Pozastavení elektronické evidence tržeb pro všechny do konce roku 2020

Není pochyb, že zákon o evidenci tržeb patří mezi daňové zákony, proto předmětná problematika tzv. elektronické evidence tržeb (dále jen „EET“) tady má své místo.

Jak známo, díky zásahu Ústavního soudu ČR se výrazně odložilo spuštění poslední 3. a 4. vlny EET – pro zbývající podnikatele, kteří neprovozují restaurace, ubytování, maloobchod ani velkoobchod – až na květen 2020. Do toho ovšem přišla složitá situace uplynulých měsíců, a proto byl systém EET pozastaven, a to všem jím dotčeným subjektům, nejen nově příchozím.

Poněkud nepřehledně se tak nestalo novelizací zákona o EET, ale samostatným zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Z jeho dvou paragrafů plyne, že všechny subjekty evidence tržeb nemusejí plnit povinnost evidenční ani umístit příslušné informační oznámení až do ukončení nouzového stavu vyhlášeného 12. března 2020 ani po další tři měsíce. Protože nouzový stav v ČR skončil 17. května 2020, znamená to umrtvení EET pro všechny do 18. srpna 2020.

Jenže… Aktuálně čeká na dořešení poslanci – po vrácení Senátem – vládní novela zmíněného zákona č. 137/2020 Sb., která promíjí elektronickou evidenci tržeb pro všechny subjekty až do konce roku 2020. Přičemž není pochyb, že tento odklad o další téměř čtyři a půl měsíce nakonec dokončí svou legislativní pouť.

Prakticky řečeno nyní nemusí nikdo řešit EET, povinnost elektronické evidence se obnoví, resp. pro nově příchozí 3. a 4. vlnu se rozběhne, až od 1. ledna 2021. Spíše jen teoreticky „hrozí“ přijetí pozměňovacího návrhu senátorů, aby – s výjimkou restauratérů, ubytovatelů, malo/velko obchodníků – byly vlny EET dokončeny až 1. července 2023.

Připomeňme, že od května 2020 přibyla možnost „zvláštního režimu“ EET spočívající převážně v papírové evidenci do bločku samopropisujících číslovaných účtenek poskytnutých finančním úřadem. A poplatník vždy jen jednou za kvartál oznámí souhrnné údaje o evidovaných tržbách. Ovšem o „zvláštní režim“ je nutno individuálně požádat správce daně. Tuto možnost mají jen:

1. OSVČ, neplátci DPH s nejvýše dvěma zaměstnanci, jejichž hotovostní evidované tržby nepřesáhnou za rok 600 000 Kč,
2. právnické osoby poskytující zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a přijímající za ně úhrady od zdravotní pojišťovny.

Prominutí záloh na daně z příjmů splatných 15. června 2020

Většině lidí připadá směšné placení daní na příští rok, jelikož mají zkušenost, že se platí buď při spotřebě (DPH z nákupu), nebo při výplatě mzdy, z níž jim daň z příjmů srazí zaměstnavatel. Ovšem firmy, živnostníci a pronajímatelé (až na výjimky) musejí platit daň i z budoucích, a tedy nejistých příjmů. Sice jde jen o zálohy, ale i na ně je třeba reálných peněz.

Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně – sankčním úrokem z prodlení cca 14 % p.a. Podle § 2 odst. 3 daňového řádu (dále jen „DŘ“) ve vazbě na § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) se totiž „daní“ v širším pojetí rozumí i záloha na daň z příjmů.

Pomineme-li okrajové výjimky (zejména zaměstnance), platí, že tuto zálohu na daň musí zaplatit poplatník, jehož poslední známá daň přesáhla 30 000 Kč. Takže pokud OSVČ/firma měli za rok 2019 daň z příjmů přes 30 000 Kč, musejí zaplatit zálohu na dosud ještě samozřejmě neznámou daň z příjmů za rok 2020 již v rychle se blížícím termínu 15. června 2020.

V souvislosti se současnou situací se ministryně financí rozhodla i v tomto případě využít své pravomoci a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i na další daňové subjekty hromadně prominula aktuálně se blížící zálohy na daň z příjmů splatné do 15. června 2020. Příslušné rozhodnutí vyšlo 24. března 2020 ve Finančním zpravodaji 5/2020; pozor nejde o snížení daně za rok 2020.

Toto plošné prominutí červnové zálohy dopadá pouze na poplatníky daní z příjmů, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. V ostatních případech – např. pokud účtují v tzv. hospodářském roce – nezbývá poplatníkům, než aby individuálně požádali finanční úřad o stanovení záloh jinak nebo o zrušení zálohové povinnosti v roce 2020. Jak obecně umožňuje, bez nutnosti správního poplatku, § 174 odst. 5 DŘ.

Plošné prominutí příslušenství daně

Ve Finančním zpravodaji 4/2020 – vyšel 16. března 2020 – bylo zveřejněno další rozhodnutí ministryně financí o plošném prominutí dvou typů příslušenství obecně jakékoli daně, a to při splnění zadaných podmínek:

„Daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti z důvodů souvisejících s koronavirem:

• alespoň částečně prominut úrok z prodlení – promíjím – pokutu za opožděné tvrzení daně, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení,
• povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky – promíjím – pokutu za opožděné tvrzení daně, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k posečkání/splátkování úhrady daně.“

Tato automatická prominutí dvou typů pokut jsou podmíněna tím, že daňovému subjektu (poplatník či plátce daně) bylo na základě jeho individuální žádosti (zčásti) vyhověno – s ohledem na nynější závažnou situaci. Tímto způsobem lze prominout pokutu za opožděné tvrzení (přiznání/hlášení/vyúčtování) daně i v případě, že příslušný zvláštní daňový zákon individuální prominutí tohoto příslušenství daně nepřipouští.

