Režim paušální daně mohou osoby samostatně výdělečně činné využívat od 1. 1. 2021. Výhodnost využití režimu paušální daně je spatřována např.:

• ve snížení administrativní povinnosti související s daněmi a veřejným pojistným (sociální zabezpečení a zdravotní pojištění),
• paušalizace tří plnění (daň, pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění) do jedné platby plynoucí správci daně,
• osvobození poplatníka od povinnosti podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob či přehledy příjmů a výdajů na jednotlivé instituce,
• omezení nejistoty v případě kontrolní činnosti správce daně.

Pásma paušálního režimu a výše paušální daně

Do konce roku 2022, byla vždy ustanovena měsíční paušální částka. V roce 2021 paušální částka činila 5 469 Kč měsíčně a v roce 2022 činila 5 994 Kč měsíčně. To však od roku 2023 již neplatí. Novelou zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) byla zavedena pásma, na základě kterých se tato měsíční paušální částka odlišuje.

Poplatníci mohou do jednotlivých pásem vstoupit na základě svých rozhodných příjmů dosažených za předchozí zdaňovací období a také vlastního uvážení. Pásma paušálního režimu jsou uvedená v § 2a odst. 5 ZDP a jsou následující:

• První pásmo paušálního režimu je určeno pro poplatníky, jejichž příjmy jsou do výše:
  • 1 000 000 Kč bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti příjmy plynou,
  • 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů,
  • 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů.
• Druhé pásmo paušálního režimu je určeno pro poplatníky, jejichž příjmy jsou do výše:
  • 1 500 000 Kč bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti příjmy plynou,
  • 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů.
• Třetí pásmo paušálního režimu je určeno pro poplatníky, jejichž příjmy jsou do výše 2 000 000 Kč bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti příjmy plynou.

Tab.: Výše měsíční zálohy paušální daně
 

Dále jsou uvedeny praktické příklady uplatnění paušální daně a nově zavedených pásem.

Příklad 1

Poplatník poskytuje ekonomické poradenství na základě živnostenského oprávnění. V roce 2022 dosáhl rozhodných příjmů ve výši 1 200 000 Kč, ke kterým eviduje skutečné výdaje. Jiné příjmy ze samostatné činnosti neměl.

Pro rok 2023 si může poplatník zvolit všechna tři pásma, neboť:

• podmínky pro první pásmo splňuje tím, že měl příjmy do 1 500 000 Kč, z nichž alespoň 75 % příjmů tvořily takové příjmy, ke kterým bylo možné uplatnit 60% paušální výdaje,
• podmínky pro druhé a třetí pásmo splňuje tím, že měl příjmy do 1 500 000 Kč, resp. 2 000 000 Kč, aniž by musel prokazovat složení svých příjmů ze samostatné činnosti.

Výhodnější pro poplatníka bude vstoupit do prvního pásma, protože v tomto pásmu je nejnižší měsíční paušální platba ve výši 6 208 Kč pro rok 2023.

Příklad 2

Poplatník je advokátem a poskytuje právní služby. V roce 2022 měl příjmy ze samostatné činnosti ve výši 1 100 000 Kč. Jiné příjmy ze samostatné činnosti neměl.

Pro rok 2023 si tento poplatník může zvolit pouze druhé nebo třetí pásmo, neboť podmínky pro první pásmo nesplňuje:

• jednak tím, že má příjmy vyšší než 1 000 000 Kč (tedy horní limit, u kterého nemusí prokazovat složení jeho příjmů ze samostatné činnosti) a
• jednak tím, že ačkoliv má příjmy nižší než 1 500 000 Kč, veškeré jeho příjmy tvoří příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit pouze 40% paušální výdaje.

Podmínky pro druhé a třetí pásmo splňuje tím, že měl příjmy do 1 500 000 Kč, resp. 2 000 000 Kč, aniž by musel prokazovat složení svých příjmů ze samostatné činnosti.

Výhodnější pro tohoto poplatníka by bylo vstoupit do druhého pásma, a tedy měsíčně by hradil paušální platbu ve výši 16 000 Kč.

Pro koho není vhodné využívat institut paušální daně

Využívat institutu paušální daně není pro všechny živnostníky výhodné.

