UPOZORNĚNÍ: Aktuální článek Ošetřovné a kompenzační bonus pro OSVČ vyšel 20. 10. 2020.

Vládní nařízení snažící se zmírnit dopady současné situace utlumilo také podnikání osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). Ať už přímo zákazem činnosti, nebo nepřímo omezením volného pohybu lidí. Proto vláda i parlament přispěchaly se symbolickou, ale rychlou, přímou peněžitou pomocí takto postiženým OSVČ.

Jedná se o kompenzační bonus 500 Kč denně od 12. 3. 2020 prozatím do konce dubna, což činí maximálně 25 000 Kč. Více méně jistě mohou OSVČ počítat s těmito penězi i v květnu (15 000 Kč) a případně ještě v červnu, vláda schválila 20. 4. pokračování bonusu i v období 1. 5. až 8. 6. 2020, dále bude záležet na aktuálním vývoji.

Kompenzační bonus sice přijde na desítky miliard, ale snad ztlumí snahy vládními zákazy poškozených OSVČ požadovat náhradu škody, což by státní kasu přišlo na stovky miliard.

A to raději ani neuvažujeme rozsah případného odškodnění obchodních korporací… Je totiž nejistou otázkou právního výkladu, co přesně se míní „škodou“ v § 36 krizového zákona: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“

Paní ministryně financí sice tvrdí, že se míní jen věcná škoda, ale kdoví, jaká je pravda.

Zákon přijatý za dva týdny

Proces přijímání zákonů je v Česku poměrně dlouhý, pokud jde všechno hladce, tak od předložení návrhu poslancům do vyhlášení ve Sbírce zákonů to bývá minimálně půl roku, obvykle ale ještě déle.

Tentokrát si ale zákonodárci velmi pospíšili. Návrh zákona o kompenzačním bonusu pro OSVČ předložila vláda 1. 4. 2020, po týdnu jej schválili poslanci, během dalšího dne mu dali zelenou senátoři i prezident a jen kvůli velikonočním svátkům vyšel ve Sbírce zákonů „až“ 14. 4. , načež nabyl účinnosti (závaznosti) 15. 4. 2020.

Než se na podmínky kompenzačního bonusu blíže podíváme, shrneme to stěžejní v pěti bodech:

1. Na kompenzační bonus má nárok OSVČ, pokud současně nejde o zaměstnance účastného nemocenského pojištění (v tom případě mu totiž zpravidla stát poskytuje odškodnění případně ušlé mzdy/platu).
2. OSVČ nemohla vykonávat svou podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti „nad míru obvyklou“ v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření – což potvrdí čestným prohlášením.
3. OSVČ byla aktivní 12. 3. 2020 nebo později, když přerušila činnost po 31. 8. 2019 (sezónní podnikání).
4. Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období od 12. 3. do 30. 4.
5. Zájemce musí o kompenzační bonus požádat svůj finanční úřad nejpozději do 29. 6. 2020.

Hned úvodem je vhodné zdůraznit, že prezentovaný kompenzační bonus – hovorově „Pětadvacítka“, záhy poznáme proč – nepředstavuje paušální nárok všech OSVČ. Ačkoli je jeho vyřízení velmi snadné, jak si upřesníme, je třeba mít na paměti, že na něj mají nárok pouze současnou situací a s ní souvisejícími opatřeními reálně postižení podnikatelé.

Ministerstvo financí přiznává, že aby se tyto peníze rychle dostaly k oprávněným příjemcům, tak nyní není čas na důkladné prověřování splnění podmínek. Prakticky se peníze vyplatí každému žadateli, který čestným prohlášením prokáže, že stávající situaci utlumila jeho činnost. Tím to však neskončí, dříve či později Finanční správa začne tato tvrzení OSVČ prověřovat a případné lháře pak potrestá.

Kompenzační bonus OSVČ nezdaňuje

Je to asi už moje profesní vada, ale u každého příjmu se mi automaticky rozsvítí kontrolka s nápisem „Jak to zdanit?“. Rozumně uvažující člověk si řekne, co by to bylo za státní výpomoc, když by si z ní zpátky ukousl daň z příjmů a pojistné na zdravotní i sociální pojištění OSVČ? Bohužel takto státní úředník neuvažuje, a navíc obecně platí, že náhrada zdanitelných příjmů – ať už z podnikání, nebo ze zaměstnání – představuje rovněž zdanitelný příjem.

