V úvodu drobné upozornění pro pečlivé čtenáře. V textu se objevuje pojem „podvojné účetnictví“, který se oficiálně již nepoužívá, nahradil ho pouze termín „účetnictví“. Autorka však článek psala pro začínající podnikatele a chtěla užitím starého termínu zdůraznit to, že se jedná o komplexní účetnictví, nikoli daňovou evidenci či jednoduché účetnictví.

Výhody právnické osoby oproti fyzické osobě

Právnická osoba má omezenější ručení než fyzická osoba, a to v závislosti na konkrétní formě právnické osoby: neručí přímo a neomezeně celým svým majetkem včetně osobního jako fyzická osoba (s výjimkou společníků veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti).

Celou právnickou osobu včetně veškerého majetku, obchodních vztahů a zaměstnanců lze převést na jinou osobu jako celek – lze prodat jiné osobě nebo např. převést celé podnikání na potomka, který bude v podnikání pokračovat ještě během života podnikatele.

Společník právnické osoby nemusí podnikatelskou činnost vykonávat osobně, dokonce ani nemusí právnickou osobu sám řídit a jednat za ni, lze si totiž najmout jednatele, členy představenstva (dle právní formy), kteří se budou starat o vedení společnosti.

Za určitých okolností působí důvěryhodněji na obchodní partnery – právnická osoba může vytvářet serióznější a stabilnější dojem než jednotlivec. Je také možné založit několik různých právnických osob, a tím diverzifikovat portfolio i případné riziko, zatímco fyzická osoba provozuje všechny své činnosti pod jedním jménem.

Další výhody právnické osoby:

• snazší uspořádání a právní jistota vzájemných vztahů v případě, kdy se na podnikání podílí více osob,
• možnost prodeje obchodního podílu ve společnosti (v závislosti na konkrétní právní formě) za účelem získání společníka, popř. dalšího kapitálu,
• oddělení obchodního majetku od soukromého majetku,
• větší přehled o majetku i ekonomické situaci díky nutnosti vést podvojné účetnictví.

Nevýhody právnické osoby oproti fyzické osobě

Podnikání není možné přerušit, a to i v případě, že právnická osoba aktivně nevykonává žádnou činnost má, totiž povinnost vést podvojné účetnictví, sestavit účetní závěrku a podat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Ukončení podnikání je komplikovanější – zatímco u fyzické osoby stačí oznámit ukončení podnikání na živnostenském či jiné příslušném úřadě (u neživnostenského podnikání), tak zrušení s. r. o. je komplikovanější proces, který je vhodné řešit nebo alespoň konzultovat s právníkem.

Je také složitější vybírání zisku, resp. peněžních prostředků ze společnosti – společník nemůže jen tak vybírat peníze z účtu a v pokladně právnické osoby, neexistuje totiž osobní spotřeba jako u fyzické osoby. Status právnické se pojí s komplikovanou administrativou – musíme vést podvojné účetnictví, shromažďovat a archivovat doklady a další povinnosti uložené pro právnické osoby.

Je třeba počítat s vyššími náklady na založení, zatímco v případě založení živnosti činí poplatek za živnostenský list 1 000 Kč, v případě založení právnické osoby je potřeba počítat i s dalšími poplatky (především za notářský zápis). A také jsou vyšší administrativní náklady na provoz, počítejme s vyšší částkou za zpracování účetnictví, nutné je řešit i sídlo společnosti.

Nelze si zvolit, že budeme uplatňovat paušální výdaje, musíme vycházet ze skutečných nákladů dle principů podvojného účetnictví. Zřízení datové schránky je povinné – právnické osobě je automaticky po zapsání do obchodního rejstříku zřízena datová schránky a přístupy poslány jednateli na adresu trvalého bydliště.

Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“) rozlišuje tyto formy právnických osob:

• veřejná obchodní společnost,
• komanditní společnost,
• společnost s ručením omezeným,
• akciová společnost,
• družstvo.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je nejpoužívanější právní forma podnikání v ČR. Z tohoto důvodu ji zařazuji v článku na první místo.

