Jestliže se fyzická osoba (dále jen „FO“) rozhodne podnikat, nejdříve si opatří podnikatelské oprávnění a s jeho prvním vyřízením získá identifikační číslo podnikatele, tzv. IČ.

Až do konce roku 2023 platilo, že o zahájení podnikání fyzické osoby se musely vždy povinně „dozvědět“ tři instituce:

• finanční úřad (příslušný podle bydliště),
• okresní správa sociálního zabezpečení, nově od roku 2024 tzv. územní správa sociálního zabezpečení (příslušná podle trvalého pobytu) a
• zdravotní pojišťovna fyzické osoby.

Důvody jsou zřejmé – fyzická osoba se rozhoduje pro podnikání, aby jeho prostřednictvím vydělávala, získávala nové příjmy (zisky) a ty jako nové přírůstky majetku jsou „v hledáčku“ vždy třech daňových či odvodových povinností:

• daně z příjmů, jejímž správcem za stát je finanční úřad,
• pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „SP“), jehož správcem za stát je územní (dříve okresní) správa sociálního zabezpečení a
• pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“), jehož správcem je zdravotní pojišťovna, u níž je fyzická osoba registrována.

Od 1. 1. 2024 byla fyzickým osobám (začínajícím podnikatelům) v rámci tzv. konsolidačního balíčku zrušena povinnost registrovat se k dani z příjmů fyzických osob. Nově začínající podnikatel v roce 2024 již tak nepodává přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob na místně příslušný (podle svého bydliště) finanční úřad, a pokud se neregistruje k jiným daním, např. k dani z přidané hodnoty, nebude jí nově ani přiděleno daňové identifikační číslo, tzv. DIČ.

Pro stávající podnikatele – FO registrované k dani z příjmů fyzických osob před 1. 1. 2024, to znamená zrušení registrace k této dani ze zákona, fyzická osoba v tomto směru nemusí nic podnikat, nemusí rušit registraci k této dani a ani finanční úřad jako správce daně nevydával žádná rozhodnutí o zrušení registrace. Jestliže byl podnikatel před 1. 1. 2024 registrován pouze k této dani, dani z příjmů fyzických osob, došlo od 1. 1. 2024 také k automatickému zrušení DIČ podnikatele. Informace k této záležitosti jsou k dispozici na webu Finanční správy.

Fyzické osobě zahajující podnikání v roce 2024 tak zůstává povinnost oznámit tuto skutečnost vždy již jenom dvěma institucím:

• územní (dříve okresní) správě sociálního zabezpečení a
• své zdravotní pojišťovně.

Následující tabulka uvádí lhůty, ve kterých tak podnikatel musí učinit, a možnou formu tohoto oznámení.

Tab. 1: Lhůty pro povinné oznámení o zahájení podnikání fyzické osoby
 

Jak je patrné z tabulky 1, lhůty pro registraci či přihlášení na příslušných úřadech jsou poměrně krátké.

Na portálu České správy sociálního zabezpečení je k dispozici elektronický formulář Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti k vyplnění a následnému vytištění, nebo i k přímému elektronickému odeslání, k čemuž stačí přístup do datové schránky podnikatele – FO (každý podnikatel má ze zákona k dispozici), či využití Identity občana, například bankovní identity (internetového bankovnictví).

Zdravotní pojišťovny informují na svých webových stránkách, jakým způsobem může podnikatel (FO) činit toto oznámení formou listinného nebo elektronického podání.

Jediným případem, kdy začínají podnikatel (FO) nemusí oznamovat zahájení podnikání (obdržení IČ) územní správě sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovně, je situace, kdy se podnikatel rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, což musí učinit (pokud o tento režim má zájem) nejpozději v den zahájení podnikání, tedy okamžitě, a to formou podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu finančnímu úřadu. Pokud tuto lhůtu zmešká, může do režimu paušální daně nejdříve vstoupit od následujícího kalendářního roku.

Povinnostem podnikatele vstupujícího při zahájení podnikání do režimu paušální daně se věnuje článek Paušální daň v roce 2024 pro podnikatele FO.

Jednotný registrační formulář – zjednodušený postup pro živnostníky

Fyzické osoby, jejichž oborem podnikání je živnost, mohou při zahájení podnikání využít zjednodušený postup a vyřídit Oznámení o zahájení samostatné (podnikatelské) činnosti pro územní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu prostřednictvím Jednotného registračního formuláře („JRF“), který vyplňují zpravidla osobně, ovšem lze vyřídit i elektronicky, na živnostenském úřadě při registraci fyzické osoby jako živnostníka. Stejně tak lze tímto způsobem vyřídit Oznámení o vstupu do paušálního režimu, jak bylo uvedeno v předchozím odstavci.

