Intrastat je statistický systém sběru a zpracování dat, týkající se obchodu se zbožím mezi členskými státy zahrnující i sběr údajů o pohybu zboží, které přímo předmětem obchodu mezi obchodními partnery z různých členských států není. Do Intrastatu se vykazuje zboží, které skutečně přestupuje státní hranici ČR. Výjimku tvoří zboží vstupující do ČR dočasně z dopravních důvodů (transit) nebo se jedná o tzv. zvláštní druhy či zvláštní pohyby zboží.

Předmětem vykazování v Intrastatu je pouze pohyb unijního zboží, tzn. takového zboží, se kterým můžeme v rámci států evropského společenství volně nakládat. Povinnost vykazovat data vzniká fyzickým či právnickým osobám registrovaným nebo identifikovaným v tuzemsku k DPH, které odeslaly zboží do jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského státu, a to v hodnotě dosahující prahu pro vykazování údajů do Intrastatu.

Práh pro vykazování je limit hodnoty odeslaného zboží do jiných členských států nebo přijatého zboží z těchto států. Výše prahů je stanovena na 12 000 000 Kč pro odeslané zboží a na 12 000 000 Kč pro přijaté zboží. Práh pro vykazování se rovná celkovému součtu fakturované hodnoty všeho odeslaného nebo přijatého zboží, o kterém zpravodajská jednotka vykázala údaje do Intrastatu od 1. ledna do 31. prosince každého kalendářního roku.

Příklad 1

Tuzemský ekonomický subjekt (plátce DPH) odeslal v referenčním období do jiného členského státu zboží ve výši 13 mil. Kč, a stává se tak zpravodajskou jednotkou, která dosáhla prahu pro vykazování.

Skutečnost o překročení prahu pro vykazování má ekonomický subjekt (zpravodajská jednotka) povinnost oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu a vyplnit formulář k registraci. Pověření pracovníci na základě této žádosti zpřístupní aplikaci (InstatDesk nebo InstatOnline), prostřednictvím které bude zpravodajská jednotka každý měsíc podávat výkazy Intrastatu.

Existují dvě možné formy vykazování Intrastatu. Kromě elektronické prostřednictvím aplikací InstatDesk nebo InstatOnline je ve vybraných případech možnost využít i formu tzv. papírovou. Touto formou je však možné vyplňovat pouze tzv. jednorázové výkazy.

Jednorázový výkaz je speciální forma vykazování, která je určena pro osoby registrované k DPH, které překročí práh pro vykazování pouze jednorázově. Jedná se o osoby, jejichž předmětem činnosti není žádná obchodní výměna zboží mezi jinými členskými státy, tito plátci provádí jiné podnikatelské činnosti a pohyb zboží je uskutečněn příležitostně a jednorázově.

Výkazy pro Intrastat předávané elektronicky se musí odeslat na servery Celní správy České republiky nejpozději 12. pracovní den měsíce následujícího po referenčním období. Tyto výkazy podané celnímu úřadu je následně zpravodajská jednotka povinna uchovávat ve lhůtě dvou let.

Příklad 2

Česká společnost, plátce DPH, provádí svou činnost – výkopové práce na našem území, a žádné zboží z členských států nepřijímá ani žádné zboží do členských států neodesílá. V září 2020 se rozhodla nakoupit stroje (bagry) ze Slovenska v hodnotě 18 mil. Kč.

Proto v tomto případě společnost, která nepředpokládá další příjem zboží z členských států, podává jednorázový výkaz, kterým splní jednorázovou vykazovací povinnost, a přitom se nestává zpravodajskou jednotkou. Jednorázový výkaz je však možné podat celnímu úřadu pouze jedenkrát za kalendářní rok pro přijaté zboží a jedenkrát za kalendářní rok pro odeslané zboží z nebo do členských států.

V praxi bývají velmi častou chybou případy, kdy zpravodajské jednotky ve výkazech Intrastat vykazují pohyb zboží, který není předmětem vykazování v Intrastatu, nebo naopak pohyb zboží, který je předmětem vykazování ve výkazu Intrastat, neuvedou. Správné vykazování pohybu zboží do výkazu Intrastat je pro zpravodajské jednotky klíčový, jelikož případnou chybu může celní úřad potrestat sankcí.

Při definování předmětu vykazování je na počátku obchodní transakce, na základě které se zboží pohybuje buď z ČR do jiného členského státu, anebo z jiného členského státu do ČR.

Příklad 3

Zpravodajská jednotka nakoupila zboží od rakouského dodavatele, přičemž následně zboží prodá slovenskému koncovému zákazníkovi, a zboží je přepraveno z Rakouska přímo na Slovensko, což je doloženo přepravním dokladem.

Zboží tedy neuskutečnilo pohyb mezi ČR a jiným členským státem, a tím nebyla splněna podmínka pro vykazování dat z této obchodní transakce ve výkazu Intrastat.

