Výše a splatnost záloh v průběhu roku

Minimální měsíční záloha na zdravotní pojistné činí pro rok 2020 celkem 2 352 Kč. Mechanismus výpočtu popisujeme níže. Tuto zálohu musí za leden 2020 uhradit ta osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), která zahajuje v roce 2020 samostatnou výdělečnou činnost, nebo ta, která v předchozím roce platila zálohy nižší než 2 352 Kč, s výjimkou osob bez stanoveného minimálního vyměřovacího základu.

Záloha za předchozí kalendářní měsíc je splatná osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadá-li na víkend či svátek, posouvá se splatnost zálohy na první následující pracovní den.

Podání přehledu za rok 2019 a doplatky pojistného

OSVČ, jimž zpracovává daňové přiznání daňový poradce, mají letos povinnost podat přehled o příjmech a výdajích do 3. srpna 2020, přičemž tuto skutečnost musí povinně oznámit své zdravotní pojišťovně do 30. dubna 2020.

OSVČ, kterým daňový poradce přiznání nezpracovává, podávají letos přehled nejpozději 4. května 2020. Doplatek pojistného (týká se i osob bez povinnosti hradit zálohy v průběhu roku) je splatný do osmého dne ode dne, kdy byl zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích odevzdán.

Vyměřovací základ

Jedním z nejdůležitějších pojmů je vyměřovací základ. U zaměstnanců se vyměřovacím základem rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti, jež jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

Jinak je to však u OSVČ. U nich je vyměřovacím základem 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Možná ještě důležitějším pojmem je minimální vyměřovací základ. Pro OSVČ je tento pojem stěžejní, protože z minimálního vyměřovacího základu jsou vypočítávány zálohy. Jde o 50 % aktuální průměrné měsíční mzdy.

Jako roční minimální vyměřovací základ pro OSVČ je stanoven zákonem o veřejném zdravotním pojištění dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Je-li dosažený vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nižší než tento minimální vyměřovací základ, je až na výjimky OSVČ povinna odvádět pojistné právě z tohoto stanoveného minimálního vyměřovacího základu. O výjimkách se zmíníme níže v článku.

Od 1. ledna 2020 vychází roční minimální vyměřovací základ ve výši 209 010 Kč a minimální měsíční vyměřovací základ tedy ve výši 17 417,50 Kč. Průměrná měsíční mzda pro rok 2020 činí 34 835 Kč a z toho odpovídající minimální měsíční záloha na pojistné pak 2 352 Kč, jak jsme uvedli výše.

Kdo není povinen hradit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění?

Existuje poměrně velká skupina osob samostatně výdělečně činných bez povinnosti hradit zálohy na pojistné ze zdravotního pojištění. Pro pořádek si je rozdělme do tří kategorií:

1. Osoby, za které je za normálních okolností plátcem zdravotního pojistného stát, ale současně jsou i samostatně výdělečně činné.

Ale pozor, to platí pouze pro první kalendářní rok, v němž tyto OSVČ zahájily své podnikání. V následujících letech už jsou povinny zálohy platit. Za první kalendářní rok podnikání uhradí pojistné do osmi dnů po dni, ve kterém podaly přehled o příjmech a výdajích.

Nejčastěji jde o důchodce, držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, zdravotně postižené osoby, studenty do 26 let a ženy na rodičovské dovolené, případně jiné příjemce rodičovského příspěvku.

Pro OSVČ z tohoto výčtu platí, že sice hradí zálohy, ale tyto zálohy mohou být nižší než stanovené minimum. Pojistné je tedy vypočítáno ze skutečných příjmů po odpočtu výdajů.

Kromě toho se tento fakt týká ještě osob, jež dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Přičemž musí být splněna ještě jedna podmínka, že tyto skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, za nějž je pojistné hrazeno.

2. OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, a samostatná výdělečná činnost není jejich hlavním zdrojem příjmů.

Zde platí, že pokud je OSVČ současně zaměstnancem, kdy hlavním zdrojem jeho příjmů je samostatná výdělečná činnost, je povinen hradit zálohy alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ a má také povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ.

Pokud je však OSVČ současně zaměstnancem, ale hlavním zdrojem jeho příjmů není samostatná výdělečná činnost, pak nemá povinnost platit zálohy, ani dodržet minimální vyměřovací základ. Ovšem za podmínky, že v zaměstnání je za pracovníka odváděno pojistné alespoň ve výši minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

3. OSVČ, které jsou po celý kalendářní měsíc uznány práce neschopné, nebo jim byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Další povinnosti OSVČ plynoucí ze zdravotního pojištění

Všechny OSVČ bez ohledu na to, zda hradí či nehradí zálohy na zdravotní pojištění, mají na konci kalendářního roku povinnost podat přehled o příjmech a výdajích.

Kromě toho mají ještě oznamovací povinnost týkající se zahájení či ukončení výdělečné činnosti, přerušení výdělečné činnosti a změny v osobních údajích jako jsou změny jména, trvalého pobytu, změna obchodního jména, změna sídla či místa podnikání a změna čísla bankovního účtu.

Související článek:
Zálohy OSVČ na zdravotní pojištění v roce 2020