Ministerstvo financí letos počítá s růstem HDP o 3,2 %

Ekonomický růst v eurozóně i v Evropské unii v první polovině roku 2018 mírně ubral plyn. Zpomalení odráželo jednorázové faktory, k obratu ve vývoji indikátorů důvěry zatím nedošlo, jelikož fundamentální faktory zůstávají stále příznivé.

Ekonomiky eurozóny mohou využívat uvolněné finanční podmínky, jež snižují náklady financování pro veřejné finance i soukromý sektor. Nízká nezaměstnanost, růst reálných mezd a platů i snižující se zadlužení domácností jsou příslibem pro budoucí spotřebu domácností.

V prvním čtvrtletí 2018 růst reálného hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) mírně zpomalil, když meziročně dosáhl 3,4 %. Rovněž v mezičtvrtletním porovnání (po očištění o sezónní a kalendářní vlivy) nepatrně zvolnil na 0,5 %. Navzdory drobnému zvolnění růstové dynamiky by příznivá ekonomická situace měla přetrvávat i ve druhé polovině roku 2018 a v roce 2019.

Hospodářský výkon by měla nadále táhnout spotřeba domácností odrážející mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti, zvyšující se míře participace a velmi vysokém počtu volných pracovních míst.

Investice by měly být stimulovány nejen pomocí prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, potřebou inovovat technologické vybavení při nerovnováhách na trhu práce, ale i snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce při stále nízkých reálných úrokových sazbách.

Rostoucí nejistoty vně české ekonomiky by se naopak měly negativně projevit na saldu zahraničního obchodu. Predikce reálného růstu HDP se proto mírně snižuje na 3,2 % pro rok 2018 a na 3,1 % pro rok 2019.

Od počátku roku 2017 se meziroční růst spotřebitelských cen až na výjimky pohybuje v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky. Lze očekávat, že vzhledem k proinflačním efektům zvyšování mezd, kladné produkční mezery a nárůstu korunových cen ropy se v této oblasti bude pohybovat i nadále přibližně do poloviny roku 2019. Predikce průměrné míry inflace se mírně zvyšuje na 2,2 % pro rok 2018 a na 2,3 % pro rok následující.

Trh práce se v průběhu roku 2017 dostal do stavu plné zaměstnanosti a nyní již vykazuje symptomy přehřívání. Růst zaměstnanosti od konce roku 2014 setrvale přesahuje hranici 1 % a sezónně očištěná harmonizovaná míra nezaměstnanosti činila v květnu pouhé 2,3 %. Je pravděpodobné, že v letech 2018 a 2019 bude celoroční míra nezaměstnanosti 2,3 %, neboť prostor pro další pokles nezaměstnanosti je již značně omezený.

Dynamický růst české ekonomiky se kladně promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí, které v roce 2017 dosáhlo rekordního přebytku ve výši 1,6 % HDP (strukturální přebytek činil 1,1 % HDP).

Navzdory rychlejšímu růstu výdajů na konečnou spotřebu vlády, především náhrad zaměstnancům, zůstává aktuální predikce přebytku sektoru vládních institucí pro rok 2018 zachována na úrovni 1,5 % HDP. Nárůst spotřeby vládních institucí by měl být kompenzován vyššími daňovými příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení.

Rizikové mezinárodní vztahy

Rizika predikce jsou vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním rizikem je vyhrocování vzájemných obchodních vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Čínou a Evropskou unií na straně druhé. Ačkoliv Česká republika obchoduje převážně s ostatními státy Evropské unie, vzhledem ke značnému zapojení české ekonomiky do mezinárodních řetězců může být dopad zvyšování dovozních cel významný.

V této souvislosti nelze opomenout ani dopady případného odložení investičních rozhodnutí z důvodu vysoké nejistoty či možný přesun výroby do jiných zemí. Prostřednictvím zahraničního obchodu bude mít na českou ekonomiku vliv také podoba budoucího uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií v oblasti volného pohybu zboží a služeb.