Pokud se pohyb zboží uskutečňuje na základě obchodně-právních vztahů, do kterých vstupuje více než jedna česká zpravodajská jednotka, pak pro tyto případy platí pravidlo, že tento pohyb je předmětem vykazování pouze pro tu českou zpravodajskou jednotku, která o tom pohybu současně vykazuje ve svém přiznání k DPH dodání zboží do jiného členského státu.

Příklad 4

Jihlavský výrobce prodává zboží odběrateli do Prahy a pražský kupující následně zboží bezprostředně prodává německému koncovému zákazníkovi. Zboží do Německa odjíždí přímo z Jihlavy, jedná se tedy o pohyb zboží, který začal v tuzemsku a skončil v jiném členském státě. Pohyb zboží je tedy předmětem vykazování v Intrastatu a uvádí ho ve výkazu Intrastat, otázkou však je, který z českých plátců DPH bude tuto obchodní transakci bude uvádět ve výkazu Intrastat.

Dodání zboží do Německa bude uvádět ve svém přiznání k DPH a souhrnném hlášení pražský plátce, který je tedy i povinen odeslání vykázat ve svém výkaze Intrastat, přestože žádné zboží přímo ze svého závodu v Praze neodesílal.

Příklad 5

Česká zpravodajská jednotka prodává zboží švýcarskému zákazníkovi, tedy osobě třetí země. Na základě smlouvy uzavřené se švýcarským kupujícím je toto zboží přepravováno z tuzemska do Polska.

Pohyb zboží začal v ČR a skončil v jiném členském státě, pohyb je předmětem vykazování v Intrastatu bez ohledu na to, že zákazníkem je odběratel třetí země. Podstatné není ani to, jestli osoba, se kterou má tuzemská zpravodajská jednotka uzavřenou smlouvu, je či není registrovaná k DPH.

Výjimkou je případ, kdy by byl zahraniční zákazník registrovaný k DPH v tuzemsku. V takovém případě by se nepovažoval za zahraniční osobu.

Příklad 6

Tuzemská společnost, která je zpravodajskou jednotkou (překročila práh pro vykazování) prodává mimo jiné zboží italskému zákazníkovi, který má i české DIČ (daňové identifikační číslo). Na toto DIČ tuzemský ekonomický subjekt vystavuje faktury.

V tomto případě se jedná o tuzemské plnění a zboží fakturované italskému zákazníku na české DIČ není předmětem vykazování v Intrastatu.

V praxi existuje jediný případ, kdy může služba vstoupit do vykazování v Intrastatu. Jedná se o službu v podobě práce na movitém majetku (ne však opravy), viz následující příklad.

Příklad 7

Slovinský vlastník zboží v hodnotě 200 000 Kč si u tuzemské společnosti (zpravodajské jednotky) objedná práci na svém zboží, a tím nastávají dva pohyby zboží. Prvním pohybem je přijetí zboží z jiného členského státu ke zpracování a druhým pohybem je odeslání tohoto zpracovaného zboží zpět. Tuzemská zpravodajská jednotka vystavuje na základě objednávky fakturu o provedených pracích na movité věci ve výši 70 000 Kč.

Oba dva pohyby jsou předmětem vykazování Intrastatu. Při přijetí zboží vykáže zpravodajská jednotka hodnotu 100 000 Kč. Při odeslání zpracovaného zboží bude zpravodajská jednotka naopak vykazovat v Intrastatu hodnotu zboží navýšenou o provedené práce, tedy ve výši 170 000 Kč.

Pokud se však zboží pohybuje v rámci tuzemska a jiného členského státu z důvodu opravy před a po ní, tak se pohyby tam ani zpět v Intrastatu nevykazují.

Malé zásilky

Specifickou skupinou ve vykazování výkazu v Intrastatu jsou tzv. malé zásilky. Malé zásilky odeslaného nebo přijatého zboží je možné vykazovat do Intrastatu zjednodušeným způsobem. Jedná se o zásilky, jejichž fakturovaná hodnota nepřesahuje 200 EUR.

Za jednu zásilku je považováno zboží dopravované na jednu přepravní listinu (například jedna poštovní zásilka, jedna celokamiónová zásilka atd.). Pokud je hodnota odeslané nebo přijaté zásilky zboží známa pouze v jiné měně, než je EUR, k určení, jedná-li se o malou zásilku s jednoduchým vykazováním údajů do Intrastatu, nebo ne (tzn. pro stanovení hranice 200 EUR), zpravodajská jednotka použije kurz v rámci DPH.

Hodnotu zásilky v jiné měně, než je EUR nebo Kč, je třeba podle kurzu, který zpravodajská jednotka používá v DPH, přepočítat nejdříve na hodnotu v Kč a tu následně na hodnotu v EUR, která se využije pro stanovení, zda se jedná o malou zásilku, či ne. Do výkazu pro Intrastat se jako fakturovaná hodnota samozřejmě uvede hodnota v Kč.

Pokud zpravodajská jednotka zná hodnotu zboží v zásilce pouze v Kč, pro určení, zda se jedná o malou zásilku, musí tuto hodnotu přepočítat na hodnotu v EUR, i když do výkazu pro Intrastat následně uvede jako fakturovanou hodnotu zboží jeho hodnotu v Kč.