Návrh novely zákona upravuje náběh 3. a 4. fáze evidence tržeb. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona. Pokud by zákon začal platit například v prosinci letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. července 2019. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu.

Úprava také snižuje DPH v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. K významnému snížení DPH dochází u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy a opravy oděvů a textilních výrobků a u prodeje točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 % na 10 %, tedy více než polovičnímu snížení sazby.

Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 % na 15 %, a to rovněž na 10 %. Více informací ke snížení DPH se dozvíte v článku Nižší DPH na vodné, stočné, stravovací i další služby?

„Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. „Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ dodává Schillerová.

Řešení evidence tržeb pro nejmenší podnikatele

Součástí novely zákona, kterou Ministerstvo financí zaslalo k připomínkám, je návrh řešení evidence tržeb pro nejmenší podnikatele.

Na základě jednání se zástupci podnikatelských svazů a asociací rozpracovalo Ministerstvo financí variantu zvláštního režimu evidence tržeb, v němž bude podnikatel vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Tento způsob evidence vychází ze stávajících zákonných povinností poplatníků vést evidenci svých jednotlivých příjmů pro případ kontroly finančním úřadem.

Princip této evidence spočívá v tom, že podnikatel bude vystavovat účtenky z bloku, který dostane zdarma na finančním úřadě. Jednou za čtvrt roku pak zašle speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek na finanční úřad.

Aby podnikatel mohl evidovat tržby v tomto režimu, musí splnit následující podmínky:

• je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, nebo je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na právní formu,
• není plátcem DPH,
• má maximálně dva zaměstnance,
• výše jeho hotovostních příjmů z evidovaných tržeb v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč.

„Výši hotovostních příjmů jsme jako parametr pro udělení této výjimky zvolili po konzultaci s podnikatelskými svazy a komorami. Je to lepší řešení, než vyjímat podnikatele na základě celkového objemu příjmů, který není možné bez EET dost dobře prověřit,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Navrhovaná varianta vychází z toho, co podnikatel, který nemá EET, dělá již dnes. Když dnes přijdete k obchodníkovi, kterého se zatím evidence tržeb netýká, musí vám na požádání vystavit účtenku. V režimu EET vám ji vydá pokaždé. Další povinností, kterou už nyní také podnikatel má, je průběžná evidence svých příjmů. V návrhu akorát Ministerstvo financí dalo průběžné evidenci konkrétní časový interval.

Jaké budou výjimky z EET?

Novela také navrhuje ukotvit formou zákona výjimky z EET pro:

• zrakově postižené podnikatele,
• tržby z předplacených telefonních karet,
• tržby z obchodní letecké dopravy a
• tržby z hazardní hry.

Dále novela vrací povinnost uvádět na účtenkách DIČ, pokud není jeho součástí rodné číslo poplatníka.