Oznámením o zahájení podnikatelské (samostatné) činnosti je deklarován vstup fyzické osoby jako osoby samostatně výdělečně činné (tzv. OSVČ):

• do systému důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti, přičemž tohoto systému se za splněných podmínek musí podnikatel jako OSVČ účastnit povinně; účast podnikatele na těchto systémech má dopad na jeho případné budoucí nároky na dávky z těchto systémů – starobní či invalidní důchod, podporu v nezaměstnanosti apod.,
• popř. do systému nemocenského pojištění OSVČ, přičemž účast v tomto systému fyzické osoby jako OSVČ je vždy dobrovolná; OSVČ se v případě zájmu přihlásí do systému vyplněním přihlášky k účasti na nemocenském pojištění OSVČ buď v rámci Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti, popř. kdykoliv později; účast na tomto systému má dopad na možnost čerpání a výši dávek ze systému nemocenského pojištění (nemocenská, ošetřovné, mateřská apod.), a
• do systému veřejného zdravotního pojištění.

V dalším textu předpokládáme, že podnikatel (FO) se nechce účastnit systému nemocenského pojištění OSVČ. Máme zde skutečně na mysli nemocenské pojištění OSVČ, fyzická osoba může být současně zaměstnána a účastna systému nemocenského pojištění jako zaměstnanec a v případě pojistné události (nemoc, potřeba ošetřování člena rodiny, narození dítěte apod.) může čerpat dávky ze systému nemocenského pojištění, kterého je účastna jako zaměstnanec.

Podnikatele (FO) se tak týká systém důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti, které dále budeme označovat souhrnně jako systém sociálního zabezpečení OSVČ a systém veřejného zdravotního pojištění OSVČ.

A zde je velmi důležité, zda podnikatel vykonává podnikání z hlediska těchto systémů jako činnost hlavní či jako činnost vedlejší. To zásadním způsobem může ovlivnit odvodové povinnosti podnikatele z hlediska pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „SP“ nebo „SP OSVČ“) a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“ nebo „ZP OSVČ“).

Platí pravidlo, že pokud u podnikatele není splněn některý z důvodů pro činnost vedlejší, vykonává podnikání v režimu činnosti hlavní. Následující tabulka 2 obsahuje stručný přehled typických důvodů pro vedlejší činnost jak z pohledu SP, tak z pohledu ZP.

Zde ještě doplňující informace: Právní úprava systému sociálního zabezpečení používá a definuje pojmy činnost hlavní a činnost vedlejší. Právní úprava systému veřejného zdravotního pojištění pracuje s pojmem osoby, pro něž neplatí minimální vyměřovací základ. Tato kategorie osob je v tomto článku pro přehlednost podřazena kategorii vedlejší činnosti.

Tab. 2: Typické důvody pro vedlejší činnost v systémech SP a ZP u podnikatelů (OSVČ)
 

Výše uvedená tabulka 2 obsahuje typické důvody, které, pokud platí současně při výkonu podnikatelské činnosti, mají za následek, že je podnikání vnímáno jako vedlejší činnost fyzické osoby, že právě tou „hlavní činností“ či „hlavní situací“ fyzické osoby je důvod uvedený v tabulce 2.

V následujícím textu si důvody pro vedlejší činnost podnikatele – FO (OSVČ) blíže rozebereme:

• Zaměstnání – aby zaměstnání bylo důvodem pro vedlejší činnost podnikatele, musí jít o takovou situaci, kdy je z odměny (mzdy, platu) ze zaměstnání odváděno SP a ZP. Pro účely ZP podnikatele navíc musí být splněna podmínka, že v zaměstnání je odváděno ZP z odměny (mzdy, platu) zaměstnance alespoň z minimální mzdy.
• Studium – je důvodem pro vedlejší podnikatelskou činnost u podnikatele do 26. roku věku, jestliže současně studuje na střední či vysoké škole v prezenční (denní) formě studia. V případě ZP je důvodem pro vedlejší činnost vždy i studium na vysoké škole v kombinované, dálkové či distanční formě studia.
• Péče o dítě do 4 let věku (dříve pobírání rodičovského příspěvku) apod. – je-li podnikatelem osoba, která současně osobně pečuje o dítě do 4 let věku, pak je také splněna podmínka podnikání jako vedlejší činnosti. Do konce roku 2023 bylo v tomto případě podmínkou vedlejší činnosti pobírání rodičovského příspěvku, což je dávka státní sociální podpory při péči o dítě do maximálně 4 let jeho věku, která ovšem může být vyčerpána před dosažením 4. roku věku dítěte. Touto změnou v zákoně bylo docíleno toho, že situace všech podnikatelů pečujících o dítě do 4 let věku je z hlediska posuzování vedlejší činnosti sjednocena.

• Péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby – jestliže podnikatel pečuje souběžně s výkonem podnikání o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, a to ve stupni závislosti II, III, IV (středně těžká, těžká a úplná závislost) a jedná se o osoby blízké (např. péče dcery o nemocnou maminku), nebo o osoby, které spolu žijí ve společné domácnosti (pečující člověk není příbuzný nemocného člověka, ale žije s ním v domácnosti a pečuje o něho), pak je splněn důvod pro výkon podnikání jako vedlejší činnosti. Pokud je závislou osobou na péči jiné osoby dítě do 10 let věku, pak už při lehké závislosti (stupeň I) je souběžný výkon podnikání pečující osoby považován za vedlejší činnost.
• Starobní, invalidní důchod – podnikatel, který má nárok na výplatu invalidního důchodu, nebo mu je přiznán starobní důchod, má opět splněn důvod pro výkon podnikání jako vedlejší činnosti. Pro účely ZP podnikatele stačí, aby podnikatel dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod, a už je v režimu vedlejší činnosti, i když mu z důvodu nesplnění dalších podmínek starobní důchod přiznán nebyl.
• Celodenní osobní péče o nezletilé děti (7, 15 let) – zde se jedná o důvod pro výkon podnikání v režimu vedlejší činnosti jen pro účely ZP podnikatele. Je to situace, kdy podnikatel celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka této péče je splněna, jestliže děti předškolního věku navštěvují předškolní zařízení nejvýše 4 hodiny denně, jestliže děti školou povinné (základní škola) se účastní povinné výuky, ale nenavštěvují školní družinu. Jestliže jsou děti školou povinné umístěné v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, pak důvod pro výkon podnikání jako vedlejší činnosti také není splněn. Výkon podnikatelské činnosti se za těchto podmínek předpokládá právě v období, kdy děti jsou ve škole nebo školce a podnikatel se může věnovat podnikání.  

Proč je důležité z hlediska systémů SP a ZP rozdělení na činnost hlavní a vedlejší?

Podnikatel vykonávající podnikání jako činnost hlavní musí hned od počátku zahájení podnikání platit měsíčně zálohy do systémů SP a ZP ve státem stanovené minimální výši, která je závislá na administrativně stanovované průměrné mzdě v ČR.

V případě výkonu podnikání jako činnosti vedlejší podnikatel v kalendářním roce zahájení podnikatelské činnosti zálohy do systému SP a ZP platit nemusí.

Konečné odvodové povinnosti z titulu SP a ZP podnikatele se vždy stanovují za daný kalendářní rok po jeho skončení a jsou primárně závislé na ekonomických výsledcích podnikaní za daný kalendářní rok.

Pokud by výsledné odvodové povinnosti z titulu SP a ZP podnikatele za sledovaný kalendářní rok kalkulované na základě ekonomických výsledků podnikání (ovlivněných samozřejmě i způsobem ekonomické evidence této činnosti – daňová evidence, výdaje uplatňované paušálem apod.) za daný rok „klesaly“ pod zákonem stanovená minima, musí podnikatel v režimu hlavní činnosti odvést SP a ZP z těchto zákonných minim, tedy ve výši vyšší, než odpovídá jejich ekonomickým výsledkům z podnikání.

V situaci podnikatele v režimu činnosti vedlejší výše uvedené „dorovnání do minim“ SP a ZP podnikatel neplatí.

Z hlediska výše pojistných odvodů podnikatele na SP a ZP a dalších povinností (platby záloh) je pro podnikatele „levnější“ vykonávat podnikání v režimu vedlejší činnosti. Proto platí, že pokud podnikatel neoznámí a případně nedoloží důvody pro to, že vykonává podnikání v režimu vedlejší činnosti, je příslušnou správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou považován za podnikatele v režimu činnosti hlavní. Je tedy v zájmu podnikatele, aby podmínky pro vedlejší činnost (za předpokladu, že je splňuje) doložil oběma institucím – správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně.

Splnění podmínek pro vedlejší činnost se sleduje s přesností na kalendářní měsíce, tzn.:

• podnikatel může být v některých měsících kalendářního roku považován za podnikatele v režimu hlavní činnosti a v jiných v režimu vedlejší činnosti,
• jestliže je podnikatel v režimu hlavní činnosti jen po část kalendářního roku, pak se i zákonné minimum (roční), ze kterého se SP a ZP musí povinně odvést, poměrně krátí,
• pozor na kalendářní měsíce, v jejichž průběhu se mění režim podnikání z činnosti hlavní na vedlejší či naopak. V těchto „zlomových“ měsících se rozchází přístup právních předpisů pro SP s právními předpisy pro ZP, tzn. z hlediska SP platí, že ve zlomovém měsíci (kdy se potká hlavní činnost s vedlejší) je za celý měsíc činnost podnikatele považována za vedlejší, zatímco pro účely ZP za činnost hlavní.