Specifika společnosti s ručením omezeným:

• zkrácený název: „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“,
• je předepsána minimální výše vkladu, a to ve výši 1 Kč,
• statutární orgánem je jednatel, který jedná jménem společnosti,
• dozorčí radu s. r. o. zřizuje pouze, pokud to určí společenská smlouva nebo stanoví zvláštní předpis – není povinná dle ZOK,
• podíl v obchodní společnosti může společník převést na jiného společníka, pokud není jinak sjednáno ve společenské smlouvě.

Výhody společnosti s ručením omezeným:

• omezené ručení za dluhy společnosti,
• může mít jen jednoho společníka, ale i více,
• snadné založení oproti některým jiným právnickým osobám (např. proti akciové společnosti),
• nízká výše povinného základního kapitálu (např. proti akciové společnosti),
• možnost disponovat s podílem ve společnosti podobně jako disponuje akcionář s akcií – pokud není ve společenské smlouvě upraveno jinak.

Nevýhody společnosti s ručením omezeným:

• s. r. o. je obecně nejvýhodnější forma právnické osoby pro podnikatelské účely, nevýhody jsou tedy spíše oproti podnikání fyzické osoby (viz výše) než proti jiným právním formám – např. složitější ukončení činnosti,
• aktuální právní úprava umožňuje značnou volnost nastavení pravidel fungování, což může být výhoda, ale i nevýhoda – je potřeba věnovat čas a správně nastavit společenskou smlouvu, tak aby společníkům vyhovovala.

Pro právně nezkušeného podnikatele může být složitější vyznat se v jednotlivých rozdílech a rozpoznat důsledky jednotlivých pravidel. V případě, že společník přistoupí na již uzavřenou společenskou smlouvu nebo si ji nechá sepsat bez bližšího seznámení, může být v budoucnu nepříjemně překvapen.

Na co by se měl připravit podnikatel OSVČ, který si založí s. r. o.

Mnoho podnikatelů začíná podnikat spíše formou OSVČ, tj. jako fyzická osoba, a pro založení s. r. o. se rozhodne až později. Při založení s. r. o. čeká podnikatele bývalé OSVČ několik překvapení, na která je lepší se připravit předem. Některá z nich jsme zmínili již v úvodu článku. Co dělá podnikatelům při přechodu z OSVČ největší problémy?

Peněžní prostředky s. r. o. nejsou společníka – v s. r. o. neexistuje žádná osobní spotřeba, tzn. nemůžete si peníze z účet společnosti nebo v pokladně libovolně vybírat, jak jste byli zvyklí v případě OSVČ. Pozor si dejte i na platby z účtu s. r. o., které by měly být výhradně pro účely s. r. o., a nikoliv vaše osobní.

Zejména chci upozornit na problém plateb kartou, kdy podnikatel buď úmyslně, nebo omylem zaplatí osobní nákup z karty s. r. o. Toto není možné a je potřeba si na to dávat pozor. Stejně tak není možné si ponechávat pro osobní spotřebu peníze vybrané z bankomatu z firemního účtu nebo tržby přijaté v hotovosti.

Zvlášť OSVČ s paušálními výdaji dělá problém shromažďovat veškeré účetní doklady, které se chodu s. r. o. týkají, a to včetně dokladů k nedaňovým nákladům hrazeným hotově, např. účtenky za občerstvení obchodních partnerů. V podvojném účetnictví je povinnost účtovat o všech nákladech, tedy i o nedaňových. Zároveň je potřeba kontrolovat, aby doklady byly vystaveny na s. r. o., nikoliv na společníka.