Třeba náhrada mzdy ušlé z důvodu nemoci nebo aktuální karantény zaměstnance anebo náhrada OSVČ za zničené, poškozené či odcizené zásoby (od pojišťovny nebo od škůdce). Přičemž věcně má kompenzační bonus charakter náhrady příjmů OSVČ, které se nedostavily právě z důvodu vládních opatření.

V § 6 zákona o kompenzačím bonusu (dále jen „ZKB“) se dočteme, že: „Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu.“ Což je speciální procesní ustanovení navazující na § 2 odst. 3 zákona daňový řád (dále jen „DŘ“), podle kterého je díky tomu tento bonus považován za „daň“ v širším pojetí.

Nejde jen o slovíčkaření. Jelikož je „kompenzační bonus“ posuzován jako „daň“, může jej finanční úřad doměřit – pokud se ukáže, že na něj OSVČ neměla nárok a třeba v čestném prohlášení lhala – a k tomu spravedlivě přidat běžné daňové sankce.

Praktičtější sdělení najdeme hned v prvním paragrafu ZKB: „Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“).“

Když si to přeložíme do lidštiny, tak kompenzační bonus je legislativní zkratkou pro – daňový bonus. Znalcům daně z příjmů asi již svítá…daňový bonus, odkud jej znáte? Jistě, z daňového zvýhodnění na děti dle § 35c zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), které může mít formu slevy na dani z příjmů anebo právě daňového bonusu.

A tento se nezdaňuje díky § 4 odst. 1 písm. zj) ZDP, podle kterého se od daně z příjmů osvobozuje „příjem plynoucí ve formě daňového bonusu“. Přičemž je jedno, zda se jedná o daňový bonus z titulu daňového zvýhodnění na děti anebo jde o nový „kompenzační bonus“ OSVČ. A jelikož nejde o zdanitelný příjem OSVČ, tak návazně nevstupuje do pojistných vyměřovacích základů neboli příjem nepodléhá ani povinnému pojistnému OSVČ.

Na bonus obvykle nemá nárok OSVČ, která je i zaměstnancem

Kompenzační bonus je adresován zejména OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnosti a stěžejní zdroj příjmů. Platí si totiž nemalé pojistné – minimálně cca 5 000 Kč měsíčně – na sociální a zdravotní pojištění. Na rozdíl od OSVČ „vedlejších“, které toto pojistné musejí platit až po překročení jistého limitu příjmů a navíc obecně v nižší výši. Do pojistně zvýhodněné kategorie „vedlejších“ OSVČ patří podnikatelé, kteří současně:

1. vykonávají zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění (zjednodušeně: dohody o provedení práce s odměnou přes 10 000 Kč a ostatní zaměstnání se sjednanou odměnou alespoň 3 000 Kč za měsíc),
2. mají nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jim byl přiznán starobní důchod,
3. (zjednodušeno) mají nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo na nemocenské z důvodu těhotenství a porodu anebo osobně pečují o osobu závislou na pomoci jiné osoby nebo
4. jsou nezaopatřeným dítětem, což jsou žáci a studenti do věku 26 let (splňující stanovené podmínky).

Původní návrh ZKB umožňoval požádat o kompenzační bonus všem OSVČ „hlavním“ a z „vedlejších“ jen osobám v důchodu nebo pečujícím ad b) nebo c). Konečné znění vzalo na milost ještě také podnikající studenty ad d).

Prakticky řečeno tedy na kompenzační bonus nemá nárok pouze OSVČ vykonávající současně také zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění zaměstnanců (ad a). Důvodem je skutečnost, že na zaměstnance pamatuje už jiné vládní opatření přispívající jim, respektive zaměstnavateli na vyšší náhrady mzdy.

Naopak ke zpřísnění konečné verze zákona došlo doplněním dodatečné podmínky pro to, aby výše uvedená OSVČ mohla být příjemcem (subjektem) kompenzačního bonusu. A to, že ke dni 12. 3. 2020 byla buď „aktivní“ OSVČ, nebo měla (oficiálně) přerušené podnikání v době po 31. 8. 2019.