Není vhodné pro ty, kteří chtějí využívat různých nezdanitelných částí základů daně, například:

• úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,
• poskytnuté dary pro veřejně prospěšné účely,
• zaplacené příspěvky na:
  • penzijní připojištění,
  • penzijní pojištění,
  • penzijní spoření,
  • soukromé životní pojištění,
• hodnotu odběru krve, orgánu či krvetvorných buněk.

Poplatníci v paušálním režimu nemohou uplatňovat ztrátu z minulých let jakožto další položku snižující základ daně.

Dále poplatníci v paušálním režimu nemohou uplatnit:

• slevu na manžela nebo manželku,
• slevu na základní a rozšířenou invaliditu a na držitele ZTP/P,
• slevu na studenta,
• slevu za umístění dítěte,
• daňové zvýhodnění na děti.

Nakonec poplatníci v paušálním režimu nemohou prokazovat své příjmy formou daňového přiznání tam, kde je to vyžadováno. Typicky se jedná o situace, kdy si poplatník chce sjednat úvěr od banky.

Příklad 3

Podnikatel poskytuje marketingové poradenství a služby na základě živnostenského oprávnění. V minulých letech průměrně vykazoval příjmy ve výši 1 900 000 Kč. Výdaje neevidoval žádné, a tedy používal paušální výdaje ve výši 60 % z vykazovaných příjmů. Je ženatý a manželka se v domácnosti stará o dvě děti a nemá roční příjem vyšší než 68 000 Kč.

Od banky obdržel potvrzení o zaplacených úrocích z hypotečního úvěru ve výši 60 000 Kč. Dále si může uplatnit jako nezdanitelné části základu daně penzijní připojištění ve výši 12 000 Kč, soukromé životní pojištění ve výši 13 000 Kč a dary ve výši 20 000 Kč. Na školkovném uplatňuje slevu ve výši 10 000 Kč ročně. Jiné příjmy, které by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob, neeviduje. Podnikatel se rozhoduje, zda je vhodné pro rok 2023 vstoupit do paušálního režimu, případně do kterého pásma.

Kdyby podnikatel podával přiznání a související přehledy, jeho povinnost na dani a pojistném na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění by byla následující.
 

Zvýrazněné částky znázorňují povinnosti podnikatele za rok 2023. Uvedené částky by bylo možné porovnat s částkami paušální daně, které lze převést na roční platby.
 

Jak je z výše uvedené tabulky vidět, v tomto modelovém příkladě je vhodnější pro podnikatele podat přiznání a přehledy, neboť celková povinnost za daň a pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je o 34 694 Kč nižší (192 000 − 157 306) než při ročních platbách paušální daně u II. pásma, a dokonce o 154 694 Kč nižší (312 000 − 157 306) než při ročních platbách paušální daně u III. pásma.

Rozdílná situace by však nastala, kdyby manželka uvedeného podnikatele byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr a dohodla se se svým manželem na uplatnění úroků z hypotečního úvěru a darů jako nezdanitelných částí základů daně, slevy na školkovném a daňového zvýhodnění na obě děti.

V tom případě by podnikatel při podávání daňového přiznání a přehledů uhradil celkem na odvodech 241 670 Kč, tj. o 49 670 Kč více než při využití paušální daně v druhém pásmu, a tedy bylo by pro podnikatele výhodnější využívat paušální režim.
 

Dále pokud by manželka podala přiznání či by požádala o roční zúčtování daně, byl by jí vyplacen daňový bonus ve výši 18 364 Kč, viz níže.
 

Závěr

Jak je z příkladů patrné, může využití paušální daně přinést podnikatelům již zmiňovanou finanční úsporu i významné snížení administrativní zátěže, neboť tito nebudou muset sestavovat a podávat přiznání k dani z příjmů a přehledy o příjmech a výdajích. Současně však nelze univerzálně říct, že využití paušální daně je jasně lepší, než podávat samostatně přiznání a přehledy.

Vždy bude záležet na individuální situaci jednotlivých podnikatelů a jejich schopnosti odhadnout optimalizaci svých povinností vůči správci daně, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností EKP Advisory, s.r.o.