017.

Podání opravného přehledu

Pokud po podání přehledu zjistíte, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je vyšší, než který byl na přehledu uveden, musíte nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy jste se o změně dozvěděli, podat opravný přehled.
 
V opravném přehledu mimo jiné uvedete důvod pro předložení opravného přehledu, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu, který nesmí být nižší než na původním přehledu, a novou výši měsíčního vyměřovacího základu. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokážete.
 
Rozdíl mezi výší pojistného, které OSVČ uhradila nebo měla uhradit na podkladě řádně podaného přehledu, a novou výší pojistného, je povinna uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled. Nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž OSVČ opravný přehled podala nebo měla podat.
 
Zjistíte-li po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který jste uvedli, můžete předložit příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled. Takovýto opravný přehled můžete podat nejpozději do tří kalendářních měsíců po měsíci, v němž jste se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dozvěděli.
 
V opravném přehledu uvedete novou výši daňového základu, popř. novou výši příjmů a výdajů, a výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše vyměřovacího základu, pokud původní výše byla určena ve vyšší než minimální výši. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokážete.
 
Jestliže částka daňového základu nezakládá OSVČ za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který se opravný přehled podává, může OSVČ spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku.

Dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti

Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musí příslušné OSSZ oznámit skutečnosti o vedlejší činnosti nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.
 
Pokud důvod pro vedlejší činnost patří mezi povinně dokládané důvody, musí skutečnosti OSVČ doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala takový přehled (přehled povinně i nepovinně dokládaných důvodů pro výkon vedlejší činnosti viz v článku Dokládání důvodů vedlejšího podnikání). K pozdějšímu doložení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti nelze přihlédnout.
 
OSVČ může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a aspoň po část této doby výkonu činnosti trval i důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Účast na nemocenském pojištění uvedenou skutečnost nijak neovlivní. I OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

Dosažení maximálního vyměřovacího základu

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce, za který se přehled podává, zároveň zaměstnancem a její úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhl maximálního (ročního) vyměřovacího základu, nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu, je OSVČ povinna předložit potvrzení o výši vyměřovacího základu (základů) zaměstnance příslušné správě sociálního zabezpečení.

Související článek:
Přehled OSVČ pro zdravotní pojišťovnu za rok 2016