Druhá možnost prakticky pamatuje na sezónní podnikatele, kteří pro nedostatek zakázek (např. ve stavebnictví či zemědělství) často v zimě přeruší činnost.

Nicméně tyto osoby mohou bonus čerpat pouze za dny spadající do podporovaného období od 12. 3. do 30. 4., kdy opět obnovili své podnikání, o čemž je třeba vyrozumět živnostenský úřad. Smůlu proto mají osoby, které přerušily podnikání dříve než v září 2019 nebo před 12. 3. 2020 ukončily (definitivně) činnost anebo pokud začaly (oficiálně) podnikat až po 12. 3. 2020.

Čestné prohlášení

Účelem kompenzačního bonusu obecně je zmírnit dopady současných událostí na OSVČ, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. A jak bylo předesláno, s ohledem na urychlení výplaty bonusu úřadu – prozatím – postačí čestné prohlášení.

V daních obecně důkaz ve formě vlastního čestného prohlášení moc nepomůže, správce daně obvykle požaduje průkaznější důkazní prostředky. Jenže hlavním cílem kompenzačního bonusu pro OSVČ byla rychlost a minimum administrativy. Jak to reálně sladit s požadavkem na elementární spravedlnost, aby se pomoc dostala skutečně jen zasaženým podnikatelům?

Oba požadavky řeší čestné prohlášení žadatele, který si však musí uvědomit, že nejde o pouhé „plácnutí do vody“, ale tímto na sebe bere plnou odpovědnost, že správně porozuměl podmínkám ZKB a je připraven je případně objektivně na vyžádání prokázat. Protože se čestným prohlášením považují podmínky na kompenzační bonus za splněné, dochází k jeho tzv. samovyměření.

Prakticky řečeno, kdo si o bonus požádá a splnění podmínek „prokáže“ čestným prohlášením, ten jej automaticky dostane bez jakéhokoli prvotního prověřování správcem daně. Ovšem pokud bude při následném kontrolním postupu – na což má berňák tři roky – zjištěno, že bonus byl vyměřen v nesprávné výši (např. kvůli nepravdivému čestnému prohlášení), bude následkem nejen doměření daně, ale také sankčního penále dle daňového řádu.

Text čestného prohlášení není třeba vymýšlet, je již součástí oficiálního formuláře žádosti, takže jej stačí jen podepsat. K podání žádosti o kompenzační bonus sice může OSVČ zplnomocnit jinou osobu (např. daňového poradce či advokáta), ovšem čestné prohlášení je osobním úkonem, který tak jako tak musí vykonat jen dotyčná OSVČ.

Čestné prohlášení „prokazuje“ splnění obecně všech podmínek ZKB pro kompenzační bonus. Přičemž nejvíce nedorozumění a pochybení lze předpokládat ohledně prokázání toho, že OSVČ nemohla vykonávat svou podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti „nad míru obvyklou“ právě v důsledku ohrožení zdraví nebo vládních opatření.

Jiné důvody totiž nejsou podstatné, v § 3 odst. 1 ZKB je uvedeno pět konkrétních příkladů v praxi nejčastějších relevantních důvodů, takže nejsou a priori vyloučeny ani jiné.:

1. OSVČ musela uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz,
2. karanténa samotné OSVČ nebo jeho zaměstnance,
3. péče o dítě v případě OSVČ nebo překážka v práci spočívající v péči o dítě u jeho zaměstnance,
4. omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech dotyčné OSVČ (žadatele) nebo
5. omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro podnikatelský výkon dotyčné OSVČ.

Dodejme, že původní návrh ZKB stanovoval zcela jiné podmínky založené na průkazném snížení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti alespoň o 10 % oproti stejnému období v minulém roce 2019. A současně musel žadatel za uplynulý rok 2019 dosáhnout příjmů z podnikání nejméně 180 000 Kč. K čemuž se dále vázalo několik komplikujících výjimek.

Tvůrci normy si zřejmě neuvědomili, že OSVČ nejsou odměňování jako zaměstnanci na pevné měsíční bázi a že neblahé důsledky utlumení jejich činnosti se mnohdy projeví až s časovým odstupem. Naštěstí byl tento koncept složitých a sporných podmínek opuštěn.

