Někdy může být problematické navázat spolupráci s osobou samostatně výdělečně činnou („OSVČ“) legálně. V některých případech se tato forma pracovního stavu považuje za tzv. švarcsystém, kdy firmám hrozí pokuta až do výše deseti milionů korun.

S tímto nápadem přišel podnikatel Miroslav Švarc před více než 30 lety po sametové revoluci. V této době začal sám podnikat a chtěl se vyhnout povinným odvodům za zaměstnance, a tak jim nabídl zaměstnání na živnostenský list. To bylo výhodné i pro zaměstnance – nabídl jim o něco více peněz, než by získali na hlavní pracovní poměr.

Stát však přicházel o spoustu peněz a Švarc byl odsouzen za daňové úniky. Následně byl švarcsystém zakázán zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně § 13. Novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 jej zakazuje v § 3.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí mezi hlavní rysy švarcsystému patří to, že: „OSVČ vykonává činnost jen pro jednoho zaměstnavatele, existuje podřízenost zaměstnance vůči zaměstnavateli a práce je vykonávaná jménem zaměstnavatele podle jeho pokynů za mzdu, plat nebo odměnu za práci v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě.“

Výhody a nevýhody spolupráce s OSVČ

Pro mnoho firem je spolupráce s OSVČ výhodná. Například v situacích, kdy firma potřebuje externí pracovníky na vykonání určitých prací, jako jsou vytvoření webových stránek, správa sociálních sítí či PPC reklamy, navržení marketingové strategie apod. Za živnostníky nemá žádné další náklady, vyjma předem stanovené odměny za vykonanou práci.

Výhody spolupráce s OSVČ:

• firma nemusí hradit povinné odvody,
• firma nemusí platit nemocenskou a dovolenou,
• firma může kdykoliv ukončit spolupráci,
• OSVČ si vydělá více peněz,
• OSVČ může kdykoliv ukončit spolupráci,
• OSVČ může pracovat pro více firem.

Nevýhody spolupráce s OSVČ:

• firma může o živnostníka kdykoliv přijít z důvodu absence výpovědní lhůty,
• OSVČ není chráněna zákoníkem práce, nemá nárok na placenou dovolenou, nemocenskou (pokud si sama neplatí pojistné jako OSVČ),
• OSVČ nemá žádnou výpovědní lhůtu, pokud není určena např. v obchodní smlouvě o spolupráci,
• OSVČ nemá nárok na firemní benefity a zaměstnanecké příspěvky,
• OSVČ si musí sama platit zdravotní a sociální pojištění, daně, je povinna podávat daňové přiznání o svých příjmech.

Jak legálně „zaměstnávat“ OSVČ?

Každá firma může s OSVČ navázat i legální spolupráci. Ta však nesmí vykazovat znaky závislé práce, aby se nejednalo o švarcsystém. Živnostník musí vykonávat danou práci pod svým vlastním jménem a mít i další klienty. Ideální je, když je tato forma spolupráce ošetřena smluvně.

Nejčastěji se mezi firmou a OSVČ uzavírají tyto smlouvy:

• smlouva o obchodní spolupráci,
• smlouva o poskytování služeb,
• smlouva o obchodním zastoupení (příkazní smlouva),
• smlouva o dílo.

Dále OSVČ musí používat své vlastní pracovní prostředky (počítač, telefon, tiskárnu atp.) ve své vlastní kanceláři či prostoru. Takto nejčastěji pracují zejména účetní, daňoví poradci, marketingoví specialisté nebo třeba pracovníci, kteří se zabývají poradenstvím v různých oblastech.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Orange Academy s.r.o.