Obecně se pokuty a penále považují za nedaňový výdaj, ale v některých případech, při splnění zákonných podmínek, jsou, nebo se dokonce následně stanou, daňově uznatelným výdajem. Pro účely správného zaúčtování a daňové uznatelnosti rozdělujeme sankce na smluvní a nesmluvní.

1) Smluvní sankce

Smluvní sankce vznikají nejčastěji v rámci odběratelsko-dodavatelských vztahů a vyplývají z obecně závazných předpisů upravujících vzájemné vztahy v podnikatelském prostředí. Může se jednat o nedodržení termínu dokončení zakázky, pozdní dodání zboží nebo prodlení s úhradou závazku. Tyto sankce jsou účtovány nejčastěji přímo do nákladů prostřednictvím účtu 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení se souvztažným zápisem na závazkový účet, například na účet 321 – Dodavatelé. O závazku se účtuje ke dni, kdy bylo uplatněno právo věřitele tyto sankce požadovat, věřitel sankce vyčíslil a dlužníkovi sdělil. Nesprávné by bylo účtování až ke dni úhrady těchto sankcí. Z pohledu věřitele se výnosy ze smluvních pokut, penále a úroky z prodlení účtují na účtu 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení. V praxi se nejčastěji setkávám se smluvními sankcemi z titulu prodlení peněžité povahy v podobě smluvních úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Kromě úroků z prodlení má věřitel nárok i na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky. Nárok na úrok z prodlení vzniká tzv. ze zákona a nemusí být mezi odběratelem a dodavatelem smluvně upraven.

Příklad

Společnost dne 1. 8. 2024 obdržela fakturu za přijaté služby se splatností ke dni 15. 8. 2024. Přestože byla faktura v den přijetí správně zaúčtována, zapomněla ji paní účetní uhradit a dne 31. 8. přišla upomínka s vyčíslenými úroky z prodlení a souvisejícími náklady.
 

Další smluvní sankcí jsou smluvní pokuty vymezené v § 2048 občanského zákoníku, které vznikají při porušení smluvené povinnosti. Smluvní pokuty již musí být smluvně ujednány pro případ porušení smluvené povinnosti včetně výše smluvní pokuty nebo způsobu, jak bude smluvní pokuta vyčíslena. Následně věřitel může smluvní pokutu vyžadovat bez ohledu na to, zda mu porušením smluvní povinnosti vznikla škoda, a dokonce může být smluvní pokuta ujednána i v plnění jiném než peněžitém.

Z daňového pohledu jsou smluvní sankce při splnění určitých podmínek daňově uznatelným nákladem. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP (zákon o daních z příjmů) se jedná o daňově uznatelný náklad v okamžiku, kdy je smluvní sankce uhrazena.

Příklad

Společnost nedokončila montáž strojního zařízení v domluveném termínu a odběratel jí 15. 12. 2024 na základě smluvního ujednání vyměřil penále ve výši 300 000 Kč. Společnost část penále uhradila 7. 1. 2025 ve výši 200 000 Kč a o zbývající část požádala věřitele o odpuštění.

a) Účtování u dodavatele:
 

Jelikož došlo k úhradě smluvní sankce v jiném období, než ve kterém je o ní účtováno, je nutné v daňovém přiznání upravit základ daně.

b) Účtování u odběratele
 

V roce 2024, kdy nebylo penále uhrazeno, odběratel s odkazem na ustanovení § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP sníží výsledek hospodaření na ř. 111 daňového přiznání. V roce úhrady penále (2025) naopak výsledek hospodaření zvýší o částku 200 000 Kč prostřednictvím ř. 30 daňového přiznání v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP. Odběratel zbývající část smluvní sankce ve výši 100 000 Kč v roce 2025 dodavateli prominul a odepsal jako pohledávku na účtu 546. Jelikož se jedná o daňově neuznatelný odpis, zvýšil věřitel zároveň výsledek hospodaření na řádku 40 daňového přiznání.

2) Nesmluvní sankce

Nesmluvní sankce jsou různé pokuty, úroky z prodlení, penále, úroky z posečkané částky, peněžité tresty atd. udělené podnikatelskému subjektu od státních institucí (finanční úřad, Policie České republiky, Krajská hygienická stanice, správa sociálního pojištění, zdravotní pojišťovna atd.). Tyto sankce se zaúčtují na vrub nákladového účtu 545 – Ostatní pokuty a penále se souvztažným zápisem na účtu, se kterým porušení předpisů souvisí.

Příklad

Společnosti byl správcem daně předepsán úrok z prodlení za pozdní úhradu předepsané daně z přidané hodnoty:

Z daňového pohledu se jedná v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. f) ZDP o náklad daňově neuznatelný, který se v daňovém přiznání vyloučí na řádku 40. Jediná možnost daňové uznatelnosti nesmluvní sankce je „skrytá“ v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP, a to v případě, kdy by byla sankce předepsaná osobě, která porušení předpisů prokazatelně porušila. Může se jednat o pochybení vlastního zaměstnance či smluvního dodavatele.

Příklad

Společnost obdržela pokutu od Policie České republiky za překročení rychlosti firemním vozidlem ve výši 1 500 Kč, kterou řídil prokazatelně zaměstnanec – pan Rychlý. Společnost vymáhá po svém zaměstnanci úhradu pouze části pokuty ve výši 1 000 Kč.
 

V tomto případě se bude provádět korekce na řádku 40 daňového přiznání pouze ve výši 500 Kč jako daňově neuznatelný náklad, jelikož zbývající část pokuty byla zaměstnanci předepsána k úhradě do výnosů. Obdobně se bude postupovat i v případě externího dodavatele, který pochybil na základě smluvní dodávky a pokuta od státní instituce mu byla předepsán k úhradě do výnosů.