Prokazování důvodů pro vedlejší činnost

Územní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny si splnění podmínek pro vedlejší činnost ověřují, ne vše je ale třeba oběma institucím dokládat, pokud si mohou příslušné důvody pro vedlejší činnost zjistit z jiných zdrojů (z „informačního systému státu“):

• Například údaje o případném současném zaměstnání podnikatele mají prostřednictvím rodného čísla k dispozici. Každý zaměstnavatel musí přihlásit své zaměstnance při jejich nástupu do zaměstnání do systémů SP a ZP, pokud mají takové parametry pracovněprávního vztahu, jež účast zaměstnanců na SP a ZP zakládají.
• Stejně tak územní správy sociálního zabezpečení mají k dispozici informace, zda podnikatel pobírá starobní či invalidní důchod. Dokládat budou pouze osoby, jimž tyto dávky plynou ze zahraničí.
• Co je třeba doložit, je potvrzení o studiu, jestliže je podnikatel zároveň studentem ve smyslu právních předpisů pro SP a ZP.
• Stejně tak se dokládá péče o osobu závislou na péči jiné osoby.
• Osobní péče o dítě do 4 let věku se dokládá čestným prohlášením.
• Čerpání peněžité pomoci v mateřství se územní správě sociálního zabezpečení dokládá jen, pokud plyne ze zahraničí.
• Celodenní osobní péče o nezletilé děti (poslední řádek v tabulce 2) je důvodem pro vedlejší činnost jen v případě systému ZP a dokládá se zdravotní pojišťovně čestným prohlášením.

Podnikatel se tedy podle své osobní situace přihlásí do systému sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) v režimu hlavní nebo vedlejší činnosti. V případě, že v průběhu podnikání se jeho situace pro účely posuzování hlavní a vedlejší činnosti změní, oznamuje změny územní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně zejména v situaci, kdy „přechází“ z vedlejší činnosti do hlavní.

Jak je vidět z výše uvedeného, posuzování, zda je podnikatel z hlediska systémů SP a ZP v režimu hlavní nebo vedlejší činnosti, nemusí být jednoduché a také se předpisy pro SP a ZP podnikatele při stanovování podmínek vedlejší činnosti v některých případech rozcházejí.

Proto lze jednoznačně doporučit případnou konzultaci konkrétní situace podnikatele, zda bude jeho výkon podnikání činností hlavní nebo vedlejší, s pracovníky územní správy sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny. Může se stát, že podnikatel z hlediska systému SP bude v režimu činnosti hlavní a z hlediska systému ZP v režimu činnosti vedlejší.

Následující tabulka 3 uvádí povinné měsíční platby podnikatele – fyzické osoby, jenž zahájí podnikání v roce 2024.

Tab. 3: Měsíční povinné platby podnikatele v roce zahájení podnikání 2024
 

Podnikatel v režimu hlavní činnosti jak z pohledu SP, tak ZP od prvního kalendářního měsíce zahájení podnikání v roce 2023 povinně měsíčně platí 6 178 Kč, ale to jen za podmínky, že dosud nepodnikal, nebo výkon podnikatelské (samostatné) činnosti naposledy ukončil před více jak 20 lety. Za této situace se totiž měsíční záloha na SP začínajícího podnikatele odvíjí od ¼ průměrné mzdy vyhlášené pro rok 2024, která činí 43 967 Kč.

Při použití sazby SP ve výši 29,2 % pak vychází: 0,292 × 0,25 × 43 967 = 3 210 Kč.

Jestliže zahájí v roce 2024 podnikání fyzická osoba, která již v minulosti podnikala, od posledního ukončení podnikání uplynulo méně jak 20 let a podnikání pro ni představuje hlavní činnost, pak výše měsíční zálohy na SP OSVČ se bude odvíjet od 30 % průměrné mzdy platné pro rok 2024,
tedy: 0,292 × 0,3 × 43 967 = 3 852 Kč.

Minimální měsíční záloha na ZP podnikatele zahajujícího podnikání v roce 2024 vychází z 50 % průměrné mzdy platné pro rok 2024, tedy: 0,135 × 0,5 × 43 967 = 2 968 Kč.

Minimální měsíční odvody podnikatele opětovně zahajujícího podnikání v roce 2024 tak činí 6 820 Kč (SP: 3 852 Kč a ZP: 2 968 Kč).

Tab. 4: Měsíční povinné platby podnikatele při opětovném zahájení podnikání v roce 2024