Všechno zlé je k něčemu dobré a také současná – snad už dohasínající – situace přinesla nejen lidská a podnikatelská strádání, ale i několik daňových a pojistných úlev – opatření pro zmírnění hlavně finanční zátěže postižených firem.

Následující stručný přehled daňových a pojistných úlev byl vybrán s ohledem na potřeby běžných drobných, malých až středních podnikatelů. Proto se v něm nedočtete o záplavě dalších nedaňových podpůrných opatření, jako je refundace části mezd zaměstnanců (Antivirus), beztrestné odložení nájemného a splátek úvěrů, možná úhrada poloviny nájemného státem, bezúročné úvěry (Covid), ošetřovné pro OSVČ, nesčetné dotace atd.

A věnovat se nebudeme ani chystané možnosti uplatnění daňové ztráty za krizový rok 2020 zpětně za roky 2019 a 2018 – díky níž se firmám příští rok vrátí část dříve zaplacených daní – protože je na počátku legislativní cesty.

Kompenzační bonus pro OSVČ

Kompenzační bonus pro OSVČ přinesl od 15. dubna 2020 narychlo přijatý zákon o kompenzačním bonusu. Podle původního znění zákona trvalo podporované období od 12. března 2020 (vyhlášení nouzového stavu) do 30. dubna 2020. Přičemž OSVČ mohly svůj finanční úřad požádat o kompenzační bonus 500 Kč za každý kalendářní den tohoto bonusové období.

Stěžejní podmínkou bylo, že alespoň v jednom dni příslušného kalendářního měsíce nemohly vykonávat svou podnikatelskou činnost zcela/zčásti „nad míru obvyklou“ v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření. Což „prokazovaly“ jednoduše svým čestným prohlášením. Vyloučeny byly OSVČ, které jsou současně zaměstnanci účastnícími se nemocenského pojištění, protože na ty a priori obvykle pamatuje jiné vládní opatření formou náhrady ušlé mzdy/platu.

Tímto prvním bonusovým obdobím se zabýval příspěvek Kompenzační bonus pro OSVČ. Z něhož si jen stručně připomeňme dvě stěžejní skutečnosti. Kompenzační bonus je osvobozen od daně z příjmů – a proto návazně také od pojistného OSVČ – podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

A zadruhé, že o tento kompenzační bonus musí OSVČ požádat finanční úřad do 29. června 2020. Ideálně formou žádosti visící na webu Finanční správy. Jednostránkový tiskopis lze stáhnout do počítače, vytisknout, vyplnit a podat nebo formou webové aplikace pohodlně vyplnit na počítači online a poslat jednoduše například e-mailem.

Doba je však hektická a plodná na další daňové úlevy a pobídky. V mezidobí tak již zákonodárci stihli schválit novelu zákona o kompenzačním bonusu, změnový předpis má číslo 234/2020 Sb. a je účinný od 8. května 2020. Novela přinesla dvě, potenciálně tři rozšíření kompenzačního bonusu pro OSVČ:

• Nově již není překážkou souběžné zaměstnání OSVČ v pedagogické činnosti. Je ale otázkou právního výkladu, jak široce/úzce bude posléze vymezeno nekolidující (nepřekážející) „pedagogické zaměstnání“.
• Původní podporované období (12. března až 30. dubna 2020) se označuje za první bonusové, protože přibylo druhé bonusové období trvající od 1. května do 8. června 2020; věcné podmínky zůstaly prakticky beze změny.
• Zatím nejisté je třetí bonusové období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření omezující výkon samostatné výdělečné činnosti.

Kompenzační bonus pro společníky s. r. o.

