Režim paušální daně je určen pro vybrané, zejména „menší“ podnikající fyzické osoby. Osoba, která splní podmínky a kritéria pro vstup do paušálního režimu (a vstoupí do něj), se nazývá poplatníkem v paušálním režimu.

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

• k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období:
  • je OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
  • je OSVČ podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, a zároveň není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
  • není plátcem DPH a nemá registrační povinnosti k DPH (s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby),
  • není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
  • není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
• ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč (tato částka byla aktualizována dne 21. 10. 2020, kdy poslanci schválili 1 000 000 Kč místo původních 800 000 Kč – pozn. red.), pokud se nejedná o:
  • příjmy od daně osvobozené,
  • příjmy, které nejsou předmětem daně,
  • příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
• k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
• podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu – a to do 10. dne rozhodného zdaňovacího období (zmeškání této lhůty nelze „zvrátit“). Za promeškání lhůty samozřejmě nehrozí žádná pokuta, ale do systému paušální daně se při zmeškání této lhůty pro daný rok OSVČ nedostane. Správce daně naopak (ani při dodržení lhůty) nevydá žádné potvrzení o vstupu do tohoto systému (daňový subjekt oznamuje, ale správce daně žádným způsobem nereaguje).

Pokud tedy poplatník uvažuje o tom, že by režimu paušální daně (poprvé) pro rok 2021 využil, je třeba si uvědomit, že oznámení o vstupu do tohoto režimu musí podat do 10. ledna 2021. Další možnost bude mít opět až za rok (pokud např. nezačne podnikat teprve v průběhu roku 2021).

Příjmy rozumíme příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou (tedy nikoliv např. výnosy). Příjmy ze samostatné činnosti jsou i úroky z vkladů na účtu určeného k podnikání. Naopak za příjmy nejsou považovány příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

Pokud OSVČ činnost teprve zahajuje, může se stát poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje – musí ale splnit přiměřeně všechny výše uvedené podmínky.

Při zahájení činnosti by měl mít poplatník možnost využít podání jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě, kde ohlásí živnost a oznámí zahájení činnosti vůči příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Zároveň se může „na jednom místě“ registrovat k dani z příjmů a dani silniční a nově taktéž oznámit vstup do paušálního režimu.

V případě, že poplatník poruší podmínky (např. překročí příjmy, stane se plátcem DPH atp.), přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím:

• zdaňovacího období (kalendářní rok), ve kterém byly podmínky porušeny nebo které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu,
• kalendářního měsíce, ve kterém přestane být OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo veřejné zdravotní pojištění, nebo se stane daňovým nerezidentem a přestane na území ČR vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
• kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.

Dobrovolné vystoupení ze systému paušálního režimu musí poplatník ohlásit správci daně do 10. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. Nesplnění této lhůty je „nevratné“. Správce daně opět o vystoupení z režimu nevystavuje žádné potvrzení.

Daň placená paušální částkou (do 31. 12. 2020) x paušální daň (od 1. 1. 2021)

Poplatník v paušálním režimu platí paušální daň (od roku 2021). Paušální daň je však jiným institutem než do 31. 12. 2020 platný institut daně placené paušální částkou. Původní daň placená paušální částkou byla úplně zrušena.

Nicméně tato daň se dala stanovit i na tři roky dopředu. Pokud tedy poplatník má takto daň stanovou dopředu, podle přechodných ustanovení může tento původní režim „dokončit podle původního plánu“.

Daň a zálohy

Měsíční výše této paušální daně (zálohy) je pro rok 2021 stanovena na částku 5 469 Kč (původně 5 740 Kč). Pokud tedy poplatník, který do tohoto režimu vstoupí, zaplatí za celý rok 2021 celkem 65 628 Kč, už dále neplatí žádnou daň, sociální ani zdravotní pojištění.

Částka 5 469 Kč v sobě zahrnuje:

• 100 Kč daň z příjmů fyzických osob,
• 2 393 Kč minimální zdravotní pojištění,
• 2 976 Kč minimální sociální pojištění zvýšené o 15 %.

Paušální daň se tedy hradí formou měsíčních paušálních záloh. Tato paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období, na které se záloha platí. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je splatná do 20. dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období. První záloha za leden 2021 má splatnost prodlouženou o jeden měsíc.

Daňové přiznání

Další (a pro mnohé hlavní výhodou) tohoto režimu je, že poplatník v paušálním režimu nepodává přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Hledí se na něj, jako by v poslední den lhůty pro podání přiznání podal přiznání, ve kterém tvrdí, že je jeho daň ve výši daně paušální. Poplatník taky nepodává přehledy OSVČ na příslušnou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

O co poplatník přijde

Výhody režimu paušální daně – zejména jednoduchost – jsou však vykoupeny také nevýhodami. Složitost daňové agendy je dána zejména různými výjimkami, slevami, úlevami, nezdanitelnými částmi základu daně či třeba volbou režimu zdanění, které si ten který poplatník může uplatnit/vybrat, a snížit si tak daně.

Tím, že si zvolí tento administrativně jednodušší způsob zdanění (nepodává se přiznání – není ani jak uplatnit slevy), přijde o možnost využít ostatních možností, jak si daně snížit. Před vstupem do systému je tedy třeba vše si propočítat a promyslet.

Příklady toho, co v režimu paušální daně nemůžeme využít:

• jakékoliv výdaje, ať již skutečné, nebo procentem z příjmů,
• odpisy majetku (odpisy se nepřerušují – „propadají“),
• příjmy a výdaje poplatníka (a na poplatníka) nelze rozdělovat v rámci spolupracujících osob,
• slevu na poplatníka,
• slevu na manželku/manžela,
• slevu na invaliditu/ZTP,
• slevu na EET,
• ztrátu minulých let,
• dary,
• úroky z hypoték,
• životní pojištění a penzijní připojištění,
• slevu na umístění dítěte (školkovné),
• daňové zvýhodnění na děti.

Popsaný režim však nemusí být vždy tak jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Problémy mohou působit situace, jako jsou vstupy do režimu a výstupy z něj, včetně přerušení činnosti. V těchto případech neplatí vždy a za všech okolností, že poplatník v paušálním režimu má paušální daň a že nemusí podávat daňové přiznání.

Je tedy nutné věnovat pozornost novým paragrafům zákona o daních z příjmů, které se této nové problematice věnují.

Pokud chce OSVČ vstoupit do tohoto režimu pro rok 2021, je třeba do 11. ledna 2021 (datum 10. připadá totiž na neděli) podat oznámení o vstupu do paušálního režimu. V případě, že OSVČ teprve zahajuje podnikatelskou činnost až po tomto termínu, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.