Pro účely evidence hospodaření jakéhokoliv subjektu (nemusí jít jen o podnikatele) máme k dispozici výborný koncept zobrazení ekonomické reality „v číslech“, a to je účetnictví založené na principu podvojnosti. Z toho důvodu se také nazývá podvojné účetnictví, i když český zákon o účetnictví již používá pouze pojem účetnictví.

Účetnictví (podvojné), včetně jeho obsahu, zásad, principů a metod, je upraveno v České republice zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o účetnictví“ nebo „ZoÚ“), na který navazují další účetní předpisy: účetní vyhlášky a české účetní standardy. Subjekty vedoucí účetnictví jsou tzv. účetními jednotkami: o svých aktivitách, majetku, jehož součástí jsou i pohledávky, dluzích a dalších zdrojích financování účtují v rámci účetních období nastavených standardně na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, jež nemusí odpovídat kalendářnímu roku – pak se jedná o hospodářský rok. Po skončení účetního období uzavírají účetnictví a sestavují účetní závěrku.

Všichni podnikatelé – právnické osoby, což jsou tzv. obchodní korporace (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti a družstva), musí povinně evidovat své ekonomické aktivity prostřednictvím účetnictví, nemají možnost postupovat jinak. Sestavují účetní závěrky v rozsahu nařízeném zákonem o účetnictví a následně ji celou nebo její vybrané části zveřejňují v obchodním rejstříku přístupném na portálu Ministerstva spravedlnosti. Údaje o hospodaření zobrazené ve zveřejněných částech účetní závěrky jsou tak přístupné komukoliv na internetu.

Výstupní údaje z účetnictví jsou následně vstupními údaji pro stanovení základu daně z příjmů. V účetnictví se sledují mimo jiné výnosy a náklady, jež charakterizují výkonnost účetní jednotky, a poměřením všech výnosů (V) se všemi náklady (N) za účetní období je zjišťován výsledek hospodaření (VH): zisk nebo ztráta z ekonomické činnosti účetní jednotky.

Následnými úpravami podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“) se mění, tzv. transformuje VH na základ daně z příjmů, ze kterého se odvíjí výsledná daňová povinnost účetní jednotky (subjektu, který vede účetnictví).

Z hlediska státu, ale i z hlediska obecně odborného, pokud se to tak dá nazvat, by bylo „nejjednodušší“ a nejpřehlednější nařídit všem subjektům, které hospodaří s majetkem a vstupují do ekonomických vztahů s jinými subjekty, tedy vykonávají ekonomické aktivity, ať již za účelem dosahování zisku (podnikatelé), nebo z jiných důvodů (neziskové organizace), aby vedly účetnictví.

Jak bylo naznačeno výše, správné vedení účetnictví, a s tím spojená doprovodná agenda, již vyžaduje určité vyšší odborné znalosti. Z toho důvodu je ekonomický subjekt už zpravidla nucen zajistit si zpracovatele účetní agendy, ať již zaměstnance, nebo externího dodavatele, jimž „musí platit“, tzn. vznikají mu další doprovodné náklady (výdaje), na něž také „musí vydělat“, nebo si jinak zajistit jejich financování.

A to je také důvodem, proč stát umožňuje určitým subjektům, mezi něž patří i podnikatelé – fyzické osoby, aby evidovaly své ekonomické aktivity jiným (jednodušším) způsobem než prostřednictvím účetnictví.

Můžeme to vyjádřit tak, že stát osvobozuje fyzické osoby – podnikatele (tzv. „menší“ – vysvětlíme vzápětí) od povinnosti vést účetnictví (podvojné). Tím ale stát ztrácí možnost odvodit základ daně z příjmů z podnikání z účetnictví. Proto pro tyto podnikatele – fyzické osoby zavádí jiné možnosti evidence ekonomické (podnikatelské) činnosti. Jejich právní úprava je obsažena v zákoně o daních z příjmů.

Jakých podnikatelů – FO se týká povinnost vést účetnictví (podvojné)? Podle § 1 ZoÚ jsou to podnikatelé:

• s obratem za kalendářní rok vyšším než 25 000 000 Kč. Obratem se rozumí zrealizované tržby za dodané zboží či poskytnuté služby, které nemusí být ještě do konce roku zaplacené, ale došlo k jejich uskutečnění (dodalo se zboží, poskytly se služby). Jestliže podnikatel překročí tento obrat např. poprvé v roce 2023, tak povinně vede účetnictví (podvojné) od začátku kalendářního roku 2024.
• zapsaní v obchodním rejstříku. Povinně se do obchodního rejstříku zapisují fyzické osoby – podnikatelé, pokud je jejich obrat za kalendářní rok vyšší než 120 000 000 Kč. Fyzická osoba se může nechat zapsat do obchodního rejstříku i dobrovolně.
• s povinností vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu. Mohou existovat obory podnikání, u nichž právní předpis nařizuje podnikatelům – fyzickým osobám vést účetnictví.
• s účastí ve společnosti (podle občanského zákoníku, v podstatě sdružení podnikatelů, které nemá právní osobnost), kde jiní ze společníků vedou účetnictví.

Ostatní podnikatelé – fyzické osoby mohou vést účetnictví dobrovolně. Platí však, že podnikatel – FO, ať už zahájil vedení účetnictví povinně nebo dobrovolně, musí vést účetnictví alespoň 5 let. Samozřejmě podnikatel – FO může v tomto pětiletém období ukončit podnikání, a tím i vedení účetnictví. To je také jediná situace, kdy nemusí být tato lhůta vedení účetnictví dodržena.

Jak bude uvedeno dále, základ daně z příjmů fyzické osoby se zjišťuje za zdaňovací období, kterým je v případě fyzické osoby vždy kalendářní rok. Účetnictví se vede za účetní období, tedy za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které se ovšem nemusí shodovat s kalendářním rokem (hospodářský rok).

Z ustanovení § 7 odst. 12 ZDP vyplývá postup, jak stanovit základ daně z příjmů z podnikání (samostatné činnosti) podnikatele – FO, který je zemědělským podnikatelem nebo živnostníkem (podnikatel podle živnostenského zákona), a má stanoveno účetní období jako hospodářský rok. V tom případě základ daně z příjmů ze samostatné činnosti fyzické osoby vychází z účetního výsledku hospodaření za hospodářský rok, který v kalendářním roce, za který se základ daně z příjmů fyzických osob zjišťuje, končí.

V kalendářním roce přechodu z účetního období kalendářního roku na hospodářský rok se zahrnou do základu daně z příjmů výsledky podnikání pouze za část kalendářního roku předcházející zahájení účtování v hospodářském roce. V kalendářním roce, kdy naopak fyzická osoba přechází z účetního období hospodářského roku na kalendářní rok základ daně z příjmů ovlivní jak výsledek hospodaření za hospodářský rok, který v tomto kalendářním roce končí, tak i dosažený výsledek hospodaření po skončení tohoto hospodářského roku do konce sledovaného kalendářního roku.

Účetní výsledek hospodaření je jen odrazovým můstkem pro stanovení základu daně z příjmů (ze samostatné činnosti). Vždy podléhá úpravám podle ZDP, které se označují jako proces transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně z příjmů.

Související články:
Čtyři možnosti ekonomické evidence podnikatele – FO