Dne 28. května Poslanecká sněmovna podruhé podpořila vládní návrh novely zákona o kompenzačním bonusu. Přehlasovala tím senátní vratku a odmítla pozměňovací návrh Senátu, který žádal změnu financování podpory tak, aby byla vyplácena jako příspěvek fyzické osobě pouze ze státního rozpočtu. (pozn.: aktualizovala Redakce)

Po vzoru bonusu pro poškozené OSVČ uvedeného výše půjde o obdobnou přímou finanční podporu formou kompenzačního bonusu 500 Kč denně pro společníky s. r. o., jejichž podnikání se totiž v praxi často materiálně příliš neliší od podnikání OSVČ. A to za stejné první a druhé (případně třetí) bonusové období od 12. března do 8. června (případně 31. srpna) 2020, maximálně tedy půjde žádat o 44 500 Kč.

Rozsah a podmínky této podpory se hodně měnily a možná se ještě dále upraví. Původní vládní návrh se týkal jen s. r. o. s jedním společníkem, bez zaměstnanců a ročním obratem alespoň 80 000 Kč. Pak si ovšem tvůrci uvědomili, že společníky malých s. r. o. bývají často manželé, takže vzali na milost i firmy se dvěma společníky. Načež si někdo vzpomněl i na rodinné firmy s více majiteli, u nichž proto nemá platit omezení dvěma společníky, a byla zrušena rovněž podmínka, že s. r. o. nemá zaměstnance.

V mezičase ale přišlo také zpřísnění týkající se minimálního obratu za rok 2019, který musí činit alespoň 180 000 Kč, a žadatelem musí být daňový rezident ČR; případně nerezident ČR splňující dodatečné podmínky dle § 35ba odst. 2 ZDP (je rezident jiného státu EU či EHP a ze zdrojů u nás má alespoň 90 % celosvětových zdanitelných příjmů).

Z legislativního hlediska je největší změnou, že zatímco původně měla společníkům plynout podpora 500 Kč denně na základě nařízení vlády, nově bude praktičtěji začleněna formou novely do výše zmíněného zákona o kompenzačním bonusu. Jak bylo výše zmíněno, překážkou nároku na kompenzační bonus je zejména to, že žadatel je souběžně zaměstnancem podléhajícím nemocenskému pojištění – což platí jak pro bonus OSVČ (výše ad 1), tak pro bonus společníků s. r. o.

Naštěstí si legislativci uvědomil hojnou praxi malých s. r. o., jejichž společníci ve své s. r. o. mívají také pracovní smlouvu na jinou (odbornou) činnost. Přičemž na takového zaměstnance, který je také společníkem s. r. o. nelze nárokovat náhradu (části) mzdy z vládního programu „Antivirus“. Proto nebude překážkou pro bonus společníka v s. r. o. jeho zaměstnání – podléhající nemocenskému pojištění – v dotyčné s. r. o. ani výše zmíněná pedagogická činnost.

Je-li žadatel společníkem ve více firmách s. r. o., má nárok na bonus jen jednou. Rovněž je pamatováno na zábranu duplicitního čerpání bonusu jednou fyzickou osobou – poprvé v roli samostatně podnikající OSVČ a podruhé v roli společníka s. r. o.

Pokud nedávno vzniklá s. r. o. nesplní podmínku obratu 180 000 Kč za rok 2019, musí být u ní alespoň důvodný předpoklad, že jej dosáhne za své první zdaňovací období. Daná firma musí být daňovým rezidentem ČR, EU nebo EHP, přičemž samotný žadatel o bonus – což je zásadně společník, nikoli s. r. o. – musel být ke dni 12. března 2020 aktivním společníkem, jehož majetkový podíl není představován tzv. kmenovým listem (volně převoditelný cenný papír).

Nárok nemají společníci, jejichž s. r. o. byla v bonusovém období v úpadku, v likvidaci nebo nespolehlivým plátcem DPH (nespolehlivou osobou). Žadatelé o kompenzační bonus z řad společníků vyplní stejně jako OSVČ jednoduchý formulář ad výše, doplní bankovní účet v Kč, identifikaci s. r. o. a odešlou na finanční úřad. Učinit tak mohou rovněž e-mailem s naskenovanou žádostí doplněnou vlastnoručním podpisem.