Výjimku představují zjednodušené daňové doklady do 10 000 Kč celkem, kdy není povinnost uvádět odběratele. Pozor ovšem, pokud je odběratel uveden i na dokladu pod 10 000 Kč, musí to být vždy s. r. o. Obezřetnost je třeba také při nákupech v supermarketech nad 10 000 Kč, mnohdy je potřeba předem pokladní upozornit, že nákup bude uskutečněn na firmu.

S předchozím bodem souvisí povinnost vést účetnictví. Na rozdíl od daňové evidence, kterou si podnikatel po zaškolení může v určité míře zvládnout i vlastními silami, pro vedení účetnictví je nezbytná znalost veškerých účetních předpisů a postupů. Pokud podnikatel neovládá účetnictví sám, je potřeba si najmout nebo zaměstnat kvalifikovanou účetní.

Vhodný účetní program je nezbytná pomůcka pro správně vedené účetnictví, ale znalosti kvalifikované účetní nenahradí, je to jen pracovní nástroj. Účetnictví má s. r. o. povinnost vést již od svého založení. Účetní jednotka má povinnost vést účetnictví průběžně, tj. minimálně jednou měsíčně. Vedení účetnictví je tedy potřeba zahájit co nejdříve a nečekat až na skončení roku.

Podvojné účetnictví je odborně náročnější než daňová evidence a také výrazně rozsáhlejší, neboť se účtují i skutečnosti, které daňová evidence obsahovat nemusí. Z toho důvodu je potřeba počítat s růstem ceny za zpracování účetnictví oproti daňové evidenci, a to i v případě, kdy počet dokladů je totožný jako u OSVČ.

Společnost s. r. o. má ze zákona zřízenou datovou schránku a státní orgány budou s s. r. o. prostřednictvím této datové schránky komunikovat. Počítejte s tím a pravidelně schránku kontrolujte. Nebo ještě lépe si nastavte notifikaci na e-mail, která nás upozorní o přijetí zprávy do datové schránky. Podání pro finanční úřad se povinně podává výhradně elektronicky. To se týká i s. r. o. neplátce DPH.

Vyšší administrativní náklady se promítnou kromě účetnictví i např. v povinnosti mít sídlo. Pokud s. r. o. nemá vlastní prostor, který slouží jako sídlo, bude si muset vhodné prostory k umístění sídla pronajmout. Opatrnost doporučuji u tzv. virtuálních sídel, které mohou vzbudit jisté pochybnosti u správce daně – finančního úřadu.

Hledáte-li vhodný účetní program, který Vám usnadní práci, pohlídá důležité termíny a data, pak je program POHODA nejlepší volbou.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost byla v minulosti využívána zejména z důvodu, že při jejím zakládání nebyl vyžadován žádný základní kapitál. Od té doby, kdy v roce 2014 ZOK umožnil založit s. r. o. i s minimálním základním kapitálem, se v praxi objevuje méně.

Specifika veřejné obchodní společnosti:

• zkrácený název: „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“, obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.,
• na podnikání se musí vždy účastnit minimálně dva společníci – fyzické nebo jiné právnické osoby,
• přestože vede podvojné účetnictví, nepodává přiznání k dani z příjmů právnických osob, ale zisk zdaňují společníci ve svých přiznáních fyzických osob; stejně tak případná ztráta v. o. s. se považuje za ztrátu z podnikání každého ze společníků v rámci jeho přiznání fyzické osoby,
• statutárním orgánem, který za společnost jedná jsou všichni společníci.

Výhody veřejné obchodní společnosti:

• zákonem není požadován základní kapitál – lze ho sjednat ve společenské smlouvě,
• zisk se zdaňuje v přiznání fyzických osob každého ze společníků, což umožňuje aplikovat nezdanitelné částky a slevy na dani typické pouze pro fyzické osoby.

Nevýhody veřejné obchodní společnosti:

• společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně – tedy i svým osobním majetkem, a to i za dluhy, které ve v. o. s. udělal jiný ze společníků,
• v případě, že počet společníků klesne pod dva, je nutné doplnit stav nebo společnost automaticky zaniká,
• komplikovanější postup při zdanění.