Kolik OSVČ dostane?

Třebaže politici i novináři všude v médiích hovoří a píší o „Pětadvacítce“, nejde o jednotnou paušální částku, se kterou by mohl počítat každý žadatel. Přesně je tomu tak, že výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý den bonusového období, které započalo dnem 12. 3. a skončí 30. 4. 2020. Když si trochu započítáte, zjistíte, že vymezené období trvá 50 dnů, což při bonusu 500 Kč za každý takový den dá celkem právě onu „Pětadvacítku“ 25 000 Kč. Což je ale maximální možná částka.

Ale jak zaznělo, nárok na kompenzační bonus má pouze ten, kdo splní dvě podmínky:

1. byl „aktivní“ OSVČ ke dni 12. 3. 2020, byl nebo měl činnost přerušenou po 31. 8. 2019,
2. byl „aktivní“ OSVČ v období 12. 3. až 30. 4. 2020, ale kvůli krizovým opatřením nemohl tuto činnost zcela/zčásti vykonávat nad míru obvyklou.

Příklad

Živnostník podniká jako OSVČ vždy od dubna do října, načež od listopadu do března přeruší činnost pro nedostatek zakázek – přihlásí se na úřadu práce a „žije“ z podpory v nezaměstnanosti. Kompenzační bonus proto může požadovat pouze za část bonusového období od 1. 4. do 30. 4. 2020, pročež mu za těchto 30 dnů náleží pouze 30 × 500 Kč = 15 000 Kč.

Jestliže by kupříkladu podnikal vždy jen první pololetí a v druhém půlroku měl činnost přerušenou, bude mít nárok na plný – maximální – bonus za celé podporované bonusové období 50 dnů, protože byl „aktivní“ OSVČ již na jeho počátku 12. 3. 2020. Naproti tomu, když by však podnikal od dubna jen do července, a činnost měl přerušenou od srpna do března, neměl by nárok ani na korunu bonusu.

Překážkou pro uplatnění kompenzačního bonusu je čerpání podpory v nezaměstnanosti během bonusového období. Jestliže však živnostník podporu v nezaměstnanosti čerpal jen v březnu 2020 a v dubnu již nikoliv, může požádat o kompenzační bonus za zbytek bonusového období, tedy od prvního do posledního dubna, tj. za 30 dnů.

Kompenzační bonus nelze vyplatit za kalendářní den, ve kterém je čerpána podpora v nezaměstnanosti, respektive podporu v nezaměstnanosti nelze vyplatit za den, za který je čerpán kompenzační bonus.

Ohledně druhé výše zmíněné podmínky – aby OSVČ byla „aktivní“ v období 12. 3. až 30. 4. 2020, ale kvůli krizovým opatřením nemohla tuto činnost zcela/zčásti vykonávat „nad míru obvyklou“ – je zákon mírnější. Postačí, že se na podnikání současný stav podepsal alespoň v jednom dni bonusového měsíce – března či dubna – a může nárokovat bonus za celý dotčený kalendářní měsíc.

Plyne to z poněkud kostrbaté úvodní pasáže § 3 odst. 1 ZKB: „Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud OSVČ nemohla tuto činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření…“

Pokud tedy k tomuto omezení, které žadatel prokazuje svým čestným prohlášením, došlo kdykoli během března a/nebo dubna, je podmínka splněna pro všechny dny, které do tohoto měsíce spadají, tedy na bonus má nárok za celý březen a/nebo duben.

Podmínka je tedy nastavena dosti benevolentně a neposuzuje se přesný den v měsíci, kdy konkrétní omezení podnikatelské činnosti OSVČ nastalo. Rovněž není rozhodné, zda takové omezení je důsledkem skutečnosti jednorázové (např. výpadek velké zakázky), nebo dlouhodobější (jako třeba částečné omezení činnosti provozovny po několik měsíců).

Podstatné je pouze to, že v daném podporovaném kalendářním měsíci – březen a/nebo duben – jako celku došlo k omezení činnosti žadatele nad míru obvyklou. Případně není ani vyloučeno, aby počátek omezení nastal ještě před začátkem bonusového období; v tom případě postačí, pokud omezení během bonusového období ještě nadále trvalo.