Nárok na vyplacení bonusu vzniká podepsáním čestného prohlášení, že v každém kalendářním měsíci, za které je bonus požadován, nastal alespoň jeden den, kdy činnost žadatele nemohla být z důvodu stávající situace či krizových opatření vykonávána „nad míru obvyklou“. Například kvůli nutnosti uzavření či omezení provozovny, karantény nebo péče o dítě žadatele anebo jeho zaměstnance, pro omezení poptávky po jeho produktech nebo naopak nedostatek potřebných vstupů.

Úlevy na pojistném na sociální pojištění OSVČ

Jak si dále upřesníme v dalším díle tohoto článku, může OSVČ bez sankce (a bez žádosti) podat přiznání k dani z příjmů za rok 2019 v prodloužené lhůtě až do 1. července 2020. Nicméně zákonným termínem pro toto daňové přiznání OSVČ zůstal 1. duben 2020, pokud nevyužijí služeb poradce ani nemají povinný audit účetní závěrky.

Přičemž v souladu s § 15 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se nezměnila povinnost OSVČ podat okresní správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 nejpozději do jednoho měsíce ode dne zákonné povinnosti podat daňové přiznání, tedy do pondělí 4. května 2020.

Ovšem na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a také České správy sociálního zabezpečení se dočteme blíže nezdůvodněné paušální prodloužení pro podání pojistného Přehledu za rok 2019.:

• „V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se OSVČ umožňuje podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 také v delším termínu bez sankcí, do 3. 8. 2020.
• Aby však byla sankce za pozdní podání Přehledu prominuta, je nutné do 3. 8. 2020 jak tento Přehled podat, tak současně také do 3. 8. 2020 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z Přehledu vyčíslen.“

Legislativně čistší řešení se týká půlročního prominutí placení záloh na pojistné na sociální pojištění OSVČ od března do srpna 2020, které přinesl speciální zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na „sociální pojištění“ v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.:

• „OSVČ nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020.“

Všechny OSVČ vykonávající hlavní či vedlejší výdělečnou činnost, proto nemusejí od března do srpna 2020 platit zálohy na důchodové pojištění. Pokud přesto uhradí některou z těchto záloh, bude použita na úhradu případných splatných závazků vůči správě sociálního zabezpečení a poté záloh na pojistné OSVČ na září až prosinec 2020.

Přičemž vůbec nezáleží na výši těchto záloh, a jelikož se jedná o prominutí jejich placení stanovené zákonem, není třeba o tuto úlevu individuálně žádat, uplatní se automaticky u všech OSVČ.

Podstatné je, že nejde jen o půlroční odložení splatnosti záloh na sociální pojistné, ale zmíněný zákon efektivně snižuje všem OSVČ toto pojistné za rok 2020 za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březen až srpen samostatná výdělečná činnost, o částku odpovídající aktuální minimální výši záloh na pojistné.

Což znamená v případě OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku 2 544 Kč a OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 1 018 Kč.

Pro účely důchodového pojištění se prominuté zálohy na pojistné za březen až srpen 2020 považují za zaplacené, díky tomu se toto podporované období považuje u OSVČ za dobu důchodového pojištění.

A současně aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se bude takové OSVČ posléze počítat procentní výměra důchodů, zákon stanoví, že ono půlroční období, po které nebyly (ani nemusely být) placeny zálohy na pojistné (tj. za březen až srpen 2020), se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví důchod, považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu.

Úlevy na pojistném na zdravotní pojištění OSVČ

Obdobná úleva platí také pro povinné pojistné OSVČ na zdravotní pojištění, kde byl zvolen vhodnější způsob vložení přechodného ustanovení § 28c pro rok 2020 do zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tuto novelizaci přinesl zákon č. 134/2020 Sb., který ve stručnosti uvádí následující:

1. Lhůta pro podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 se odkládá na 3. srpna 2020.
2. Tím pádem se odkládá rovněž splatnost doplatku pojistného za rok 2019 – do osmi dnů po jeho podání.
3. Případné sankční penále OSVČ za období březen až srpen 2020 vzniká nejdříve od 22. září 2020.
4. Zálohu na pojistné v minimální zákonné výši 2 352 Kč za březen až srpen 2020 OSVČ neplatí.
5. Rozdíl mezi vyšší vypočtenou zálohou a její minimální výší za období ad 4 lze doplatit až do osmi dnů po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020.
6. Případná platba zálohy na pojistné za březen 2020 se považuje za zálohu za měsíc září 2020.

