Drobní živnostníci dávají přednost daňové evidenci, u které si zaznamenávají jen příjmy a výdaje. Hlavním důvodem je menší časová náročnost oproti vedení účetnictví. Pojďme si nejprve přiblížit pojmy – daňová evidence a (podvojné) účetnictví. Mnoho podnikatelů, zejména těch začínajících, v tom pořád nemá jasno.

V článku si zodpovíme následující otázky:

• Kdo má povinnost vést účetnictví?
• Co je daňová evidence?
• Jak vést daňovou evidenci?
• Co jsou paušální výdaje?
• Co je účetnictví?
• Jaké jsou hlavní rozdíly mezi účetnictvím a daňovou evidencí?

Kdo má povinnost vést účetnictví?

Podle zákona o účetnictví mají povinnost vést účetnictví všechny osoby zapsané v obchodním rejstříku, tedy většinou právnické osoby. Povinnost se ale týká rovněž podnikatelů samostatně výdělečně činných (OSVČ), jejichž obrat za předchozí rok dosáhne částky větší než 25 milionů korun.

U fyzických osob vzniká povinnost vedení účetnictví od prvního dne účetního období, které následuje po roce (kalendářním), v němž se stal živnostník účetní jednotkou. Například pokud OSVČ přesáhne obrat 25 milionů korun v roce 2022, účetní jednotkou se stává od 1. 1. 2023.

Dále má povinnost vedení účetnictví fyzická osoba, která je zapsaná do obchodního rejstříku. Taková situace může nastat v případě, že výše příjmů nebo výdajů dosáhne částky 120 milionů korun po dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, anebo při provozování živnosti průmyslovým způsobem. Poslední variantou je, že se nechá podnikatel zapsat do obchodního rejstříku dobrovolně, a tedy se stává účetní jednotkou dnem zápisu.

Povinnost vzniká i za situace, kdy figurujete ve společnosti, kde alespoň jeden ze společníků vede účetnictví.

Pozor, fyzická osoba, která se stane účetní jednotkou, je povinná vést účetnictví minimálně po dobu 5 let.

Co je daňová evidence?

Vedení daňové evidence upravuje zákon o daních z příjmů. Hlavním účelem daňové evidence je stanovení základu daně. Jsou v ní obsaženy informace o příjmech a výdajích, ale také o majetku, pohledávkách a závazcích.

V průběhu zdaňovacího období k výdaji nebo příjmu dochází v den jejich úhrady. Výdaje a příjmy tedy přímo souvisí s peněžními toky. Například k příjmu dojde při úhradě faktury za zboží či služby, při úhradě faktury za nakoupené služby se daná částka označuje jako výdaj.

Základ daně pro účely daňového přiznání se stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Dříve jste se mohli setkat s názvem „jednoduché účetnictví“. I když dnes používáme pojem daňová evidence, původní označení zcela nevymizelo. Jednoduché účetnictví používají neziskové organizace, jako jsou odbory, církve a zapsané spolky. Označují tak jejich způsob účtování.

Jak vést daňovou evidenci?

Na vedení daňové evidence zpravidla účetní nepotřebujete. Zvládnete ji vést svépomocí. Stačí si zapisovat příjmy, výdaje, evidovat majetek a závazky.

Pozor na úschovu veškerých dokladů a vedení jejich přehledu např. v excelové tabulce. Tam si poznačte druh účetního dokladu, datum jeho vystavení, popis dané transakce a rozdělení příjmů a výdajů na daňové a nedaňové. Usnadní vám to jejich prokazování u případné kontroly ze strany finančního úřadu.

Co jsou paušální výdaje?

Ještě jednodušší je pro podnikatele možnost uplatnění paušálních výdajů. Nechcete-li se zabývat zbytečným papírováním a nemáte-li povinnost vést účetnictví, využijte tzv. paušální výdaje. Ty se vyplatí zejména těm, kteří nepřesáhnou u ročního příjmu částku 2 miliony korun.

Jejich výši zjistíte podle oboru vaší činnosti:

• 80 % z řemeslných a zemědělských příjmů,
• 60 % z volných, vázaných a koncesovaných živností,
• 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
• 30 % z příjmů z pronájmu neprovozovaného jako podnikatel.

Z obratu určeným procentem odečtete výdaje a příjmy se pak považují za daňový základ pro daňové přiznání.

Co je účetnictví?

Jak jsme již zmínili, vedení účetnictví upravuje zákon o účetnictví: „Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu, účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.“

Již také víme, kdo má povinnost vést účetnictví. Ale co vlastně vedení účetní agendy zahrnuje? Rozhodný je hospodářský výsledek. Ten určuje, jestli se podnikatelskému subjektu finančně daří či nikoliv. Zjistíme ho tak, že spočítáme rozdíl mezi výnosy a náklady.

Na rozdíl od daňové evidence není při vedení účetnictví podstatné, zda skutečně došlo k pohybu peněžních prostředků. Každá účetní jednotka účtuje o skutečnostech, které věcně a časově souvisí s daným obdobím. Účtování probíhá dvojmo – na stráně Má dáti a Dal, přičemž součty obou dvou stran musí sedět (být si rovny).

Náklady jsou veškeré položky, které snižují finanční prospěch účetní jednotky, a to buď snížením aktiv, nebo zvýšením závazků. Náklady snižují hospodářský výsledek. Patří sem například nákupy, zakoupené služby, náklady na tvorbu rezerv, provozní náklady, mzdové náklady apod.

Výnosy jsou veškeré položky, které zvyšují finanční prospěch podnikatele, tedy zvyšují hospodářský výsledek. Například se jedná o tržby z prodeje zboží či služeb, výnosy z úroků, z prodeje dlouhodobého majetku apod.
 

V účetním programu POHODA můžete vést daňovou evidenci i účetnictví, a to jako plátce i neplátce DPH. POHODA pro danou soustavu obsahuje vždy všechny potřebné a závazné evidence a knihy.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi účetnictvím a daňovou evidencí?

Prvotním rozdílem je, že vedení účetnictví upravuje zákon o účetnictví a pro daňovou evidenci je směrodatný zákon o daních z příjmů.

Smyslem u daňové evidence je zjistit správnou výši základu daně na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji.

V účetnictví zjišťujeme hospodářský výsledek, a to na základě rozdílu mezi výnosy a náklady. Dále účtujeme formou podvojného zápisu Má dáti/Dal. Mimo to je nutné sestavovat pravidelně rozvahu a výsledovku – výkaz zisku a ztráty.

Příklad

Pokud se sejdou dvě podnikající fyzické osoby se stejnými účetními doklady, přičemž jeden podnikatelský subjekt povede účetnictví a druhý daňovou evidenci, může dojít ke stanovení rozdílného základu daně.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Orange Academy s.r.o.