Pokud na OSVČ podnikající trvale reálně „nad míru obvyklou“ dolehl vliv vládních nařízení od 20. 4. 2020, může požádat o kompenzační bonus za celý duben (tj. za 30 dnů × 500 Kč), ale nikoli za březen.

Dodejme, že na kompenzační bonus má nárok také osoba spolupracující (vypomáhající) ve smyslu § 13 ZDP, která se totiž dle zákona o důchodovém pojištění rovněž považuje za osobu vykonávající samostatnou výdělečnou činnost. I v jejím případě je ale podmínkou, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní nebo sice jako vedlejší, ovšem s výjimkou případu, kdy je současně zaměstnancem účastnícím se nemocenského pojištění.

Žádost o kompenzační bonus

A nejdůležitější nakonec. O kompenzační bonus musí OSVČ požádat svůj finanční úřad nejpozději do 29. 6. 2020. Tuto tzv. prekluzivní (propadnou) lhůtu není možné prodloužit a po jejím marném uplynutí zaniká nárok na bonus.

Nicméně v souladu s § 37 DŘ případně správce daně může povolit – ale jen z objektivně závažného důvodu, např. hospitalizace v nemocnici – navrácení lhůty v předešlý stav. Což prakticky znamená, že OSVČ dostane druhou šanci a žádost bude moci podat v nové lhůtě určené správcem daně.

Pro žádost není předepsán závazný formulář. Obsah žádosti je předně dán obecnými náležitostmi podání podle § 70 odst. 3 DŘ, tj. z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Dále je pak tento obsah tvořen speciálními náležitostmi výslovně uvedenými v § 7 odst. 1 ZKB:

• čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
• účet (v Kč) u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být bonus vyplacen.

Proč vymýšlet vymyšlené, nejsnazší je využít doporučený vzor žádosti dostupný na webu Finanční správy. Jde o jednostránkový přehledný tiskopis, který si lze stáhnout do počítače a vytisknout. Samozřejmě je k dispozici také webová aplikace umožňující pohodlné vyplnění žádosti na počítači (online), kterou pak lze poté rovnou odeslat.

Nadmíru obvyklou jiným daňovým podáním je zjednodušen i způsob platného podání žádosti, kterou je nutno adresovat místně příslušnému správci daně (územnímu pracovišti finančního úřadu) dotyčné OSVČ pro daň z příjmů (obvykle podle bydliště). Všechny kontakty jsou k nalezení na výše zmíněné internetové stránce.

Dle aktuálních údajů Ministerstva financí z přijatých cca 200 000 žádostí převažuje tato forma podání: OSVČ vytiskne formulář žádosti, vlastnoručně podepíše, poté naskenuje/vyfotí a jako JPG/PDF soubor pošle e-mailem na adresu příslušného územního pracoviště finančního úřadu. Další možnosti jsou:

• vytisknout, vyplnit, podepsat a zanést na podatelnu finančního úřadu (stačí vhodit do sběrného boxu),
• vytisknout, vyplnit, podepsat, dát do obálky a hodit do poštovní schránky, tedy poslat jako poštovní zásilku,
• vyplněnou žádost v souboru PDF/JPG vložit do vlastní datové schránky a odeslat do datové schránky úřadu,
• vyplněnou žádost v souboru PDF/JPG nahrát jako obecnou písemnost na Daňovém portále Finanční správy, podepsat vlastním „zaručeným“ elektronickým podpisem nebo tzv. přihlašovacími údaji vlastní datové schránky a přímo odeslat příslušnému úřadu.

Nejčastějšími chybami je zapomenutí podepsání čestného prohlášení, neuvedení bankovního účtu (jeho majitelem nemusí být žadatel) a nesprávné daňové identifikační číslo OSVČ (zapomíná se na úvodní kód CZ). Naštěstí mají finanční úřady interní pokyn ke zvýšené vstřícnosti, takže většinou na chyby upozorní telefonem či e-mailem a OSVČ může obratem podat novou (úplnou, správnou) žádost o kompenzační bonus.

Související článek:
Přehled aktuálních legislativních změn