Prakticky řečeno jsou plošně všem OSVČ odpuštěny zálohy na pojistné na zdravotní pojištění za březen až srpen 2020 až ve výši minimálního zákonného pojistného platného pro tento rok, tj. 2 352 Kč měsíčně. Komu z Přehledu za rok 2018, resp. 2019 vyšly měsíční zálohy vyšší, také nemusí až do srpna 2020 nic platit zdravotní pojišťovně a souhrn nadminimálních částek může doplatit naráz až při podání Přehledu za rok 2020.

Přičemž komu se i v dnešní situaci docela daří, může standardně platit zálohy za březen až srpen, díky čemuž bude mít pak nižší doplatek. Každá OSVČ za rok 2020 ušetří na zdravotním pojistném odpuštěnou částku 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, resp. nižší vypočtené pojistné, pokud se jí netýká zákonné minimum.

Ovšem žádné prominutí ani části pojistného na zdravotní pojištění se netýká tzv. osob bez zdanitelných příjmů (nejde o zaměstnance, OSVČ, ani „státního pojištěnce“), zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Nicméně i v jejich případě se u případně opožděných plateb pojistného za březen až srpen nebude až do 21. září 2020 vymáhat sankční penále. A zaměstnavatelé celý rok 2020 musejí podávat měsíční pojistné přehledy v obvyklých lhůtách do 20. dne následujícího měsíce.

Snížení penále za opožděné pojistné na sociální pojištění zaměstnavatele

Upozorňuji, že se jedná opět zatím (k 19. 5.) ještě o legislativní návrh čekající na posouzení Senátem, coby Sněmovní tisk č. 860. Zdůrazněme, že rozhodně nejde o prominutí povinného pojistného, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel ze svého navíc nad rámec jejich hrubé mzdy.

Což za všechny zaměstnavatele v Česku představuje ohromný balík peněz, je třeba si totiž uvědomit, že číselně se jedná téměř o čtvrtinu hrubých mezd. Přesně činí sazba tohoto pojistného 24,8 %, jak stanoví § 8 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

V čemž tedy spočívá vládní úleva? V kratším biči trestajícím opožděné úhrady – a to pouze u tohoto – pojistného, navíc jen při splnění několika podmínek. Prakticky řečeno, zaměstnavatelé si mohou tyto značné částky pojistného – za měsíce květen až červenec 2020 – dočasně ponechat pro interní potřeby a uhradit je správě sociálního zabezpečení opožděně do 20. října 2020.

Přičemž se nemusí obávat obvyklé povinné sankce – penále za pozdní platbu pojistného – v obvyklé zákonné výši 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, nýbrž v mírnější jen pětinové výši 0,01 % denně z dlužné částky.

Pro ilustraci, při pojistném ve výši 100 000 Kč činí obvyklé penále 50 Kč denně, zatímco díky chystanému zákonnému opatření to bude jen 10 Kč. A navíc, jestliže toto snížené penále za celé podporované období nepřesáhne 1 000 Kč, nemusí se platit.

O tuto 80% úlevu na časové sankci zaměstnavatelé nemusí žádat, stačí, když využijí možnosti pozdější úhrady pojistného na sociální pojištění jimi hrazeného – nebo jen zčásti, případně po kratší dobu. Podmínkou ovšem je, že za květen až červenec odvedli druhou složku pojistného na sociální pojištění hrazenou zaměstnanci (srážkou ze mzdy) v běžné zákonné lhůtě do 20. dne dalšího měsíce ve správné (plné) výši 6,5 % mzdy.

Související články:
Aktuální daňové a pojistné úlevy – 2. díl
Kompenzační bonus pro OSVČ