Komanditní společnost

Komanditní společnost je nejméně využívána právnická forma podnikání z výše jmenovaných. Důvodem je především komplikovaná právní úprava i komplikované zdaňování zisků.

Specifika komanditní společnosti:

• zkrácený název: „kom. spol.“ nebo „k. s.“,
• na podnikání se musí vždy účastnit minimálně dva společníci – komanditista, který ručí za dluhy omezeně – do výše svého nesplaceného vkladu, a komplementář, který dluží za dluhy společnosti neomezeně,
• statutárním orgánem jsou komplementáři,
• zisk komanditní společnosti se rozdělí mezi komanditisty a komplementáře; část zisku připadající na komanditisty se zdaňuje daní z příjmů právnických osob. Komplementáři zdaňují svůj zisk v rámci svého přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Výhody komanditní společnosti:

• umožňuje kombinovat různé formy přístupu ke společnosti – komanditista, který hlavně vkládá finance, komplementář, který hlavně řídí společnost,
• za určitých okolností může být daňově výhodně, že komplementář zdaňuje zisk v rámci svého vlastního přiznání.

Nevýhody komanditní společnosti:

• značně složité fungování a zejména zdaňování.

Akciová společnost

Zakládání akciové společnosti bych začínajícím podnikatelům bez předchozích zkušeností spíše nedoporučila, a to nejen z důvodu poměrně vysokého základního kapitálu. Je to ale vhodná právní forma podnikání pro větší společnosti nebo ke zastřešení několika dceřiných s. r. o.

Specifika akciové společnosti:

• zkrácený název: „akc. spol.“ nebo „a. s.“,
• je předepsána minimální výše vkladu, a to ve výši alespoň 2 000 000 Kč; v případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech – alespoň 80 000 EUR,
• akciová společnost musí mít alespoň jednoho společníka – akcionáře, maximální počet akcionářů není zákonem omezen,
• orgány společnosti tvoří představenstvo a dozorčí rada, dozorčí rada má kontrolní funkci a představenstvo je statutární orgán – zastupuje společnost,
• akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě,
• právo společníka (akcionáře) podílet se na jejím řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací představuje akcie.

Akcie je cenný papír. Akcie stejné společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Existují různé druhy akcií podle toho, jaká konkrétní práva se s nimi pojí.

Výhody akciové společnosti:

• možnost snadno získat další kapitál formou emise akcií,
• snadná převoditelnost akcií.

Nevýhody akciové společnosti:

• vysoký základní kapitál,
• založení a řízení akciové společnosti předpokládá vyšší právní povědomí o pravidlech fungování,
• povinné zřízení dozorčí rady.

Družstvo

Družstvo se v našich podmínkách k podnikání používá méně často. V praxi jsou častější jiné než podnikatelské důvody zakládání družstva, např. v praxi známé bytové družstvo.

Specifika družstva:

• má nejméně tři členy,
• označuje se “družstvo” – nemá žádný zkrácený název,
• účel, za kterým bylo družstvo zřízeno, upravují stanovy družstva,
• orgány družstva jsou: členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami,
• statutárním orgánem družstva je představenstvo,
• v družstvu, které má méně než 50 členů, mohou stanovy určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva, zároveň nemusí zřizovat kontrolní komisi.

Výhody družstva:

• umožňuje všem členům družstva podílet se na činnosti družstva – tzn. zaměstnanci, pokud se stanou i členy družstva, mohou mít přímý podíl na zisku ze své vlastní práce.

Nevýhody družstva:

• pro podnikání nejde o vhodnou právní formu – hodí se spíše na jiné účely.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.
Autorka pořádá také praktické kurzy zaměřené na daně, účetnictví a podnikání.

Související články:
Jak začít podnikat jako fyzická osoba
Které daně se týkají podnikatelů v ČR?
Na co si dát pozor v začátku podnikání fyzických osob