Účelem těchto úlev je řešení individuálních situací, kdy současné okolnosti materiálně znemožnily daňovému subjektu plnění jeho povinností. A to typicky kvůli onemocnění či karanténě OSVČ, jednatele s. r. o. nebo mzdové účetní.

Toto automatické prominutí se uplatní bez časového omezení a dopadá na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty, u nichž z relevantního důvodu došlo k prominutí úroku z prodlení nebo k posečkání/splátkování daně.

Speciální prominutí příslušenství daně

Zatímco předešlý ministerský pardon se týká obecně všech daní, tak další záplava úlev se váže vždy jen ke konkrétní dani. Ve Finančních zpravodajích 4/2020, 5/2020 a 6/2020 (vyšly 16., 24. a 31. března 2020) byl zveřejněn „bezpočet“ dalších rozhodnutí ministryně financí o speciálním prominutí příslušenství daně:

Poplatníkům daní z příjmů podávajících daňové přiznání se promíjí:

• pokuta za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování „srážkové“ daně za rok 2019, pokud jej ovšem podají sice opožděně, ale nejpozději do 1. července 2020,
• úrok z prodlení a úrok z posečkané částky podle § 157 DŘ daně z příjmů za rok 2019, bude-li uhrazena sice opožděně, ale nejpozději 1. července 2020.

Plátcům DPH se promíjí:

• pokuta za nepodání kontrolního hlášení dle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH, dále jen „ZDPH“, (tj. když jej podal pozdě, ale dříve, než byl vyzván), pokud povinnost k její úhradě vznikla v době od 1. března do 31. července 2020; prakticky jde o druhou pokutu v roce 2019, jelikož úhradu té první již speciálně promíjí § 101j ZDPH,
• pokuta za opožděné přiznání k DPH za období, za které podal pozdě také kontrolní hlášení, pokud byla na žádosti dle § 101k ZDPH prominuta pokuta 10 000 Kč a více za nepodání kontrolního hlášení kvůli koronaviru (zkráceno); důvodem složité formulace je, že zákon neumožňuje individuální prominutí a nelze využít ani plošné prominutí sankce ad výše z titulu prominutí úroku z prodlení kvůli současným komplikacím, jelikož případně plátci nevznikla vlastní daňová povinnost DPH.

Poplatníkům daně z nabytí nemovitých věcí se promíjí:

• pokuta za opožděné podání daňového přiznání, v případě že lhůta k jeho podání marně uplyne v období od 31. března do 31. července 2020, pokud bude podáno do 31. srpna 2020,
• úrok z prodlení a úrok z posečkané (včetně splátkované) částky na dani z nabytí nemovitých věcí (nebo zálohy na ni), pokud lhůta k podání daňového přiznání uplyne v období od 31. března do 31. července 2020, a to za podmínky, že dojde k úhradě daně (nebo zálohy na tuto daň) nejpozději dne 31. srpna 2020,
• aktuálně dodejme, že v řádném legislativním procesu je vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, které by se vztahovalo zpětně na nemovité věci nabyté již v prosinci 2019 a později.

Poplatníkům daně silniční se promíjí:

• úrok z prodlení a úrok z posečkané (včetně splátkované) částky vzniklý na zálohách na daň silniční ve zdaňovacím období roku 2020 splatných do 15. dubna a 15. července, pokud budou uhrazeny do 15. října 2020.

Pro všeobecnou praxi má největší význam první speciální pardon, který fakticky umožňuje podat přiznání k dani z příjmů za rok 2019 všem poplatníků v prodloužené lhůtě do 1. července 2020 a rovněž jej bez sankce v tomto pozdějším termínu uhradit. Účelem je omezit osobní návštěvy finančních úřadů a reagovat na personální nedostatečnost firemních účetních atd.

Je třeba si však uvědomit, že na rozdíl od odkladu pojistného Přehledu OSVČ u zdravotního pojištění (viz Aktuální daňové a pojistné úlevy – 1. díl) zde nejde o posunutí zákonné lhůty pro podání přiznání ani splatnosti daně, ale pouze o prominutí sankcí souvisejících s tímto opožděním.

Což pak může mít neblahou dohru, když poplatník takové přiznání podá a daň uhradí ještě později, např. 2. července, kdy ministerský pardon neplatí a správce daně musí ze zákona vyměřit sankční pokutu za pozdní přiznání i úrok z prodlení zpětně od zákonem daného termínu 2. dubna 2020, resp. počínaje pátým pracovním dnem tolerovaného prodlení podle § 252 DŘ.

Prominutí správních poplatků

Do širší kategorie „daní“ podle § 2 odst. 3 DŘ spadají rovněž poplatky. Což návazně opět opravňuje ministryni financí k jejich promíjení z důvodu aktuální mimořádné události. Z hlediska většinové praxe daňových subjektů stojí za zmínku především plošné prominutí správního poplatku za přijetí žádosti nejpozději 31. července 2020:

1. o prominutí úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení DPH,
2. o povolení posečkání (včetně splátkování) úhrady daně. Přesný text rozhodnutí zájemce najde ve Finančním zpravodaji 4/2020, který vyšel 16. března 2020.

Důvodem prominutí je zpřístupnění příslušných úlev na dani subjektům, jejichž plnění povinností bylo ztíženo současnou situací, ovšem pro zjednodušení administrativy není zapotřebí tuto souvislost nijak prokazovat.

Související článek:
Aktuální daňové a pojistné úlevy – 1. díl