Dále by českou ekonomiku mohla ovlivnit případná eskalace problémů italského bankovního sektoru. Pokud jde o vnitřní rizika, to nejvýznamnější představuje nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací, který firmy vnímají jako hlavní bariéru pro zvyšování své produkce. Nerovnováhy na trhu práce vytvářejí v krátkodobém horizontu silný tlak na růst mezd, který má za následek zvyšování jednotkových nákladů práce.

V případě investic pak bude klíčové, zda se podaří obnovit investiční cyklus spojený s programovým obdobím Evropské unie pro roky 2014–2020. V neposlední řadě nezanedbatelné riziko představuje také pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí.

Ukrajinští pracovníci jsou přínosem jak pro zaměstnavatele, tak pro společnost

Více než 2 mld. Kč za rok přitečou státu z přímých a nepřímých daní a odvodů navázaných na zaměstnávání pracovníků zařazených do vládního Režimu Ukrajina. Jen na důchodovém pojištění, z kterého se hradí současné důchody, tak spolu se zaměstnavateli přispívají kolem 1 mld. Kč ročně. Každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento režim, přispěje na jednoho důchodce 440 Kč za rok.

Podle šetření Hospodářské komory ČR (dále jen „HK ČR“), které proběhlo v červenci letošního roku, jsou zaměstnavatelé se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 %), vstřícnost (41 %) a snadnou integraci do pracovního týmu (33 %). Více než dvě pětiny podnikatelů také uvedlo, že zaměstnancům z Ukrajiny zvedlo mzdu, v průměru o 11 %, a to u malých, středních i velkých firem. Výjimkou nebyl ani růst mezd o více než pětinu.

HK ČR za dva roky vyřídila 3 110 žádostí o 17 367 kvalifikovaných pracovníků, v současnosti v ČR prostřednictvím programu pracuje už 13 300 pracovníků. Jen za poslední rok HK ČR vyřídila přes 2 000 žádostí firem o 11 000 zaměstnanců. Zájem firem o pracovníky z Ukrajiny se tak meziročně téměř zdvojnásobil, tento trend bude podle odhadů HK ČR kvůli napjatému trhu práce ještě zesilovat.

Šéf Komory zároveň zdůraznil, že výhodou Režimu Ukrajina je to, že zrychluje přímé zaměstnávání pracovníků, kteří se stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají i na stejných pozicích stejné mzdové podmínky jako Češi. Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů, ani jim neberou práci.

Program zabraňuje nejen tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků apod.

Nicméně v srpnu letošního roku už prvním pracovníkům platnost zaměstnanecké karty vyprší. Ta je vydávána až na dva roky a je vázána na konkrétní pracovní poměr, takže pokud zaměstnanci zanikne pracovní smlouva, ztratí i nárok pobývat na území ČR.

Pokud si v 60denní „ochranné“ lhůtě zaměstnání nenajde, ministerstvo vnitra zaměstnaneckou kartu zruší a vydá výjezdní příkaz, na základě kterého musí cizinec ČR opustit. Není proto pravdivá fáma, že by měl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Nejžádanější jsou techničtí pracovníci

Největší poptávka zaměstnavatelů je právě po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Obrovská poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích.

Největším problém při náboru zaměstnanců je délka celého procesu, na tu si stěžuje 88 % firem. Dalšími problémy je administrativní náročnost režimu a špatná komunikace s českými úřady. Spolupráci s HK ČR v rámci projektu Režim Ukrajina 90 % podnikatelů hodnotí jako výbornou nebo velmi dobrou.

Podnikatelé také ve velké míře projevili zájem o to, aby se HK ČR více angažovala v procesu přijímání ukrajinských zaměstnanců, celkem 64 % firem by mělo zájem o to, aby Komora pomáhala nejen s vyřizováním žádostí firem jako dosud, ale i s vyhledáváním vhodně kvalifikovaných uchazečů na Ukrajině nebo Srbsku a poskytla také uchazečům o zaměstnání administrativní podporu.

Související články:
Daňové a finanční aktuality 1
Daňové a finanční aktuality 2
Daňové a finanční aktuality 4
Daňové a finanční aktuality 5
Daňové a finanční aktuality 6
Daňové a finanční aktuality 7